Horní Halže, podniková chata.
Březen 1987 možná 1988 jsem tady zase na lyžáku, večer máme diskotéku, tisknou se ke klukovi, který se jmenuje Michal Jeřábek a říkám si, že na tenhle okamžik nesmím nikdy zapomenout, že se už nebude opakovat, jak život běží, musím si ho pevně vrýt do hlavy.. Nezapomněla jsem. S tím domem čas zamával.
Tak moc jsem to tady měla ráda. Lyžování bylo kousek. První rok teda vlek kotvičkový, pak už byla poma. Topilo se v kamnech večer, ráno jsme se budili do zimy. Ještě teď cítím tu atmosféru, vzpomínám na úžasné vedoucí a přátelství, která jsem zažívala.