Příkrmy pro miminka a postupný přechod na opravdová jídla

Jak a kdy začít s příkrmy, to je snad věčně téma. Často trápí novopečené maminky. Někdo říká, že je vhodné začít co nejdříve a hlavně s mixovanou zeleninou, protože kdybychom začali s ovocem, které je sladké, dítě by pak méně sladké pokrmy odmítalo. Další teorie velí nechat dítě zcela samostatně se rozhodnout, kdy a co bude jíst a kolik toho sní.

Teorií je spousta a vybrat si tu správnou je opravdu těžké. Vím to sama. Ohledně zavádění příkrmů jsem byla ze začátku velmi nesvá, netušila jsem, k čemu se přiklonit… Nakonec jsem poslechla sama sebe, nedala jsem na řeči ostatních, a to bylo skvělé rozhodnutí. Hlavně to bylo moje rozhodnutí! Jak jsem to cítila, tak jsem to dělala. I když ne vždy bylo vše růžové.

Chci se s vámi podělit o to, jak jsme to měli my, spíš já, jako čerstvá maminka od prvního miminka.

Pravdou je, že jsem se cítila hodně zmatená a nejistá ohledně prvních příkrmů. Dlouho před tím, než jsme začali s příkrmy, hledala jsem si spousty informací všude možně na internetu, nakoupila jsem si knížky a nastudovala vše možné. Co bylo výsledkem? Z počátku jsem si připadala ještě více zmatená a přiklonila jsem se ke klasickému způsobu, a to krmení lžičkou. Dělá to tak spousta maminek, zdá se to jednoduché, dítěti se lžičkou podává namixovaná strava. V současné době je výhodou dostupnost průmyslově vyráběných příkrmů vysoké kvality. Zdálo se mi, že nemám co řešit.

Chvíli jsem si od sběru informací dala pauzu. Všechny načtené informace si ve mně sedly. Začalo období přehodnocování, myšlenky v mé hlavě poletovaly jako zběsilé. Něco se mi nezdálo. Nebo spíš zdálo? Zamyslela jsem se nad tím, jak bych se asi cítila, kdyby mě někdo krmil lžičkou. Jeho tempem, ne mým. Přišlo mi to divné.

Hledala jsem tedy dál a narazila na metodu BLW. Baby-led weaning, neboli dítětem řízené odstavení. U nás je tato metoda známá jako “jídlo do tlapky”. Jedná se o to, že je na dítěti, kdy se rozhodne na pevnou stravu přejít, a když se samo rozhodne, je mu ponechána důvěra v tom co jí, a kolik toho sní.

Tohle už mi přišlo lepší řešení. Jen jsem si dělala starosti, jak na to, že má jíst samo, dítě přijde. To bylo ale zbytečné. Děti jsou zvídavé a chtějí  vědět co má máma a táta v talíři, a tak se samy sápou po jídle. Většinou celkem brzy. Náš syn se začal po jídle natahovat před koncem 5. měsíce. To byla pro mě známka, že je to ten pravý čas, dát synovi něco ochutnat.

Když přišlo na věc, nechala jsem se ovlivnit “dobrými radami” okolí a první jsem synovi nabídla mixovanou stravu. Dodnes si pamatuji, jak první ochutnávka probíhala.

První příkrm byl batát vařený v páře, namixovaný dohladka. Po podání první lžičky syn prskal a vůbec nechtěl pokračovat. Mixované jídlo ho absolutně nezajímalo. Víc se mu líbila miska, ve které byl příkrm a lžička, s tou si šermoval. Nic víc. Zkoušela jsem to znovu, a zase nic…

Cítila jsem se zklamaně. Byla jsem celá rozladěná. Pro svého syna chci přece to nejlepší a taky to tak dělám. Jenže on se mi nezdál být spokojený. A to mě trápilo. Byla jsem demotivovaná, už po prvním příkrmu se mi nechtělo pokračovat. Nechala jsem se vyděsit představou, že by takto probíhalo každé papání.

Dva dny jsem si dala prostor a příkrm jsem synovi nedávala. Třetí den jsem si vzpomněla na metodu BLW (jídlo do tlapky), probudil se ve mně zájem zkusit to s příkrmy jinak.

Syn dopoledne pofňukávla, měl nateklé dásně, nevěděla jsem, co s tím, jak mu pomoct. Doma jsme měli salátovou okurku, ta přece chladí. Oloupala jsem ji a nakrájela na hranolky. Jednu jsem dala synovi do ručičky, chvíli se na ni díval a pak sám od sebe si ji dal do pusinky. Slzy mi vyhrkly dojetím! Ten náš pětiměsíční drobeček je úžasný. Tvářil se tak spokojeně a hrdě zároveň, byla to nádhera. Jen jsem pozorovala jak okurku cucá a žužlá.

Tohle mě povzbudilo takto pokračovat. Odpoledne jsem nachystal jablíčko na měsíčky, a syn znovu se zájmem ochutnal, jen jsem žasla. Šlo to samo a hladce.

Jídlo do tlapky u nás zvítězilo.

Z počátku jsem neřešila čas příkrmu, prostě tehdy, kdy se mi to zdálo vhodné, nachystala jsem pro syna nějakou zeleninu či ovoce.

Později se nám podařil režim trošku ustálit. Příkrm jsme zavedli jednou denně, před polednem, střídali jsme jeden den zeleninu a druhý ovoce. Zeleninu jsem připravovala v parním hrnci a ovoce jsem podával většinou čerstvé. Vše jsem krájela na hranolky, či měsíčky, tak, aby to synovi krásně vešlo do ručičky.

Po 6. měsíci jsem postupně přešli na dvě papání za den, nejčastěji jsme měli dopoledne ovoce a odpoledne zeleninu. Po 7. měsíci jsme přidávali i žloutek a různé druhy masa.

Vše se zdálo ideální, syn se sám nádherně krmil, vše nové přijímal bez problémů, byl spokojené miminko a já spokojená máma.

No jo, ale přišlo “období vzdoru” nebo co. Syn s jídlem začal házet, při jídle mrčel a vztekal se. Přišli pochybnosti, jestli jsem neměla jít spíše tou klasickou cestou a syna krmit lžičkou. V hlavě jsem si vysvětloval, že ne, přece se mu to nelíbilo. No jo, ale kdybych to zkoušela víckrát, třeba by na krmení lžičkou přistoupil… Nevím…

Tak to zkusím teď. V synových téměř 8 měsících jsem zavedla mixované příkrmy. Pár dní to fungovalo, ale pak se syn začal také zlobit.

Další naší variantou byla kombinace klasického přístupu a moderní metody BLW (jídlo do tlapky).

V praxi to vypadalo tak, že část papání dostal syn na hranolky a krmil se sám a čas papání jsem mu namixovala a podávala lžičkou. Tohle nám klapalo! 

Byla to super týmová spolupráce, já krmila lžičkou pomalým tempem a syn se v mezičase krmil sám tuhými kousky ovoce, zeleniny, masa či těstovinami. Takto nám to dlouho vydrželo. Téměř do synova roku, kdy už sám ovládá lžičku a vidličku. U společného krmení jsme však zůstali. Máme jeden talíř, každý máme svou lžíci nebo vidličku (někdy jíme jen rukama, to je super zábava) a krmíme se navzájem, jíme totiž společně stejné jídlo. Užíváme si u jídla spoustu legrace.

To, že se syn dokázal najíst sám, mi přineslo pocit svobody a hrdosti. Zároveň jsem se ale musela naučit bezmezné důvěře. Musela jsem se naučit synovi důvěřovat, že se sám umí najíst, že opravdu ví, kdy má hlad a kdy je sytý. Musela jsem se naučit sebeovládání, ze začátku jsem měla tendenci syna k jídlu vybízet a postrkovat ho, ať jí víc, rychleji či pomaleji. Časem se mi podařilo, eliminovat mé zásahy téměř na nulu. 

I když se syn zakuckal, nechala jsem ho, prostě sám dokázal kousek jídla vykašlat, vyplivnout a dál pokračovat v jídle. Pravdou je, že tohle chtělo asi nejvíce sebezapření, abych se synem v takové situaci nezačala cloumat a bouchat ho po zádech. Tohle vážně chtělo velkou trpělivost, která se však velmi rychle zúročila. Syn se naučil sám rozeznávat, který kousek zvládne sníst a který ne. Časem se už téměř nezakuckával a stravování se stalo pohodové pro nás oba.

Syn krásně jí, nedá si do pusinky další sousto, dokud nemá to předchozí spolknuté, myslím, že i k tomuto přispělo synovo samostatné stravování.

K jídlu do tlapky (asi k jakémukoliv dětskému stravování) patří i spousta nepořádku, jídlo je všude.

Ze začátku, než se syn naučil ovládat ručičky, jak potřeboval, jídlo padalo na něj i na zem. Pořád jsem jen sbírala kousky jídla všude možně a vytírala podlahu. Časem jsem si to však zjednodušila a zavedla pár vychytávek, jak zmírnit následky našeho stravování. 

Moje tipy:

• Syn papal v křesílku, pod to jsem dávala starý ubrus (stejně poslouží i deka či prostěradlo), jídlo padalo na něj. Po papání jsem ubrus vytřepala a bylo uklizeno. Když už byl ubrus více znečištěný, putoval do pračky.
• V kuchyni ještě stále mám pohotovostní hadr, většinou je to rozstříhlé vyřazené body nebo tričko. Hadr je na topení v pohotovostním režimu, když se něco rozlije nebo vypatlá po podlaze nebo lince, hned ho můžu použít.

Ať si při zavádění příkrmů zvolíte jakoukoliv cestu, věřte, že je to ta správná, ta vaše společná a nejlepší! Na nic netlačte a hlavně ne na sebe.

Jídlo je zábava a hra, dítě vše teprve zkoumá a zkouší. Objevuje svět a na to potřebuje čas a trpělivou mámu.

Vím, jak to může být těžké s chystáním příkrmů, každá máma chce pestrou a kvalitní stravu pro své miminko, mám pro vás mini ukázku synova jídelníčku v průběhu jednotlivých měsíců. Věřím, že vám jídelníčky budou skvělou inspirací. 

4.-5. měsíc:

• Jednou denně jsem synovi nabízela buď ovoce nebo zeleninu. Vše jsem se snažila připravit na hranolky, měsíčky či jiné vhodné tvary, aby se dobře držely synovi v ručičce, případně jsem mu papání pomáhala držet.
• Ze zeleniny měla největší úspěch čerstvá salátová okurka, dále pak zelenina upravená v parním hrnci, jako batáty, červená řepa, brokolice, květák, cuketa,… Oloupané rajče (na špičce do kříže nařízlé a spařené, po chvíli se slupka sama začne loupat, to je správný čas na zchlazení a oloupání, ještě rozkrojit a vyloupnout semínka).
• Z ovoce vyhrálo jablíčko, dále pak třešně, meruňky, hruška, banán, švestky,…
• Vzor jídelníčku:
  • Po – batát v páře
  • Út – jablíčko
  • St – cuketa v páře
  • Čt – broskev
  • Pá – salátová okurka
  • So – banán
  • Ne – mrkev v páře

6. měsíc:

• Papání jsme zavedli dvakrát denně, dopoledne ovoce a odpoledne zelenina. Občas jsem kombinovala i více druhů zeleniny a více druhů ovoce, většinou tak 2-3 druhy. Zeleninu jsem velmi ráda připravovala v parním hrnci, tím jsem si ulehčila spoustu času i práce. Prostě jsme jsem nachystala zeleninu, dala do hrnce a zapla. Víc jsem se nestarala, protože hrnec se sám vypnul! Většinou jsme šli ven na procházku a když jsme se vrátili, papání bylo hotové a taky tak akorát zchladlé.  K zelenině jsem ráda přidávala pár lístků bylinek na obohacení chuti, například bazalku, pažitku, petrželku, majoránku (ta je výborná proti nadýmání), někdy jsem přidala i trošku kmínu.
• Vzor jídelníčku:
  • Po – dopoledne: broskev + meruňka; odpoledne: mrkev a cuketa v páře
  • Út – dopoledne: banán+ jablíčko; odpoledne: brambor a cuketa v páře
  • St – dopoledne: hruška + jablíčko; odpoledne: červená řepa v páře
  • Čt – dopoledne: třešně + meruňka; odpoledne: salátová okurka a rajče
  • Pá – dopoledne: meloun; odpoledne: brokolice a batát v páře
  • So – dopoledne: jablíčko; odpoledne: cuketa a hrášek v páře
  • Ne – dopoledne: ryngle + banán; odpoledne: dýně hokaido, mrkev a cuketa v páře

7.-10. měsíc:

• Konečně jsme zařadili už i žloutek a různé druhy masa, těstoviny, rýži, zkrátka jsme se pomaličku blížili k opravdovému jídlu.  Obědvali jsme společně, to se mi líbilo! Dopoledne jsme si dali na svačinu ovoce a odpoledne zeleninu nebo to, co zbylo od oběda.;)
• V tuto dobu mi postupně začalo odpadat dvojí vaření, jedno pro syna a druhé pro mě. Naše jídla se začala sjednocovat, někdy jsem už vařila nám oběma to samé a já jsem si jídlo na talíři dosolila.
• Vzor jídelníčku:
  • Po – v páře upravené kuřecí maso, mrkev, cuketa a bylinky.
  • Út – brambor, petržel a bylinky v páře + loupaná rajčátka
  • St – cuketa s bazalkou v páře + vařená červená čočka s vločkami
  • Čt – v páře upravené králičí maso a mrkev s bylinkami + vařená rýže + salátová okurka
  • Pá – brambor a paprika v páře + žloutek
  • So – cuketa a červená řepa v páře + vařená rýže
  • Ne – v páře upravené hovězí maso s rozmarýnem, bazalkou a kmínem + vařené těstoviny

Po 10. měsíci:

• Můj syn už papá vše jako já, svou stravu jsem lehce přizpůsobila, nechtělo se mi vařit dvoje jídlo…
• Vzor jídelníčku:
  • Po – vývar + pečený segedínský guláš s knedlíkem
  • Út – vločková polévka + těstoviny se sýrem
  • St – mrkvová polévka + kuře na rozmarýnu s rýží
  • Čt – mrkvová polévka + kuře na rozmarýnu s rýží
  • Pá – polévka z červené čočky + žemlovka
  • So – hrášková polévka + pečený jarní losos s bylinkami a pečené brambory
  • Ne – vývar + pečený segedínský guláš s knedlíkem

Díky tomu, že jsem pro syna i pro sebe chtěla vařit pestrou a především kvalitní stravu, začala jsem si sestavovat jídelníčky. A to dělám doteď. Je to super, mám přehled, co jíme a nevařím pořád to samé dokola…  

Chcete vědět jak to dělám? Své zkušenosti se sestavováním jídelníčku jsem pro vás přehledně sepsala. Vznikl tak jedinečný eBook zdarma 5 VÝHOD JÍDELNÍČKU + návod, jak sestavit rodinný jídelníček.

Nechte se inspirovat a ušetřete si práci a čas strávený v kuchyni!

S láskou k vaření, Pavla

https://pavlakalousova.cz/prikrmy-pro-miminka/