děkuji. Krásná a nebezpečná.-)))
Opravdu nadherna holcina:o)))
to je krásná princezna a jako správná ženská musí mít ďábla v těle 😉
brusinka..jo,ale at si najde borce, kerý ho bude krotit, já na to nemám.-))))))))
že by africkej temperament? 🙂
@leiladelly kdepak afrika..tatínek byl pravděpodobně hispánský potomek Mexičanů na Kubě a jak jsme později zjistili, tak maminka je poloviční Maďarka, tak si ty temperamenty sečti, ale už je to lepší. Stárne a krotne.-))))
teda pet.s to jsou krásný děti. chtěla jsem vám vyjádřit obdiv, že jste byla schopná jít do adopce. sama vidím u mých dětí, co všechno umí genetika. je něco, co vás opravdu hodně překvapilo? ikdyž vy vypadáte velmi trpělivě. btw - váš muž mi připoměl daň poradce z. krůčka. ale pak jsem koukala, že bydlíte trochu jinde, ale ne zase tak daleko :o)))
Daňovýporadce není,ale máme účetní firmu. Jediné, co mě fakt překvapilo je jak stejně nakonec ty geny vylezou ven, at se snažíte jak snažíte. Měla jsem možnost se seznámit minulý rok s bio matkou mé dcery a fakt vidím obraz v zrcadle. Naštěstí z ní nemá úplně všechno.Takže si myslím, že třeba máma bude skvělá(což o její bio mámě se říct nedá). Jinak bych řekla, že je zbytečné mít z adopce strach. Mohu srovnávat mezi bio a adoptovanými dětmi, fakt žádný rozdíl.U svého zase si říkáte "Ježíši, tuhle vlastnost má po otci, Ježísi a tuhle po tchýni!".-)))))))))Jinak láska je stejná. Problémy stejné. Ale mně se to mluví, když moje děti nevraždí důchodce, nefetují a nevydělávají si prostitucí. Znám několik rodin, kde to takhle dopadlo. Ale těžko říct, co byly geny a co ne.
uce firmu jsem poznala (viz foto s fakturami) - jsem "vase konkurence" z nb :o)))) znam taky holcinu, kterou odlozila jedna docela znama herecka. adoptivni rodice fajn lidi (ale pod poklicku nikdo poradne nevidi) a taky to neni dobry. holcina se k nim zacala chovat docela hnusne a taky se s nimi prestala stykat. adopt matka byla moc hodna a proste si holcicku jedinacka rozmazlinkovali. bohuzel nevim vic detailu, ani proc tam vznikl ten konflikt. ji hrablo az tak ve 22 letech. kdy se dozvedela, ze je adoptivni taky nevim. mozna pozde a sehralo to roli. vim, ze se pokusila kontaktovat svoji bio matku, ale s velmi zlou se potazala. tak ji to muselo hodne vnitřne ubližit a je možne, že rodiče se k tomu postavili ne úplně dobře. a vy se s bio rodiči normálně stýkáte nebo to byla náhoda? a co děti, touží po nich?
@vercaberca no já pevně veřím, že nám snad už se nějaké přecvakávání vyhne, Moje máma říká, že každé dítě má dobu,kdy zlobí. Tak dcerunka byla docela oříšek v době školních let, kluk jako miminko, tak snad mají vybráno.-)))S bio matkou se stýkáme(no stýkáme se ani nedá říct). Bára si ji našla a je s ní ve spojení.Jenže máma je úrovní 12 leté dítě a má takové ústřely, že i na Báru to je dost. Hlavně se našla se svojí sestrou. Ta vyrostla střídavě s mámou a v děcáku, takže o mámě ví své. Báře řekla, že at je ráda, že mohla vyrůst u nás. Že měla štěstí. Což asi pomohlo.
U kluka zatím rodiče neznáme, ale předpokládám, že to přijde taky. Nikdy jsem jim netajila, že jsou adoptovaní. Adresy jejich rodičů jsem jim kdysi opsala s papírů a přlepila k rodným listům, aby je měli na očích a mohli kdykoliv začít pátrat. Myslím, že je to jejich právo a já s tím musím počítat. Ale když jsme snesla Báry bio mámu, tak už asi snesu všechno.
Jeden příklad za všechny. Bára tam měla jet nějak mezi Vánocemi a Silvestrem. Jenže ji ujel autobus. Další už ji nejel až nějak druhý den. A večer ji přišla na mobil sms jako od přítele bio matky, že máma kvůli ní umřela. Tak hned vyděšeně volala ty svojí ségře a ta ji řekla, že je to normální. Že jakmile není po jejím, tak takhle reaguje. Bára to nemohla zkousnout několik dní. Se smrtí se u nás doma nevtipkuje.-(((No prostě magor.
tak to pro ni musí být hrozný. život se s ní nemazlil už od malička. třeba časem pochopí, že je lepší být bez bio matky úplně. všechny životní štrapáce si "užívá" díky ní. nebo byla nějak nadšená, když se s ní viděla poprvé? a proto tebe to musí být taky dost náročný, když někomu, koho miluješ nejvíc, někdo ubližuje a ty nemůžeš pomoct, dokud samo dítě neudělá to zásadní rozhodnutí.
a jaké problémy byly se synem?
moc se omlouvám, že se tak vyptávám. jen jsem na tvoje příspěvky párkrát narazila a zapamatovala.... pochopím, když nebudeš chtít odpovídat.
@vercaberca No spíš byla rozpačitá..ona naše holčička byla zvyklá na jistou sociální úroveň a je taky trochu snobík, a když jsme přijeli k matičce, která žije v téměř vybydleném domě bez WC. je už x let pouze ležící(ale podle lékařů k tomu není zjevný důvod, při troše rehabilitace by klidně normálně chodila a mohla i pracovat-jenže takhle má nárok na invalidní důchod a sociální dávky), byt tedy špinavý neměla,ale takový ....no prostě pro nás jiný. Takže to bylo takové rozpačité. Hlavně si Bára sedla s tou ségrou a jsou z nich kámošky. Ona už s mámou nežije. Pracuje s postiženými lidmi a dělá si VŠ. Je to moc fajn holka. Takže sice to byl psychický zápřah,ale pro Báru to bylo pozitivní v jakém si urovnání si sama sebe a pro mě, že jsem poprvé d své milované dcerunky slyšela, že je ráda, že jsem její máma já. .-))))))))
A kluk? Byl uřvané nespavé miminko. Do toho jsme cvičili Vojtu. Mám popcit, že první rok nedělal nic než jen, že brečel.-))))))))))Ale od roka je to úžasný pohodář a zlatej kluk.-))))
@pet.s tak to je super. kéž by se to takhle vydařilo s mýma holčičkama. :o) a syn je chytrej už od narození. řevem si udělal pořádek a teď už jede jenom na příjemné vlně :o))). ještě se vrátím k bio matce. asi v hloubi duše nebude úplně špatná, když se jí podařily 2 šikovné holky. možná jenom vyrůstala v takovém prostředí, které ona poctivě dodržuje - bohužel. zrovna nedávno jsem si říkala s kamarádkou, jak docela dost holek kolem nás vyrostlo v rodinách, kde se jelo hodně na neschopenky nebo jiné nemoce a ty holky v tom jedou dál. ale umí to společensky přijatelně podat. my s tou kamarádkou jsme zase velmi aktivní (i naše rodiny jsou / byli). Naše prarodiče o holích "běhali" kolem hospodářství a jejich prarodiče s poloviční diagnózou už pomalu umírali. vlastně moje i manželova rodina je velmi rozdílná a každý jsme chtě-nechtě ty zvyky donesli i do našeho vztahu. naštěstí jsou to dvě ozubená kola, která do sebe docela dobře zapadají a doplňují se. ikdyž .... taky se to někdy zadře :o))))
@vercaberca no tak to nevím, já jsem rolzlítaná a nesnáším nudu a moje děti teda umí být pěkní lenoši.-))))
její bio máma taky vyrostla v adopci...ale mám pocit, že tam se to moc nepovedlo, já jen fakt trnu, aby z nich byli dobří rodiče--uvidíme.-)
Tvá dcera je moc krásná... přečetla jsem si všechny výše uvedené příspěvky a skláním poklonu nad tvou trpělivostí a životními zkušenostmi!
Já jsem si říkala, jak můžeš mít jedno dítko blond a druhé takhle tmavé.. 🙂 A tady je zakopaný pes! Jsi úžasná jak to bereš krásně s nadhledem a jak jsi pro Barču oporou!! Všecky palce hore!!!!
Krásná slečna :o)). Má moc hezký obličej, asi musíte mít pořád plno u dveří ;o))