Ačkoliv opravdu nemám ráda „tabulkování“ nebo porovnávání dětí, tak v případě tohoto průzkumu jsem udělala výjimku, protože právě ony tabulky se staly jakousi zbraní proti nosícím maminkám a pokud mělo nošené dítě jakýkoli problém ve vývoji, bylo to svedeno na nošení. Pokud by ale ona maminka přijela na rehabilitace s kočárkem, na co by se daný problém svedl? Každopádně, toto mě k tomu vedlo - osobní zkušenost. Syn měl predilekci, měl ji od narození, nejspíš kvůli poloze koncem pánevním a nakonec měl i porod o něco složitější, byť jsme jej z KP otočili manuálním obratem, ale při porodu byl v zadním postavení, což je vždy o něco těžší a nějaké následky mohly zůstat. Nicméně i tak byly jeho problémy sváděny na nošení, ačkoliv jsem v době rehabilitací až tolik nenosila, protože jsem z toho měla obavy. Dotazník měl primárně pomoct maminkám, které také nosí a musí oponovat zdravotníkům či rodině. Výsledky ukazují jasně – nošení pomáhá k dobré náladě miminka i psychomotorickému vývoji 😉. Nošené i nenošené děti jsou na tom podobně, v mnohém jsou na tom nošené i lépe. Kvůli dotazníku jsem zjišťovala i do kdy má dítě danou věc stihnout, nejsem tohoto příznivcem, ale vím, že mnoho pediatrů či neurologů toto hodně řeší, proto jsem to zjišťovala a kompromitovala to s výsledky průzkumu 😉.
Nevím proč, ale vždy, když něco dělám (hlavně průzkumy či články), tak se najdou rýpálci, kteří začnou kritizovat např., odkud jsem vybírala respondenty atd., tak právě těm chci říct, že toto dělám pro ty, kteří si musí nošení, případně kojení obhajovat před lékaři a zdravotníky i rodinou, čelit tomuto není snadné. Vyhradila jsem si zbytky volného času a strávila na tom mnoho hodin, abych těmto ženám pomohla si nošení obhájit, nemusela jsem to dělat, ale chtěla jsem nějak pomoct 😉.
Úvodem jsem se maminek ptala na typ nosítka, ve kterém maminky nosily, cíleně jsem vyřadila z průzkumu ty, které nosily v neergonomickém nosítku (klokánky, krosny, hipseaty), protože mohou vývoji naopak ublížit. Tyto ženy nemohly dotazník vyplňovat dále. Naštěstí jich mnoho nebylo, jen 6 🙂.
Teď už k výsledkům:
Z krajů, kde se nosí nejvíce, je to na prvním místě Moravskoslezský kraj (29,5%), poté Praha spolu se Středočeským krajem (obojí 13,5%) a na třetím místě byl Jihomoravský kraj (11,6%).
O trochu více nosí ženy s vysokou školou – tj. 53% nosících oproti 46,7% nenosících maminek s VŠ.
Zajímavou věcí byl i věk dětí, kdy se nejčastěji nosily. Děti v šestinedělí byly nošené velmi málo. Myslím, že je to dáno tím, že si maminky tak malé miminko netroufnou nosit v šátku, aspoň tak to bylo u nás. 42% nenosilo vůbec a zbytek maminek nosilo 1-2 hodiny denně o něco méně 2-4 hodiny.
V období 1-3 měsíce se situace obrátila a naopak 42% žen nosilo doma i venku (celkově 72%) a jen 28% dotázaných nenosilo vůbec. Většinou nosily 1-2 hodiny nebo 2-4 hodiny. Já byla v tom období z těch, které nosily 4 hodiny a více, protože syn hodně plakal v té době.
Nejvíce si nošení ale užívaly dětí ve věku 3-9 měsíců. Celých 58% dětí bylo nošeních doma i venku (celkově téměř 80%) 1-4 hodiny denně. 20% nenosilo v tom období vůbec.
V období 6-9 měsíců celkově 81% (ale klesl počet nošených doma i venku a vzrostl počet dětí nošených jen venku)
Dále už počet nošených dětí postupně klesá, v období 9-12 měsíců 75%
V období 12 – 18 měsíců 64%
V období 18-24 měsíců 49%
V období 2-3 roky 32% (nošené hlavně venku)
Co nás ale v dotazníku nejvíc zajímalo, byl vliv nošení na spokojenost miminka a poté také na jeho vývoj. Už předem můžu prozradit, že nošení vítězí na mnoha frontách 😉.
U hodnocení spokojenosti dětí jsem cíleně vybírala pouze děti, které v daném období nošené byly. Zde už obrázky tabulek:
Spokojenost miminka hodnotili rodiče bodovým systémem 1-10, kdy 1 znamenalo hodně uplakané miminko a 10 spokojené téměř nebrečící dítě. Ze své zkušenosti jsem 1 bod dávala na období, kdy to bylo „na mašli“ a 10, kdy jsme byli oba úplně v pohodě a malý plakal, jen když měl hlad, chtěl spát apod. Z tohoto důvodu jsem u obou skupin – nosících i nenosících hodnotila jak průměrnou náladu např. nošených miminek v šestinedělí, ale i procentuální poměr „zoufalých“ jedniček a dvojek atd. Každopádně z průzkumu vyplývá na všech frontách vyšší spokojenost miminek do 6 měsíců věku. Pak už je nálada u obou skupin víceméně stejná. Vyplnto.cz mi bohužel nedovolilo u těch dalších období (6-9 měsíců a dál) vidět, kolik dávaly které maminky bodů, takže se musíme smířit u posledních 2 tabulek jen s průměrem.
Otočení na bříško:
Z hlediska neurologického vývoje se pokládá za normu otočení se na bříško do 6 měsíců. Po tomto termínu už někteří pediatři posílají děti na rehabilitace (záleží, jak moc jsou tabulkoví). Z tohoto hlediska se do 6 měsíců věku otočilo 89% nošených dětí a 85% nenošených. Oproti tomu celkem velká část nenošených dětí byli rychlíci a otočili se do 3 měsíců ( o asi 14% více než nošené děti). Čím to je, netuším, možná je motivovala nuda v postýlce 😉
První úsměv
Z hlediska průměrného vývoje se většina dětí usměje do začátku třetího měsíce. Což bylo v našem průzkumu 91% nošených dětí a 82% nenošených dětí.
Uchopení do ruky
Dle „tabulek“ by mělo dítě uchopit předmět zhruba do 3-4 měsíců. Toto stihlo 97,6% nošených dětí a 92% nenošených. Mimochodem, náš Daník nošený byl a v tomto opoždění měl, uchopil předmět až okolo Vánoc tj. v pátém měsíci.
První hlasitý smích
Nemohla jsem najít „normu“ podle které je na první hlasitý smích už pozdě, každopádně v našem zdravotním průkazu máme pro první hlasitý smích napsaný 4. měsíc. Do 4-5 měsíce to stihlo 91% nošených 97% nenošených dětí
První pokusy o plazení se
Většina dětí se začíná plazit okolo 7. měsíce, což stihlo 70% nošených a stejný počet nenošených dětí.
Lezení po kolínkách
Většinou proběhne okolo 8. měsíce, což stihlo (do 8-9 měsíců) 68% nošených a 71% nenošených dětí
První postavení se s oporou
Děti se poprvé postaví s oporou zhruba kolem 10. měsíce. Daniel byl v tomto ohledu rychlík, postavil se už v 7 a půl měsících. V tomto ohledu bylo více nošených dětí takoví rychlíci, asi o 4% více se jich postavilo do 7 měsíců věku. Do „daného“ limitu 10. měsíce se postavilo 75,4% nošených dětí a 60,5% nenošených dětí
Obcházení nábytku:
Chodit kolem nábytku by prý děti měly chodit do 12 měsíců, toto kritérium splnilo 90,4% nošených dětí a 88,9% nenošených.
Stoj bez opory
Stát bez opory by mělo dítě asi do 12 měsíců, což bylo 68,7% nošených a 73,8% nenošených dětí
První krůčky bez opory
První kroky bez opory začne dítě dělat okolo 13 měsíců. To dovede 75,2% nošených a 81,3% nenošených dětí
První smysluplné slovo
První smysluplné slovo obvykle dítka poví okolo 11. měsíce, což stihl stejný počet nošených i nenošených dětí – celkem 54%. V tomto ohledu by si pediatři měli tabulky trochu upravit 😀. Podle našeho průzkumu to děti většinou stihnou do 14 měsíců 😉.
Další věc, co mě zajímala, byl vliv kojení na nošení. Protože pokud máte nějaký problém s kojením, každá správná laktační poradkyně vám řekne: „Noste ho v šátku“ A tady mělo nošení vliv asi největší, protože pokud nosíte, je téměř jisté, že do 6 měsíců budete plně kojit bez dokrmu UM a je o hodně menší šance na to, že se budete o kojení snažit a nakonec se to nepovede. Viz tabulka:
Jeden z mýtů o nošení je ten, že prý dítě nosící maminka brzdí dítě ve vývoji nebo mu způsobí predilekci. Z průzkumu vyplývá opak, pokud dítě nosíte, je menší pravděpodobnost, že vás pošlou na rehabilitace, celkem o 6%. Speciálně jsem zjistila i jak je to u maminek, které nosily hodně (2 hodiny denně a více do období než začne lézt, tj. asi do 6-7 měsíců věku). A tam je ta šance dokonce o 12 % menší, viz:
Nošené děti, které chodily na rehabilitace: 20%
Nenošené děti, které chodily na rehabilitace: 26%
Hodně nošené děti, které chodily na rehabilitace: 13,8% (pozn. Hodně nošené znamená 2 a více hodin denně do doby než začalo lézt)
Pasivní sed, chodítko a vliv na nutnost rehabilitace:
Spíše než nošení má na nutnost rehabilitací negativní vliv tzv. pasivní sed. Děti, u kterých byl používán, musely na rehabilitace v téměř 25 %. Takzvané pasivní chodítko má na vývoj taktéž negativní vliv, nicméně v průzkumu jej moc lidí nepoužívalo (jen 27), ale pro úplnost uvedu, že z těchto dětí chodilo na rehabilitace 21,4%
Snad jsem tímto článkem pár nosících rodičů povzbudila a možná pár z vás motivovala, že pokud vám miminko hodně pláče nebo máte potíže s kojením, zkuste nosit, opravdu to pomáhá 🙂
Ráda bych věděla, pokud prezentuješ výsledky jako obhajobu mnoha hypotéz, jak velký byl vzorek respondentů a interval spolehlivosti pro některé otázky, protože si troufám tvrdit, že mnohé tebou uváděné rozdíly se budou pohybovat v rámci statistické chyby odhadu.
obávám se že není nošení jako nošení, to co někdy vidím na ulicích mě spíše trhá srdce, raději kočárek než špatné nošení
tohle mi vzdycky zvedne tlak. Kdyby byl v pruzkumu ten muj vecne prinasrany morous, tak by jim hodne ovlivnil vysledky 😂😂 Nosime (pozdeji nedobrovolne) od narozeni. Ma dva roky...nedovedu si predstavit co by bylo, kdyby jsme nenosili 😂😂
kdyžtak výsledky jsou tady, pokud budete mít pár hodin volna, můžete si to přepočítat 🙂 celkově necelých 400 vyplnění. Počet nošených či nenošených dětí je různý dle věkového období:
https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/nos...
Začni psát komentář...
Mě tedy spíš přijde, že se poslední dobou musí obhajovat spíš ty maminky, co nenosí... 😀