PŘÍBĚH Č. 2 - MOJE TĚLO JAKO PŘEDMĚT

Holky tady vkládám druhý z 10 příběhů. Jedná se o smyšlený příběh, ale je možné, že někdo tohle opravdu zažil, tak se když tak omlouvám, že vám to třeba tímto připomenu.

Jmenuji se Lucie, je mi 33, mám dceru Eriku, která se narodila jenom díky tomu, co se mi stalo s mým dnes již bývalým partnerem. Rovnou se přiznám, že jsem na muže navždy zanevřela a žiji s ženou. Doufám, že to žádnou z vás nepobouří, ale až uslyšíte, co se mi stalo, tak pochopíte, proč jsem to udělala.

Byla to pro mě první velká láska, která stálo za to, ale taky tak dopadla. Víte jaké to je – jste v pubertě, zalíbí se vám starší muž a vy se můžete zbláznit. No a to byl právě ten problém, který mě navždy změnil život. A teď k tomu co se stalo.

Bylo mi 15 a zamilovala jsem do o 10 let staršího muže, spolupracovníka mého staršího bratra Jirky, se kterým jsem se seznámila na fotbale, který oba s bratrem hráli. Vypadala jsem na 20, takže se se mnou Petr ( otec mé dcery a můj bývalý partner ) bavil na úrovni, jako se sobě rovnou a věkově stejně starou. Pamatuji si ještě jako by to bylo dneska, když mě pozval na večeři a já celá nadšená v 15 přijala. Ostatně to by asi každá z nás byla nadšená, nemám pravdu. Když se to dozvěděl bratr, tak se snažil mi to vymluvit – Lucko, dej si na něho pozor! Já vím, co je to za člověka! – Neuposlechla jsem a na večeři šla. Teď vím, že jsem udělala největší blbost svého života. Ale to je jen zbytečné povídání, pokračuju.  

Večeře proběhla na jedničku a já byla až po uši zamilovaná, Petr se choval kouzelně. Připadala jsem si s ním jako princezna. Celou dobu mi říkal, jak mi to sluší a jak jsem kouzelná s těma modrýma očima a že jsem nejkrásnější ženská, kterou kdy viděl. Já puberťačka jsem mu to samozřejmě žrala jako největší sladkosti, a tak pokračoval. To bylo samé ty jsi krásná atd. Zkrátka říkal to, co by každou z nás potěšilo, a co teprve mladou patnáctku. Ale každý večer nějak končí, tak mě hodil autem domů a říkal, že zavolá a domluvíme se na další schůzce. Snažil se mi dát pusu, ale já ucukla. Nezlobil se na mě a řekl, že mě chápe, ale že to chtěl prostě zkusit. Nezazlívala jsem mu to, vystoupila z auta, usmála se. A víte co on? Bez sebemenší reakce odjel. Kdyby oplatil alespoň úsměv. Nic. Jo, v ten moment jsem byla trochu smutná, ale když jsem si vzpomněla na celý večer, tak jsem mu odpustila a šla s poklidem domů.

Tam na mě čekal Jirka a říkal – Tak co? Zkoušel to na tebe tak jako to zkouší na ostatní holky? – Seřvala jsem ho, že co si to jako vymýšlí, že Petr je slušňák a šla k sobě. Brácha na mě už jen zavolal – Dělej, jak myslíš, ale abys toho pak nelitovala. – a já nasraně práskla dveřmi - Co mi má co bratr kecat do vztahů? - Řekla jsem si pro sebe, vzala jsem pyžamo z postele a šla jsem se osprchovat. Usínalo se mi potom parádně.

Další den jsem ve škole vykládala kamarádce Báře o svém zážitku, když se mě ptala jak jsem se měla o víkendu. Jenom nedůvěřivě zírala a říkala to samé jako bratr – Dávej si pozor! Na něho obzvlášť. Já jsem supěla co proti němu má a osočila ji, že mi závidí a žárlí. Ona ale, že ne, jen že to se mnou myslí dobře. Já si ale pořád hrála na uraženou, a tak mi řekla – Víš co, já se fakt nechci hádat. Neřešme to. – Jenže já to nemohla neřešit. Milovala jsem ho. Pořád jsem ho řešila, ale Bára se o něm odmítala bavit. – Víš co, když mě nemáš ráda a závidíš mi, tak se nemusíme vůbec bavit. Nejsi kamarádka. – vmetla jsem jí do tváře a přesedla si ze společné lavice do úplně prázdné v zadní části třídy. Tam jsem tak seděla celý týden a těšila se na další rande s Petrem.  

Rande přišlo, vše bylo zase super. Petr mě vyvezl na kopec za městem, ze kterého se krásně dal pozorovat západ slunce. Vylezli jsme tedy z auta, Petr roztáhl deku, na kterou jsme si oba sedli. Vše bylo parádní. No ale už jen chvilku. Jakmile slunce začalo zapadat, tak se mě snažil políbit podruhé. Opět jsem ucukla, ale on už na mě, že jestli jsem normální, že pořád cukám a že nemám být srab. Tak jsem se zastyděla a začala se s ním líbat. I když jsem ze začátku nechtěla, pak se mi to zalíbilo. Vůbec by mě nenapadlo, jak to bude pokračovat.

Představte si, že mi z ničeho nic sjel rukou na prsa a pevně mi je držel. Chtěla jsem mu říct, co blbne, ale on mě držel druhou vší silou, jen abych nemohla ucuknout. Nakonec se mi to ale přeci jen povedlo a prosila ho, ať mě odveze domů. A on, že proč, že ještě není konec tomu, co on začal. Byl vzteklý, ale nakonec mým prosbám vyhověl a domů mě odvezl.

Jakmile u našeho zastavil, řekla jsem mu jen Ahoj a rychle vyletěla z auta. Letěla jsem hned domů, abych od něj byla co nejdál. Říkala jsem si, co je to za hajzla, ale po chvíli jsem ho omlouvala tím, že je to prostě chlap. Já blbá a hlavně naivní slepice. Doufala jsem, že se na mě nebude zlobit a napíše, že se chce sejít znova. Napsal. Asi za 4 dny.  A to víte, zase jsem mu naletěla na špek a na rande s ním šla. Ale tam se stalo něco, co mi ukázalo, že není v pořádku.

Pozval mě do kina, takže šlo zase o úplně jiné rande. Vyzvedl mě doma a choval se tak nějak odtažitě. Měla jsem strach se zeptat, co se stalo, a tak jsem jen mlčela a mlčela. Celkově to bylo divné rande. Skoro jsme spolu nemluvili. Možná to bylo dobře, protože když jsem zjistila, kam mě vlastně vzal, myslela jsem, že mě trefí šlak. Žádné kino, žádný film. Vzal mě normálně do hotelu, kde se stalo něco, co se stát prostě nemělo.

Vzal mě do pokoje, kde to vypadalo, jako kdyby tam byla anglická královna. Všude nádherně čisté věci, až jsem s údivem jen stála. Čekala jsem, že pustí film tam. A ono taky jo, pustil, ale radši bych to neviděla. Bylo mi 15 a on pustí erotický film, který mě spíš pohoršoval, jak těšil. Ale přece jen jsem ho nějak s ním shlédla. Myslela jsem si, že to bylo to nejhorší co mě ten večer čekalo, ale OMYL. OMYL JAK VRATA. Jakmile skončil film, začal mě líbat na krku. To jsem nijak neřešila, protože to bylo podobné tomu, co se stalo na předchozí schůzce. Řešit jsem začala až to, jak mi bez svolení sjel rukou do kalhot a řekl, že jestli jenom pípnu, zmlátí mě tak, že mě ani vlastní matka nepozná. Měla jsem takový strach, a tak jsem začala ječet. To jsem radši dělat neměla. V momentě mě chytil za vlasy a takovou mi ubalil. – Já jsem ti to říkal ty děvko – na mě spustil a já s brekem chtěla utéct. No nemohla jsem, pokud jsem nechtěla být skalpovaná. Bylo mi strašně a když jsem prosila, ať mě pustí a nechá řekl jen – No počkej kočičko, to není všechno!

V tom jsem poznala, že je sakra zle, ale nemohla jsem udělat nic. Ten hajzl ze mě strhl všechno oblečení, co jsem měla a chladnokrevně mě znásilnil. Brečela jsem jak želva, ale bylo mi to prd platné. Celou dobu jsem si vyčítala, že jsem neposlechla bráchu a Báru. Já pitomá husa.

Jenom co bylo po všem, tak jsem se oblekla. Krve ze mě bylo jak z vola, ale pánovi to bylo jedno. Hlavně, že si užil a už mu bylo jedno, co chci. Najednou jsme mohli jet domů, aniž bychom uklidili tu spoušť. Nač by se pán namáhal. Ovšem mi to nedalo a tak jsem všechno chtěla vzít sebou. Začal na mě řvát, jestli jsem normální a ať to nechám kde to je, že to není moje věc to brát. Připadala jsem si strašně. Nejen, že jsem tak bez úcty přišla o panenství, ale můj první sex stál za pěknej pendrek. Vůbec jsem to tak nechtěla. Ale moje chyba. A ono to pak ještě pokračovalo.

Jak mě zavezl domů, hned jsem utekla, abych ho už nemusela vidět. Ale jak to u mě bylo normální, doma jsem ho zase omlouvala a vlastně mu i odpustila. Ještě párkrát jsme se sešli, ale pokaždé udělal to samé. Jednou mě zmlátil až tak, že jsem nemohla pomalu ani vstát, do toho mě znásilnil. Připadlaa jsem si jako kurva největšího formátu.

Když se o to snažil naposled, našel nás bratr. Ani nevíte, jak jsem byla šťastná. Hned ho zpacifikoval, zavolal policajty a mě uklidňoval a říkal – Co jsem ti říkal? Nemohla jsem mu vůbec odpovědět, jen jsem tiše plakala na jeho rameni. Hajzla si nakonec odvezli policajti a já se časem dozvěděla, že jsem nebyla první, komu to udělal, ale asi desátá. No, šel sedět no. Za znásilnění a i jedno ublížení na zdraví. Dobře mu tak. Nechtěla jsem na něho už vůbec myslet. Ale musela.

Asi měsíc na to jsem totiž nedostala menstruaci a došlo mi to – jsem těhotná. Udělala jsem si test a ono fakt – dvě čárky. Byla jsem bezradná. Bylo mi 15, ale toho malého prcka jsem se nedokázala vzdát. Největší oporou mi teď byl brácha a rodiče. Brácha jim vše pověděl a oni mě drželi nad vodou, co jen to šlo. Jen díky nim jsem porodila zdravou holčičku, které jsem dala jméno Erika. Sice nikdy nepozná tátu, ale já jsem ráda. Možná mi bude jednou vyčítat, že jsem si potom našla raději partnerku, ale časem, až jí povím, jak to bylo, to třeba pochopí. Sice nevzešla z pravé lásky, ale láskou pro mě ONA zůstane navždy, přece jen je to moje dcera.