Fenomén dobrovolně bezdětných: Jaké jsou důvody, proč nemít děti?

Nejen mladí muži, ale také ženy dnes mnohdy před mateřstvím upřednostňují kariéru. Některé z těchto párů se po třicítce přece jen pro potomky rozhodnou, jiní děti nechtějí vůbec. Jaké jsou hlavní důvody tohoto stále častějšího fenoménu? Proč se tak rozhodují potenciální otcové a proč potenciální matky? Zkusme se na to podívat globálně, historicky i ekonomicky.

Individuální nebo společenská záležitost?

Nemít děti, i když můžeme. Je to společenská nezodpovědnost nebo naprosto osobní věc? Mladí se necítí být povinni žít tradičním rodinným životem, vychovávat potomky a zajišťovat tak, aby národ nevymíral. Počet obyvatel v České republice se sice nesnižuje, ale to je už řadu let dáno imigrací. Porodnost dlouhodobě klesá, a úmrtnost tak zůstává vyšší. Častěji nechtějí mít děti muži, ale přibývá i žen s tímto názorem.

Tradiční mužské a ženské role

V minulosti byly role ženy a muže ve společnosti jasně rozděleny. Dnes to v soukromé sféře už ale příliš neplatí.

"Názory na genderové role jsou ve státech střední a východní Evropy (s výjimkou bývalého východního Německa) ve srovnání se státy severskými, západoevropskými, ale i jihoevropskými všeobecně konzervativnější. I v těchto zemích však v posledním desetiletí došlo k výraznému posunu," vysvětluje ve svojí knize Fenomén bezdětnosti socioložka Hana Hašková.

Monografie byla vydána před více než deseti roky, proto dnes už můžeme mluvit o změně během posledních dvaceti let. Ženy u nás by měly zvládat práci na plný úvazek i celou domácnost a děti. Když jdou ale žádat o práci, bojí se přiznat, že děti mají, aby je zaměstnavatel nediskriminoval.

Celou situaci nádherně vystihovalo virální video, ve kterém matku po mateřské nikde zaměstnat nechtěli. Jakmile ale vlastně ani nelhala, spíše si upravila životopis, měla spoustu nabídek. Vypsala tam totiž, jak zvládá spoustu věcí najednou, organizování času, má manažerské schopnosti apod. Všechno samozřejmě byly zkušenosti z mateřské.

Kromě zaměstnavatelů mnohdy matkám nevycházejí vstříc ani manželé. Domácnost nechají celou na na nich a když to nezvládají, musí si hospodyni platit samy ze svého. Jiní naopak pomáhají rádi, někdy dokonce zůstane na rodičovské dovolené muž, ale stále jde spíš o výjimky, často rodiny cizinců ze západních zemí.

Sobectví či seberealizace?

Někteří lidé prostě jen volí jednodušší a pohodlnější cestu životem. Mladí rádi cestují, sportují a mají spoustu dalších zájmů, takže pro dítě zatím prostě jen nezbývá prostor. Většina z nich nejspíš po třicítce priority změní a minimálně jednu ratolest si pořídí.

Část populace ale tomuto životnímu stylu navykne, neusadí se a místo založení rodiny dál cestuje. Přibývá i tzv. digitálních nomádů, kteří pracují výhradně on-line, takže přitom mohou celoročně cestovat.

Ekonomické důvody

Mnohdy nejde jen o plnění vlastních snů, touhu být stále svobodný a nevázat. S neustále se zdražujícím bydlením a dalšími finančními náklady spojenými se založením rodiny jdou ruku v ruce právě myšlenky o bezdětnosti. Mnoho párů je naprosto nereálné už samotné pořízení vlastního bytu nebo domku. A kde potom mají brát finance na jídlo, oblečení a další výbavu pro dítě? V tomto případě naopak nelze mluvit o nezodpovědnosti. Jsou vlastně velmi zodpovědní, a protože nechtějí svou ratolest vychovávat v nevyhovujících podmínkách, raději se jí dobrovolně vzdají.