Jak jsem vybírala umělé mléko

Milé maminky, chtěla bych se s vámi poděli o to, jak jsem vybírala umělé mlíčko. Na začátek musím říct, že jsem měla velké štěstí – podařilo se mi hezky se rozkojit ještě v porodnici a ač já sama jsem měla několik komplikací v průběhu kojení, zvládla jsem je překonat a dceru kojit.

O umělém mléce jsem toho tedy mnoho nevěděla, u dětské doktorky mi doporučili Hipp. Ze všech stran se na mě primárně valil Kendamil a Sunar. Instagra je plný influencerek, které tato mléka doporučují a stále nabízejí promo kódy. Jsou tak aktivní, že dokonce zapůsobily na mou maminku, která se rozhodla, že Kendamil je určitě to nej mlíčko a že by měla dcera mít to. Já stále váhala, kamarádky v okolí používaly Bebu.

Tím, že jsem nemusela s výběrem spěchat, jsem se rozhodla jít na to jinak a nenechat se ovlivnit reklamou. Potřebovala jsem šetrné mléko, protože dcerka má dost citlivé zažívání. Začala jsem porovnáním složení. Dále pro mě byl důležitý původ surovin, věděla jsem, že bych chtěla upřednostnit bio produkt. To nahrávalo tomu Hippu.

Úplně náhodou jsem narazila na mléko Loulouka. Zaujal mě design balení, stejně jako název, o kterém jsem nikdy dříve neslyšela.

Mléko vzniká v holandsko-švýcarské spolupráci (autoři projektu jsou Holanďané, suroviny pocházejí ze Švýcarska a ve Švýcarsku se i mléko vyrábí). Obsahuje probiotika, vitamíny, poměr kaseinu a syrovátkového proteinu odpovídá mateřskému mlíčku. Co naopak neobsahuje, to je cukr, škrob nebo palmový olej. No a že je v biokvalitě? To už jen potvrdilo mé rozhodnutí Loulouku vyzkoušet.

Zvažovala jsem variantu kozího mléka, protože s kozí kaší mám dobré zkušenosti a dceři velmi chutná. Nakonec jsem ale dostala strach, takže jsem zkusila klasiku: na snídani s cereáliemi, do nemléčné kaše (kupuji různé příchutě nemléčných kaší a do všech dávám stejné UM), do milkshake. U Loulouky jsem zůstala, vyzkoušela jsem i verzi kozí, ale o tom zase jindy.