Jdu si spis jen tak ulevit... Je to takovy vykrik do tmy... Pred Vanocema jsem byla na revizi, doma mam 6letaka.. Vzdycky jsem s nim jednala narovinu, tudiz kdyz jsem otehotnela a nasledne sla na revizi, vsechno jsem mu vysvetlila.. On se zacal bat, ze bych mohla v nemocnici umrit a od te doby ma strach, ze bysme mohli umrit... A dneska jsem se od svagrovy dozvedela, ze pry jsem to nemela malymu vubec rikat, ze jsem mu nemela ani rikat, ze cekame mimi alespon do doby, nez to na me bude videt.. A nemeli jsme to pry rikat ani nikomu jinemu.... Pry kdybysme to synovi nerekli, nevyptaval by se vic a tim by byl klidnejsi!! Asi jsem debil, kdyz se svym ditetem jednam narovinu a neskryvam nic, protoze vim, ze se bude stejne vyptavat, proc jdu do nemocnice, jak mi to budou delat, atd... Omlouvam se, ale nejak nemam kde se jinde vykricet 😤😤😤