#vanocni_soutez_zapfcreation
Vánoce milujeme.
Ačkoliv jsme si už pomalu zvykli, že u nás to nejsou bílé vánoce, ale i tak se na ně rok co rok strašně těšíme. Netrpělivě vyhlížím 1.12., abych už mohla začít zdobit byt. Nějak nemám ráda podzim a tak říkám, že vánoce jsou pro nás určitým "světlem v tunelu" 🙂
Tradic, které dodržujeme je víc, ale asi bych se s vámi chtěla podělit o tu, kterou jsme v podstatě založili a o kterém si myslím, že si ji naše holčičky odnesou s sebou do svých rodin.
Od okamžiku, kdy si naše prvorozená princezna Eliška začala uvědomovat, jak to vlastně s tím Jéžiškem je, jsme museli začít vymýšlet s manželem důmyslnější scénáře. Její zvídavé dotazy a nekompromisní dedukce nás rozesmívaly, ale před ní jsme drželi kamennou tvář. Vždy se "hrálo" o to, jak dostat dárečky pod stromeček tak, aby si toho Eli nevšimla. Do jejich 4 let stačilo chodit po večeři na balkon a zapalovat tam prskavky, které měli Jéžiška přilákat. Já a nebo manžel jsme se vždy nepozorovaně vytratili a běželi narovnat dárky pod stromeček. Po jejich 5. narozeninách, ale bylo jasné, že letos si s tímhle fíglem nevystačíme. Propojili jsme tedy tradici "krmení zvířátek" s "odsunem dárečků pod stromeček". Tak jako každý rok jsme vyrazili po obědě na naše místečko s krabičkou dobrůtek pro zvířátka. Před barákem jsem si ale všimla, že nemám zápalky. Jejda, musela jsem se pro ně vrátit. To byl ten správný moment na akci "kulový blesk", kdy jsem "vyházela" dárečky pod stromeček a běžela za manželem a Elinkou ven. Ta nic nepostřehla a tak jsme se vydali na cestu.
Ozdobili jsme jim stromeček a část nasypali i pod něj. Zapálili prskavky, zazpívali koledu a vyrazili domů. Cestou jsme spřádali plány, zda jsme náhodou toho Jéžiška prskavkami nezmátli a jestli náhodou už nám nedal dárky pod stromeček.......... Při příchodu k dveřím bytu jsme prozvonila manželův telefon, který on nechal doma a nastavil si vyzváněcí melodii zvonečku. Eli rozrazila dveře a v botách běžela do obýváku, kde na ni opravdu čekal stromeček s dárky. Její rozzářená očička za tuhle detektivku stály. Takhle jsme to zopakovali ještě 3x. Nyní je ve 4 třídě a říká, že na Jéžiška pořád věří. Nevím, ale dál s ní rádi budeme tuhle "hru" hrát a to ať už kvůli ní, ale pak také kvůli její malé sestřičce Štěpánce, které bude na vánoce 18 měsíců a bude asi pěkně "vyplesklá" z rozsvíceného stromečku doma 😀
Štěpánce by se moc líbila BABY born Soft Touch holčička 🙂