Dneska ráno rozlámaná po probuzení jsem si v hlavě předříkávala: "Život je hnusnej. Život je nefér." Přemejšlela jsem, jak o tý strašný neférovosti napsat článek, jak to dát na papír nebo spíš na blog. Jak se vypsat z toho, že jsem z těch chemoterapií tak unavená, že chodím spát v osm a ruka mě po těch injekcích tak bolí, že se bolestí budím už druhej tejden. Tohle všechno jsem si v hlavě sumírovala a hlavně ty věty jak nefér to je. Jenže...
Jenže už jak jsem si to říkala, tak jsem měla pocit, že to tak necejtím, že to vlastně není tak děsný, že by to všechno mohlo bejt mnohem a mnohem horší. Jakmile jsem si v hlavě řekla to "život je nefér a hnusnej" tak jsem měla pocit, že zrazuju všechny kolem a sebe sama. Vlastně jsem to ani nemohla říct nahlas, protože to prostě není pravda. Jo, mám rakovinu a ta otázka "proč zrovna já" mě definitivně napadla, mockrát, děsně mockrát. Odpověď je na ni ale od začátku ta samá. Proč ne zrovna já. A pak proč se tím vlastně vůbec zabejvat, proč nedat energii tam, kde je teď potřeba.
No a pak jsem šla s mini chlapíkem do školky, venku mrzlo, svítilo sluníčko a my si povídali. Já:" Podívej kočička." Mini chlapík: "Nau, nau, go, go." Já: "Jasně kočička utekla a teď musí dávat pozor, aby se neztratila, viď?" Mini chlapík: "Yeš." Já: "Ufff, to je zima, ale sluníčko krásně svítí." Mini chlapík: "Yeš. Shining." Jak je vidět náš rozhovor není hluboce intelektuální, ale přece je to něco.
Přišli jsme do školky. Mini chlapík celej natěšenej, otočenej na děti, nechává ze sebe stahovat jednu vrstvu za druhou, absolutně nevnímá, že mu říkám jedna noha, druhá noha, leží na mně jako pytel brambor a teď mámo rychle, nemám čas, musím za kámošema. "Ještě pusu!" Připomínám, než mi to nedočkavý dítě zmizí. Mini chlapík bere dráhu, dívám se za ním a on se najednou otočí. Usměje se a zamává ručičkou a řekne: "Bye, bye mamá."
Tenhle život není nefér a není hnusnej. Tenhle můj život je krásnej a plnej. Plnej lidí a lásky a smíchu a prostě všeho, prostě je to život a stojí za to.
Klidně tohle všechno může znít jako klišé, ale když vona je to prostě pravda.
https://www.facebook.com/Mamazavodou/
Zase dokonaly clanek 🙂
Poprove co ctu clanky na MK mam slzy v ocich. Moc moc preju at je lip a hlavne po lecbe vse jak ma a uz se nikdy nevraci.
Vy musíte vyhrát nad tou,,bestii,, jste super člověk,vy můžete tomuhle světu něco dát...hodně štěstí
To mi nedělej takhle po ránu, tu bulím 🙂 Jsi úžasná a život umí být svině, ale čím pozitivnější budeme, tím nasereme víc lidí a to se vyplatí! 😀
Jessie je fakt Úžasňák, celkově mě asi nikdy nepřestane udivovat, jak jsou děti neskutečně tvárné 😁😍
❤🍀 Nejak mi po ranu nenaskakuji ta spravna slova. Tak aspon obrazky 🙂
hned po ránu takovejhle knedlík v krku ... sedím v práci, ranní kafe a projíždím MK. A právě v tenhle moment se přiblble usmívám na monitor, na který ale vlastně moc nevidím, protože mám v očích slzy... (v kanceláři jsem teď naštěstí sama 😉... ale k věci: jsou lidi a lidi.. a pak je jistá A. A taky jistá nemoc N. A má N. Ale N nedostane A (tedy teď chvíli jako trochu jo, ale všeho dočasu). A mmch A = ano, Anno, N = Ne. Takže té N jednou provždy NE!!!
A jem sendink hjudž povr ouvr dý oušn ❤
Taky se mi někdy chce říct zk..... život, zas kvůli jinýmu trápení, ale když koukám na těch rozesmátejch 8 zubů, už to nejde. ❤
mluvíš mi z duše, děkuju za tenhle článek 😘
Pravda pravdouci..... a ta fotka je naprosto úžasná, jste si moc podobni s brachou 😍
Super článek. A mimochodem, přemýšlím nad tím už delší dobu a ty jsi mně teď nahrála - jak se správně překládá do angličtiny "jedna noha, druhá noha"? One, two nebo second?
@makynaeliska hele neboj se jednou naživo setkáme to je jasný a od pohledu se definitivně budem nesnášet 😀 😀 a potkáme se tady nebo tam to je jedno halvne nekde! A holka strasná gratulace největší mega štěstí a prostě všechno!
@hanka_michal díky a fakt prej jsme a pexeso je suepr, jsem mu fakt dala než to mini hclapík celý rozkopal 😀
@hvezdnenebe Nemáš zač, jsem ráda, že se líbí 😀 a víš co je to tak viď i u vás prostě všude no!
@msimankova to máme stejný, není no, protože by to bylo tak děsně nefér to říct!
@dita_a_ivan Teda tys to tak krásně napsala nemůžu než říct howgh domluvil jsem náčelníku! A doufám, žes slzy otřela 🙂
@kathy_smilca a onbrázky jsou taky super!
@petamaskova no teda děkuju, nevím co tomuhle světu ale dát 🙂 A jo snažím se vyhrát to je jasný!
Nechci vypadat jako cynik, ač uznávám, že článek je krásný a pravdivý, mně pořád vrtá hlavou jiná věc, kdo u vás pořád tak krásně fotí?? Pokaždé to vypadá, že stojí za objektivem někdo z vás, někdy jste na snímcích všichni, kde je pravda?? 😀
@lvicek2000 fotime ja i Amik nikdo jinej 😀 jsem moc rada, ze se ti fotky libi!
Začni psát komentář...
Škoda ze se nikdy nedostanu do Ameriky,protoze tebe,tebe bych ja Ani moc rada poznala ❤Tak poslu asi pohled aspon 🙂