Už je to rok a půl..

Za 5 hodin to bude přesně rok a půl, co vykoukla naše cácorka na svět...o našem strastiplném startu jsem už tady lecos napsala, a co se dělo dál????

Za 18 měsíců se stalo věci, kterým sepsání by vydalo na 300 stránková román..

Tady je malé shrnutí: Vali roste jako z vody, po 11 měsících končíme s Vojtovkou, mezitim se mi podaří s velikánskou podporou a pomoci manžela a celé rodiny dokončit bakalářské studium. Vali je smíšek a dělá nám všem strašnou radost. V průběhu léta proběhnou křtiny s nádhernou oslavou a v září oslava 1 narozenin s dortem, který udělal tatínek..byla to nádhera. Čekala nás ještě poslední kontrola na očním. A verdikt?? Zatím nebude muset nosit brýle jsem strašně šťastná, po všech těch prognách jsme jim všem ta naše beruška vytřela zrak.. Proběhlo také poděkování na Neonatologické jednotce intenzivní péče...světe div se, ještě tam byly sestřičky co si nás pamatovaly a dokonce pan primář si vzpomněl..musely jsme být něčím vyjimečné zase mi začala škola a Valinka se stala součástí naší třídy...jako maskot, podporující celou mou třídu už u státnic... těšim se na příští akademický rok, to už bude všude vzdejší a snad nás bude i zkoušet. Jako každé malé dítko si zamilovala techniku, snad nakonec nepůjde na Univerzitu Obrany, na to má ještě sice dost času, ale předpoklady má už teď..Umi se vztekat, ale to prý časem přejde....Je to naše štěstí, které objevuje svět, už asi 3 týdny sama chodí, ráda baští, tancuje, povídá a napodobuje naše každodenní činnosti.. Máme ji moc rádí a těšime se co nového se zase za dalších pár hodin nauči