Jak jsem se stala maminkou

Byla jsem strašně štastná že jsem se konečně stala BUDOUCI MATKOU. Kromě běžných těhotenských nevolností, nízkého tlaku a otoků nohou mně nic moc netrápilo, až do dne kdy jsem při rozmlouvání s toaletní mísou zjistila že zvracim krev :( nakonec jsem skončila v nemocnici na kapačkách :( a aby toho nebylo málo po několika měsících jsem zase skončila v nemocnici kvůli hyperdráždivé děloze....po aplikaci magnézia hrozil předčasný porod. Naštěsté mně po několika dnech poslali domů. Po víkendu stráveném u rodiču jsem se citila moooc dobře. Ráno jsem se vzbudila s pocitem radosti a štěstí---konečně si  mohu užívat ten krásný stav 🙂 bohužel netrval dlouho. Bylo to 31.8.2015 kolem 12.30 mi začalo být trošku zle, takže jsem si lehla v domnění, že vše bude v pořádku ale nebylo :( do hodiny se mi přitižilo, začalo mně píchat v podbříšku a bolesti se stupňovaly. Když přijel po mém nalehavém volání muž domů, aby mně odvezl k mému doktorovi byla jsem uplně vyčerpaná. Po prohlídce mi můj lékař oznámil, že se mu to nelíbí, dostala jsem homeopatika a doporučení na odjezd do porodnice pokud se ty bolesti nezmirní. Po 3 hodinách trpění jsme se vydali na cestu do nemocnice. Když mně přijali ,netvářili se moc přívětivě. Nakonec mně hospitalizovali, že počkáme co se bude dít. Doktorce se záznam mimča nelíbil, takže zkusili porod zastavit infuzi Gynypralu, který mi spíše ublížil než pomohl. Po několika hodinách trápení, ledování a nejistoty bylo rozhoduto- převezou mně do Brna. Takže jsem se ocitla jen v košili, přikrytá dekou v sanitce, kde mně přivitala milá sestra a protrpěla se mnou celou cestu do porodnice, až do chvile kdy mi u cedulky BRNO praskla voda, na tom  by nebylo nic divného kdybych nebyla ve 30 tt. D ovezli mně do porodnice Fakultní nemocnice v Brně- Bohunicich- po zjištění, že TO co ze mně opravdu vyteklo byla PLODOVKA následovalo nekonečné vyslýchání a vyšetřování...po 3 hodinách strávených na studeném porodním sále jen v košili jsem se ocitla na pokoji plném maminek čekajících na to co se s nimi bude dít dál. Sestra-PA mi poradila že kdyby se mi přitížilo tak mám zazvonit...takže když se mi opravdu přitížilo zazvonila jsem, jaké bylo mé překvapení když mně sestra odbyla slovy- co si stěžujete, vždyt rodíte. Těch pár hodin které zbývaly do rozbřesku jsem jakž takž prospala. Ráno mi sloužící PA oznámila, že za mnou přijde pani asistentka a udělá mi ultrazvuk. Nakonec mi bylo řečeno, že mi bude proveden císařský řez, ale né v Brně- Bohunicích ale v porodnici na Obilním trhu. To mi už opravdu došly síly- fyzické i psychické. Poinformovala jsem manžela i budouci prarodiče a odevzdaně se svěřila do rukou sestry sanitky a nechala se převézt do porodnice v centru města. Byla jsem přijata kolem půl desáte, hodinu na to přijel manžel, kterého si laktační poradkyně spletla s IT specialistou 🙂 a šlo to jako po másle.....připrava, poučení a odvoz na sál....pár dotazů, informaci a narkoza.....naše malá princezna se narodila po akutním císařském řezu v 11.00. V současné chvíli je zdravá, šť astná a hlavně žije, ale bohužel né díky lékařům ale díky sobě....je to bojovnice a překonala infekci, která byla příčinou předčasného porodu ve 30 tt. 

Nezlobte se, že jsem se tak detailně vypsala ze svého porodu, který nebyl podle mých představ ale výsledkem je největší štěstí mého života 🙂