Vzpomínky na pohřeb

Na konci listopadu to bude půl roku, co zemřela moje babička. Měla 96 let a kromě posledních deseti dnů, které strávila v nemocnici, byla celý život vitální a soběstačná.

Den pohřbu byl na začátku června. Byl krásný den. Posečené louky voněly senem, obloha byla azurová, nad asfaltkou se chvěl horký vzduch. Do takového dne jako by se černě oděné děti ani nehodily. Špičky balerínek zašpiněné od prachu, tmavě modré sukýnky, které se tak krásně točí. Dominik v bílé košili zapnuté až ke krku. "Kdo přeskočí tenhle příkop?"

Vzduch v kostele je chladný. Varhany tlumeně hrají, dlaždice kolem hlavního vstupu a kropenky jsou ošoupané dohladka. Ve jménu otce i syna i ducha svatého. Vpředu leží rakev. Jdeme k ní. Lucka se mě drží za ruku jako klíště.  Mamka stojí u rakve, má svěšená ramena a červené oči. "Prababička je uvnitř?" Kostelní lavice vrzají. Špičky zaprášených balerínek kopou do přední dřevěné stěny. Z levé strany na nás trpitelky shlíží Panna Marie a kárá nás pozvednutou pravicí. 

Moje sestra čte smuteční řeč, slyším tlumené vzlyky. Někdo právě lupnutím otevřel balíček papírových kapesníků. Sestru přemůže dojetí a v půlce se jí zlomí hlas, "promiňte", rychle si utřít kapesníkem oči. "Mami, proč brečíš?"

Za zvuků babiččiny nejoblíbenější písně Santa Lucia je rakev vynesena z kostela na hřbitov. Ostré světlo a náraz horkého vzduchu do prsou. Kráčíme za rakví, kapela hraje. Za hřbitovní zdí se zelená lán kukuřice. Muzikanti jsou zpocení, okvětní lístky kopretin se smutně stáčí dolů, jen karafiátky pevně drží své rozvité hlavičky.

Květiny padají na hnědou rakev do černé země. Lucka se naklání nad hrob a pozoruje zvětšující se hromadu květin. Červená, bílá, zelená. Stojíme v řadě. Spousta lidí a spousta kondolencí. Všechny ženy pohladí Dominika po blonďaté hlavičce. Objímá sestru kolem boků. Žluté vlásky na pozadí černých šatů. "Kdy už půjdeme domů?"

Je krásný den. V takový den babička většinou seděla na lavičce ve stínu hrušně, u nohou košík s trávou. "Takové sucho jako letos jsem ještě nezažila. Jestli nezalijeme hrášek, tak z něho nic nebude."