Když se vám narodí dítě, čeká vás v dohledné době několik fází, kterými si musíte projít. Rodičovství prochází postupně vývojem a vás čeká emoční a fyzická centrifuga.

1. Fáze – nadšení

Bezprostředně po porodu. Dítě je na světě. Nový život, který jste stvořili. Paráda. Konečně má ten život nějaký smysl. Jak je to malé miminko roztomilé a jak něžně plakušká.

2. Fáze – vystřízlivění

Ten malý zmetek pořád řve. Nic jiného neumí. Jenom řvát. Nenechá vás dělat nic jiného, než kolem něho běhat, chovat ho, krmit, přebalovat a snažit se ho uspat.

3. Fáze – já to nedám

Je jenom pár týdnů po porodu a vy jste na pokraji sil. Doma je stále zmatek a dítě jenom řve. Vyhlídky nejsou příznivé. Potřebujete dovolenou. Pak si ale vzpomenete, že už vlastně na dovolené jste. Na mateřské dovolené. Smůla.

4. Fáze – já chci spát

Již několik měsíců jste nespali. Tedy alespoň si to myslíte. Ztrácíte kontakt s realitou, takže si nemůžete být jistí ničím. Máte vůbec dítě? Tato fáze prostupuje následně všemi dalšími (i předchozími) fázemi.

5. Fáze – partner je sobecký debil a chce se mi spát

První partnerská krize. Nic neprověří vztah, jako mimino. Máte pocit, že celý den makáte kolem dítěte, zatímco partner si válí šunky v práci. Když přijde, ohlásí, že je unavený a má toho za celý den dost. Proto očekává večeři, sex a hlavně klid, neboť on dřel v práci a rodič na mateřské se celý den flákal. Tato fáze dělá často z matek vdovy, neboť tvrdit někomu, který celý den nespí, kmitá kolem dítěte, vytírá poblitou podlahu, vaří, pere, žehlí, dohlíží, aby dítě žilo a sem tam si z rozmaru na chvilku pobrečí zavřený za záchodě, že se fláká, to chce dost odvahy.

6. Fáze – Lépe už bylo a chce se mi spát

Ačkoliv vám to může připadat nemožné, je to pořád ještě horší. Měli jste za to, že nejhorší máte za sebou, když tu dítěti začaly růst zoubky. Jak může někdo takhle řvát?

7. Fáze – Partner je pořád debil, ale už menší a chce se mi spát

Po konstantních hysterických záchvatech partner již pochopil, že není radno si s vámi zahrávat a když jste na něho v polospánku v noci naběhli s kusem střepu, že ho podříznete jako podsvinče, protože vám oznámil, že na víkend jede na ryby, takže to tu musíte zvládnout sami, usoudil, že to asi není zas taková pohoda. Když přijde z práce, tak dítě na chvilku pohlídá, abyste se mohli zamknout v koupelně a tam se na chvilku zhroutit.

8. Fáze – je mi to jedno. Chce se mi spát

Nastává fáze apatie. Dítě se už pohybuje po bytě, takže začíná být nebezpečné sobě a okolí. Jediná vaše starost je, aby dítě přežilo do příchodu partnera z práce. Nic víc vás už netrápí.

9. Fáze – Nuda, stereotyp a chce se mi spát

Mateřská dovolená je jeden velký vopruz. Každý den to samý. Proto je třeba začít například vyšívat dečky nebo sbírat známky. Dečky vám sice dítě ztratí a známky sežere, ale alespoň zabijete čas.

10. Fáze – školka na obzoru a chce se mi spát

Konečně vidíte to světýlko na konci tunelu. Ještě chvíli a dítě půjde do školky.

11. Fáze – školka, teď se už konečně vyspím.

Konečně jste do dokázali. Gratuluju.

12. Fáze – pozitivní těhotenský test. Jak to? Už teď se mi chce spát

No nic. Stane se. Ještě že máte natrénováno. Můžete se pomaličku chystat do startovacích bloků, jelikož za pár měsíců vás čeká další kolo mateřské dovolené a s ním znovu všechny fáze.

Je to doménou nás otců.

Jelikož byl včera státní svátek, měla školka zavřeno a tím pádem jsem musel vymyslet pro mladýho program, aby se mi tu doma neflákal. Nesnáším státní svátky.

Z nedostatku lepších nápadů, jsme se vydali do aquacentra, ačkoliv jsem již několikrát proklamoval, že tam už nikdy nepáchnem, neboť to pokaždé zavání nějakou ostudou.

Po jednom obkroužení divoké řeky a asi dvou minut ve vířivce, mladík usoudil, že už jsem se bavil dost a teď je načase, aby taktéž on z toho aquacentra něco měl. Z toho důvodu mě odtáthl do dětského brouzdaliště plného cizích fakanů a matek, kam mě usadil na okraj a jal se skotačit.

Jak tak sedím na kraji dětského brouzdaliště s chodidly ve vodě a koukám kamsi do blba, najednou se to stalo. Z čista jasna, nikým nezvána dorazila má ranní erekce. Dnes poněkud opožděně. Předesílám, že ranní erekce nemá nic společného s nějakým vzrušením. Je to prostě nikým nezaviněný jev, se kterým se musíme smířit. Muži jistě chápou.

Situace nebyla příliš pozitivní. Seděl jsem na kraji bazénku obklopen dětmi a měl jsem erekci. Pokud bych byl někým odhalen, měl bych co vysvětlovat. Bylo proto potřeba nehybně sedět a doufat, že se co nevidět vše vrátí zpět do zajetých kolejí.

Aby se celá záležitost o trochu vyhrotila, přišel za mnou Čeněk a pravil, že potřebuje čůrat. Řekl jsem mu, že to musí chvilku vydržet, jelikož taťka teď nemůže vstát. Mladík tedy zklamaně odešel směrem ke druhé straně brouzdaliště.

Jak jsem tam tak seděl a doufal, že za chvíli bude po všem, po očku jsem sledoval různé únikové cesty na záchody, kde bych nebyl nikým spatřen a nebo jsem alespoň mohl projít zády ke všem ostatním. V duchu jsem si přemítal veškeré varianty čůrání mladýho, přičemž jsem si vzpomněl, jak, když jsme venku, musí vždycky čůrat do kaluže, jelikož se mu líbí, jaké to na hladině dělá kolečka.

Z přemítání mě vytrhnulo volání Čeňka: „Tati, já čůlám“. V očekávání toho nejhoršího jsem se podíval na opačnou stranu brouzdaliště. Mladík stál na kraji, plavky u kolen a regulérně čůral do vody mezi hrající si děti. Byl v dobrém rozmaru, neboť se na hladině dělala kolečka a nadšeně volal: „Podívej, kolečka“

Kristova noho, co teď? Nemůžu vstát a razit si cestu skrz malé děti se vztyčeným stanem až k mladýmu, abych ho zpacifikoval. Nemůžu dělat, že to dítě není moje, protože on sám mě jasně označil za svého otce. Jediný co můžu, je sedět, stydět se a snášet opovržené pohledy všech matek.

Jakmile erekce povolila, okamžitě jsem dítě odchytil, všem se omlouval a zostuzeně prchal do sprch. Mé utrpení a společenská degradace však nebrala konce.

Ve sprchách se mě mladej velmi nahlas zeptal, proč má ten pán naproti většího pinďu než já. Samozřejmě, že to všichni ve sprše slyšeli a netrpělivě čekali, jak to vysvětlím. Kromě tedy dotyčného pána s větším penisem, než mám já, který se dmul pýchou a ve sprše se začal nakrucovat, aby jakože všichni viděli, jaký je to vítěz. Pravděpodobně očekával, že dostane i diplom.

Vysvětlil jsem tedy Čeňkovi, že pán se sprchuje teplou vodou a já, že se sprchuju studenou a když se sprchuje kluk studenou vodou, tak se mu pinďa zmenší. Ostatní muži ve sprchách souhlasně pokyvovali a zvídavě se navzájem sjížděli pohledem a zjišťovali, kdo se sprchuje teplou a kdo studenou vodou.

Čeněk strčil ruku pod mojí sprchu a pravil: „Ale ty máš teplou vodu“. V tu ránu celou místnost prostoupil tlumený smích všech zúčastněných. Okamžitě jsem sebral dítě a sprchy opustil. Opět a poněkolikáté jsem si potvrdil, že do aquacentra už nikdy nepůjdu.

Být rodičem malého dítěte, to není nic složitého. Nicméně být super rodičem, to už chce fištróna. K dosažení levelu super rodič je potřeba získat řadu dovedností.

1. Zvládnout spát i pouhé tři hodiny denně po dobu minimálně tří let a při tom nezemřít.

2. Nakrmit dítě i přes to, že má zavřenou pusu a zdrhá před vámi.

3. Obléknout dítě, které se „roztéká“ po podlaze a odmítá se „neroztékat“.

4. Dítě, které neposlouchá, je drzé, kouše, kope a rozbíjí věci, neumlátit šutrem.

5. Znát nazpaměť všechny ty debilní dětské říkanky a na požádání je recitovat.

6. V noci chodit na záchod obezřetně, aby si nerozříznul chodidlo o všudypřítomné pohozené lego či figurku kapitána Krutora.

7. Trpělivě vést diskuse, které nikam nevedou na nesmyslné téma (proč je voda mokrá? Proč mám dvě nohy?....)

8. Do autosedačky dítě, kterému držíte ruce a nohy, aby vás přestalo kopat, zapnout pomocí zubů a vůle.

9. Nechat si sníst svůj oběd, jelikož ten jeho mu nechutná a beztak je rozpatlaný po zdi.

10. Zvládnout sledovat Teletubbies nebo Taneční hrátky s Honzou Onderem a přitom nebýt doživotně poznamenaný.

11. Dokázat navléknout korálky na každou bodlinu rozzuřenému dikobrazovi na extázi. Potom už zvládnete s přehledem navléknout dítěti rukavice.

12. Pravidelně rychle a hbitě odstranit exkrement z nočníku či podlahy a přitom se ne nepoblít.

13. Uspat dítě, které spát nechce. Bez prášku na spaní, bez rajského plynu a bez násilí.

14. Navzdory únavě, stresu a častým depresím z dítěte, se tvářit příjemně, nebo alespoň přijatelně.

15. V dětském pokoji dokázat i přes nadpozemský bordel najít mrtvého vrabce, které si dítě dotáhlo z procházky dřív, než vrabec začne zapáchat.

16. Odhalit potřebu přebalení dítěte po čuchu i přes zeď.

17. Dokázat dítě přebalit na dětském hřišti, když jste si zapomněli doma přebalovací kabelu, za pomoci jednoho starého posmrkaného kapesníčku a novin, zatímco se kolem srotí cizí fakani, hází po vás písek a neustále se na něco ptají.

18. Nezabít dotěrné a drzé cizí fakany na dětském hřišti.

19. Mít sex s partnerem, byť třeba jen jednou za měsíc, aniž by se dítě vzbudilo a přišlo do ložnice, když jste v nejlepším, s tím, že chce bumbat.

20. Pořizovat rodinné fotografie do rodinného alba, kde všichni vypadají šťastní a svěží.

Nejvíc na tom je smutný to, že ve výsledku se nejedná o super schopnosti super rodiče, ale o každodenní rutinu drtivě většiny běžných rodičů.

A je to tu. Vyvěste vlajky, spusťte ohňostroj, nechť hudba hraje, obětujte kozu a vypusťte Krakena. Čeněk dneska nastoupil do školky. Sice jenom na dopoledne, ale od příštího týdne tam bude již napořád.

Původně jsem myslel, že před školkou přespíme, jak jsem se nemohl dočkat, ale nakonec z toho sešlo. I tak už jsme před školkou o půl osmý stepovali a dychtivě očekávali úder osmé. Přemýšlel jsem, že bych Čeňka přehodil přes plot na zahradu a zdrhnul, ale asi po pěti minutách jsem zjistil, že školka je už hodinu otevřená (bylo mi divné, že dovnitř vcházejí rodiče s dětmi a vycházejí ven bez nich.) Tím pádem jsme vniknuli dovnitř. V šatně jsem předal mladýho první paní, u které jsem tušil, že by to mohla být učitelka (bylo to tak padesát na padesát), prozradil jsem jí, že od teď už je to její problém a slastně rychlostí větru vystřelil ze školky vstříc novému životu.

V rámci svého nového života jsem doma uklízel, žehlil a vařil oběd.

Dopoledne uplynulo jak voda a byl čas zajet pro mladýho do školky. Samozřejmě, že mě napadlo, že bych tam pro něj už nikdy nejel a že by se pak vidělo, co by bylo dál, ale nakonec ta rodičovská zodpovědnost u mě zvítězila.

Prozíravě jsem nedal do školky nikomu na sebe kontakt, takže jsem se blížil ke školce s hrůzou, co se mohlo stát. Přemítal jsem, zda je možné, aby ani ne tříleté dítě podpálilo školku a nebo ubodalo učitelku dětským leporelem.

Když jsem dorazil před školku, povzbudila mě skutečnost, že jsem nikde neviděl žádné hasičské auto. Dokonce ani policii a ani pohřební vůz. To sice ještě nemuselo nic znamenat, jelikož mladej mohl zohavené tělo učitelky zakopat na hřišti pod houpačku, ale já byl pln optimismu.

Uvnitř školky to taktéž vypadalo, že nikdo nezemřel a náhradní slipy, které měl mladej pro všechny případy na své poličce, zde stále byly. „Hmmm, takže se neposral a ani nepočůral. Zajímavé“, pomyslel jsem si, když jsem vcházel do třídy.

Mladýho jsem vůbec nezajímal. Učitelka mi řekla, že hodnější dítě snad nikdy nezažila. Poslouchá na slovo, uklízí si po sobě a dětem rozdal bonbony (nevím, kde je vzal. Patrně šlohnul nějakému nebohému dítěti). A to můžu říci, jakože zcela bez příkras a na rovinu – To jsem fakt čuměl. Mladej nejhodnější dítě v historii? No kde to jsme? To ho tady jako zdrogovali?

Cestou domů mě nejhodnější dítě pokousalo, když jsem ho přidělával do autosedačky a doma rozbil několik talířů a hodil po mě bramboru. To jsem si oddechl. Vše je, jak má být.

Nedávno jsme s mladým využili situace, kdy bylo relativně ještě hezké počasí a odpoledne vyrazili k řece krmit kachny. Vybaveni jedním rohlíkem jsme šli vycházkovým tempem k vodě s vidinou báječného zážitku (na mateřské dovolené, kdy se člověk utápí ve stereotypu každého dne, je cokoliv, co se nedělá denně báječný zážitek)

Čeněk se cestou loudal, kopal do listí, načež našel klacek, chvíli s ním švihal ve vzduchu, jakože je to děsnej šermíř a pak klacek začal ohlodávat.

Ohlodaný klacek jsem mu zabavil, pročež mladík začal řvát, neboť děsnej šermíř tím pádem došermoval a dožadoval se svého meče na hlodání.

Abych dostál své pověsti zodpovědného rodiče, který výchovu zvládá na jedničku, klacek jsem mu vrátil (na výchovu kašlu. Za chvíli jde mladej do školky a tam už si ho vychovají. Já na to už nemám) a smýkal s ním směrem k vodě, neboť tma se už blížila.

U vody bylo pár vypelichaných kačen v posledním tažení. Sešli jsme až k vodě, kde jsem mladýmu dal rohlík, aby z něho utrhával kousky a tyto házel kačenkám. Čeněk jim hodil celý rohlík, čímž krmení kachen skončilo, neboť jiné pečivo jsme neměli.

Byl by to obyčejný podvečer, kdyby mládežník neobjevil trubku ústící do řeky, ze které vytékala voda. Trubka ho naprosto nadchla.

On: „Co to je“                                                                                                                                                 

Já: „To je trubka Čeňku“

On. „A proč?“

Já: „Co? Co to je za dotaz? Nevím“

On: „Co to je?“

Já: „To je trubka, už jsem ti to říkal“

On: „Tam teče voda?“

Já: „Ano, teče, vždyť to vidíš“

On: „A proč?“

Já: „No, nevím. Tam teče voda z baráků. Když se lidi sprchujou, tak jim voda ze sprchy odteče takovým tím vírem do trubky, pak to teče barákem dolů do větší trubky a ta trubka pak teče do vody“

To už jsem ho táhnul od vody směrem domů. Čeněk poslušně ťapal za ruku a cestou neustále řešil trubku“

On: „Kde je trubka?“

Já: „U Vody“

On: „Já ji nevidím“

Já: „No taky nejsme u vody“

On: „Já chci trubku“

Já: „Kristova noho, teď trubku mít nemůžeš, trubka je tady pod náma pod zemí“

On: „A proč?“

Já: „Aby nebyla vidět a nepřekážela“

On: „Já ji nevidím“

Já: „No tu nemáš vidět“

On. „A proč?“

Inu, tento zajímavý rozhovor trval celou cestu domů. Doma se mladej nevzdal a neustále pokládal dotazy na téma trubka. Konkrétně dotazy typu: „Proč?“ „Kde?“ a následně tvrdil, že ji nevidí.

Doma se navečeřel, načež přitvrdil a potvrdil, že chce trubku. Byl děsně otravný. Pořád chodil do kolečka, fňukal a dožadoval se trubky.

V takových situacích se láme chleba. Tady se pozná, co je rodič ve skutečnosti zač. Mazaný rodič by mladýmu trubku namaloval na papír. Vynalézavý rodič by mu trubku vyrobil. Odevzdaný rodič by se před ním zamknul na záchodě, dokud by únavou neusnul (rodič nebo Čeněk). Protřelý rodič, který odchoval již několik potomků, by mladého seřezal a dal ho spát. Nadšený rodič, který do toho jde na plno by dítě naložil do auta a ač je večer, objížeděl by město, dokud by nenarazili na nějaké trubky.

A co jsem já? Ačkoliv nejsem nadšený rodič, sebral jsem kluka, nasedli jsme do auta a do noci jezdili po městě hledaje nějaký debilní trubky.

Jak si tak v noci jedu po městě, hledám trubku a mladej na mě ze zadu z autosedačky huláká: „Já nevidím trubky“ a ptá se mě, proč nevidí trubky, říkám si jestli jsem někdy v průběhu výchovy neudělal nějakou chybu.

V těch úplně nejtemnějších koutech internetu, kam se běžný člověk odváží pouze za plného světla se zbraní v ruce, existují takřka mýtická diskusní fóra, kde se to hemží šílenými matkami, které si po ránu, k obědu i večer dávají půl litru estrogenu denně a které jsou sluníčkovější než sluníčko. Jestliže se do těchto fór dostane příčetná osoba, velmi často se v diskusi ztrácí díky neznalosti lokálního žargonu. Jelikož jsem ale osvětář, rád bych uvedl na pravou míru některé základní pojmy.

SNAŽILKA – žena, která se snaží otěhotnět a má nutkavou potřebu to všem říkat. Po několika letech neúspěšná SNAŽILKA přechází plynule do fáze ČEKANKY, tedy vytrvalé vyzrálé ženy, která stále čeká, až bude oplozena, ale už tomu moc nevěří. ČEKANKY to v životě nemají lehké a i přes svůj pokročilejší věk se stále snaží otěhotnět převážně na fórech, kde se jim to však nedaří. Jakmile uběhne nějaká doba, z ČEKANKY se stává PŘECHODKA. Tedy žena po přechodu. PŘECHODKY bývají na diskusních fórech pro matky často šikanovány, až samy tato fóra opustí.

OVULKA – Tady patrně není co řešit. Ovulka je ta, která ovuluje. Ovuluje ale jinak. Tak nějak hezčeji a radostněji.

TĚHULKA – dnes již takřka notoricky známý pojem. Zatímco těhotné ženy nebo zbouchnuté ženy tu radost v těhotenství nacházejí sporadicky, těhulky si hýčkají každý hemoroid, ranní nevolnosti jim navozují příjemné pocity, výkyvy nálad kvitují s povděkem, ke striím fixem dokreslují smajlíky a v zácpě si vyloženě libují a zpívají o ní sonety.

MIMÍSEK – mimísek je v podstatě speciální dítě, které neřve, pořád spí, hezky papá a vyměšuje duhu nebo jednorožce. Kde se dá sehnat mimísek, to jsem se nikde nedočetl. Já jsem vyfasoval mimino, které bylo už po čtrnácti dnech po porodu malý nepřející sígr.

TULENÍČKO -   sex. Tento žargon očividně jiné synonymum nezná, takže i když koitus proběhne na veřejných záchodcích na hlavním nadraží s opilým cizincem, který se nejdřív pozvrací a pak během aktu usne, tak žena z diskusních fór tento akt nazve tuleníčkem a rychle spěchá k počítači, aby o tomto tuleníčku pověděla kamarádkam a hlavně, aby se pochlubila, že už je SNAŽILKA.

KOKÝNKO – kokýnko dělá MIMÍSEK. Normální dítě se posere.

MANŽA – manžel. Chudák chlap.

SPERMÍCI – spermie. Ženy na fórech pro maminky se o spermiích baví často. Je to jedno z nosných témat. Nejlepší spermie ze všech, která oplodní vajíčko se potom jmenuje KAPITÁN.

PRSTÍČKOVÁ METODA – Posouvání spermatu prstem blíže k děloze. Je to v podstatě jistý druh sebeinseminace. Častý jev snažilek bezprostředně po tuleníčku, když mají ovu, kdy se snaží spermíky posunout co nejdál, aby zadělali na mimíska, zatímco manža si šel na balkon zakouřit.

Já si myslím, že dnešní lekce končí a příště si řekneme něco o mrtvoučkém mlíčku nebo o masenku.

-  Pokud jste kuřák, nepřestávejte kouřit. Jestliže jste nekuřák, začněte jim být. Pomůže i alkohol. Jestliže přestanete kouřit uprostřed mateřské dovolené, budete nervní a dítěti hrozí zánik.

- Najděte si chvilku pro sebe. Stačí se na pár minut denně zamknout na záchodě a tam se litovat. Hezky si poplačte.

- Jestliže je vaše dítě nezvladatelné, jděte s ním na dětské hřiště a vyměňte ho za hodnější. Hodné dítě se pozná tak, že spořádaně dělá bábovičky. Zatímco vaše dítě pobíhá okolo, mlátí ostatní hrabičkami a vztekle se láduje pískem.

- Najděte si s dítětem společný koníček, to vás nejen zabaví, ale taktéž se s dítětem sblížíte. Můžete spolu s ním trhat noviny, olizovat zásuvky nebo máchat pantofel v záchodě. Čím déle s dítětem budete doma, tím vaše mentální dovednosti ochabnou a olizování zásuvek a máchání pantofle v záchodě bude jediné, na co se zmůžete.

- Nechte se na 3 roky zastlat do postele a v poklidu počkejte, až mateřská odezní.

- Vyvarujte se následujících pořadů: Telletubbies, Taneční hrátky s Honzou Onderem, Rytíř Mike, Noddy nebo Pipi, Pupu a Rosemary. Jejich sledování zrychluje úpadek mysli. Může způsobit malátnost a zcela určitě má za následek problémy s erekcí.

- Pro ukrácení chvíle, navštěvujte s dítětem zajímavá místa, která budou dítě stimulovat a ve vás vyvolají pocit naděje a úlevy. Za všechny mohu doporučit návštěvu babyboxu.

- Pokuste si ochočit a maximálně vycvičit partnera, otce dítěte. Zmanipulujte ho, aby nabyl dojmu, že chce trávit všechen volný čas s dítětem. Až se vrátí z práce, tak mu ho okamžitě vražte a jděte se schoulit do kouta. Pokud partnera nemáte, mateřskou dovolenou nepřežijete, takže s tímto návodem pouze ztrácíte čas.

- Když dítě nespí, zpívejte mu. Když stále nespí, lehce ho přiduste polštářem. Nedostatek kyslíku dítě unaví a nakonec usne. Dítěti lze taktéž přidávat Valium do mlíčka. V kombinaci s přidušením polštářem je spánek stoprocentní.

- Na noc nezamykejte byt. Vždycky je šance, že k vám domů v noci vnikne kojot a dítě si odnese.

- Pořád si říkejte, že to jednou skončí. Navíc vědci potvrdili, že šance, že rodič přežije mateřskou dovolenou bez poškození mysli, těla či dítěte, je téměř sedmdesát procent, což je poměrně dobré. Takže hodně zdaru.

Pokaždé, když se synem navštívíme aquacentrum, říkám si, že to bylo naposled, protože ten malý neřád vždycky něco vyvede a já na tohle nemám nervy. Nicméně i přes značnou část nepříjemných událostí, navštěvujeme aquacentrum i nadále. Tentokrát to však bylo opravdu naposled. To je bez debat.

Celý průběh aquacentrování probíhal nezvykle v poklidu. Čeněk se aktivně zúčastnil svého průběžného tonutí, občas si zavýskal slastí a sem tam se nalemtal vody a pak se poblil. Takové až nezvyklé pianko. Bylo jasné, že se něco chystá.

No a taky že jo. Po hodině a půl jsme zavítali do šaten a jali se převléknout a jet domů. V tu chvíli jsem se cítil velmi pozitivně, neboť kdykoliv, když Čeněk neudělá ostudu, nepoškodí cizí dítě nebo něco nerozbije, jsem tomu rád a mám dobrou náladu.

V místním aquacentru jsou smíšené šatny, protože je patrně aquacentrum děsně moderní a trendy. Tím pádem se zde každý pohybuje velmi obezřetně, nikomu nevěří a snaží se převléknout co nejvíce rychle, tajně a urychleně vypadnout.

I já jsem byl velmi nervózní, že by někdo byť koutkem oka zahlédl mé nahé tělo. Za prvé voda v bazénu byla studená a toto bych asi nikomu nevysvětlil a za druhé ač jsem aktivně nerodil, tak jsem zatím stále neshodil těhotenská kila. Na šmíráky tím pádem nejsem vůbec zvědavý.

Položil jsem Čeňka na zem vedle skříňky a ten malý sígr okamžitě využil situace a zdrhal směrem ven. Je nutno podotknou, že nakolik je to dítě drobné, je rychlé. Dohonil jsem ho až po několika metrech, kdy se snažil uniknout z prostor šatny.

A tady vyvstal problém. Dítě mělo zdrhací náladu a bylo velmi komplikované převléknout rychle sebe, aniž bych se nestal zvráceným cílem potulného voyera, kterých je zde jistě požehnaně a zároveň, udržet dítě v budově.

Přišlápl jsem tedy dítě něžně jednou nohou ke zdi, stál na druhé noze a rukama vyházel oblečení ze skříně. Dítě se svíjelo, kousalo, bylo hysterické, až se mu podařilo vysmeknout a suverénním během zamířilo vstříc velkému světu tam venku.

Opět jsem dítě na poslední chvíli odchytil a bez dalšího otálení jsme zamířili do převlékacích kabinek, kde jsem nás uzamknul. Čeněk se sice snažil zámek odemknout a znovu uniknout, leč to se mu nepodařilo. Vypadalo to, že jsem vyhrál, ale to byla chyba. Já totiž nikdy nevyhrávám. Čeněk si kabinku zevnitř důležitě obhlédnul, pak rychle skočil na zem a dveře kabinky podlezl. Nebyl čas zjišťovat, jak se pod dveře mohl vejít, musel jsem si rychle obléknout trenky (byl jsem toho času aktuálně nahatý), odemknout a vyběhnout za dítětem.

Kluk měl už solidní náskok a podařilo se mu vyběhnout z šaten přes turnikety pokladny až ven před budovu. Životním během jsem vysprintoval v trenkách z šaten, gazelím skokem přeskočil turnikety, přičemž jsem si v návalu přegazelování nečekaným pohybem roztrhnul trenýrky na zadku a dítě dostihnul než nahaté zmizelo na parkovišti.

Vítězně s holou prdelí třímaje dítě jsem šel zpět do šaten, leč zde nastal problém. Paní pokladní mě bez čipu nechtěla pustit přes turniket a nařkla mě, že si vymýšlím a že se tam chci dostat zadarmo:

„To si pane musíte koupit vstupenku. Jinak vás tam nepustím. To by mohl říct každý, že se tam vrací“

„Kristova noho, vypadám na to, že jsem sem přijel jenom v trenkách s nahatým dítětem? Já mám věci vevnitř“ Kontroval jsem logikou.

Na logiku však nebyl čas ani prostor, jelikož baba u pokladny brala svou práci očividně velmi vážně a s vidinou ocenění zaměstnance měsíce hodlala bránit vstup vlastním tělem. Jelikož jsem měl nervy hodně na pochodu, už to vypadalo, že bábu, která byla tak o polovinu menší než já a tvářila se, že je připravena na ultimátní souboj na život a na smrt prostě vezmu a zahodím, ale naštěstí se mě zastali lidé ve frontě, kteří potvrdili mou verzi příběhu.

Bylo to takové mé malé vítězství. Bába mě pustila přes turniket a já jsem vítězně s holým zadkem odkráčel v dál.

Vítězství to bylo však jen malé, jelikož Čeněk byl nahatý, já v trenýrkách a nevypadalo to, že zde někdo dneska bude oblečen. Čeněk pořád zdrhal a když jsem ho seřezal, tak řval a zdrhal stejně.  Jelikož zjistil, jak z kabinky zdrhnout, tato varianta padla.

A pak mě to napadlo. Vyndal jsem si z boty tkaničku a přivázal jsem Čeňka za nohu k lavici. Otec roku. Čeněk chvíli řval a pak si začal jako krysa přehryzávat nohu. To mi bylo jedno, jelikož jsem měl chvilku času začít se oblékat. Chvilka nepozornosti, pak se ohlédnu a Čeněk zdrhá ven a táhne za sebou lavici. Neuvěřitelné.

I se mi ho zželelo, rozvázal jsem ho, pevně ho držel a snažil se ho obléknout. Bylo to, jako byste se snažili nasranému rosomákovi uplést copánky. Má trpělivost docházela po kilech a blížil jsem se k fázi, kdy dítě zamknu do skříňky a budu dělat, že jsem nikdy žádné neměl. No a potom z rozhlasu zahlásili požární poplach a evakuaci budovy. To už jsem se pouze odevzdaně pousmál, udělal jsem si prstem přes rty několikrát „brm brm brm“, vzal nahaté dítě, oblékl ho do igelitové tašky a šlo se do auta. Do aquacentra už nikdy nepáchnu.

Příchodem dítěte se všechno mění. Nastolený řád padá a je nahrazen chaosem a zmarem. Jeden by řekl, že se na to nedá připravit, avšak pravidelným tréninkem lze dopady narození dítěte zmírnit.

- Nejdříve ze všeho je třeba nacvičit těhotenství pomocí jednoduché simulace.

Žena: Pětikilový kámen si gumicuky připevněte na břicho. Před spaním jezte zkažené jídlo, abyste celé ráno prozvracela a na diktafon si nahrajte svým hlasem větu: „Jsi škaredá, oteklá a nikdo tě nemá rád“ a tuto větu si pouštějte několikrát denně, abyste sama sebe dostala do zbytečné těhotenské schízy.

Muž: Brzy ráno, zatímco bude ještě spát, na vaší partnerku vylijte kýbl studené vody a ještě než se vzpamatuje jí párkrát švihněte proutkem přes záda. Partnerka pak bude celý den nasraná a bude vám to vyčítat. Stejně tak jako v těhotenství. Opakujte dráždění každé ráno po dobu devíti měsíců a snažte se s věčně nasranou partnerkou vydržet.

- Posléze si nasimulujte porod. Žena spolkne středně velký medicinbal a pak počká, až vyjde přirozenou cestou. Muž se postaví doprostřed místnosti, kde bude stát dvanáct hodin v kuse, zatímco si zaplatí komparz, který mu bude nadávat. Zkuste také občas ztratit vědomí.

- No a potom už nacvičte situace s dítětem. Choďte spát po půlnoci a dejte si na každou hodinu zvonit budík. Budík dejte co nejhlasitěji a nechte ho ve vedlejší místnosti, abyste k němu museli vstát.  

- Každé druhé zazvonění budíku se s partnerem pohádejte, postěžujte si, co je tohle za život a dejte budík do kočárku a drncejte s ním přes práh sem tam, dokud se budík nerozbije a nebude ticho.

- Sežeňte si jezevce, dejte mu extázi a minimálně desetkrát za den mu zkuste navléknout plenu.

- Pokuste se taktéž jezevce na extázi připevnit do dětské autosedačky, jet s ním na nákup a posléze ho honit mezi regály a nechat si nadávat od ostatních postarších nakupujících s tím, že dnešní generace neumí ani pořádně vychovat jezevce a že to by se za komunistů stát nemohlo

- Položte doprostřed místnosti nočník, vezměte středně velký exkrement a tento rozmažte po stěnách v místnosti s nočníkem a kousek si dejte do boty v předsíni. Opakujte každý den. Je důležité, aby nočník zůstal naprosto čistý a netknutý.

- Před spaním poházejte všude po podlaze co nejvíce předmětů jako autíčka, dřevěné kostky, figurky vojáčků a podobně a v noci po tmě jděte bosi na záchod tak, abyste se nepřizabili a neudělali žádný hluk. Pokud uděláte hluk, vytáhněte ze skříně sekačku na trávu, zapněte jí na plný výkon, aby probudila půlku baráku a hodinu čtěte sekačce na trávu pohádku nebo jí houpejte v náručí.

- Pokud máte doma nějakého domácího mazlíčka, nezapomeňte ani na jeho trénink. Psovi pravidelně vytrhávejte chuchvalce chlupů a celého ho počmárejte fixou nebo rtěnkou, kočku několikrát denně chytněte za ocas a točte s ní nad hlavou, s želvičkami drhněte o podlahu a dělejte u toho „brm brm“ a rybičkám přilévejte do akvárka jar, a nebo jim tam hoďte peněženku s klíčema od auta.

Otřepaná fráze: „těžce na cvičišti, lehce na bojišti“ v tomto případě neplatí, jelikož se sice můžete připravovat, jak chcete, ale až dítě přijde, zjistíte, že na to se prostě připravit nedá.

Ačkoliv nejsem zastáncem sportu a posilování, jelikož jsem přesvědčen, že to škodí zdraví, od té doby, co jsem se synem na mateřské, se mi začalo rýsovat některé svalstvo.

Samozřejmě, že toto svalstvo je důmyslně ukryto pod vrstvou tuku, takže není na první pohled vidět. Já o něm však vím a to je důležité.

Pokud bych měl pravidelný spánek, poklidný režim, pravidelnou vyváženou stravu a nebyl permanentně jednou nohou v blázinci, jistě bych byl namakaná korba.

Jak je to možné? No je to jednoduché. Starat se o malé dítě, to si člověk solidně zaposiluje. Konec řečí, připravte si cvičební úbor, karimatku a dítě a pojďme na to.

- Nejprve si procvičíme bicepsy. Vypusťte dítě na volno po bytě. Před tím rozmístěte předměty jako bublifuk, banán, plyšovou opičku nebo klíče od auta na vyvýšené prostory. Dítě většinou chvilku bezcílně chodí po bytě, než si uvědomí, že děsně potřebuje právě tyto předměty a začne se jich dožadovat. Samozřejmě, že dítě na ně nedosáhne, takže k vám přiběhne a začne somrovat, ať ho vysadíte. Hluboce se předkloňte, pevně uchopte dítě a trhem jej vyšvihněte do výšin. Nezapomeňte dítě nepustit nebo s ním nekřápnout o strop. To se vám potom dítě rozbije a jiné nedostanete. Poctivým pravidelným zvedáním dítěte ze země do výšky pro předměty dosáhnete časem nejen růstu svalové hmoty bicepsů, ale taktéž si zkurvíte záda.

- Zůstaneme ještě u paží. Tentokrát si vedle bicepsů procvičíme i tricepsy. Tento cvik je hlavně vytrvalostní. Vezmeme dítě do vzduchu, dáme mu do ruky klíče od bytu a necháme ho v této poloze odemknout. Výhoda tohoto cviku je v tom, že dítě nikdy neodemkne, protože se netrefí správným klíčem do zámku, takže pocvičíte maximálně. Pokud visící dítě ve vzduchu začne vzteky kopat, protože mu to nejde, procvičíte mimoděk i zádové svalstvo.

- Hotovo? Tak nyní si trošku dáchneme a dáme si relaxační koupel. Vezměte dítě k vodě krmit labutě nebo kachny. Dejte dítěti rohlík a pošlete jej k vodě, ať kačenkám rohlík hodí. Statistiky uvádějí, že 98 procent malých dětí vyslaných k vodě krmit kačenky, do této vody ihned spadnou, ať už omylem nebo záměrně. Urychleně skočte do vody za dítětem a pokuste se ho vylovit. Nezapomínejte správně dýchat, ať si hezky zarelaxujete. Pro větší efekt navození pohody doporučuju před koupelí kolem vody zapálit pár vonných svíček.

- Jste již řádně zrelaxovaní po koupeli? Vrhneme se na nohy. Před posilováním nohou je třeba tyto pořádně protáhnout, aby nedošlo k natažení nějakého svalu. Rozpalte proto troubu na 200 stupňů a zároveň na hořáku smažte při vysoké teplotě libovolné maso, popřípadě vařte omáčku, která je třeba neustále míchat. Zatímco vaříte omáčku, stůjte na jedné noze a druhou nohou odkopávejte dítě, které se vehementně snaží dostat do rozpálené trouby, aby se sežehlo.

- Teď už máte nohy protažené, takže se vrhneme na samotné posilování. To proběhne prostřednictvím sprintu s rychlým startem. Vezměte dítě ven k nějaké silnici. Odkrokujte od silnice patnáct metrů a dítě postavte na zem. Popojděte od dítěte ještě pět metrů směrem od silnice. Jakmile jste dostatečně daleko, dítě samo vyběhne sprintem směrem k silnici, kde se bude snažit skočit pod jedoucí auto. Oni to tak mají dané geneticky. Na vás je, abyste dítě dostihli ještě než zmizí pod koly auta. Nebojte se, že byste to nezvládli, jelikož motivace je velká a dokáže z vás vyždímat neuvěřitelné výkony.

- Nohy máme procvičené, tak se vrhneme také trochu na kondičku. Vezměte dítě s odrážedlem a jděte s ním na pozvolnou procházku směrem od bydliště. Čím dál půjdete, tím lépe. Dítě chvíli poklidně pojede na odrážedle. Posléze jím mrští o zem a bude chtít, abyste ho vzali do náruče. Vezměte dítě jednou rukou do náruče a druhou uchopte odrážedlo no a jděte domů. Výhoda tohoto cviku je v tom, že odrážedlo má pohyblivé přední kolo, které se neustále přetáčí, takže se špatně nosí. Navíc dítě tíhne k tomu, že se začne zmítat či prokluzovat a vy ho musíte ukočírovat, aby nespadlo. V kombinaci s odrážedlem v druhé ruce je to po fyzické stránce velmi zajímavá výzva. Cesta domů se změní v krásný fitness trénink.

Já si myslím, že pro to pro dnešek stačí. Zacvičili jsme si hezky a pokud přežijete vy i dítě do další lekce, budu se s vámi znovu těšit na další kurz cvičíme s fotrem.

Kdo je lepší rodič? Matka nebo otec? Tato otázka nelze objektivně zodpovědět, jelikož se většinou liší přístup obou rodičů k dítěti. Každý z tandemu rodičů má co nabídnout. Výchova obou rodičů se povětšinou, byť se dohodli na společném postupu, může lišit, což si uvedeme na několika případech. Samozřejmě, že existuje i spousta výjimek, ale já si s chutí zapaušalizuju:

Situace: Dítě radostně skotačilo po bytě, načež se rozeběhlo proti zdi, narazilo do ní a nyní krvácí z hlavy.

- Matka nejprve hystericky zapiští, na chvilku omdlí hrůzou a pak pokračuje v pištění. Chvílí v záchvatu krouží kolem dítěte, než ho vezme do náruče, ránu vyčistí, obmotá dítěti hlavu obvazem a pak každých deset minut kontroluje, zda dítě neupadá do šoku.

- Otec si povzdechne, zkontroluje zeď, zda není poškozená, utře dítěti krev ponožkou a jde si do kuchyně otevřít lahváče.

Situace: Dítě se posralo do plíny a začíná zapáchat.

- Matka dítěti konějšivým hlasem poví, že to nevadí, že se to může stát. Posléze dítě okamžitě přebalí, napudruje a ještě jednou ho ujistí, že se na něho nezlobí.

- Otec situaci neřeší do té doby, než dítě zasmrádá víc než on. Když už jde do tuhého, shání se po matce, aby situaci řešila. Pakliže matka není k zastižení, pověsí dítěti na krk cedulku s nápisem: „Přebalit“ a odchází do hospody.

Situace: Dítě se uprostřed noci vzbudí s horečkou.

- Matka ho okamžitě nakládá do auta a jede na pohotovost, zatímco si cestou googluje na mobilu všechny možné nemoci, jejichž příznakem je horečka.

- Otec se chvíli převaluje v posteli, než mu to nedá a jde se na dítě podívat. To, že má teplotu ho nenapadne, tak dítěti dá rohlík v domnění, že řve hlady a jde si zase lehnout. Protože dítě nepřestává řvát, nakonec ho napadne, že by mohlo mít teplotu. Dá dítěti rozkousat ibalgin, načež se odplíží zpět do postele.

Situace: Dítě na pískovišti fyzicky napadlo jiné dítě

- Matka dítě okamžitě okřikne, omluví se rodičům postiženého dítěte a svého potomka rázně pokárá.

- Otec své dítě nadšeně povzbuzuje, fandí a iniciuje na pískovišti mexickou vlnu. Jakmile jeho spratek seřeže nebohé dítě, otec ho nabádá, aby si to rozdal s dalším. Před zápasem přijímá sázky na vítěze od ostatních otců, zatímco matky vytvořily hlouček, kde se navzájem omlouvají a chválí si účesy.

Situace: Je čas oběda a v lednici je pouze flák masa a nic jiného.

- Matka nakrájí dítěti maso na kostičky a tyto mu naservíruje na talíři s motivy krtečka. Sama si dá k obědu vodu a trochu soli ze slánky.

- Otec sežere maso a dítěti dá mouku.

Pracovní nasazení na mateřské dovolené lze přirovnat k běžnému zaměstnání ve smyslu vytížení a podávaných výkonů v jednotlivých dnech v týdnu. O víkendu alespoň na jednu noc odlifrujem mladýho k babičce a dokonce ve vzduchu visí i sex. Ten tam ale většinou pouze visí, protože je třeba vycídit celý byt a především je potřeba spát, hodně spát.

Jakmile víkend skončí, odpočatý se opět vrhám do práce:

Pondělí

- Uklizený byt, odpočatý já a rozradostnělé dítě. Čeněk sice vstává v pět ráno, ale zase toho za ten den více stihneme. Krása. Plný energie se pouštím do výchovy. Čtu mu z obrázkových knížek. Jsem trpělivý a snažím se Čeňka naučit konečně na nočník, nechávám ho se seberealizovat hrou s plastovými kuželkami. Chodíme na průběžné procházky, kde ho nechám, ať se vyblbne a k obědu jsem uvařil výtečná hovězí líčka pro nás oba.

Úterý

- Byt má po včerejším zásahu dítěte několik nedostatků a pořádek se udržet nepodařilo, avšak vše je v přijatelných mezích. Čeněk vstával opět v pět ráno, což mě nenadchlo, ale ani neurazilo. Stále se snažím dítě vychovávat a když například vezme hokejku a mlátí s ní do televize, důrazně mu připomenu, že se to nesmí. Čeňka dávám na nočník, když si vzpomenu. Pokud ne, bude holt chvíli posranej. Z obrázkových knížek mu už nečtu, pouze mu říkám, co vidí na obrázcích. Ven jdeme pouze jednou, protože dělá kraviny a neposlouchá. K obědu jsem udělal špagety se sýrem.

Středa

- Bytem se začíná šířit nelibí odér a celkově nevypadá hezky. Nepořádek je více než patrný. Čeněk vstával zase v pět ráno, což se mi vůbec nelíbilo a snažil jsem se ho silou přinutit tím, že jsem ho přimáčknul k matraci, aby ještě chvíli spal, leč bez úspěchu. Ve výchově nejsem již tak důsledný, takže když ho přistihnu, jak mlátí hokejkou do televize, jdu si na balkon zakouřit. Na nočník jsem ho zkusil dát hned ráno a jelikož se nic nestalo, po zbytek dne na to už kašlu. Obrázkovou knížku jsem schoval do skříně, aby mě s ní furt neotravoval, že chce číst. Venku jsme byli asi pět minut, pak začal dupat do kaluží, dostal lepáka a šli jsme domů, protože na to já nejsem zvědavej. K obědu budou špagety se sýrem ze včerejška.

Čtvrtek

- Byt je už regulérně nechutnej. Podle zápachu bych typoval, že někde v tom bordelu tady už dva týdny tleje mrtvej kapustňák. Ten malej sígr vstával zase v pět ráno. To už jsem fakt myslel, že mi jebne. Motá se mi hlava z nevyspání. Chvíli jsem ho absolutně ignoroval a snažil se spát, ale skrz jeho řev jsem už neusnul. Na výchovu kašlu. Když jsem ho přistihnul, jak mlátí hokejkou do televize, hodil jsem po něm vztekle obrázkovou knížkou a šel si nalít do kuchyně víno do půllitru. Na nočník jsem ho nedával, protože to nemá stejně cenu a já s ním ztrácet čas nebudu. Šli jsme ven, ale už ve výtahu mě nasral (už ani nevím, co udělal), takže jsme zase vyjeli nahoru a ven už nepůjdeme. K obědu bude majonéza.

Pátek

- Byt je absolutně na odpis. Pod barevným pěnovým puzzle se začíná objevovat plíseň, přes rozházený věci nejde skoro projít z jedné místnosti do druhý a ten hroznej smrad, který se šíří celým bytem, nejen že leptá stěny, ale jde dokonce i nahmatat. Přísahal bych, že jsem v koupelně zahlédl dikobraza, jak si staví hnízdo ze zbytků papírových ubrousků.  Je to tady celý o tom, to tu zapálit a jít bydlet jinam. Satanovo sémě vstávalo znova v pět ráno a to už jsem si vzteky vyrval trs vlasů. Chvíli jsem seděl na posteli a čekal, až mě skolí mrtvice. Ta sice nepřišla, ale aspoň se mi zpustila krev z nosu a z únavy mi praskla žilka v oku, takže ho mám celý rudý. Jako démon.

Zatímco jsem ležel bezvládně na zemi, kam jsem samovolně upadnul (patrně mikrospánek), mladej rozmlátil hokejkou televizi a pak si zatleskal. Jakožto výchovný políček, jsem začal vzlykat. Myslím, že mi už konečně hráblo. Nočník v tom bordelu nemůžu najít, ale kdybych ho našel, tak bych si ho nasadil na hlavu a byl bych čaroděj. Ven půjdu jedině, až mě budou odvážet v kleci, takže žádná procházka.

K obědu jsem uvařil obrázkovou knížku.

Kdyby po pátku nebyla sobota, tak bych byl další den určitě už mrtvej.

A… Ach můj Bože (zoufalé zvolání rodiče, když jeho dítě v obchodě rozbije plasmovou televizi a nebo venku klackem umlátí pískomila)

B… Baf (hraní s dítětem na schovávanou, když dítě je schované za závěsem, jsou mu vidět nohy, ale rodič stejně dělá, že se leknul, jelikož je to srdcař)

C… Co to máš zase v tý puse? (takový spíš dotaz z povinnosti, když dítě přežvykuje hřebík. Ten den již po páté)

D… Do prdele už (zlostné zvolání, kdy rodič neudrží nervy na uzdě, když dítě opakovaně provádí, co provádět nemá. Zvolání rodič obvykle využije i třicetkrát za den)

E… Eliminace (snaha dítěte svým soustavným jednáním maximálně snížit počet svých rodičů.)

F...Fundovaný názor (všetečné rady lidí z okolí, kteří děti nemají, ale vědí přesně, jak vy máte  vychovávat to své)

G… Ga ga ga (tak dělá husička)

H… Heuréka (radostné zvolání rodiče, který ve tři ráno konečně uspal své dítě)

CH… Chudák já (naopak posmutnělé tvrzení rodiče, kterému se dítě vzbudilo ve tři ráno)

I… IQ (postupně se zmenšující standardizované skóre rodičů na rodičovské dovolené)

J… Jednoho dne potáhne do školky (sebemotivační ujištění sebe sama od zlomeného a utahaného rodiče. Často bývá taktéž nahrazeno „jednoho dne konečně umřu“)

K… Kouření způsobuje neplodnost (varování ministra zdravotnictví, které si můžete přečíst na krabičce cigaret, když si jdete ve dvě ráno na balkon zakouřit, jelikož vaše dítě už devět hodin řve v postýlce a vy na to už prostě nemáte)

L… Lomení rukama ( obvykle při zjištění nějaké situace, kterou rodič neočekával. Například průser dítěte přes plenku, bodýčko a matraci postýlky až na podlahu)

M… Mikrospánek (častý jev. Soustavným trénováním lze dosáhnout mikrospánků i během chůze)

N… Neboj, to stihnu (silácké řeči budoucího otce před početím)

O… Očividně jsi to nestihl (Odevzdané povzdechnutí budoucí matky nad těhotenským testem směrem k budoucímu otci)

P… Průser (Pokud dítě skrz plenku znečistí i další vrstvy oblečení. Jsou známy tři druhy. Klasický dvouvrstvý, Třívrstvý profi a čtyřvrstvý Deluxe)

Q… Quelelevu (fidžijský korálový ostrůvek. Je součástí ostrovů tvořících Ringgoldovy ostrovy, ležící na východě Vanua Levu, jednoho ze dvou největších fidžijských ostrovů. Je to místo, kam můžete dítě odložit. Omlouvám se, ale na to stupidní „Q“ nic lepšího vymyslet nešlo)

R… Rodič (nádeník a pohůnek dítěte. Mnohdy vykořisťován a šikanován)

S… Sex (velmi vzácný atribut, který je v období rodičovské dovolené za přítomnosti dítěte v domě vyvážen zlatem)

T… Tyran (dítě)

U… Už chrápej (láskyplné povzbuzení rodiče potomka většinou po jedné hodině ranní)

V… Vasektomie (Chirurgický zákrok, který se objevuje převážně v blažených snech otců na rodičovské dovolené, pokud náhodou na chvilku usnou)

W… www.fotruv-denik.blog.cz (důmyslný a podprahová reklama autora tohoto článku)

X… Xindl jeden (překvapené zvolání rodiče, který nad ránem vařil dítěti Sunar a při testování, zda je dostatečně teplý, si tímto opařil předloktí)

Y… Yzop lékařský (rostlina z čeledi hluchavkovitých. Používá se jako kloktadlo. Coby rodičům je vám k ničemu, ale aspoň jste se dozvěděli zajímavou informaci)

Z… Zákon (neúprosný diktátor, který stojí mezi vámi a tím, že byste své neposlušné a zlobivé dítě přivázali za obojek ke sloupu před večerkou a toto tam zanechali)

„S přítelem jsme se rozhodli, že si pořídíme pejska, abychom se připravili na dítě“. Toto je věta, se kterou jsem se setkal již několikrát a která mě naprosto fascinuje. Líbí se mi hlavně ta upřímná naivita. Z toho důvodu jsem se rozhodl, že udělám vysoce fundované rešerše k této problematice, aby bylo jasno.

- Pořízení dítěte bývá povětšinou zábavnější než pořízování psa. Tím to ale asi hasne a v dalších bodech bude mít navrch pes.

- U psa si můžete vybrat rasu, pohlaví a můžete si dokonce pořídit šampiona. U dítěte si nemůžete vybrat nic (rasu lze doladit maximálně tak vhodně vybraným partnerem). Navíc je velmi pravděpodobně, že žádného šampiona mít nebudete.

- Pes umí chodit skoro hned po narození, takže s ním můžete chodit ven, dělat s ním humor a podobně. Mimino neumí nic. Jenom leží a řve. Mimino je mnohem méně zábavné než pes.

- Psa můžete mít jako módní doplněk. Pokud vyjdete do společnosti a dáte si pejska do kabelky (odborníci doporučují do kabelky umisťovat spíše menší plemena. Pakliže půjdete na ples s vlčákem v kabelce, budete demodé). Pokud ale přijdete na ples s miminem v kabelce, pravděpodobně vás odsud vyvede policie.

- Pokud pes neposlouchá, ničí nábytek a dělá bordel, můžete ho seřezat vodítkem. Jestliže dítě neposlouchá, ničí nábytek a dělá bordel (což je běžná dětská kratochvíle), můžete jej samozřejmě taktéž seřezat vodítkem, ale až dítě vyroste, tak vás šoupne do toho nejlevnějšího domova důchodců, kde vám bude personál krást prachy a dost možná vás bude mlátit vodítkem, jako vy za mlada své dítě.

- Psa nakrmíte tak, že mu do misky nasypete granule a máte hotovo. Dítě nakrmíte tak, že ho dáte do židličky, pak ho půl hodinu přemlouváte, aby se najedlo, načež další půl hodinu děláte, že je lžička s jídlem letadlo, které letí do hangáru. Nakonec utřete všechno jídlo z podlahy, ze zdi a ze stropu a dáte dítěti rohlík, který rozdrobí všude po bytě. Pakliže byste dítěti nasypali stejně jako psovi granule do misky, tak misku ztratí a granule rozbije.

- Pes se chodí vyprazdňovat ven. Dítě se vyprazdňuje do plenek a později na zem vedle nočníku.

- Když se vám zaběhne pes, vyvěsíte po městě na sloupy jeho fotku s vaším telefonním číslem. Všichni vás litují a podporují vás. Když se vám zaběhne dítě, jdete do vězení.

- Pokud váš pes zakusuje holuby nebo vrabce, řeknete si, že je to šelma a dělá, co mu radí pudy. Pokud bude vaše dítě zakusovat holuby nebo vrabce, čeká vás mnoho hodin (za mnoho peněz) u dětského psychologa.

- Když jdete se psem na procházku kolem řeky, můžete mu hodit klacek do vody. Pes pro něj skočí a klacek přinese. Když půjdete na procházku kolem řeky s batoletem a hodíte mu do vody klacek, toto neudělá nic a půjde si po svých. Když to však nehodláte vzdát a hodíte batole do vody za klackem v očekávání, jak dítě klacek přinese, batole se utopí a vy půjdete do vězení.

- Když pes v noci nemůže spát, tak prostě leží a drží hubu a nebo se tiše prochází po bytě a vy můžete v klidu spát. Když nemůže v noci spát dítě, řve, takže k němu musíte naklusat a situaci řešit dokud znovu neusne.

- Pes spí na zemi. Dítě spí ve vaší posteli a na zemi spíte vy.

-  Pes se dožívá zhruba dvanácti let, kdežto dítě budete mít nakýblovaný doma na gauči ještě ve třiceti, kdy vám bude vyžírat ledničku a ohánět se tím, že od příštího týdne si tu práci hledat fakt začne.

- Pes vás bude bezmezně a slepě milovat celý život. Dítě vás v pubertě pošle do prdele.

Minulý týden proběhlo pod záštitou světové organizace zdraví, krásy a nevyspání mistrovství světa otců, veřejnosti spíš známé pod názvem mistrovství ve fotrovství.

Letošní ročník se konal v Berlíně a byl plný skvělých výkonů. Dokonce padlo i několik světových rekordů.

Samotný začátek mistrovství sice lehce zastínila kauza Norských reprezentantů, kterým bylo cestou do dějiště mistrovství přímo v autobuse zabaveno norským úřadem na ochranu dětí Bernevernem patnáct dětí, jelikož klimatizace příliš klimatizovala a kapitán norských otců, Jørgen Kristiansen, byl na odstavném parkovišti úřadem dokonce zbičován, jelikož dal svému synovi pohlavek za to, že házel šutry po kočkách, nicméně toto nedorozumění nemělo na samotný průběh mistrovství žádný vliv. Vždyť Norové za celou stoletou historii mistrovství dorazili s dětmi pouze jednou ( to jim úřad děti zabavil až na cestě domů), takže jejich neúčast je brána spíš jako takový humorný kolorit.

Pojďme se ale podívat na některé disciplíny, kde byli vidět hlavně Češi.

V kategorii rozvedených fotrů exceloval náš reprezentant Josef Molnár, který získal stříbro ve své parádní disciplíně neplacení alimentů. Nutno podotknout, že Pepa stříbro obhájil z loňska. Vedle medaile si reprezentant odvezl domů taktéž hodinky a exekuční příkaz na obstavení majetku.

Naopak ve stejné kategorii zklamal loňský bronzový medailista Aleš Novotný, který se v disciplíně „zapomenout dítě vyzvednout ze školky“ neprobojoval ani do finále. Aleš později poskytl krátký rozhovor: „Je to velké zklamání. Celý rok jsem trénoval. Syn ve školce v podstatě už bydlí, ale v rozhodující moment zapracovaly nervy a chybělo to štěstíčko. Prostě jsem zapomněl zapomenout vyzvednout syna. To se stává. Snad příště“

Ani v kategorii fotrů workoholiků se našim nevedlo špatně. Tomáš Zounar v disciplíně „příchod z práce až v ranních hodinách“ obsadil páté místo. V této soutěži letos padl světový rekord. Postaral se o něj Američan Andy Summer, který byl v době konání mistrovství světa v práci, kde setrval až do konce mistrovství, takže nepřišel vůbec.

Naopak našim se nevedlo v kategorii přemotivovaných trapných fotrů. Jiří Štastný se ve své oblíbené disciplně „dělání ostudy na školní besídce“  nedostal ani z předkola. V této disciplíně padl letos další světový rekord. Domácí reprezentant Fridrich Klein ve finále dělání ostudy na školní besídce předvedl bravurní výkon, kdy během toho, co jeho dospívající dcera zpívala na pódiu, on přiběhl za ní a střihnul si s ní duet. Porota ocenila hlavně vybroušený falešný Fridrichův zpěv a až chirurgicky dokonale rozepnutý poklopec, ze kterého mu lezla košile. Když pak jeho dcera dozpívala a on na pódiu začal ukazovat její fotografie z dětství, šla porota do kolen a udělila nejvyšší možné bodové hodnocení, což doposud nikdy neudělala.

V kategorii despotických fotrů jsme letos neměli zastoupení. V této kategorii letos zářil Němec Uwe Grunnder, který získal zlato z disciplíny „zakazování televize“ a dvě stříbrné z disciplíny „řvaní na dítě, že je k ničemu a nikdy ničeho nedokáže“ a „ výprask kabelem od rádia“.

V poměrně nové kategorii fotrů na mateřské se nám naopak dařilo velmi. Náš debutant Dominik Landsman získal hned dvě medaile. V disciplíně „stěžování si na svůj zpackaný život“ získal bronz a v disciplíně „nevyspání a následné psychické zhroucení“ dokonce zvítězil.

Ani v kategorii budoucích fotrů se nám nevedlo špatně. Martin Tesařík v disciplíně „zvracení u porodu“ získal čtvrté místo a Jan Pomezník v disciplíně „posílání partnerky na potrat“ obsadil druhé místo. Jan dlouhou dobu držel první pozici ale pozdější vítěz, Kanaďan John Mayer, pár metrů před cílem nejen, že poslal partnerku na potrat, ale sám sobě si udělal vasektomii.

Letošní ročník byl pro naší republiku medailově úspěšný. Mistrovství se povedlo i po organizační stránce a myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že se již nemůžeme dočkat dalšího ročníku.

20:00 – tak je čas dát dítě spát. Zjistěte, zda dítě je nakrmené, napojené a zkontrolujte úroveň posrání. Pakliže je vše v pořádku (úroveň posrání je v normě), můžete dítě odnést do postýlky.

20:15 – Dítě je již uložené v postýlce. Dostalo od vás pusu, řekli jste mu dobrou noc, pohladili po čelíčku, takže dítě může klidně spát.

20:30 – Dítě nespí. Není třeba věšet hlavu, to je v pořádku. Stačí mu zazpívat.

21:00 – Po půl hodině zpěvu až vám budou krvácet hlasivky, přestaňte se zpěvem. A zkontrolujte, jestli dítě už spí. Kontrolu proveďte buď letmým pohledem, kdy se na dítě, které v postýlce stojí a tleská podíváte a odhadem určíte, zda spí, či ne a nebo můžete v postýlce dítě nahmatat.

21:10 – Dítě položte na záda do postýlky a jemně s láskou a něhou ho vší silou přimáčkněte ke dnu postýlky. Dítě sebou bude zmítat, bude řvát a bude vás častovat nenávistným pohledem. Uvědomte si ale, že to děláte pro jeho dobro. Jakmile dítě bude mít od vaší ruky na břiše podlitiny, obraťte jej na břicho a pokračujte v přimačkávání.

21:20 – Pokud jste dítě přimáčkli ke dnu postýlky břichem dolů, je možné, že občas začne modrat, jelikož se dusí. Průběžně mu proto měřte tep. Pakliže tep nenahmatáte, vaše práce zde již skončila a jděte se vyspat.

22:00 – Uběhla další hodina a dítě nespí. Jděte si zakouřit. Pokud jste nekuřák, tak buď buďte kuřák a nebo začněte chlastat.

22:05 – Vraťte se zpět k dítěti a pokuste se ho uplatit, aby spalo. Nabídněte mu nějaké peníze a nebo tajemnou krabici s překvapením.

22:15 – Dítě stále nespí a vám začínají téct nervy. Vemte krabici s překvapením a vztekle jí hoďte o zeď. Pak začněte dítěti vyhrožovat. Tvařte se, že nemáte co ztratit.

22:20 – Jelikož jste na dítě křičeli, dítě začalo řvát. Teď je ten správný čas na nočního kreténa. Rozpažte ruce, začněte dělat „brm brm“, běhejte kolem postýlky a dělejte, že jste letadlo.

22:30 – Dítě sice nespí, ale už neřve, takže to zkuste uhrát na city. Dělejte, jak jste ublížení, citově dítě vydírejte.

23:00 – Dítě se citově vydírat nenechalo, takže seďte zlomeně u postýlky mlaťte hlavou o její rantl dokud dítě neusne samo a nebo dokud se neumlátíte do bezvědomí.

24:00 – Do bezvědomí jste se neumlátili a dítě taktéž nespí. Není čas na hrdinství a zakuřte si rovnou u postýlky. Teď už o nic nejde. Potom zkuste dítě znovu silně přimáčknout ke dnu postýlky.

0:30 – Je velmi pravděpodobné, že začínáte mít halucinace z nevyspání a je jen otázka času, kdy vám v hlavě něco praskne a pak bude už všechno jenom lepší. Do té doby se soustřeďte. Zkuste ještě dítěti zazpívat.

1:00 – Nic. Nula. Ještě před tím, než vztekle dítě popadnete za nohy a vyhodíte ho z okna, zkuste jako poslední možnost dalšího nočního kreténa. Tentokrát si musíte dát záležet a to letadélko udělat pořádně.

3:30 – Dítě už dávno spí, ale to vás nezajímá. Vy jste teď letadlo. Jste šťastné. Děláte si „brm, brm“ poletujete po pokoji a svět je krásné místo. Místo, kde si můžete prolétávat obláčky od rána do večera. Konečně vám hráblo.

- Pokud máte nechráněný sex, budete mít dítě. Jestliže je váš partner stejného pohlaví, jako vy, riziko početí se tím zmenšuje (toto však neberte jako radu).

- Jestliže jste již počali, zrušte si své koníčky. Už je nebudete potřebovat

- Někdy začátkem třetího trimestru se nechte vyrazit z práce. Pak to bude všechno takové příjemně napínavé.

- Pokud jste veselé povahy a máte rádi kvalitní humor, je nasnadě někdy kolem osmého měsíce těhotné partnerce oznámit, že vypadá jako vorvaň. To je přesně ten styl decentního humoru, který situaci odlehčí a zajistí vám do konce těhotenství klidné noci bez sexu na gauči.

- Na předporodní kurzy si s sebou vezměte něco zajímavého na čtení. Ono to nemusí být ani tak zajímavé, jelikož během čtyřhodinové vopruzové přednášky o kojení vezmete zavděk i nápisem složení na obalu tatranky.

- Až budete odvážet partnerku do porodnice, kde jí zanecháte, ubezpečte ji, že si pro ní opět přijedete, i když to v plánu nemáte. Přeci jenom buďte v tomto ohledu taktní.

- Dvanáct hodin před plánovaným porodem nejezte. Během porodu zhluboka dýchejte a nepokoušejte se dívat do epicentra dění. Jenom stůjte bílí jak stěna, lapejte po dechu a snažte se šálit omdlení co to dá.

- Bezprostředně po porodu si s rodičkou neplácejte ani ji neříkejte: „Dobře ty vole“ a raději si jděte fixkou podepsat vaše dítě, aby vám ho nevyměnili za horší kus.

- Den před tím, než si partnerku s dítětem přivezete domů, spěte. Spěte i když se vám nechce. Spěte, i když to bude fyzicky bolet. Je to totiž naposled, co budete pány svého spánku, respektive, co budete spánek mít.

- Když přivedete své dítě poprvé domů, není třeba ho provázet bytem, ukazovat mu, kde bude spát, kde má hračky, kam bude chodit na záchod a kde si bude vařit. Čtyřdenní dítě má problém vůbec pravidelně dýchat, nic nevidí a vaše teatrální radost je mu ukradená.

- V prvních týdnech po porodu jede každý rodič sám na sebe. Proto se nebojte lstí ani úskoků. Řekněte partnerce, že jdete na nákup a místo toho se můžete deset minut prospat ve výtahu nebo na schodech. Každých deset minut spánku navíc lze vyvážit zlatem. Když se po deseti minutách vrátíte vyspalí bez nákupu, partnerka stejně nepozná, že jste byli pryč, protože má laktační psychózu a právě bodá šroubovákem do zdi.

- Po šestinedělí je již většinou možný sex (toto není rada. Jen je potřeba to napsat)

- Dítě je naprogramované, aby vám s partnerkou překazilo veškeré snahy o koitus (takzvaný kazišuk), proto, pokud to na vás přijde, předejte dítě například babičce, aby se sním šla v kočárku projít a nebo dítě uložte na pár minut do kredence nebo krabice. Dejte mu tam něco na čtení, čistou plenu a dudáka.

- Až začnou vašemu dítěti růst zuby, opusťte domov, než vás předběhne vaše partnerka. Zde je opět situace, kdy jede každý sám za sebe. Pokuste se z toho vyvléknout za každou cenu. Pro tuto příležitost se hodí například to, že se zabijete v autě.

- V průběhu výchovy zdokonalujte neustálé své rodičovské dovednosti. Buďte vždy krok před dítětem. Než vaše dítě začne lézt, obejděte s kovovou vidličkou všechny zásuvky a nechte se řádně probít elektrickým proudem, abyste vyhodnotili, zda je zásah proudem přijatelný.

- Než se začnete pokoušet dávat dítě na nočník, půjčte si z útulku šest psů nebo tři jeleny, nasypte jim dostatek potravy, nechte je zavřený doma a s rodinou na víkend odcestujte například na chalupu. Až se v neděli večer vrátíte, můžete až do rána uklízet byt a utvrdit se v tom, že jste již připraveni.

- Naučte se spát za chůze

1. Pracovní doba naprosto nekoresponduje se zákoníkem práce, kdy přesčasy jsou chápány jako součást pracovní doby. 24 hodinová směna není výjimkou, stejně tak práce o víkendu a o svátcích. V práci musíte dokonce i přenocovat.

2. Team buildingové akce znamenají, že jdete s dítětem na písek dělat bábovičky a nebo jdete na nákup. Tím budujete váš tým a to je taktéž ve firmě vrchol zábavy.

3. V celé firmě pracujete povětšinou sami. Maximálně jednou denně na pár hodin dochází do vaší firmy externista, který ví o vaší práci úplný hovno, ale má plnou hubu keců, jak by to šlo udělat lépe. Externista většinou přespí a brzo ráno odejde.

4. Pracovní zařazení a přechod z jednoho oddělení do druhého se mění z minuty na minutu. Nejdříve jste například manažer úklidu, načež se stáváte food manažerem, manažerem oblékání, motivačním manažerem, manažerem pro komunikaci a výprask, manažerem posraných plen a nebo manažerem hledání klíčů.

5. Nemůžete si vzít dovolenou, jelikož technicky již na dovolené jste. Nemůžete čerpat nemocenskou, jelikož nemůžete onemocnět. Nemůžete odejít z práce o hodinu dřív a ani nemůžete zaspat (to by se vám stejně nepovedlo). Na tato příkoří si nemůžete stěžovat, protože nemáte komu. Můžete tak maximálně umřít, ale to si většinou nemůžete dovolit, takže ani to nemůžete.

6. Práci vykonáváte ve ztížených podmínkách, které mohou vyústit až k psychickým poruchám, vadě řeči, vyčlenění se ze společnosti a nenávratnému rozmělnění mozkové kůry neboli k demenci

7. Nemůžete dát výpověď a ani vás nemůže nikdo vyhodit. Navíc pokud vaše vzájemná spolupráce s externistou vykáže alespoň jeden nevydařený pracovní kontakt, vaše pracovní úsilí se do devíti měsíců zdvojnásobí a pracovní proces automaticky prodlouží o další tři roky.

8. Váš přímý a jediný nadřízený neumí mluvit (pokud ano, tak ne moc dobře), samovolně se nárazově vyměšuje na pracovišti, odmítá jakoukoliv zpětnou vazbu, klade na vás přehnané nároky, schovává vám osobní věci, ničí vaše pracoviště a despoticky vám omezuje přestávky na oběd.

9. Váš plat nekoresponduje s vaším vzděláním, praxí ani důstojností. Nedostáváte stravenky, firma vám nehradí rekreaci ani lázně, kam byste stejně nemohli jet, jelikož firemní politika vám zakazuje opouštět pracoviště. Veškeré firemní benefity se omezují pouze na hřejivý pocit, že váš nadřízený jednoho dne potáhne do školky.

10. Ovládáte bravurně Word, Excel popřípadě databázový software Access? Ano? No tak to je vám k hovnu, jelikož váš nadřízený vám veškerá data, tabulky i texty poskytuje výhradně formou fixou načmárané na zdi nebo šroubovákem vyryté do dveří.

Tak a je to tu. Na těhotenském testu se zobrazily dvě čárky a vy máte po ptákách. Budete otec. Minimálně tedy ten na papíře. Pokud vaše dítě bude až nápadně podobné kolegovi vaší manželky, se kterým makala před devíti měsíci v práci do noci na projektu, je to sice smutné, ale tento projekt je teď váš problém.

Máte teď dvě možnosti. Buď se zachováte jako pravý chlap, zabalíte si slipy, pár triček, ponožky a balíček kondomů (váš nově objevený nejlepší kamarád), který vám dává ten pravý pocit mužství a neprodleně ve vší diskrétnosti opustíte republiku a nebo se zachováte jako ještě větší chlap a rozbrečíte se.  Život, tak jak ho znáte právě skončil a vás čeká něco jako život po životě plný přebalování, poblitého úplně všeho a hlavně, a to je asi nejlepší a nejvíce sluníčkové, už se nikdy nevyspíte.

Pokud jste hrdinsky nezdrhli a postavili se budoucímu otcovství čelem, čeká vás spousta práce a hlavně spousta legrace během těhotenství vaší manželky. Těhotenství se rozděluje do tří trimestrů a každý trimestr má něco do sebe. V prvním trimestru například bude vaše manželka pořád zvracet, bude vám nadávat a často bude brečet. Naproti tomu v druhém trimestru bude manželka pořád zvracet, bude vám nadávat a často bude brečet. No a konečně ve třetím trimestru bude vaše manželka stále pořád zvracet, bude vám nadávat mnohem více a brečet bude imrvére. A potom přijde vysvobození v podobě porodu, kdy vám bude manželka nadávat, ale brečet a zvracet bude již dítě (a pokud budete u porodu, tak pravděpodobně i vy).

Požadavky na budoucího otce nejsou nikterak složité. Máte za úkol jedině přikyvovat na všechno, co si vaše dočasně pomatená a hormony zlomená manželka vymyslí, neustále se usmívat a šířit dobrou náladu. Mezi šíření dobré nálady se nepočítá vytváření humoru, kdy s úšklebem ve třetím trimestru oznámíte manželce, že je tlustá, jak prase. Tudy totiž cesta dobré nálady a pohody v domácnosti nevede. Radši neříkejte vůbec nic, jenom přikyvujte a kmitejte. Je totiž potřeba udělat místo pro dětské věci. Dítě má sice půl metru a váží stejně jako meloun, ale očividně potřebuje majetek, který co do velkoleposti, ceny a hlavně množství daleko zastíní ten váš. Takže si hezky pomalu a se slzou v oku vykliďte komory, skříňky a šuplíky, kde máte své oblečení, elektroniku a například elektrickou kytaru, jelikož jste si ještě donedávna mysleli, že budete děsně slavnej rocker (teď už nebudete nic) a všechno to můžete vyhodit. Uvolněné místo postupně zaplňte bodýčkama, malýma tepláčkama, plenama a dalšíma malýma věcma.

Čemu se taktéž pravděpodobně nevyhnete, je ženský předporodní kurz. A není to taková legranda, jak možná znáte z filmů, kdy se tam ženy učí dýchat, muži je podepírají a není zde nouze o děsně legrační situace, kdy například nešikovný budoucí otec utrhne při zkoušce přebalování panence hlavu a podobně. Reálný předporodní kurz je čistý několikahodinový vopruz, kdy jenom sedíte a posloucháte přednášející, která vám vypráví o tom, jak se má, kolik má dětí, jaké je její nejoblíbenější jídlo a podobně (tady hádám, jelikož na předporodním kurzu jsem usnul nudou v sedě už po pěti minutách monologu přednášející). Samotný předporodní kurz je rozdělen do dvou přednášek. První , na které jsem usnul, a proto nevím, o čem byla, a druhá nese honosný název „laktační kurz“. Tady to zavánělo zajímavým zážitkem, kdy se dalo předpokládat, že bude možnost zkusit si podojit dobře vyvinutou lektorku. Bohužel to však byla další přednáška o kojení.  Tříhodinová přednáška o kojení je nadmíru kvalitně strávený čas. Jak už bylo řečeno dříve, na tento kurz musíte, abyste nenarušili klid domácnosti. Vezměte si tam s sebou něco na čtení (musíte ale tak nějak nenápadně, ne, že si sednete do první řady před přednášejícího a otevřete si  bez skrupulí noviny) a choďte často na záchod. Tam to je zcela v pořádku, jelikož těhotný ženský tam pořád někam couraj, takže si vás nikdo nevšimne. Na záchodě si třeba zakuřte a nebo se můžete schoulit do rohu do klubíčka a na chvíli si dáchnout.

Když už jsme u toho kouření. Narození dítěte přímo svádí k tomu, aby si člověk řekl, že přestane kouřit. Je to bohulibé, avšak ne příliš reálné. Když totiž budete ve čtyři ráno vstávat po desáté ke řvoucímu dítěti, tak máte jen dvě možnosti. Buď si jít zakouřit a uklidnit se a nebo chytíte nerva a dítě prohodíte oknem. Pokud tedy kouříte, tak přestaňte, až bude dítě větší a vy ho odlifrujete někam na vojenskou školu.

Bodýčka jsou ve skříni, postýlka je zbudovaná, předporodní kurz jste ve zdraví prospali a vaše manželka již zpětinásobila svůj objem? Je čas na porod. Dneska frčí otec u porodu, takže pokud jste cool a připadá vám, že frčíte, půjdete k porodu. (pokud nejste cool a nefrčíte, ale manželka vám to přikáže, tak máte smůlu a stejně k porodu naklušete). Porod je hrozná věc. Doporučuju před samotným porodem potřít celé své tělo antiperspirantem, jelikož jinak z vás bude pot téci víc než z rodičky. U samotného porodu jste nic. Nikoho nezajímáte. Kdybyste umřel, ani pes po vás na porodním sále neštěkne. Všichni skáčou kolem rodičky. Vy musíte jenom stát, být bledej a pokusit se neomdlít. Taktéž plníte funkci hromosvodu své manželky, která vám bude nadávat a drtit vám končetinu.

Jakmile se dítě narodí a vy neležíte v mdlobách na kachličkách, musíte ho vyfotit (pozor, abyste nezaměnili dítě s placentou, jelikož fotografie placenty do rodinného alba patrně nepůjdou) a je hotovo. Nyní můžete zanechat dítě s matkou a jít to vše zapít. Dovoleno je vše. Dbejte však na to, abyste dodržovali vydatný spánek. Jakmile si dítě dovezete domů, spánek už nikdy nebude. Můžete si spánek vyfotit a v těžkých chvílích se s tou fotkou pomazlit, jelikož těžké chvíle, ty opravdu přijdou.