Jelikož byl můj druhý porod takový fofr, rozhodla jsem se to sepsat, pač jsem nikdy nevěřila (i když tajně doufala), že by to mohlo potkat i mě 🙂
Od začátku těhu byl Mareček dle UTZ o cca týden menší než vycházel termín dle MS, takže moje mudr. stanovila termín porodu na 9.4.2013. Byla sem nadšená, že se nám podařilo jarní mimi, pač první dcerka je narozená v prosinci a co si budem povídat, nebylo to pravé ořechové na vyjížďky s kočárkem. Těhu bylo jakž takž celkem v poho, až na slabé krvácení, ranní, odpolední i večerní nevolnosti do šestého měsíce a přímo infarktový závěr těhu 🙂 Kdo občas koukne na můj fotoblog asi ví,  že nás měsíc před porodem potkala manželovo srdeční nevolnost, čekali jsme, jestli to bude  infarkt nebo ne, ale nakonec se vše v dobré obrátilo, dneska je manžel fit (krom teda vysokého tlaku), je sledovaný aby se zabránilo případnému infarktu... Úplně na konci těhu jsem byla ještě na nervy z oho jestli dcerka náhodou nechytla neštovice, což by znamenalo pokud porodím, musíme od sebe :(((, naštěstí testy na protilátky byly OK, neštovice nehrozily...

Myslela jsem si, že jako druhorodička bych přeci jen mohla jít rodit o trošku dřív, jenže Marečkovi se ven prostě nechtělo. Zkoušela jsem mu i pomáhat takovýma těma babskýma radama jako je umýt vanu (denně), chůze do schodů, ze schodů, pití maliníku, lněné semínko, masáž bradavek, ke konci i denně horká vana, sex...nu, nepomohlo  nic...a tak jsem byla smířená s tím, že prostě 15.4. nastoupím do porodnice a budem muset Marečkovi na svět trošku pomoct. A tak jsem se s klidným svědomím, že prostě to necháme v klidu na pondělí, nacpávala celou sobotu mňamkama, pač moje nejmladší neteř slavila rok. Na neděli jsem si nechala takové ty práce před odjezdem do nemocnice, prádlo v pračke (manželovo fusekle především), nádobí v myčce, naposled přeluxovat...

V sobotu večer mi začala odczházet hlenová zátka, tak jsem si říkala, že je to super, že se to moje tělo konečně začíná připravovat na porod, noo, aspoň to vyvolání nebude trvat tak dlouho...A o půlnoci jsme šli s manželem v klídku spát, s tím, že ještě u telky jsem cítila malinké bolesti v podbřišku, zase poslíčci... Ve čtyři ráno mi probudily zase takové malé bolesti v podbřišku, jakoby měla přijít MS, ale v klídku se to opakoval do sedmi, ale nějak jsem to prospala... Tu neděli ráno měl jet manžel do Strakonic, což je od nás cca 20 km a kde jsem také měal rodit. Kolem osmý mu říkám, že teda se mi nějak opakujou ty poslíčci, ale dost nepravidelně, třeba po 5-ti, ale i po 15-ti minutách, takže ať v klídku jede do Strakonic, že to určitě jsou poslíčci. V půl deváté jsem si vlezla do horké vany, a buď anebo..buď se to rozjede nebo to byly fakt zase jenom poslíčci...Ve vaně asi tři bolesti za sebou...hm, a skariš...vylezu z vany, další bolest a začínám měřit..trvá 45 sekund...koukám na net..jaký je rozdíl mězi poslíčkama aa kontrkacema..a už jsem chytřejší, poslíčci trvají cca 10 - 20 sekund, kontrakce kolem 1 minuty...no, ještě furt se nějak nevzrušuju, zapnu myčku, a jdu v klídku říct o patro níž tchýni, že se možná bude něco dít, taky volám švagrové, která bydlí hned vedle nás, že možná už něco...manžel kolem půl 10 odjíždí do Strakonic a mě začínají bolesti cca po 5-ti minutách, ale ještě jsou v pohodě, stači je jen rozchodit, takže v klídku věsím manželovo ponožky...Přichází švagrová a já v 10 volám manželovi ať jede okamžitě nazptáky, pač asi budem muset jet do porodnice. V tej chvíli začínají být kontrakce bolestivé, chodím po bytě sem tam, švagrová je víc nervózní než já, kroutí se při pohledu na mně jakoby měla rodit ona a ne já a začíná plašit jestli ještě něco nepotřebuju...Volá manželovi ať chvátne..manžel přijíždí v před půl 11 a mažeme do porodnice, švagrová se klepe nervozitou, tchýně brečí, dceři je to momentálně úplně fuk, pač si hraje se sestřenicí a já se těším 🙂  V autě pár bolestí, začínám je prodýchávat. Příjezd do porodnice kolem 10:45...začínám funět a potit se, bolesti po 3 minutách...položí mě okamžitě na monitor a sepisujou papíry... bolesti po 2 minutách..v 11 volá mamka co se dějě, měla ode mně zmeškané hovory...říkám, že jsem v porodnici, zavolám dýl...Na monitoru mi praskla voda, mezi kontrakcema, který už jsou po minutě jdu na vyštřovnu..jsem otevřená na 8 cm a vše je volné, připravené k porodu, takže rychle na porodní sál...tam prodýchám tří kontrakce a horko těžko vylezu na křeslo..kontrakce už jsou pořád...pár zatlačení a v 11:33 je Mareček na světě :¨))))))))))))) 3800g a 52 cm...Uff, to byl teda mazec 🙂))

PS: moc se omlouvám za chyby, píšu ve spěchu, znáte to 🙂