Můj porod II

Tak mám za sebou druhý porod. Protože první nám trval se vším všudy 3 hodiny, dost jsem se obávala, že to do porodnice po druhé skoro ani nestihneme. A ukázalo se, že jsem nebyla daleko od pravdy.

Ale zpět na začátek. Moji druhou dceru jsme očekávali dlouho, dokonce minul termín porodu a nikdo mi nekazal jít na vyvolání, jak mi vyhrozovali. Byla jsem za to opravdu vděčná. Opět jsem chtěla mít krásný přirozený porod bez indukce a dalších zásahů. Tentokráte malá rostla o něco lépe, než její sestřička. Ale to prý druhorozeni bývají lépe ziveni. A tak jsme zkoušeli různé techniky popohnani porodu, mnozí z vás mi tu perfektně radili i co se týkalo prenatální komunikace (zde prostě nefungovala tak, jak jsem to znala s tou starší). Už jsem z toho byla špatná. Jméno jsme neměli, s miminkem jsem se nedokázala spojit... Přišlo mi, že je někde něco špatně. V termínu 40+2 mi ovšem začaly odpoledne lehounke bolesti. Večer jsem šla okoupat malou, uspat a během uspavani jsem začala pociťovat, že bolesti trochu nabraly na síle a šly do podbřišku. Ale stále se nemusely ani prodychavat. Nicméně byly po cca 4 min. Malá usnula hned, byla utahana. To mi dost bodlo. Muži jsem oznámila, že ho nechci plasit, ale že asi možná pomalu pojedeme. Bolesti pravidelné, ale téměř nebyly cítit. Na WC mě to nenutilo, stačilo to pouze vychodit. Asi po 20 min přišla ale kontrakce, která už mi značně připomínala minulý porod. A co víc, najednou byly po 2,5 min. Ale jen 40sec. Měla jsem původně v plánu ještě zajít se opláchnout. Nakonec jsem chlapovi řekla, že to už nedám, že se oblikam, ať jde chystat věci. Mámu už jsem měla zavolanou, takže byla na cestě hlídat (přece jen ať raději jede zbytečně). Během cesty mi ještě volala, ať už vyrazím, že druhý porod bývá mnohem rychlejší. Ale já jí říkám, že to ještě ani nejsou pořádný bolesti. Navíc neměla klíče a k malé by se nedostala. Sotva jsem položila hovor, přišla už regulérní kontrakce. A tak velim,  že na mamku počkáme před barákem. Sešli jsme se akorát, jen jsem předala klíče, nastoupila do auta, kde už jsem musela prodychavat další kontrakci. Byly stále po 2 min, ale už delší. Do porodnice jsme přijely na tři kontrakce. Děsný v tom autě. Když jsem viděla, kolika dopravními omezeními jsme museli projet, byla jsem vděčná, že byla noc. 

Z auta do ambulance mě musel muž podpirat, celá jsem se trepala. Na to už jsem z posledně zapomněla. Voda stále nepraskla, dle vyšetření otevřená na 4cm. Chtěli mě urvat na sezení na monitorech, tak jsem sestře řekla, že prvni porod trval 3 hodiny, že to nevidím jako moudré řešení. Naštěstí se k této informaci postavili skvěle. KTG vynechali, udělali základní vyšetření + změřili mimco, pac právě kvůli jeho malučkosti jsem chodila do rizikovky. Ok, malá má 2800g. Krásný! Hned na box, tatínku, pojďte taky...

Na boxu jsem prodychavala několik kontrakcí, každá byla nekonečná. Vždy, když mě PA upichla na křeslo, kontrakce přestaly. Tak jsem zase slezla. To byl nástup. Bylo to děsně rychlé. Jen vím, že na box jsme přišli něco po 23hod, ve 23:20 už bylo vše ready, tak jsme hledaly vhodnou polohu. Jo, ještě prasknout vodu, to jsem souhlasila, protože mi prostě tlačit nešlo. A to teplo, co se mi pak v klíně rozlilo, bylo úžasné a nastartovalo mě to dal. Bohužel PA byla starší paní a tedy i starší škola a nebyla moc ochotná mi poskytnout takové pohodlí, jaké jsem žádala. Nakonec jsme nějakou polohu spolu našly. Přece jen už nás. Tlačil čas. Samotné tlačení trvalo cca 10 min. Prý mám hodně zbytnelou hráz po tom siti. Ano, tehdy si pan doktor dával záležet. 

Ale nakonec jsme to daly bez nastrihu. Údajně jen malinká rána.

Malá se na sále hned prisala. Byla úžasná!

Co jsem ale shledala smutným, že jsem tentokrát neprozila tu nirvanu, co jsem měla při prvním porodu. Nedokázala jsem s malou navázat spojení, věděla jsem, která kontrakce je ta finální, ale při samotném tlačení jsem musela tlačit i bez kontrakcí, protože hlavička byla napůl ven a mě to hrozně nutilo tlačit. Navíc jsem se bála oddechnout, abych jí hlavičku nějak neposkodila. 

Tohle bylo pro mě hodně nové. Až vylezla hlavička, už jsem si počkala na kontrakci a malá byla venku.

Říkám si, jestli ten rychlý porod je opravdu tak úžasný, protože mám dojem, že se tělo na něj nedokázalo řádně připravit po té hormonální stránce.

Po porodu mi vůbec nevadilo, že malou berou na vyšetření. Dokonce jsem byla ráda, že se vyspím. Tohle mě trápí... S první dcerou jsem byla nabita energií, nespala jsem 56 hod, ale nyní jsem usnula prakticky hned, co muž odešel domů. 

Nicméně jsem ráda, že opět bylo vše bez medikamentů. A hlavně, že to bylo v noci, kdy starší ani nevěděla, že jsem pryč, a že nebyly zácpy. Jinak bych musela sanitkou a sama.

Shrnutí:

Bolesti začaly ve 22:00 a malá se narodila ve 23:40.

Tento porod je pro mne nový zážitek, opravdu je každý jiný. Vnímám ho jako něco, co ani neprobehlo. Malá je ale úžasná. Děsně kontaktní, konečně se mnou komunikuje a myslím, že jsme obě naprosto spokojené. Díky tomu, že jsem vyvazla téměř bez zranění, mohla jsem ihned fungovat. Sprcha ani sed nedělá problémy. Jen to druhé zavinovani dělohy je takový další porod. 🙂 No a proto, že jsem přestala kojit zhruba v 17tt, tak už mám 12 hod po porodu mléko. Snad to nevadí, nevím, kolostrum je přece důležité, ale věřím, že tělo vi, co dělá.

Doufám že na vás můj zážitek nebude působit příliš smutne. Já si to opravdu užila. Jen ta komunikace s dítětem mi tam hrozně chyběla. Myslím, že i to bude hodně vypovídat o povaze naší malé princezny.

Všem přeji, ať máte pohodové porody!!!

PS: díky této zkušenosti jsem přehodnotila svůj názor na prekotny porod. Dle mého to není dobré, protože ani tělo ani dítě se nemusí umět tak rychle adaptovat. Třetí dítě neplánujeme. To už bychom ani nedojeli. 😀