O supermatkách
Když se mi narodil Daník, potkala jsem typ lidí, o kterých jsem neměla ani tušení: Supermatky.
Jak je poznáte? Přijdete k nim domů, mají perfektně uklizený byt. Nikde ani smítko, parapety jsou krásně čisté, v knihovně ani stopa po prachu a z podlahy můžete jíst. Také ona je perfektní. Nikdy není rozcuchaná, nenosí vygajdané tričko (které vytahalo dítě, jelikož se pořád sápe do výstřihu), nehádá se s manželem a vůbec nikdy jí neruply nervy. Ale nejdokonalejší je dítě. Všechno dělá s předstihem tabulek. Na bříško se otáčí ve 3 měsících, samo chodí v osmi, předvádí zvířátka, žvatlá slůvka (v době, kdy vaše dítě řekne maximálně tak „Gí“). I přes používání dudlíků, lahví, brček a plastových lžiček, nikdy nemělo bojkot kojení. A samozřejmě je hodné. Nedělá scény. Nevyžaduje kojení na veřejnosti, jelikož se kojí dle intervalu, nikdy nepláclo cizí dítě lopatkou po hlavě, nikdy nevzbudilo nebohého otce tím, že ho hryzlo do palce u nohy. Je také velmi čistotné, nemá fleky na bodýčku, a co se vylučování týče, kaká do nočníčku, nikdy se nevydělalo na nejdražší koberec v bytě a nikdy ho nenapadlo óňo rozmatlat po pračce do tvaru kruhu.
Člověk tam přijde, případně o ní čte a připadá si jako neschopná matka. S tím, že moje dítě není tabulkové, jsem se už smířila, ale když jsou to „prohry“ na všech frontách, tak se člověk ptá, co dělám vlastně špatně?
Překvapivá je odpověď, že pravděpodobně nic. Faktem je, že my lidi chceme vypadat před druhými lépe. A tak je docela dost dobře možné, že před návštěvou 3 dny šůrujeme byt, sebe a vlastně i dítě, o nedostatcích nemluvíme a zároveň se maminky rády chlubí, co dítě už umí. Jenomže tímto vlastně nevědomě zvyšujeme ten tlak na tu druhou (a vlastně i na sebe) a vlastně na kohokoliv, kdo přijde. Chtě nechtě, každý aspoň trochu srovnává. Ale přitom nemusíme vypadat dokonale, ani byt nemusí být dokonalý. Nemusíme se chlubit, co všechno se dítě naučilo, můžeme sdílet i nezdary nebo dětské lumpárny. Mimochodem, když už jsme u těch lumpáren, většina výše zmíněných v prvním odstavci se u nás v domácnosti opravdu stala, snad až na tu lopatku, ale věřím, že i to je otázkou času.
Řekla bych, že každá matka ze sebe dokáže udělat supermatku, i když jí není. Každý má něco, co může natolik vyzdvihnout oproti druhému, že si druhá strana může připadat neschopně. Jenže to chce určitou míru empatie. Když mám kamarádku, která je nešťastná z toho, že její dítě nejí, neměla bych vyzdvihovat, že Daníček sní všechno olivou počínaje, kojením konče.
Ale jsou děti, které se věci nenaučí tak snadno, jako jiné, i když se maminka opravdu snaží. Mám-li mluvit za sebe, hodně špatně jsem nesla, že Daník stále nechtěl chodit sám a každý se v okolí ptal, jestli už chodí. Nakonec chodit začal, ale mezi posledními v jeho věku. A stále dost špatně nesu, že ještě nemluví, byť vím, že rozumí, když chci, aby něco přinesl, tak to přinese, ale mluvit, to ne. Mám pak pocit, že je to tím, že se mu nedostatečně věnuju, ale málokdo ví, že pokud chci, aby se cokoliv nového naučil, musím mu to opakovat do zblbnutí cca 3 měsíce a až pak se novému kousku naučí.
A pak tu jsou i věty, kdy někdo totálně přestřelí a matku dokážou úplně shodit. Jako např. když jsme chodili na rehabilitace, tak jsem kohosi potkala a říkala, kam jdeme, a dotyčný odpověděl: „Hm, tam chodíte kvůli opožděnému vývoji, že?“ Možná kvůli těmto lidem vzniklo pořekadlo, že člověk má nejdřív myslet a až potom mluvit...
Druhou věcí, jsou média. Xkrát jsem na diskusích potkala ženy, nad kterými zůstával rozum stát. Ženy, které kojí PŘESNĚ dle harmonogramu, takže si výlety ven pečlivě naplánují, aby náhodou nekojily venku. Taková, kdyby bydlela v Klimkovicích, si zajde maximálně do sámošky a drogerie nebo dojede autobusem na Svinov, podívá se, jak vypadá nádraží a zas pofičí domů. Víc nestihne. Na celodenní výlety nechodí, tento luxus si dopřávají bezdětní a biomatky. Nebo taková, která nekojí ani před manželem, protože jí to přijde nechutné (ano, i takovou jsem potkala). Nebo ženy z Výměny manželek. Ten pořad nesleduju (popravdě nemám televizi, viděla jsem pár dílů kdysi dávno). Ale kamarád mi to kdysi pěkně shrnul, že většina konfliktů je tam pořád o tom samém. Dají dohromady ženu, která nemá jinou zábavu než šůrovat byt celý Boží den. A druhou, která pořádek až tolik neřeší, ale chce se realizovat jinde. Má třeba nějaké koníčky nebo je pro ni důležitější jít s dětma ven než uklízet kuchyň. Žena 1 celou dobu pomlouvá druhou, že je bordelářka, snad z pocitu, že je sama vlastně absolutně nezajímavá a bez jakýchkoli koníčků, nakonec se v závěrečné fázi ještě pohádají.
Jenže reálně nejde udělat, aby žena vypadala perfektně a zároveň měla blýskající se byt a dokonalé děti a ještě k tomu nějaké koníčky (a po mateřské ještě k tomu práci). Chtě nechtě, člověk si musí zvolit, čemu dá přednost a co půjde trochu stranou.
Takže ano, žena 1 sice má perfektní byt i svůj zevnějšek, ale je to na úkor toho, že sama nemá žádné zájmy, je tak trochu nudná a stává se i to, že jdou stranou i ty děti.
Pro tu druhou je důležitější ta seberealizace třeba ve vlastních koníčcích, které - světe div se - i matky na mateřské mají nebo se věnují dětem. Nikoliv bytu. A pak z toho plynou pomluvy, že je bordelářka a paradoxně vznikne tlak na tu, která se nějak realizuje, aby s tím přestala a místo toho uklízela. (Obráceně se to kupodivu moc nestává)
Ten tlak společnosti je dost velký, je velký i na muže, ale na ženu ještě 3x tak větší tím, že stejně jako muž se musí realizovat i profesně. Na matku ještě větší, protože jí přibyla i další povinnost s péčí o dítě, ale i nepsané společenské povinnosti jako nutnost vařit vždy domácí stravu atd. Nedělejme si to ještě těžší. A tak, až k vám přijde návštěva, nemusí se byt úplně blýskat. Nehrajme si na Stepfordské paničky. Můžete si i postěžovat, co ten váš muž nebo dítě zase provedl. Netvařme se, že jsme dokonalí, protože nejsme. 🙂
Doporučujeme
Tak presne ten typ zeny-matky, ktery si popsala, ze neexistuje, je moje mamca 😂. Fakt, nekecam! Byt vzdy jako klicku (delavala jsem si srandu, ze i ta jedina tri zrnka prachu ma srovnana podle velikosti), my se segrou premiantky, mamca vzdy ucesana, namalovana, s perfektni figurou (cely zivot 3x tydne cvici). Ve volnem case koncertovala a nahravala... a jeste jako tresinku na dortu ma s tatou porad skvely vztah i po 40 letech manzelstvi. Jak to delala a dela, nevim, ale je mi jasne, ze za ni v tomto vsem tezce zaostavam 😂😂😂.
@mary.jane ty jo tak to je super zena 👍😍
On si totiž pod pojmem uklizená domacnost představuje každý něco jiného ... v tom to možná bude 🤔
@mary.jane je skvělá!!! Já mám taky doma uklizeno (ted teda ne, ne podle mých představ jelikož vsichni bojujete se střevní chřipkou, ale i tak je uklizeno), deti jsou čisté, kluk se uci zatím dobře (je v 1.tride), já jsem taky čistá, na postavě se pracuje, chodíme ven na procházky, kultura zatím zaostává- mimco nechce nikdo hlidat večer ale to snad přijde a jde to, ale nemám potrebu to nikde psát na zeď a chlubit se všem ostatním jaka jsem dobrá 🙂
@ttm tak ten kamarád se na to kouká každý týden se ženou. Možná na to má trochu jiný pohled jako chlap 🙂 Navíc známe média, myslím, že jsou schopni z té "bordelářky" udělat ještě větší bordelářku jen "vhodně" zvolenými střihy. Ano, sice tam jsou ženské, které jsou vyloženě sociální případy, ale o těch jsem nemluvila, spíš o normálních lidech, jak jsem já a věřím, že kdybych do té výměny šla (jakože nešla) a schytla bych nějakou uklízečku, tak by ze mě nepochybně taky padla do mdlob.
Moc pekny clanek, souhlasim skoro se vsim, jen k te vymene musim podotknout, ze dost casto z toho naopak vyjde “spatne” ta uklizecka — treba ze i jeji manzel se vyjadri, ze by byl radsi, kdyby min uklizela a vic se hodila do klidu. Zpravidla se to obraci proti bordelarkam, ktere nejsou uplne ty typy s konicky a zalibami, pokud tedy i ten vymeneny manzel neni uklizeci magor. Nejde to uplne zevseobecnit, tam to slozeni je hodne pestre😅
Pěkný článek,ale,moje zkušenost je taková že ženy co mají naklizeni,daleko více i žiju a věnují se dětem,za to bordelarky se méně věnují svým koníčkum i dětem i sami sobě ,dospěli k jakési apatii a lenosti,já jsem někde na půli cesty ,mám toho hodně,občas rezignují a kašlu na vše ale v zásadě,se vždy snažím mít normálně uklizeno jak to jen se 4 dětmi jde,žijeme na statku,takže práce kolem pozemku,zvěře a baráku,není vlastně nikdy skončena a pracujeme a všemu musím dát něco,zbytek patří dětem a konečně i to moje lenošení tam nacpu 😂
@ttm jinak když se ještě trochu zamyslím, ono je asi jedno, jaké typy žen tam jsou. Fakt je, že nova z toho udělá černobílou reality show. Zpravidla je jedna žena dobrá a ta druhá špatná (nebo je aspoň špatný ten chlap). A prostě ukazuje tu pořádnou jako tu dobrou, správnou, ale někdy prostě za tou, co na to dlabe jsou nějaké vážné příčiny (o kterých se tam aspoň v těch dílech, co jsem viděla, moc nezmiňovali). Třeba psychické problémy, chudoba, rezignovanost z toho plynoucí. Ale prostě média ukážou, že podívejte, jak je špatná. Pak to působí ale i na normální ženské, že mají obavy, že při nějakém tom provozním nepořádku ji tak lidi budou brát taky.
Nebo když to vezmu na svém příkladu, mě hodně energie bere nemoc. Prostě zvládnu udělat tak půlku toho, co zdravý člověk. Jenže prostě společnost (a rodina) tlačí do toho, abych fungovala stejně jako zdravý člověk (ne-li víc). A tak vznikaly takové situace, že jsem třeba v 19 letech pekla buchtu, pozorovala mě babička a místo pochvaly, že se snažím a ve svém věku peču (leckterá holka v mém věku nezvládla uvařit ani párky), tak po mě začala ječet, že to míchám moc pomalu a že "ta sukýnka se musí točit!" (ta věta mě děsí ze spánku dodnes - myslela to tak, že má ženská v kuchyni tak kmitat, že se jí bude točit sukně. Fakt super věta, když má člověk pohybové omezení 😀) Ale babička je právě těžce pod vlivem médií a všechno, co se řekne v televizi, je pravda a navíc ona je zdravá, pořád to ani po letech nedokáže pochopit, že já nejsem. Pro ni je jediná správná ženská ta, co maká, ale prostě ne každý zvládne tolik.
@no_title Ale proti tomu já přece nic nenamítám, samozřejmě, že ne každý zvládne tolik 😉 Mám děti 13m od sebe a uklizeno tu sice máme (ovšem tu a tam taky ne, že jo 😀), ale zase jsem ta matka v teplácích a vytahaném tričku, co jsou na něm pořád fleky od mléka 🙂
Výměna běží na nově, tak co od toho asi čekat... Ty ženy tam ale jdou dobrovolně (což je pro mě nepochopitelné). Ovšem fakt málokdy se stane, že by ona bordelářka měla neuklizeno proto, že se věnuje dětem, protože je hodně vytížená a nebo proto, že by byla nemocná (resp.z toho, co ukáží, něco takového obvykle neplyne).
Každopádně když to vidím (nebo jsem u někoho, kdo nemá uklizeno, jak jsem zvyklá já), tak si řeknu, že JÁ bych takhle žít nemohla a nikoho nesoudím, protože nevím, proč to tak je.
Ale stejně tak nemám ráda, když někdo říká, že žena, co má uklizeno, je nudná a bez zájmů a určitě nedělá nic jiného, natož aby se věnovala dětem. Koneckonců, nic není černobílé, jak říkáš 🙂 A pár tebou popsaných supermatek znám - s lehkostí zvládají všechno. Nechápu jak, ale fakt existují 😀
Nejdůležitější je nakonec stejně jen to, jestli je dotyčná sama spokojená nebo ne 🙂
Tak ja doma pořádek udržuju průběžně takze mi stačí půlhodina denně a je tu uklizeno tak nějak pořád. A doma se teda nemaluju a chodím v teplakach, ale nez vyjdu ven tak se aspoň ucesu a při dobré nalade nehodim i ten makeup 😂(rasenka a tuzka na oci - otazka minuty) 😂 co mi nejvíc vadí je to hrani si na dokonale lidi a deti. Tohle spis vidam tady na konikovi a taky na soc. sítích...kolikrat vidim sve kamarádky jak přidávají fotky a píšou komentáře jak je vsechno růžové a zalité sluncem a pak na prochazce z nich vypadne, ze se tyden nevyspaly, ze nestihaji ani uvařit a s chlapem se pohádali...nevim proc tohle majj zapotřebí, ale ja lidem tyhle jejich přetvářky uz neverim a naopak se kolikrat tomu musim uz i smát
@no_title No syn je ve věku, kdy kramaří, tahá věci. To neřeším, jednou denně (večer většinou) prostě hračky vezmu a naházím zpátky do krabice. Ale před návštěvou bych to udělala asi taky 🙂) My teda uklízečku měli,nemáme a doufám, že zase budeme mít. Ale to až půjdu zpátky do práce. Ale jinak to nějak zvládáme ve dvou holt. Muž stírá podlahy (vysává robot), já většinou prach. Máme to tu chytře zařízené, tak ani není tolik těch věcí a povrchů k utírání. Jako já chápu obsah sdělení. Že prostě je velký tlak na výkon, a kor na ženskou - mít super práci, být dokonalá matka, milenka, hospodyně, vzdělávat se, rozvíjet atd. Ale přijde mi, že někomu to jde líp právě třeba kvůli zdraví, ty ho máš omezené. Nebo kvůli penězům, hlídání, atd.
@bayt těch proměnných, které toto ovlivňují je hodně, no. Chápu, že jsou maminky, které to zvládají a mají spokojenou rodinu, uklizený byt a mají prostor pro seberealizaci. Ale moc jich není. Spíše je dost těch, které hrají nějakou hru, že je všechno skvělé, jenže není. A třeba musí volit kompromisy. Třeba mají uklizený byt, ale dítě je často v ohráce a nemůže se tolik rozvíjet, jak by mohlo. Nebo zanedbávají sebe. Neudělaly si chvilku pro sebe už hodně dlouho. A někdy to ani nejde, když má někdo živé dítě nebo třeba tu nemoc. Já přiznávám, že kompromis jsem taky udělala. Nechala jsem si seberealizaci - dělám teď omalovánky, což mi bere hodně času. Snažím se věnovat dítěti a mít byt aspoň v nějakém životaschopném stavu :D Ale přestala jsem vařit, vařím jen malému. Manžel mi nosí obědy z práce. Protože pak bylo mnohem víc nádobí a nepořádku a já neměla prostor pro kreslení omalovánek. Asi je to o prioritách. Ono je asi jedno, co kdo zvolí, (téměř) nic není špatně, jen bychom se neměli přetvařovat.
@no_title Podle mě fakt hrozně moc dělá to, jak ti dítě spí a jak se samo zabaví. Když mi malej spal tři hodiny v kuse (jo kde jsou ty časy), tak jsem byt uklidila dvakrát. Rovnou říkám, že malej je náročnej a že teda nemám pocit, že bych to extra zvládala, ale věnuju se mu prostě jak to jen jde. A do toho dodělávám školu. Nedělala bych to, kdybych "nemusela", ale holt jsem to začala, tak už to dokončím. V bytě jakžtakž. Já ale třeba taky nevařím. Nevysávám, nežehlím...Ale takhle, na FB bych si fotku neuklizenýho bytu a řvoucího dítěte taky nedala, ani bych si tam nešla stěžovat. Tak to prostě chodí, kamarádka říká FB "chlubítko", to dost sedí.
Mne je treba muj bordel putna, necitim zadny spolecensky tlak na to, abych ho nemela😃Respektive byla bych rada, kdybych ho nemela, ale za situace, kdy mi pres den ani jedno dite nespi, je to ponekud nerealne. Kdyz mi po zmene casu jednou usnuli oba dva, mela jsem navareno, sklizeno, kafe vypito a uz jsem nevedela, co bych☺ Navsteve uklidim, ale jinak se z toho nehroutim. Az kluci odrostou, pred perspektivou uklizeneho bytu mozna vyhraje porizeni tretiho nespiciho ditete😃 Kdysi jsem mela na VS spolubydlici, v jejimz byte se ani dzus na lince nesmel polozit o milimetr jinak, protoze prece mel SVOJE misto! Mno nez toto, to radsi ten muj bordel☺
@no_title hezký článek. my zvládli i tu lopatku po hlavě jiného dítěte🙈 na Výměnu nekoukám, tak k tomu nemám co dodat.
ten tlak společnosti ale cítím obrovský. navíc bordel je u nás furt, ale takový ten čistý. uklidim jeden kout a malá zatím rozhází další dva. denně vařím, chodím s malou ven a vymýšlím dny, aby měla každý jiný. chodíme plavat, cvičit nebo si jen tak hrajeme. také se psem se snažím chodit aspoň na hodinu ven. dohromady s malou to moc nejde. pes chce lítat, ona zas raději hřiště. tak nějak jsem se smířila s tím, že to doma nemam úplně načančané a občas mi rupnou nervy a občas se pohádáme s manželem.. někdy je to prostě boj, ale je pěkný.
jo a zapomněla jsem dodat, že k mateřské pracuji..😀
Je strasne moc promennych, cast zen by rekla, ze nejlip se jim uklizelo s malym lezicim miminkem, já osobně si teprve s pohyblivym miminkem uklizim mnohem svizneji, protoze syn byl neodlozitelny a při úklidu je nutno se casto zohybat a to se satkem neslo tak rychle. Absolutne mi nedela problem uklizet na etapy s ruckama na svych nohach a hlidanim co dělá maly objevitel, mnohem narocnejsi pro mne bylo to pasivni obdobi, kdy jsem opravdu zohybani ke kyblu nedavala kvuli navazanemu miminku. Syn je hodne kontaktni ( kocar i postylku nesnesl a uz jsem to i prodala) a i kdyz uz se hybe, musim s ním ležet i pres den, kdyz spinka, pokud to nevyjde na prochazku, hlidani zadne nemam ani nemame navstevy, kdy by nekdo nunal miminko a ja si neco udelala, tak jsem se tomu prizpusobila. Tatinek chodi vecer, kdyz uz oblikam do pyzamka. Ono rozhazene hracky nebo vykramovany suplik cistych veci na ciste podlaze neni zadny bordel, a hlavne uklidit to nezabere ani pet minut. Velky plus tohodle nasazeni s kontaktnim neidlozitelnym miminkem mi je postava, kterou jsem mela tak deset let pred tehu a musim rict ze i stavnata plet, díky tem hodinam na prochazkach a hodinach relaxu se spicim miminkem v naruci. Upřímně si nedovedu predstavit, ze bych nemela uklizeno kdybych nekdy mela odlozitelne samo spinkajici dite. Ono prubezne tu otrit dozicku tu parapet je vzdycky lepsi nez pak drhnout starou spinu jednou za cas ( pri vs jsem chodila uklizet do domacnosti). Myslim ze vubec nejhorsi je myslet na to co by bylo kdyby, to uprimne uziralo nejvic mne, kdyz jsem se srovnávala s tim, jak jsem pasivni pri spanku ditka nebo ze vlastne muj den konci v sedm vecer, kdy jdeme spat ( okamzite se vzbudi, jdyz se jen posunu) a zavidela jinym tu odlozitelnost, nez jsem se smirila. Pravdou je, ze jako nosici uz vubec neunosim podpatky, s cimz souvisi, ze na jehlach jsem si vzdycky pripadala lip a když potkám zenu u kocarku v lodickach vzdycky bude podle mne vypadat dokonaleji i s ohledem na odev, ten nosici softshell my taky materialove moc nesedi. A co u mne neni dokonale? Urcite nenam prostor na ty veci, ktere bych rada delala sama, takze koupel jsem nemela cele tehu kvuli toaku a od porodu taky jeste ne, člověk stíhá jen rychlou sprchu kdyz drží malého tatinek a byly doby, kdy jsem smrdela potem od dopoledne nez prisel tatinek, protoze malej by si u sprchace v lehatku drasal kuzi do krve kdybych u nej nebyla.
@garalela Mne taky prijde na uklizeni horsi neodlozitelne miminko nez skodici batole. Ale zase radsi uklizim najednou nez prubezne, vadi mi od deti odbihat. S nimi delam prace, kterych se muzou ucastnit nebo jsou nejakym zpusobem atraktivni.
@izzybickerstaff ja si udelala nejaky svuj rezim, jsme spolu uplne v kuse, jak jsem psala i denni spanek, ale proste parapet utru kdyz odbrkavame, nadobi myju kdyz ma náladu si kutálet, poslu mu balonek a umyju jeden hrnek, vysavani miluje a ja se tesim, az se bude se zapojovat a budu objednavat ucici vez. Jak mne to puvodne trapilo, tak nakonec to žití bez postýlky a kocaru vnimam jako osvobozujici. Blby je akorat myti sprchoveho koutu, oken, to nechavam na neděli, kdy mame doma tatinka. Jinak vse ok. Naprosto jediny pripad, kdy pouziju ohradku je prikladani do kamen nebo vytahovani pekace z trouby. Z toho mam respekt a desi mne nezvladnuta situace, to jsem nedelala ani s miminkem v satku. Pocitove nechci v souctu denne ohradku pouzit na vice nez deset minut. Coz odpovida zhruba casu za ktery stihnu vytrit 80m. Synovi je 9m a jednou jsem pozadala sestru o navstevu, ze by nunala maleho a ja udelala nejake veci na zatah v kuse a uz to nikdy neudelam, odpovedela mi, ze jestli to nezvladam, nemela jsem si dite porizovat. Samozrejme mit nekdy druhe ruce by se mi hodilo, ale evidentne jsem tady dal bez bordelu i bez nich. Ale tu vanu bych si dala rict, to jo!
@garalela Ja ohradku vubec nemam☺ Nemela bych pro ni vyuziti...Zajimave, jak kazdemu vyhovuje neco jineho: u nas je koupelna manzeluv rajon, sprchu a vanu myji spolu se starsim synem a toho to hrozne bavi. Ja s nim zase myju ta okna (mame vysoka temer az k podlaze) a zrcadla, to je prave priklad aktivity, kdy ja myju a ditko si vlastnim hadrikem v rohu taky sudla. Na vysavani mame robota, to je takovy nas domaci mazlicek☺ Pak jeste vesim pradlo, davam/vyndavam mycku a varim, to jsou takove vdecne prace. Jinak vsechno delam vecer, starsi uz nespi a mladsi aktualne 1x denne😵 na chvilku v kocare, takze kdyz po mne neco nechce jedno dite, zarucene po mne chce neco to druhe. S nositkem zvladam varit, ale uklizet uz ne skrz to ohybani, jednou jsem s nim v nouzi vytirala a nic moc. Ted vytiram taky v noci, s detmi by to asi taky slo, ale nemam na to nervy☺ Hlidani taky nemam, ale neumim si predstavit, ze bych musela zvladat vsechno za plneho provozu s asistenci kluku.
@garalela Ale s jednim jsem toho taky zvladala vic pres den, i kdyz okolo roku a pul mel napady typu, ze si vzal z odpadku plastovy kelimek a napil se s nim spinave vody z kyblu na vytirani😃 a podobne, tak to bylo misty zajimave☺
@izzybickerstaff Nemám ohrádku, ale postýlku. Malýho tam dávám, když se chci najíst a když jdu na záchod. Odmítám prostě jíst s dítětem, co mi kouše do kolen a chce se plazit nahoru :D
@bayt My jime spolecne vsichni ve stejnou dobu, takze mladsi miminko s nami sedi v zidlicce, kde ma bud hracky nebo dostane na pizlani okurku nebo jablko. Na zachod opet zabavim hrackami. A az poleze, tak holt poleze...Ono to zavirani do ohradek/postylek stejne od urciteho veku prestane fungovat.
Chapu to u tech kamen. Ale svagrova to ma poresene tak, ze nezavira dite, ale ohradkou jsou zatarasena kamna😃
@bayt Já se třeba raději najím s dítětem, co po mně šplhá, protože chce ochutnat, co jím, než za doprovodu mohutného řevu a jekotu, které by se z té postýlky linuly 😀 Jinak u nás teď oběd vypadá většinou tak, že mi na prsu visí mladší, starší se pokouší jíst sama (a fakt jí to na těch 15m jde, ale občas se jí prostě nedaří nabírat jídlo), takže já jednou rukou střídavě jím své jídlo a dávám do pusy té starší. Občas jak z grotesky, ale najíme se všechny tři 😀
@bayt já to s tím jídlem dělám taky tak, že je v židličce a jí se mnou. Buď dávám jemu příkrm a sobě jídlo nebo mu předhodím něco ze svého talíře 🙂. A s poštou no - chodím s ním dolů. Když mám velký balík poprosím pošťáka, jestli by mi to nedal pod schody a manžel to pak odpoledne vynese nahodu 🙂
@bayt Pokud je tam to dítě spokojené, tak proč ne 🙂
S poštou...no, co jde, nechávám poslat rovnou na poštu. A jinak hodím starší do nosítka na záda, mladší vezmu do náručí, seběhnu čtyři patra bez výtahu, vezmu poštu a běžím zpátky nahoru 😀 Já bych ji nenechala nahoře, jednak by tam řvala a navíc by se pravděpodobně pokoušela dostat z té postýlky ven 🙂
Ale každý podle svého, já jsem si jen představila, jak by to vypadalo u nás, když bych ji tam dala. Taky bych si občas ráda došla na wc bez přísného dozoru (i když mi tam nosí knížky, je to zlatíčko), takže tohle ti třeba celkem závidím 😀
@bayt Pro postu chodim normalne s obema.
@ttm No já myslím, že holt život je vo tom, že občas nebude mít dítě to, co chce. Třeba aby se máma v klidu vyčůrala :D za to nemůžeš, spíš celý den bez souvislosti uvažuju o tom, kam příliš obětování se povede. Já se taky obětuju hodně, ale nenechám dítě spát dvě hodiny na prsu nebo se mi sápat do záchoda, když jsem na velký. I tak se obětuju dost a vlastně nevím, jestli tím synovi dávám dobrou zprávu...
@bayt Nemyslím si, že naplňování potřeb dítěte je obětování se. Je rozdíl, když dítě musí pochopit, že ne všechno jde hned (třeba že jí nemůžu podat knížku, protože zrovna kojím ségru). A když já sama vytvořím situaci, kterou prostě nemá ráda - a to pouze ze své pozice "mocnější", protože prostě můžu a protože to přece to dítě musí pochopit. Nemusí, je malá, spoustě věcem nerozumí. A já sama jsem klidnější, když o ní vím - takže pro mě je jednodušší nechat otevřené dveře na záchod, než abych trnula, že mi vyskočí z postýlky 🙂 A nevím, proč by se mi měla sápat do záchoda, je to o nastavení hranic (takže to fakt nedělá 😀 ).
Já prostě nemám pocit, že bych se jí obětovala, ale chápu, že to někdo má jinak. Na malé vidím, že to, jak to děláme, nese plody 🙂
Ale každá jsme jiná a děláme, co nejlíp umíme. Ono asi neexistuje nic, co by bylo úplně správně, ale je fajn se o tom bavit 🙂
Jinak holky s tím záchodem - u nás to obvykle vypadá takhle 😀 (krade mi toaleťák) 😀
@bayt neplanovala jsem to tak ale proste to tak mame a jelikož to na zadne zlepseni nevypada smirila jsem se, ze to tak mame. Co se tyce toho postaka tak jelikoz malej i přes den spi na mne tak pro postu nejdu, mam domluvene ukladani a vyzvednu az jdeme treba ven na prochazku. Pokud cekam neco extra velkeho posilam do prace partnera.
@izzybickerstaff ono je to urcite taky i o veku a obecně pokročilosti ditka, ja si jeste se synem sprchac nedovedu predstavit umyvat, protoze by mi neporozumel, ze nema byt nalepenej na dverich zvenku, abych pak vubec vylezla + navic nema jeste dokonalou koordinaci pobybu, abych si vubec troufla do toho sprchace lezt a nechat ho se placat kolem. Kazdopadne ohradku jsem puvodne nechtela, ale jelikoz nemam postylku ani kocar tak na to prikladani mi ted prijde bezpecne reseni a to jsou dve minutky nekolikrat denne. Zábranu pred kamny jsme meli chvili, prislo mi to horsi v tom, ze to ditko se pohybuje ke mne a chci ho mit od sebe dal, kdyz prikladam. Jinak tam zabranu nepotrebuji, pres den uhlidam, ale ten okamžik je strasne dlouhy a citim se lip, ze vim, kde dite v ten okamzik je i proto, ze kdyby nejak padalo pri svych motorickych pokusech nejsem zrovna s rozglabenymi kamny s plnyma rukama. Urcite to bude taky jine kdyz bude dítko sikovnejsi v pohybu a bude vice rozumet.
@garalela No jo, ja mam jedno ditko mladsi nez ty a jedno zase starsi, nejak jsem si neuvedomila, co ten tvuj ve svem veku asi dovede☺ Jasne, tem kamnum uplne rozumim, mit je doma, taky bych se bala. Starsi syn kdyz byl mensi, tak jednou sahnul na linku a vytahl ven sacek z hrnku s horkym cajem. V te chvili jsem nebyla schopna nic udelat, nastesti se hrnek nevylil, ale stal hlavou primo pod nim, tak mi pak z toho bylo uzko, co se mohlo stat. Tak jen ze obezretnosti u kamen rozumim...Plechy z trouby jsem vyndavala sice bez ohradky, ale ted uz si vubec nemuzu vzpomenout, jak jenom jsem to tehdy delala😃
@izzybickerstaff ja uz nam za sebou tento tyden první rohlicky, ty jsem zvládla sup lup bez ohradky, kdy jsem si byla jista, ze zrovna malyho totálně zajima jak filtruje brita vodu, ale mam i takovej mega litinovej pekac a tam mi to trva o neco dyl nez ho vubec uchopim v te troube, kde je hrozne naknop a vzdy mne prekvapi svoji vahou i kdyz uz ho máme dlouho.
@garalela
@izzybickerstaff Já při jakýmkoliv vyndavání horkých plechů nebo přenášení vařící vody (kvůli vaničce) dávám syna zásadně do postýlky. Prostě tohle nebudu riskovat, vím, že u dětí je to otázka vteřin...profesionální deformace taky.
Co se týká úklidu, tak to pěkně shrnula moje mamka. Uklízet ano, ale průběžně. Například když si čistím zuby a zrcadlo je zapatlané, šplíchnu na něj okenu a přejedu hadrem. Čistím si varnou konvici kyselinou citronovou? Není nic jednoduššího, než s tím vyvařeným fujtajblem polít umyvadlo a za 5 minut jen opláchnout odmočený vodní šutr. Když koukám z okna, oberu rovnou suché listy z kytek... Pokud se dělá úklid v jednom zátahu, je toho moc a nikdy to nevypadá pěkně. Na velké šůrování, na to já jsem při dvou dětech fakt líná... 😀
Asi jsem supermatka😉 mám rada čisto, vše zorganizovane a rada dobre vypadam.. když se chce, všechno jde. Jinak mám celoživotní zkušenost - kdo má nepořádek doma, má ho celkově i v životě. A já takový lidi nemůžu vystat.. ps: navíc jsem společenská, rada cestuju, práci se věnuji i na mateřské.. a jestli me deti zapadají do tabulek co se tyče dovednosti? To mi je osobně jedno, ještě jsou malý, nemají rozum a nedá se jim spoustu veci vysvětlit..
@loylii No, tak myslím, že kdyby přišlo něco - třeba nemoc... nebo velmi živé děti, tak jako tak budete muset priority přehodnotit. Máte 5měsíčí děti - sice 2, ale co si pamatuju, tak tehdy mi Daník jen spokojeně ležel v postýlce, kojil se v šátku při práci nebo byl na bříšku na hrací dece. Ale nikam nelezl, nekrámoval. S 15 měsíčním dítětem, které už umí běhat, rabovat, otevřít zabezpečenou krabici s moukou, kterou vysype po celé kuchyni... Je to filuta, umí lecos, a uklízím po něm vlastně furt... teď mi zrovna mi vytahuje igelitky ze špajzky 😃 nebo 10x za sebou spadne a potřebuje utišit, čím je starší, tím je toho času míň...
@no_title tak oni už se teď plazi po celým byte😉 ano, s tím se pocita, ze deti dělají nepořádek, já myslela, ze mám rada cisto a vše zorganizovane - jako celkove uspořádány byt. Když hlidam synovce nebo deti kamarádek, tak mám během chvíle kuchyn, obývák vzhuru nohama, ale jakmile malý usne, hned to srovnám zpět a muže začít nanovo😉 já myslím, takový ten bordel jako když jsem u svobodně kamarádky a ta má na stole v kuchyni - časopisy, fén, nabijecku na tel, talíř plus zbytky od snídaně, náušnice, vypalene čajové svíčky atd.. není si kam sednout jelikož židle je v podobném stylu a v koupelně preslapuju přes tuny prádla na zemi.. takovýhle bordel mám na mysli. Jinak samozřejmě píší svůj první komentář s mírnou nadsázkou😉
Začni psát komentář...
Možná se na tu výměnu někdy podívej, ty bordelářky většinou moc koníčků ani spokojené děti nemají...
Začátek článku super, ale tímhle jsi to trošku zabila, i když tuším, co jsi chtěla říct.
Každopádně uklizeno ne vždy znamená nudnou ženskou, co nic jiného neumí, nic jiného ji nezajímá..a taky to neznamená, že je to na úkor dětí 🙂
Předsudkům zdar ❤