Je nás ve škole pět učitelů, co ve svém volnu a zadarmo doučujeme češtinu ukrajinské maminky (já jsem v té partě výjimka, učím studenty, protože je mám ve třídě). A zvlášť moje dvě kolegyně, co jsem s nimi v kabinetu, tomu věnují opravdu spoustu času. Tak mají dospělé děti, bydlí v bytě... Ale přesto, ten čas by mohly trávit jinak. A vzhledem k tomu, že pomoc Ukrajině už není moc v kurzu, tak nějak jsem cítila, že bych jim chtěla vyjádřit svůj obdiv. Aspoň malou drobností.
Místo výletu sedíme doma, nejmenší má angínu.
Asi se po třech týdnech intenzivní práce opravdu nudím, protože jsem si teď spočítala, že jsem opravila:
238 slohovek
119 diktátů a gramatických prací
87 literárních písemek
90 čtenářských deníků
cca 30 doplňujících písemek
a taky absolvovala 58 pohovorů o četbě v mém i jejich volnu.
Upozornění 🙂
Tato KZ není stížnost 🙂, moje práce mě opravdu baví.
Včera jsem se ptala na výběr Večerníčku pro ukrajinské studenty. Všem Vám děkuji za tipy, nakonec jsem dala na dceru, která hned vyhrkla: "Přece víla Amálka 🙂." Hodina byla skvělá, Amálka se líbila, beránkovy stavy po požití pobavily 🙂. A obohacující byla i slovní zásoba: pěšina, lávka, studánka, kalit vodu... to určitě využijí 🙂.
Mám hodiny češtiny se svými ukrajinskými studenty, na začátku máme vždycky konverzačku a minule jsme narazili na téma pohádky. Mimo jiné jsem se jim snažila vysvětlit, co je to Večerníček 🙂, nic podobného nemají. A tak jsem slíbila, že se příště na nějaký podíváme a spojíme to s vyučováním (slovní zásoba, převyprávět...).
A teď mi poraďte, co byste pustili, klidně i konkrétní díl, který je pěkný, reprezentativní, s přiměřenou slovní zásobou.
Katolická vsuvka 🙂.
Dnes jsme měli průvod na Boží tělo. Kněz jde s monstrancí, třeba u mých rodičů po vesnici s baldachýnem a kapelou, po cestě jsou nazdobené oltáře, u kterých se zastavuje. Nebo kamarádka z Brna mi líčila, jak šli po silnici a bylo jich tolik, že to nestíhali od semaforu k semaforu 🙂. My jsme maličká farnost, v jedné vesnici jsme měli mši u kapličky pod širým nebem. Pak jsme šli (18 lidí) mezi poli do druhé vesnice do kostela. Po cestě se zpívá, děti sypou před knězem okvětní lístky, kněz žehná obydlí i úrodu, je to nádherný duchovní zážitek.
Co nabíjí studenty 3. ročníku SŠ
Třídnické hodiny míváme často. Skoro vždy dělám klasickou aktivitu - položím otázku a každý odpovídá. Tentokrát se otázka nabízela sama, třeba Vás budou zajímat odpovědi. Sepsala jsem je a poslala studentům, když už jsem si dala tu práci, pro zajímavost a třeba inspiraci kopíruji i Vám. Mnohé aktivity se opakují, zapsala jsem všechny, studenti odpovídali podle abecedy, tak aby se našli 🙂.
Co mě nabíjí…
Někdo dostal na Valentýna kytku, já dostala koně! Včera jsem byla tajemně vedena do kuchyně - a tam stál on! Když jsem zalomila rukama, muž mi oznámil, že to není trvalý inventář našeho interiéru, že má za úkol od dobrovolných hasičů ho zlikvidovat a že z něho s puberťákem vyrobí lavici na posilování.
Bilance: malý křižák nadšen! Puberťák chodí přes kuchyň přískokem. Puberťačka nesedí s telefonem na gauči, ale na koňovi. Já jsem si k němu zatím vztah nenašla 🙂.
Ale musím říct, že muž i po dvaceti letech manželství dokáže překvapit 🙂.
Pracovní úraz 🙂
Nabrala jsem stehnem roh školní lavice. Ony to vlastně byly čtyři lavice podélně spojené. Posunula jsem je tak o půl metru 🙂. Asi bych měla při tom vyučování sedět na zadku za katedrou a ne to tak prožívat 🙂. @danunkam - přidávám se do klubu 🙂.
Zhruba dvacet let jsem jezdila v autě s manuálem. Od tohoto týdne jezdím s automatem. Bála jsem se, že budu psát Deníček motoristického jelita jako @mon_88017, ale musím říct, že je to pecka 🙂.
Včera jsem tady psala o dovolené na horách s puberťáky bez WiFi.
Byla to opravdu výzva pro všechny. Měla jsem s sebou notebook s pohádkami a filmy, ale říkali jsme si, že bychom ho vytáhli jen v případě delšího deště. Nestalo se 🙂.
A co jsme v prostoru s takřka nulovým soukromím dělali? Povídali si, hráli hrya karty, četli nahlas i každý sám, zpívali, dcera malovala... Překonávali ponorky, holku jednou přepadla fakt depka s pláčem a slovy: "Co bych dala za 20 minut ve svém pokojíčku! " Ale vykecala se z toho.
A doporučuji tento hlavolam - kulička a očíslované cestičky. Užili jsme si ho všichni, já a puberťák jsme s ním strávili hodiny 🙂.
#leto_s_viledou
Naše oblíbená restaurace (i s penzionem) je uprostřed Chřibů na křižovatce dvou cest, které takto vedou od pradávna. Jmenuje se Bunč. Má příjemné posezení venku i vevnitř, nádherné hřiště s lanovkou, skvělá kuchyně.
Dcera si za peníze z brigády koupila dvoudílné plavky. Dělala nám módní přehlídku. Tatínek se nevyjadřoval. Když se ho přímo zeptala, prohlásil, že jsou poněkud sporé 😀.
Vzdělávací okénko 😀
Já vím, jsou prázdniny 🙂.
Vzpomínka na víkendový výlet do Živé vody v Modré. Největším rybím exemplářem je tu dvoumetrová vyza velká. V minulosti migrovala z Černého moře do řeky Moravy, podle úředních záznamů se objevovala i v Kroměříži. Je to všežravec i dravec, může se dožít i sta let. Dlouhověké vyzy mají přes 8 metrů a přes tisíc kilogramů.
Za češtinu: pozor, vyza se píše s tvrdým y, i když není ve vyjmenovaných slovech. Moji studenti by to měli vědět 🙂.
Večer přišel puberťák z venku s informací, že někde u naší vesnice byla viděna puma. Brala jsem to jako dobrý vtip. V devět večer hlášení místního rozhlasu, že je to pravda! No to jsem zvědavá, bydlíme úplně na kraji... Ale zase se u nás něco děje 🙂.
Slyším puberťákův výkřik. Ptám se, co se stalo. Prý: "Karma z dětství, stoupl jsem na Lego 😀."
Drsná KZ
Občas tady čtu dotazy, co pořídit k výročí svatby. My budeme mít v srpnu od svatby 22 let a víte, co si nadělíme? Hrob. Myslím to vážně, už to máme rozjednané. Bude to na krásném hřbitově uprostřed Chřibů, mezi vesnicemi, na kopci, u zrušeného starého kostela, nádherný výhled...
A co nás přimělo k takovému kroku? Naprosto nečekané úmrtí v rodině a problém, kam toho člověka uložit. A uvědomění si, že nevíme den ani hodinu...
Puberťák o prázdninách 🙂. Když je doma, má za úkol každý den dělat dřevo - naštípat, odvozit, poskládat. Neprotestuje 🙂, prý ho to baví.
Je velmi příjemné potkat se se studenty i o prázdninách. Dnes to byli dva sympatičtí kluci, budoucí maturanti. Konverzovali jsme v supermarketu u pokladny. Bylo by to skvělé, kdybych na pásu neměla velké balení prezervativů 😀. A tak lepší jak láhev, ne?
Včera to bylo šest let, co se nám narodilo naše pozdní dítko, které jsme si naplánovali k puberťákům. Jsme tak šťastní, že ho máme!!! Ještě jedna veselá porodní příhoda, kterou už jsem tady kdysi psala, ale je pro mě nezapomenutelná. Manžel je drsňák, klidně by mě odrodil sám 🙂. Pochopila to i PA a nechávala nás o samotě v porodním boxu. Pak už jsem cítila, že se to blíží, manžel mě zkontroloval a běžel pro PA. Od ní jsem se dozvěděla, že chlap jí řekl, že už jdou ven plodové obaly. Ona - jak to víte? Manžel - když jsem rodil krávu, vypadalo to podobně 😀!
Poraďte prosím!
Budeme dělat vestavěnou skříň přes celou stěnu. Protože je tam nějaký tepelný most a mohla by se tam dělat plíseň, nemůžeme to uzavřít dřevěnou skříní. Takže tam bude lehká samonosná konstrukce a teď: co před ni? Zatím spekuluji o šesti roletách, nebo vertikálních žaluziích a nejvíc mě láká japonská stěna. Nemáte s ní prosím někdo zkušenost? Klady x zápory? Nebo nenapadá Vás ještě nějaká jiná možnost?