Mimi bude šimonek

dne 1.8.2009 začala naše cesta manželským životem.Ještě dříve před svatbou ovšem začala cesta za vytouženým miminkem.
12měsíc roku 2007-nedostavila se menstruace zkusím test a uvidím,na testu žádná známka po druhé čárce ach jo.druhý den mi to nedalo jdu se ještě kouknout na ten test něco mi říká jsi těhotná.vidím druhou slaboulinkou čárku jupííííí.
5.ledna 2008 naše radování zkončilo mimoděložním těhotenstvím.

kolik pokusů,nervů a veškerého úsilí stálo každé další měsíční sklamání.
rok 2009,Takhle to dál nejde a jde se na vyšetření.manželův spermiogram jakž takž v normě u mě nejspíš anovulační cyklus ikdyž bych dala ruku do ohně jak přesně jsem veděla kdy mám ovulaci a cyklus vždy na minutu přesně.ovšem lékařská věda je mocná.
Rozhodli jsme se pro kliniku unica v brně,gynekolog nám pochválil výběr,moc tomu nevěřím že se to povede a už vůbec ne na první pokus,bude nás to stát naše ůspory a výsledek nezaručen,ale další doba čekání už vím že k ničemu!
12.10.2009 první pohovor na klinice,tak krásně nám vše vysvětlili,naplánovali a dodali obrovskou naději a co se týče profeasionálního přístupu k pacientům tak můžu jen chválit.
30.12.2009 začínám s lékama co jsem dostala samozřejmě v injekčních i tabletkových formách.Bojím se injekcí ale musím to zvládnout prvně jedna,druhá,třetí,čtvrtá................dvacátá a jak mi to jde už se těším každé ráno na další(nestává se ze mě masochistka???)
pak dvě návštěvy kontrolních ultrazvuků a 28.1.2010se jde na odběr vajíček s následným oplodněním.Zase se hrozně bojím ale za tři hodinky odcházím domů štatečně hrdá jak to vůbec nic nebylo.5 dní počkáme co se nám v laboratořích vyvine a půjdeme si pro jedno miminko.
2.2.2010transfer jednoho oplodněného vajíčka v největší vývojové fázi,vyjde to-nevyjde to achch joooooo!!
17.2 oficiální testování budou dvě čárky???samozřejmě moje mrška v hlavě nevydržela a testovala jsem dřív už 10.2 a JSOU TAM!!!!!!!
3.3.2010 jdeme na ultrazvuk hlavně at máme srdíčko,uuuuuuffff máme a bije jako zvon.
Dnes už jsme 17tt a je nám spolu moc dobře doufám že to dotáhneme do konce ale ted už tomu pevně věříme ikdyž nějakou víru jsme neztráceli po celou dobu a ikdyž je to těžké byli jsme tak nějak celkem v psychické pohodě protože jsme věděli že pomoc už je na cestě a to bylo to nejdůležitější aby se nám to povedlo.Tenkrát nám však pan doktor řekl jednu větu která je velmi pravdivá a kterou se snažíme řídit a to byla radujte se až budete mít miminko v kočárku.