Termín jsem měla 1.7. na narozeniny prvorozené dcery. Těhotenství bylo všelijaké takže jsem si myslela, že to příjde o hodně dřív. Už vzhledem k tomu, že jsem byla ve 34tt hospitalizována pro oddálení předčasného porodu. Nakonec jsem neporodila dříve a malou donosila dokonce. Jak se termín blížil tak se mi zdálo, že se cítím jakž takž dobře, říkala jsem si, že určitě nakonec budu přenášet. 😁 1.7. na dcery narozeniny se porod nekonal tak jsme si udělali výlet do lanového centra a tak jsme si užívali poslední chvíle ve třech. Ten den mi začala odcházet hlenová zátka jinak nic neobvyklého, co jsem mívala každodenní poslíčky tak se to nezhoršovalo prostě jak kdybych ještě rodit neměla. Na druhý den tedy 2.7. jsme byli doma a taky se nic nedělo jen ta zátka odcházela po částech, ale to může i 3 týdny před porodem, že 😁. Tak jsem si večer dala jako obvykle sprchu a šla jsem spát. Ve 2 hodiny v noci mě vzbudily menší bolestí, říkala jsem si: ,,to určitě nic není, to přejde" a ono nepřešlo. Tak jsem si to začala měřit a bolesti byly po 8, 10, 12 minutách a buď po 45sec, minutě, minutě a půl. Tak jsem byla taková ztoho skeptická, ale pořád jsem vyčkávala doma v klidu. Šla jsem si dát sprchu, potom horký zábal na záda a ono se to zase zpravidelnělo po 8 minutách a pořád jsem to cítila jak kdyby tlak na velkou. Říkám si půjdu vzbudit manžela byly 4 hodiny, jakože jedeme pro jistotu. Ale nespěchali jsme nějak. Na příjem jsme dojeli v 5 hodin ráno. Vyšetřili mě, udělali monitor a závěr byl takový, že si mě tam nechají, že jsem otevřená na 3cm a že se to tam chystá. Takže jsem se dostala na předporodní pokoj, kde na mě čekal manžel. Byl oblečený v nemocničním říkám: ,,Kam jdeš? Rodit?" 😁 Nečekala jsem to, protože manžel do poslední chvíle mi tvrdil, že mě tam odveze a pojede domů a jak se malá narodí tak tam přijede. No a on mě překvapil, že tam semnou zůstane. Takže přišla sestřička vyplnili jsme různé dokumenty a seznámila mě s tím jak to bude zhruba probíhat atd... V 6:30 hodin přišla další sestřička, že mi udělají klystýr. Dobře tak klystýr proběhl, šla jsem do sprchy. Kol 7 přišla PA, aby mě vyšetřila tak že jsem otevřená na 5cm. Ptala se mě jestli chci píchnout plodovou vodu, nebo to necháme tak a příjde to samo. No zkušenosti s pícháním plodovky mám z prvního porodu a celkem jsem se toho bála a nechtěla jsem to absolvovat znovu, ale zase jsem si říkala, že se to třeba urychlí. Tak jsem souhlasila a nechala si ji píchnout. No a ono se to píchá při kontrakci jenomže já na těch zádech jak jsem ležela ty kontrakce neměla vůbec ono zatvrdlo břicho a mírně to začínalo tak jsem říkala, že asi teda už kontrakce přichází tak hned že tu vodu píchnou jenomže ono jak přišla tak hned zase odešla😁Takže se podařilo na druhý pokus. Do té doby ty bolesti byly fakt v pohodě, až jsem se divila. I sestřičky říkaly, že jsem pořád taková vysmátá. Hlavně si myslím, že to bylo kvůli tomu, že tam byl semnou manžel (u prvního porodu nebyl). Dělala jsem si srandu i ztoho píchání plodovky říkám manželovi ať se schválně podívá jakým obrovským nástrojem to budou dělat. Sestry odešly a on mi říká dyt to byla taková malá tyčinka 😁. No takže po píchnutí vody mi natočili monitor a to už bylo před 8 hodinou a pořád se to dalo v pohodě snést, manžel mi říkal že to beztak ještě jen tak nebude, já byla optimističtější a říkám, že na oběd bude doma😁 Po skončení monitoru to bylo cca za 20 minut začalo to největší peklo, PA mě po monitoru zkontrolovala a to už jsem byla na 7cm otevřená tak mi řekla ať jdu zkusit na záchod jestli se mi chce a pak ať zkusím sprchu a pak si mě vezme na porodní box. Tak jsem šla a to ty bolesti už byly mazec, že manžel na mě volal jestli něco nechci pomoct. Tak nakonec jsem se oblékla a šla si lehnout no a to už jsem začala cítit malou hodně dole říkám si já jí tady porodím na té posteli říkám manželovi ať zazvoní na PA, že mě to bere tak přišla a říkám, že musím tlačit. Do toho mi bylo neskutečné vedro. Tak jsme šli na porodní sál. A na tři zatlačení malá vykoukla na svět. Od příjmu v 5hodin malá vykoukla na svět v 8:53 bez nástřihu, ale stehy mám Eliška šla na Supermana takže něco málo tam mám. Bylo to všechno takové krásné vlastně malou jsem porodila hned zamnou přišel manžel se slzama v očích dal mi pusu a hladil mě. Musím říct, že byl pro mě neskutečnou oporou a díky toho si ho vážím ještě víc. Ale samozřejmě bez komplikací by to nešlo. Přišla na řadu placenta, kterou jsem musela ještě porodit. Kvůli té placentě jsem nemohla mít s Elinkou bonding, ale to mě zastoupil manzel a ty dvě hodinky si užil on. Nějaký smysl mi v těhotenství napovídal, že s tou placentou to nebude jen tak. Ve 12tt pro krvácení zjištěno, že zasahuje do porodních cest a je na přední stěně. Takže sice se vytáhla s rostoucím bříškem, ale na přední straně zůstala a měla jsem takové divné tušení. No a u porodu se mi to potvrdilo. Nemohla jsem ji porodit zkoušeli mi břicho masírovat olejíčkem, dávali oxitocin abych ji porodila a ono se nehla. Takže po hodině vypuzování jsem šla pod narkózu. Vzbudila jsem se s vývodem, ale co to bylo úplně vedlejší já byla šťastná, že to tak všechno dobře dopadlo. A hlavně na to jak probíhal první porod a z druhého porodu jsem měla vážně strach tak tento porod oproti prvnímu bylo něco co bych si zopakovala znovu. Jak říkám to byl porod za odměnu 💜