Co znamená výtok z ucha, kdy se jedná o zánět, jaké jsou možné příčiny a co s ním dělat?

Pokud jste někdy zažili výtok z ucha, víte, že to není nic příjemného. Jedná se o jev, který je často spojen s různými zdravotními problémy, jako je například zánět středního ucha. Jaké jsou další příznaky spojené s výtokem a co dělat, pokud je žlutý, zelený nebo krvavý? V tomto článku se blíže podíváme na to, jaké jsou příčiny a kdy navštívit lékaře.

Jak ucho funguje, jaká je jeho anatomie a jaké je v něm prostředí

Ucho je komplexní orgán, jehož primární funkcí je vnímání sluchu, sekundárně pak udržování rovnováhy těla. Jeho struktura se dělí na tři hlavní části, a to zevní ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Každá z nich má svou vlastní funkci.

Zevní ucho je v podstatě to, co vidíte na hlavě. Skládá se z ušního boltce, zvukovodu a bubínku. Bubínek je membrána, která přenáší vibrace zvuku z vnějšího prostředí až do středního ucha. Střední ucho je malá, vzduchem vyplněná dutina za bubínkem, kde se nacházejí sluchové kůstky, a to kladívko, kovadlinka a boltec.

Když se bubínek rozkmitá v reakci na určitý zvuk, tyto kůstky vibrace zesílí a poté je přenesou do vnitřního ucha, které je posunuje dál.

Vnitřní ucho je zodpovědné za přeměnu těchto zvukových vibrací na elektrické signály, které může mozek zpracovat. Nejdůležitější částí vnitřního ucha je hlemýžď, spirálovitá struktura vyplněná tekutinou a drobnými chloupky, které se při zvuku pohybují. Tento pohyb vytváří elektrické impulsy, které jsou prostřednictvím sluchového nervu přenášeny do mozku.

Kromě toho, jak jsme se zmínili v úvodu, obsahuje vnitřní ucho také struktury zodpovědné za rovnováhu, které pomáhají udržovat stabilitu a orientaci v prostoru.

Výtok z ucha? Může být žlutý, zelený, krvavý nebo hnisavý

Výtok z ucha mívá různé barvy a každá z nich naznačuje jinou příčinu, přičemž nemusí vždy jít o závažný zdravotní problém. Žlutý výtok z ucha například signalizuje mírnější infekci, jako je infekce zevního ucha známá také jako plavecké ucho.

Tento typ výtoku je vodnatý nebo mírně hustý a je doprovázen svěděním a zarudnutím zvukovodu. Ačkoli se nejedná o nepřekonatelný problém, pokud je tento typ výtoku dlouhodobý, může způsobit další komplikace. O něco horší je ovšem zelený výtok z ucha, který nejčastěji značí bakteriální infekci přímo v něm.

Obvykle je doprovázen hnisem a dalšími příznaky, jako je bolest ucha, pocit plnosti v uchu nebo někdy dokonce také mírná ztráta sluchu.

Krvavý výtok je již mnohem závažnějším znamením toho, že něco není v pořádku. Nejčastěji se jedná o prasklý ušní bubínek nebo vážnější infekci v uchu a tento výtok je doprovázen bolestí a změnami sluchu. V takovém případě je návštěva lékaře nevyhnutelná.

Hnis vytékající z ucha je obvykle ukazatelem bakteriální infekce. Tento typ výtoku je obvykle hustý a má nepříjemný zápach. Je také doprovázen dalšími příznaky, jako je intenzivní bolest ucha, horečka a celková malátnost. Pokud se u vás objeví hnisavý výtok, na nic dalšího nečekejte a okamžitě navštivte příslušného lékaře.

Jedinou přirozenou příčinou výtoku z ucha, která není akutní a není třeba ji odborně řešit, je voda vytékající z ucha po koupání, sprchování nebo koupání v bazénu. V tomto případě voda z ucha vychází přesně tak, jak do něj vnikla.

Nejčastější příčina: zánět středního ucha a jeho příznaky

Zánět středního ucha, odborně nazývaný také otitis media, je častým onemocněním zejména u dětí, ale nevyhýbá se ani dospělým. Často se objevuje po respiračních infekcích, jako je rýma nebo chřipka, které způsobí ucpání Eustachovy trubice.

Tato trubice spojuje střední ucho s hrdlem a nosem a její ucpání způsobuje hromadění tekutiny za bubínkem, což je ideální prostředí pro rozvoj bakterií a virů.

Příznakem této infekce je bolest, včetně ostré nebo tupé bolesti ucha. Kromě toho se objevuje také zhoršení sluchu, pocit tlaku nebo plnosti v uchu. Děti jsou podrážděné, pláčou, může se objevit i horečka a je běžné, že si opakovaně tahají za uši. U závažnějších infekcí se objevuje také výtok z ucha, což svědčí o prasklém ušním bubínku.

Léčba zánětu středního ucha závisí na jeho příčině. U virových infekcí může stačit léčba zaměřená na zmírnění příznaků a podávání protizánětlivých léků. Pokud se ukáže, že příčinou je bakteriální infekce, předepisují se na ni antibiotika.

Pokud se onemocnění často opakuje nebo přetrvává dlouhodobě, může být nutné chirurgické řešení. To spočívá v zavedení drenážních trubiček do ušního bubínku, které pomáhají odvádět nahromaděnou tekutinu a uvolňují tlak ve středním uchu. Pokud jde o prevenci, nejdůležitější je dobrá hygiena a minimalizace rizika vzniku respiračních infekcí.

Jiné příčiny? Zánět zevního ucha či alergický ekzém

Kromě zánětu středního ucha existují i další možné příčiny, které mohou způsobit problémy s uchem a výtok z něj. Nejčastějšími z nich jsou zánět zevního ucha a alergický ekzém. Každý z nich má své vlastní příznaky, průběh a léčbu.

Zánět zevního ucha je infekce, která postihuje zevní zvukovod, což je část ucha mezi vnější stranou hlavy a středním uchem. Tento zánět je často způsoben vodou, která zůstává ve zvukovodu delší dobu, což je typické po koupání v bazénech a jezerech. Vlhkost vytváří ideální prostředí pro růst bakterií a plísní.

Mezi příznaky patří bolest, zejména při stlačení zvukovodu, zarudnutí a otok, výtok z ucha a někdy i svědění a pocit zalehlého ucha. Léčba spočívá v čištění zvukovodu a užívání antibiotických nebo protiplísňových kapek.

Další nepříjemnou příčinou výtoku a diskomfortu v uchu je alergický ekzém. Nejčastěji se vyznačuje chronickým zánětem způsobeným alergickou reakcí.

Tento problém může zasáhnout zevní i střední ucho a mezi jeho příznaky patří svědění, suchost, zarudnutí a olupování kůže. Někdy se také tvoří malé puchýřky, které praskají. Léčba spočívá ve vyhýbání se známým alergenům, které reakci způsobují, nebo v aplikaci lokálních steroidů ke zmírnění zánětu.

V jejich případě jde částečně také o symptomatickou léčbu, která potlačuje projevy alergické reakce a snižuje tak míru obtíží, včetně výtoku z ucha.

Pozor na výtok z ucha u dětí a kdy jít za lékařem

Stejně jako u jiných problémů a nemocí je i výtok z ucha u dětí důvodem ke zvýšené pozornosti, ale samozřejmě i zde záleží na tom, co ho způsobilo.

Nejčastější příčinou takového výtoku je zánět středního ucha, který se může objevit po běžných dětských onemocněních, typicky například po nachlazení a chřipce. Tento zánět způsobuje hromadění tekutiny za ušním bubínkem a může způsobovat bolest.

Děti s tímto onemocněním pociťují bolest ucha, jsou podrážděné, nemohou spát a nemají chuť k jídlu. Pokud bubínek praskne, může z ucha vytékat i tekutina. Samozřejmě existují i jiné typy výtoků z ucha způsobené zánětem zevního ucha nebo alergickým ekzémem, které se také projevují bolestí nebo zarudnutím.

Pokud u svého dítěte zpozorujete výtok z ucha nebo některý z dalších výše uvedených doprovodných příznaků, neměli byste se spoléhat pouze na domácí léčbu.

Při jakémkoli výtoku z ucha sledujte také přítomnost dalších příznaků. Pokud výtok přetrvává nebo je spojen s horečkou, silnou bolestí, ztrátou sluchu, případně vykazuje-li dítě známky zhoršení stavu, navštivte co nejdříve lékaře.

V případě zánětu středního ucha může lékař předepsat antibiotika, pokud je prokázána bakteriální infekce, nebo kapky či jiné léky na tlumení bolesti a příznaků. U zánětu zevního ucha se používají antibiotika nebo antimykotické kapky. U alergického ekzému je vhodné vyhýbat se alergenům a používat léky na zmírnění jeho příznaků.

Jak správně čistit uši a jaké chyby při čištění naopak nedělat?

Součástí prevence mnoha ušních problémů je správná hygiena uší. Základem je čištění. To může na první pohled znít jako jednoduchá rutina, ale je potřeba vědět, jak na to, abyste předešli možným problémům. Pokud jde o zevní ucho, k čištění by se měl používat měkký hadřík nebo vatový tampon namočený ve vlažné vodě.

Tato jednoduchá metoda pomůže odstranit nečistoty z povrchu ucha, aniž by hrozilo poškození jeho vnitřních částí. Mnoho lidí zase dlouhodobě a chybně sahá po vatových tyčinkách, což však může způsobit více škody než užitku. 

Používání vatových tyčinek k čištění vnitřku ucha není bezpečné, protože hrozí zatlačení mazu hlouběji do zvukovodu, což může poškodit ušní bubínek.

Místo toho je lepší nechat ušní maz, který ucho přirozeně chrání, se vyplachovat při běžných činnostech, jako je sprchování nebo koupání. Nadměrným odstraňováním mazu se ucho vysušuje a dráždí, což může zvýšit riziko infekcí.

Časté a intenzivní čištění proto také může způsobit více škody než užitku. Pokud máte pocit, že se vám v uchu hromadí maz, který sám nezmizí, nebo pokud máte jiné ušní problémy, je nejlepší obrátit se na lékaře. Ten dokáže ucho odborně vyšetřit a nejbezpečněji a nejšetrněji vyčistit zvukovod bez rizika podráždění.

Sponzorovaný příspěvek

Zdroj obrázku: New Africa / stock.adobe.com