Kůň je součástí lidské společnosti už tisíce let, a i když došlo v posledních stoletích k výrazné proměně jeho role, stále je pro mnoho z nás důležitým pomocníkem. Jeho pracovní a transportní funkce byla pro člověka nahrazena zábavou, ale i léčebnou funkcí což víme i v našich jeslích ProJesle.
Za tu dlouhou dobu, co spolu člověk a kůň kamarádí, si leckdo všiml, že při jízdě se jeden pěkně nadře. Ono chvíli trvá, než si člověk zvykne a přizpůsobí se pohybům koně. Pokud to někdo zkusí jen tak, bez přípravy, věřte, že ho pak bolí „celý člověk“ a některé partie i víc. Ale nemusíme hned cválat, abychom zjistili, že na koni se opravdu řádně rozhýbeme. Vždyť i TGM ve svých osmdesáti letech rád jezdil se svým Hektorem na poklidné vyjížďky a celou tuto činnost označil jako nejrychlejší tělocvik, kde se cvičí naráz celé tělo.
Záleží na tom, jak zvládáme koordinaci a schopnost se přizpůsobit pohybu koně, ale spíš se s ním pohybově prolnout - jak praví Goethe: „Člověk a kůň se prolnou v jednu pohybující se bytost a přestane být zřejmé, kdo koho ovlivňuje“. A jsme u podstaty hiporehabilitace což je složenina slov, kde hipo reprezentuje koně a terapie činnost, kterou provozujeme za účelem zlepšení zdravotního stavu a to nejen fyzického, ale v dnešní uspěchané době i duševní pohody a rovnováhy.
Pokud chceme koně ovládat, přizpůsobujeme se vzájemně. Pokud se však necháme koněm pouze nést, působí na nás jeho pohyb, kterému se musíme poddat. Hiporehabilitace využívá toho, že pohyb člověka při chůzi je založen na stejném principu, jako chůze koně. Trochu se sice liší počet nohou, ale to vyřešíme.
Kůň totiž používá přední nohy, které anatomicky odpovídají lidským rukám, jako podstavec, který jej nese, a zadní nohy jako motor. V zádi se generuje veškerý pohyb a přenáší se vlnivým pohybem hřbetu na předek – prostě, kůň má náhon vzadu.
Teď ještě pro nevěřící Tomáše k těm“koňským rukám“. Pokud kůň zvedne přední nohu, má ji ohnutou vpřed stejně, jako když dáma nastaví pánovi ručku k políbení. Ale dosti anatomie. Pro hiporehabilitace je podstatný právě ten vlnící se hřbet mezi koňskou přídí a zádí. Není to totiž lecjaká vlna, ale trojrozměrný, čili prostorový pohyb, vzniklý ze zadních a tudíž dvou nohou. Koňská pánev, a následně i hřbet, se pohybují při chůzi stejně, jako pánev a páteř lidská.
Zapomínat nesmíme ani na využití tělesné teploty koně, která pomáhá uvolňovat svaly. Kůň představuje pro jezdce přirozenou autoritu a může tak nahradit její absenci v běžném životě. Neverbální komunikace, na níž je vztah s koněm založen, pak umožní naučit se normám chování i osoby, u nichž okolí jako prostředník osvojení si společenských norem a vztahů selhalo. Pravidelná terapie podporuje sebedůvěru, osvojení si jednání podle pravidel a rozvoj komunikace klienta, snižuje agresivitu a pocit úzkosti.
Aktivita pro zdravé i nemocné
„Kůň je vhodným partnerem i pro ty, kteří netrpí žádnou duševní poruchou či fyzickými problémy. Pravidelný kontakt přirozeně učí děti od útlého věku ohleduplnosti a vnímavosti k okolí. Důležité je také to, že mají pravidelnou aktivitu a potkají stejně zaměřené kamarády, čímž opět rozvíjí komunikativní dovednosti. Nejen do tohoto kroužku je možné se přihlásit už od útlého věku v jesličkách ProJesle.
Soukromé jesle a školky ProJesle s.r.o. Praha východ, Měšice, Praha 8 – Dolní Chabry, Praha 8 – Ďáblice, Praha 4 – Krč. Web: www.projesle.cz Tel: 232 000 800
Začni psát komentář...