To snad ani není možné, vždyť je to jako včera kdy jsme se tváří v tvář se slzami v očích poprvé podívali na to malinké právě narozené miminko. A dnes už je tady snámi čtbrt roku. Není možné jak děti rostou před očima. Před chvílí to byl malý uzlíček který věčně spinkal a teď už je to malý čertik který si svým žvatláním a vřískáním vyžaduje neustálou pozornost. Není nic lepšího než když se na nás Matýsek po ránu usměje. Ačkoliv jsou horší a lepší dny jeho úsměv je doslova životabudič. Já můžu jen děkovat zato, že mě něco tak úžasného v životě potkalo. 😍😍