Můj "rychlý" 50ti hodinový porod
Od začátku těhotenství jsem se nebála porodu, naopak jsem se na něho moc těšila. Každý mě strašil tím, jak porod bolí a jak těžký to je, jakoby se snažili moje těšení se na onen den převrátit ve strach, ale nic mi ten pocit nevzalo. Jelikož chtěl být přítel u porodu, nemohla jsem se dočkat okamžiku, kdy spolu poprvé uvidíme, uslyšíme a ucítíme našeho syna, na ten moment, kdy přítel bude štěstím brečet jako želva a já budu hrdá na oba dva, šťasná a zničená. Říkala jsem si, že tohle zaručeně bude ten nejkrásnější okamžik a zážitek zárověň, jaký kdy s přítelem prožijeme....
,,Ať mám porod jakýkoliv, ale ať nepřenáším a nemám císaře!"
Devět měsíců uplynulo jakoby nic a slibovaný, tolik očekávaný den TP..... minul a já byla stále 2v1.
SOBOTA 4.10.
Probouzím se s pocitem vlhosti na kalhotkách a cestou na toaletu mi tekl slabý čůrek průhledné, nezapáchající tekutiny po stehni. Na zemi loužička velikosti zhruba padesátikoruny. "Je to tu!" říkala jsem si celá natěšená. Vzbudila jsem přítele, že mi asi unika plodová voda, oblékli jsme se a vyrazili i se vzorkovou vložkou do porodnice, kde moje natěšení zase rychle přešlo. Na monitoru nic a plodová voda se nepotvrdila! "Co to teda bylo?" pravděpodobně prý hlenová zátka, říkala PA
"Chci aby mi praskla plodová voda!"
Nevěnovala jsem žádnou pozornost nezvyklm bolestem v kříži a slaboučkým, avšak nepravidelným bolestem v podbřišku. Na oběd ke tchýni jsme dorazili - jak bylo domluveno, pokud neporodim. V odpoledních hodinách už jsem začala bolesti vnímat, stále maličké, nepravidelné a ve vaně se po bolestech slehla zem, ale po chvíli se zase vraceli. Nic co by mě nějak omezovalo - menstruace.
Úderem 22:0 bolesti zesílili a zpravidelněly po 10 minutách. Vzorně jsem prodýchavala každou přicházející kontrakci, stále to nebylo nic strašného. Bolelo to, ale ne moc.
,,Jestli jsou tohle porodní bolesti, budu rodit klidně do alejůja!!"
Bolesti sílili, sílili a interval mezi nimi se snižoval, už jsem bolesti prodáchávala hlasitěji, rychleji a začala zapisovat časy, přicházejících kontrakcí. Uronila jsem i slzu... ne jednu. Ležet, sedět, chodit - NIC. Bolesti po šesti minutách, sprcha nepomohla... po pěti... po OSMI?! ... po šesti, šesti, šesti... pěti, pěti...
"Vojtí já už bych asi chtěla ject!" - 02:00 hod. bolesti po čtyřech minutách
Při příjezdu do porodnice, kterou máme od baráku pět minut jízdy autem i s červenou na semaforech (!!) se bolesti snížili na dvě minuty a sílili každou chviličkou. Na monitorech se krásně rýsovali, ale nález jen na prst a kousek, mezitím interval kontrakcí nabral zase na čtyři minuty a ustálil se. Sepsal se příjem, přítel se poslal domu a já šla hekat na pokoj. Celou noc jsem nezaspala, bolesti neustali.
NEDĚLE 5.10.
07:00 hod. Bolesti se poskakovali mezi třema a dvěma minutama. Snídám a brečim...
09:00 hod. Sedim, čekám na přítele a jsem naštvaná. Nález stejný, bolesti nikde - porod přestal, nebo co?
12:30 hod. Aaaa, dlouho jsme se neviděli, bolesti přišli, nabrali obrovskou sílu a rovnou v intervalech dvou minut. Chodila jsem na monitory každou chvilku. Ve sprše trávila hodiny a nahřívala břicho pecičkama. Byla mi píchnutá injekce, že prej si ulevim... kecy, bolesti sílili nesktečnou rychlostí...
13:00 hod. Rodim, brečim..
,, Nechci epidural!! "
Přítel se mnou trávil celé dny až do večera, kdy šel spát. Slíbila jsem mu, že každou změnu poctivě nahlásim a tak jsem i konala. Kontroly každou chvilku a beze změny, kontrakce stále po dvou. V noci nespim, chodim do sprchy, rodim, brečim a chodim prosit na sál, aby se mnou sakra už něco udělali, že už nemůžu, jsem unavená, všechno mě bolí a vystřelují mi bolesti do kříže.. K.O! V noci změna - otevřená na dva prsty volně.. WOOOAAA!
PONDĚLÍ 6.10.
Brečim, brečim, rodim...
Už jsem nebyla schopná snad ani prodýchávat bolesti, horká sprcha zaměněna za vařící a pecičky na nahřívání břicha ohřívané každých 15minut! Jsem zoufalá, už nemůžu..
14:30 - Slečno, pojďte si na monitor a kontrolu...
Kontrakce snad už po minutě, monitor cca přes hodinu, usínám - omyl.. kontrakce. Otevřená jsem byla, jak řekl přimář na "skoro tři"
Zoufale jsem se na něho podívala, oteklá, rudá, ubrečená v bolestech s pupkem jako hrom.. Na sále jsem už zůstala.
PA už nevěděly, jak mi pomoci, tak zkusily přípravu - Klystýr, vanu.. A hele.. jsem na 4 prsty. Řvu. Bolí to. Chci epidural! Přišel anesteziolog, píchl epi, beru do ruky telefon, volám příteli - RODÍME!
17:00 - Už jsme na sále kompletní, čára na monitoru skáče jak splašená, bolesti po minutě, dlouhé, táhle, vysilující.. Nespim třetí den a noc, super, ted jim tu mám porodit. To je sranda..
18:00 - ,,Vy jste tu ještě? No a já jsem tu zas" připomenula jedna PA, která přišla na další svou směnu. Ano, mezitím byla doma, vyspala se, naobědvala a šla znovu do práce a já stále 2v1, zase sranda. ,,Čekám na vás, ted už porodíme!" Neodpustila jsem si. Na šesti prstech se rozhodlo, že už mi píchnou vodu, dali cévku a celkově dopřipravili na samotný porod.
Bolesti sílili až došli přesně do bodu, jakého potřebovali. Je to tu, můžu tlačit! Celá nadšená se pouštim do tlačení, ale nemůžu. Jak jsem nespala, neměla jsem žádnou sílu - to jsem přesně věděla... Dali příteli do rukou kyslíkovou masku, at mi přidržuje u pusy, chudák nevěděl, jak dlouho, tak to držel u pusy hlava nehlava, kontrakce nekontrakce až mě přifetoval! :D Proč ne.. Otíral mi čelo hadrem, držel za ruku, nosil pití, mluvil se mnou, snažil se odlehčit.. byl úžasnej. Nikdy jsem ho nemilovala víc, než při porodu. Myslim, že to dva stmelí ještě víc! Čas utíká a hele, je už DEVET! Tlačim přes dvě hodiny a PA s Dr. se netváří moc nadšeně. Na deseti prstech, jsem si měla jít zaskákat na míč a dělat jim tam akrobatický cviky - nebo alespon pro mě to bylo nadlický, se v kontrakci přetočit na bok, záda, bok.. a ještě se snad usmívat. Měla jsem dost! Tlačim, tlačim, tlačim a dr. kroutí hlavou. Už jsem byla vysílená, usínala jsem napříč nepřetržitým bolestem a najednou slyšim, jak doktorka vážnym tónem vysvětluje příteli situaci a že musí provést císařský řez - prudce se vzbouzim a brečim, císaře ne! Rychle ze mě sundali košili, navlíkli andělíčka, postavili na nohy, byla jsem podpíraná z obou stran doprovozená na operační sálek. Kontrakce bolí, že křičim na celou porodnici (chudinky prvorodičky, co ještě neporodily) Lehla jsem si na stůl, a jen pozorovala nával doktorů, co okamžitě začali dělat svou práci. Křičim, kontrakce! Příprava proběhla v rychlosti je 21:15 a já cítím, jak narkoza zabírá - vysvobození!
* Theodor Knebl 6.10.2014 , 52cm, 3 050g, 21:29hod.
Ihned po "porodu" přítel držel malého v náruči a já byla převážená na JIPku. Absolutně nic mi nevyšlo, jak jsem chtěla, malého jsem viděla druhý den na fotkách a následně odpoledne na pokoji. Brečim... teď už štěstím. Je nádhernej a dnes už skoro třímesíční ♥
Doporučujeme
Nejlepší je úplně když te nechají trpět pres noc. Tohle at u me nezkousi. To dělají v každé porodnici takhle asi. Teda zatím co sem četla
@simcatom jinak ano, nechají tě trpět, já se otvírala co hodiná to 2 cm a pul hodky před tím než se malej narodil jsem byla na 8 cm a to jsem řvala bolestí že rodím a že už tlačím no a to mě asistentka zakázala a na mojí žádost vyšetřila znovu s tím že mám pravdu a rychle na kozu. Během 5 ti minut jsem se otevřela z 8 na 10 cm
Ou no kdyztak si řeknu o ten epidural
Ty jo, to je fakt ,,masakr,, rodit takhle dlouho. Ja to mela na prvorodicku rychly, od prijezdu do porodnice jsem porodila za 3 hodiny, a to jsem mela jeste hrdlo a otevrena na 2 prsty, myslim si, ze mi hodne pomohla horka sprcha, ze to hodne popohnalo 🙂
Ja mela termin 16.7 a bolesti mi začali az 26.7 odpoledne a narodil se 27.7 ve 23.15 ale pěkný porod byla jsi statečna 🙂
@kaccenka17 - No ty bláho, přenášet 10dní je moc. Z toho bych se fakt asi zbláznila. Ono ty poslední dny těhotenství jsou fakt na palici, jen čekáš, kdy to přijde, člověk je přetaženej a už má toho všeho těhulkování akorát tak dost a ještě k tomu mít + 10 dní. Taky jsi měla docela dlouhej porod 😉
@querty no mela ale já sem byla doma nikam se nejela az 27.7 sem tam s přítelem jela do porodnice v 16.00 a vyšetřili me a já mela kontrakce 3-7 min interval hrozná bolest přítel chtěl už jet no a byla sem otevřena na prst a říkali ze se tam něčo děje ale nemusí to byt ještě porod tak me poslali domu tak SME jeli ke tchánovi na kávu a nakoupit přijeli SME 18.00 domu byla sem ve sprše protože pořad bolest no a 18.40 sem volala do porodnice a tak SME na jeli a sup ma 3 prsty tak krystir a byla sem ve vane v Horke vodě hrůza horko mi bylo a u kontrakci sem si dávala studenou sprchu bylo mi na omdleni no a v 21.45 sem šla na sál a narodil se 23.15
@querty me nak bylo fajn cítila jsem se normálně jako kdybych nebyla těhotná ale nejhorší bylo čekání kdy to prijde a kubík čekal az tatínek bude mít dovolenou mel nahlášenou dávno na 27.7 dva týdny aby byl s nama a on kubík vylezl az na tu dovolenou no prostě miláček
Já sem přenášela 8dní a rodila sem 14,5hod.říkala sem si že to byl masakr,ale při přečtení tohodle sem měla pohádku...klobouk dolů 🙂
Týjo tak to je něco 🙂 To jsi šikula, že jsi to vůbec zvládla... já si to nedovedu vůbec představit.... odpadla bych daleko dřív... nespat tři noci a rodit. 😀 Já sem strávila na porodním asi 7h a při samotném porodu sem byla vysílená, že jsem skoro omdlévala.. bylo to i tím, že sem měla málo železa a taky asi to, že sem dlouho nejedla a na to nejsem zvyklá... ale tohle? No klobouk dolů!!
Teda, taky ti mohli pomoci driv. hlavně ze jste to oba dali.
@kaccenka17 - Taky bych nikam nejela, kdyby to bylo snesitelný, měla jsem fakt strach, že bych proodila doma! 😀 Sebrala jsem se až po 4h kontrakcí, že je to asi ono. Kdybych věděla, co mě čeká, tak si ty dva dny ještě strávim v pohodlí domova a přijedu tam v pondělí 🙂
@aniikaa - Co bych za to dala, rodit 14hodin. Hele, každej porod je jedinečnej a já jsem třeba měla tu smůlu na dlouhej, bolestivej porod, ty jsi mohla mít zase něco jinýho. Kamarádka například měla ukázkovej 2h porod od první kontrakce, ale za to si při tlačení nějak poškodila močovou trubici, nebo co, takže musela na šití... 🙂 Každá máme v porodu pro a proti...
@jarolihanka - Ted zpětně si to taky už nedovedu představit! 😀 Jinak moc děkuji.
@liska06 - No, už od neděle večer jsem je prosila o CS i když to bylo to poslední, co jsem chtěla. KDyž to na mě bafli na sále, že to jinak nejde, tak jsem začala brečet o to víc, že nechci. Těšila jsem se na společné prvníchvíle na sále s malym a přítelem. Těšila jsem se jak ho uvidim štestim brečet, až by malého držel v náruči a tak, celkově. Jsem ráda, že tam se mnou alespon byl, když už to nedopadlo.. i to byl silný zážitek 🙂 Jako rodina jsme byli druhý den na pokoji, co mě převezli z JIPky. Pozdě, ale přeci.
@liska06 - Tyhle pocity zcela chápu, na tvym místě bych asi neměla jiný myšlenky. Koukala jsem ti na profil, hlavně, že je to dávno za vámi, můžete se radovat z malé princezny, co doma máte a všechno je ted určitě na stotisíckrát lepší 🙂 I když je jasný, že to ve vás, určitě všech, zůstalo...
Ty vogo...
No, ještě že už mám mám po porodu, jinak bych asi rodit nešla 🙂 Jako klobouk dolů, 50 hodin!
NECHAPU ze te nechali tak dlouho cekat 😨 nechapu...
@luciinka001 - třeba k tomu byl nějaký důvod. Dneska se na to koukám s nadhledem, přeci jen je to přes dva roky. Na jednu stránku bych chtěla emočně podobný průběh i u druhého. Jen krapet rychlejší 🙄😄
Začni psát komentář...
No to si měla hroznej porod. Já rodila 56 hodin a kontrakce jsem měla po 2minutách. Musela jsem vydržet, protože mi píchali kortikoidy na vývoj plic malého.(narodil se předčasně )
Naprosto tě chápu, že si už tlačit nemohla....