Jak jsem měla předsudky
Je úterní podvečer. Sedím na balkónu a pode mnou v tělocvičně právě začíná hodina cvičení předškoláků. Děti jsou rozřazeny do skupinek a já zjišťuji, že naše Lucka nějakým záhadným způsobem přes prázdniny přišla na to, jak se skáče z odrazového můstku na švédskou bednu.
Mezi dětmi byl chlapeček. Všimla jsem si ho hned, protože měl na sobě dívčí fialové legíny. Chudák, řekla jsem si. Při každém cviku, na každém nářadí pak vypadal jako by se chtěl zabít. Chudák máma, řekla jsem si. Od půlky jako by přestal vnímat. Dělal vše možné i nemožné, jen ne to, co měl právě dělat. Chudáci ve škole, ti si s ním užijí, spratek jeden, řekla jsem si potřetí. A už jsem si v hlavě sumírovala MORALIZUJÍCÍ článek o tom, kde končí nevychovaná roztomilost a začíná pouze ta nevychovanost, a o matkách, které to nechají zajít příliš daleko.
Za pár dní jsem toho kluka potkala na hřišti, i s bráchou a mámou. Lucka si odložila na lavičku nejoblíbenějšího petšopáka a šla si po svých. Kluk se za chvíli přišoural k lavičce a začal si ježka prohlížet. Jestli chceš, půjč si to na chvíli, řekla jsem. Chlapec po mně loupl očima a beze slova odešel. Maminka přišla vzápětí. Neobtěžoval? Nechtěl to sebrat? On ježky miluje. Byla jste taky na cvičení s předškoláky, že? Snažíme se ho socializovat. Je autista. Dozvěděli jsme se to teprve před půl rokem. Já to ale tušila už dlouho. Má snahu se kamarádit, ale odmítnutí zpracovává tři dny. A nejhůř nese posměch. Za rok má jít do školy. Neumím si to představit.
Omlouvám se vám, myslela jsem, že je váš syn jen nevychovaný spratek, řekla jsem v duchu. A zastyděla jsem se. Kolikrát jsou asi mámy autistů konfrontovány okolím s tím, že neumí vychovat dítě. Pohledy ostatních, že oni tedy výchovu zvládli lépe. Úsečným větám, že by dítě potřebovalo jen pár na prdel.
Chlapeček si nakonec petšopáka půjčil. Měla jsem dobrý pocit, nejraději bych mu ho dala. Lucka přiběhla zkontrolovat, že jí bude ježek vrácen a než zase odběhla, podívala se na kluka a řekla posměšně: "Proč máš na sobě holčičí legíny? Fialová je přece holčičí barva, to nevíš?"
Omlouvám se, řekla jsem. Bylo mi trapně za Lucku i za sebe. Paní se mile usmála: "To nic. Když on tu fialovou vážně zbožňuje."
Doporučujeme
Predsudek ma v evolucni historii sve misto. Chranil skupinu, ktera zazila/zazivala od jine skupiny urcity druh nebezpeci pred tim, aby se nebezpeci opakovalo. Tot je holy fakt, nerikam, zda je to dobre ci spatne, rikam jen, ze predsudek je zalozeny na bazi negativni (kolektivni) a pravdepodobne i opakovene zkusenosti.
Potkala jsi ve svem zivote hromadu rozmazlenych a nevychovanych deti. Neslo o zadne autisty, ani o ADHD, hyperaktivitu a podobne. Jen o proste nevychovani. Proto jsi pouzila zkusenosti zkratku i na tohoto chlapce. Ano, krivdila jsi mu. Jenze jak ve skupine rozmazlenych a nevychovanych poznat toho jednoho, dva, tri... Co rozmazleni nejsou a maji skutecny problem? Tezko, pokud vykazuje stejne znaky. To se proste na prvni (ba ani na druhy) pohled neda. A lidska mysl je bohuzel nastavena tak, ze prvnich par minut rozhodne o tom, co si o druhem myslime a jak ho vnimame. I to ma svuj duvod, ale o tom potom.
Neni potreba sebemrskacstvi. Spis je potreba si uvedomit, kde predsudky stale jeste maji svou smysluplnou funkci a kde ne.
Kdyz to vezmu za sebe. 3x jsem dostala na budku od Cikanu. Bzdy slo o zevlujici bandicku, co se chtela pobavit.Vysledkem je, ze kdyz vidim takovou skupinku Cikanu, radeji se jim vyhnu a jdu treba jinudy. Toto jednani, byt zavani predsudky, ma za vysledek, ze uz jsem na budku nedostala a pocet mych zlomenych zeber uz nestoupl. Nicmene idiotsky predsudek, ktery vubec nema opodstatneni je treba pohled na duchodce jako na volice komousu. Duchodce = byvalej komous. To je naprosto silene zjednoduseni, ktere moje mysl pred mnoha lety ucinila a dalo mi celkem praci takovy predsudek ve sve hlave rozbit. Povedlo se, davno tak svet nevnimam.
Snad jsem to napsala srozumitelne, je dost btzy na hlubokou filosofii 🙂
@sudylichozrout nehacknul Ti ucet Vaclav Klaus ml.? 😀
Krasne napsane...něžně, ne litostive,ne vševědoucne
@alamo Kupodivu ne 😀 S VKml. se nazorove potkam asi tak v deseti procentnech pripadu. Je mozne, ze zrovna tenhle pohled mame podobny.
A je to tak, nedávno jsem jela tramvají s maminkou a dcerou, dcera na první pohled "jiná", ale je to Zastávka u speciální SŠ, nic neobvyklého, ale ta holka měla na bundě visačku "jsem autista", jako dlouho jsem se držela, abych se matky nezeptala, jestli jí to nechce vytetovat na čelo. I když matku chápu, předešla tím přesně těmhle odsudkům. Ale jednak už roky pracuji s dětmi s PAS, tak už tuším rozdíly mezi nevychovancem a modráskem. A druhak jako matka dítěte s tourettem bych tuhle potupu nikdy synovi neudělala, byť teda ty jeho tiky občas jedou dardy.
Začni psát komentář...
Pěkný článek k zamyšlení👍 bohužel se s podobnými předsudky setkávám čím dál častěji, nejen u dětí...Je to smutné, že společnost dokáže být v těchto věcech tak povrchní☹