Čtvrtý pokus dopadl, narodil se nám Kubíček

Nová naděje. Bohužel to bylo opět stejné, jako již dvakrát předtím. Třetí revize, třetí ztráta naděje. Jsem po laparoskopii a hysteroskopii a čekáme na výsledky imunologie v Plzni. Pak se uvidí co dál. V únoru 2009 nám v Sanusu doporučili ještě dva měsíce domácího snažení. Tak jsme se snažili a nyní napjatě sledujeme čárku. HCG nám krásně stoupá, 20. den po ovulaci je 2066. Máme 1. fotku dutinky. Přes nejrůznější potíže a patnáctidenní hospitalizaci nám miminko krásně roste. 22. dubna konečně po čtrnácti dnech ukázalo nosánek, máme nosní kůstku, NT je 2,0. Máme vše, co máme mít a rodiče se dnes poprvé společně dívali na ultrazvuk. Viděli mě i 4D, to koukali. Odnesli si video a teď na něj pořád koukají. Další kontrola náš čeká 5. května, opět ultrazvuk, triple testy a poradna. Trošku změna situace, mamka se mnou leží od 27. dubna v nemocnici, ale já ji dělám radost, rostu, 16.6. už vážím 360 gramů a od 5.6. ji kopu a ona o tom ví. Od 10. 6. se nám začal malinko měnit nález až jsme museli 10. 7., gr. h. 24+2 na cerclage, potom jsme měli zánět ledvin a astmatický záchvat. Pořád mamce tvrdlo břicho, tak se bez infuzí neobejde. 18. 7. se ještě objevilo krvácení, ale nebylo to nic závažného, byli jsme na ultrazvuku a vážím 908 gramů. V pátek 24.7. se to zlepšilo a kapeme na nejnižší rychlost, hurá. Mamka zatím nesmí chodit, má to slíbeno na 2. září. Kapeme sice na nejvyšší rychlosti, ale na ultrazvuku 4.8. mám odhad 1280 gramů. Dne 18.8. jsme byli na ultrazvuku a mám odhad 1750 gramů, mám trochu víc plodové vody a tak si tam plavu jako v bazénku. Dne 28.8. jsme byli s mamkou zase na ultrazvuku, vážím už 1950 gramů, mám udělaný krásný 3D fotečky, vody už nemám tolik moc, tak je mamka ráda. Jen se nám zase zkrátil čípek, už mě tam drží jen steh a 13 mm, ale držím mamce pěstičky, aby jsme vydrželi. No a taky si musím zvykat, mamka totiž má už dovoleno chodit na wc, a já jsem byl zvyklej, že pořád leží. Je sice z toho unavená, ale šťastná. Já jsem jí ještě udělal radost, že jsem se přetočil hlavičkou dolů. Dne 1.9. se mi konečně podařilo zbavit se té nitě, co tam mamka měla. Všichni jsou překvapení, jak se to mohlo stát, ale steh je pryč. Dne 10. 9. jsme s mamkou byli zase na ultrazvuku, vážím 2368 gramů (33+1). Hrdlo máme sice jen 9 mm, ale já se tam ještě udržím! Plodové vody mám už akorát, mamce klesly jaterní testy, žlučové kyseliny jsou v normě, tak má radost. Tak dnes 17. 9. jsem se byl zase vážit, mám 2517 gramů. Hrdlo má mamka jen 6,7 mm s obrovitým funnelingem, ale pořád drží. Denně mi točí monitory, mám je vzorné a pořád nemůžu přijít na to, jak ty sondy odkopnout. 26.9. pustil pan doktor mamku na propustku, byla poprvé 12 hodin mimo nemocnici, byli jsme na zahradě, grilovali jsme a já jsem babičce, dědečkovi a strejdovi předváděl, jak umím krásně kopat. Mamka byla moc šťastná. Večer se vrátila do nemocnice, dala si po 23. hodině sprchu a když usínala, tak jsem ji hodně překvapil, vypustil jsem svůj bazén. A tak se nešlo spinkat, ale na porodní sál. Šlo to pěkně a přesně ve 4.00 hodin jsem se narodil za skvělé asistence mého tatínka, který mamince na sále moc pomáhal. Vážím 2740 gramů a měřím 50 cm. Dosáhl jsem gestačního stáří 35+4. Rodiče a velká spousta lidí kolem ze mě mají velikánskou radost. Trošku jsem odmítal v inkubátoru dýchat, tak mě 1 den pomáhal CPAP. Večer mi ho vzali a teď už se snažím sám. mamka za mnou chodí a já jsem rád, když ji vídím. Dnes jsem na ni poprvé otevřel očička, snažím se papat, dnes už ze stříkačky. Tatínek je ze mě unešenej a já jsem rád, když mě přijde pohladit a vyfotit.