Jak začínat s příkrmy?

"Co dítě jí a prožívá v prvních 1000 dnech svého života údajně významně ovlivňuje jeho zdraví během dospělosti. Studovala jsem proto kde co, abych zjistila co bude pro naše dítě, co se týká stravy, to nejlepší a čím ho dobře připravím pro jeho budoucí život. A co nakonec u nás zvítězilo? ..."

Co dítě jí a prožívá v prvních 1000 dnech svého života údajně významně ovlivňuje jeho zdraví během dospělosti.

Netřeba zmiňovat,  že základem stravy dítěte od narození je mateřské mléko, které odpovídá bezprostředním potřebám dítěte. Je v něm vše, co dítě potřebuje pro fyzický vývoj, vývoj mozku, jeho psychický vývoj, psychické stránky osobnosti, ale od kojení se odvíjí i  stav imunitního systému, který bude znamenat buď horší a nebo lepší ochranu organismu po celý život. 

Během prvních 6 měsíců života se doporučuje výlučné kojení, které by nemělo být doplňováno žádnou další tekutinou (ani čajem a vodou).  Bohužel ne všichni mají to štěstí, aby se jim této výhody  z různých důvodů dostalo.

Přesto, že jsem rodila císařským řezem, a při bondingu mě v první hodině po porodu zastoupil tatínek našeho syna,  kojení se nám rozběhlo bezproblémově již po prvním přisátí,  které proběhlo do dvou hodin po porodu. Patřím tedy mezi ty šťastné a jsem za to neskonale vděčná.

Studovala jsem kde co, abych zjistila co bude pro naše dítě, co se týká stravy, to nejlepší a čím ho dobře připravím pro jeho budoucí život.

Názory na zavádění jednotlivých složek potravy se různí, a tak jsem získala pocit, že vlastně nikde nenajdu informace o tom co je absolutně správné. A že čím víc toho čtu, tím míň vím. A bude proto nejlepší řídit se zdravým selským rozumem!

Nakonec jsem se ztotožnila s názorem, že první rok života, pokud je dítě kojeno a doplňuje potřebné látky včetně vitamínů a minerálů z mateřského mléka, je pro dítě taková seznamovačka s jídlem.

Úkolem pro něj je naučit se zpracovávat různé chutě, různé druhy potravin, v různých konzistencích. Netřeba tedy zatěžovat jeho trávící systém  masem, lepkem či mléčnými výrobky (zejména pokud na ně špatně reagovalo ve stravě matky).

Potýkala jsem se také s rozporem, co je lepší, jestli kupovat bio potraviny a vařit čerstvé jídlo s tím vědomím, že nejsem schopna dostát jejich 100% nezávadnosti (jak z hlediska obsahu případných dusičnanů, tak plísní), nebo se vydat cestou hotových "skleniček" a dávat tak dítěti stravu mrtvou, ale údajně přísně kontrolovanou!

Rozhodl tedy kompromis se základem ve vařené čerstvé stravě doplněné o občasné "skleničky" podávané v okamžiku, kdy není k dispozici kvalitní čerstvá zelenina a ovoce nebo při cestování.

Sehnat kvalitní zdroj ovoce a zeleniny zejména v zimních měsících je prakticky nesplnitelný úkol, pokud bydlíte mimo velká města. Zimu a začátek jara jsme tedy přežili  částečně na dodávkách od mých rodičů a částečně na nákupech v Countrylifu.

Se zavedením prvního příkrmu jsme nespěchali. První lžičku syn dostal až v okamžiku, kdy otevíral pusinku při našem jídle.

Začali jsme koncem šestého měsíce a to tepelně upravenou zeleninou ve formě více méně zeleninové polévky (zeleninu uvařit ve vodě a poté rozmačkat nebo přepasírovat případně rozmixovat, což se nedoporučuje, ale já jsem šla touto cestou) podávané k obědu.

Při přípravě  zeleninového příkrmu se řídím těmito zásadami:

• začít pouze jedním druhem zeleniny (nejlépe mrkev, dýně)
• postupně přidávat další druhy zeleniny
• jeden druh podávat minimálně 3 dny, aby se zachytily případné alergické reakce
• vždy míchat max 2 až 3 druhy zeleniny (přispívá k lepšímu trávení a rozšíří se tak množství možných kombinací)
• používat zeleninu v bio kvalitě (alespoň do jednoho roku)
• vybírat zeleninu, která je aktuální pro dané roční období
• vybírat zeleninu typickou pro náš kraj
• zeleninu vařit max 20 minut (poté začíná být pro tělo kyselinotvorná)
• polévku vařit vždy čerstvou a podat ji co nejdříve po vaření (zelenina rychle zahnívá, což není pro jemný zažívací systém dítěte do pravé)
• při vaření přidávat kvalitní rostlinný olej až si dítě zvykne na příkrm (používám olivový lisovaný za studena v bio kvalitě a chystám se na sezamový)
• důležité je dát pozor na přísun vápníku a železa a častěji tak zařazovat druhy zeleniny, které jsou na tyto látky bohaté.

Koncem sedmého měsíce jsme přidali zeleninu i k večeři. Pro přípravu platí stejné zásady jako pro přípravu zeleniny k obědu.

V osmém měsíci následovala ovocná svačinka (nepravidelně, podle toho jak se synovi chtělo a kdy jsme stihli oběd) ve formě podušeného ovoce.

Při přípravě ovocné svačinky se řídím těmito zásadami:

• začít pouze jedním druhem ovoce (nejlépe jablko)
• postupně přidávat další druhy
• jeden druh podávat minimálně 3 dny, aby se zachytily případné alergické reakce
• vybírat ovoce, které je aktuální pro dané roční období
• kupovat ovoce v bio kvalitě
• vybírat ovoce typické pro náš kraj
• ovoce vařit ve větším množství cca na 3 dny
• uchovávat v lednici
• před podáním ohřát ve vodní lázni
• zbytek ohřátého příkrmu vyhodit.

Koncem desátého měsíce jsme začali do zeleniny přidávat bezlepkovou obilninu.

Pro přípravu obilnin dodržuji tyto zásady:

• do jednoho roku věku dítěte používat bezlepkové druhy, a to rýže, kukuřice, jáhly
• začít pouze jedním druhem
• postupně přidávat další druhy
• jeden druh podávat minimálně 3 dny, aby se zachytily případné alergické reakce
• kupovat obilniny v bio kvalitě
• vařit v objemu na cca 3 dny
• uchovávat v lednici
• přidat do zeleninového příkrmu a spolu se zeleninou připravit ke konzumaci.

V jedenáctém měsíci začala syna zajímat moje ranní snídaňová kaše. Nejprve jsem mu dávala ochutnávat od sebe a teď už vaříme ranní kaši i pro něj. Ideální je používat obilninu a kaši si z ní vyrobit, ale to bych nedělala nic jiného než stála u sporáku. Zvítězil tu kompromis a instantní jáhlo-rýžová kaše švýcarské značky Holle, kterou doslazujeme trochou medu.

Od jedenácteho měsíce také přidáváme jednou týdně k zelenině

• vařený utřený slepičí žloutek od bio pipinek
• uvařenou červenou čočku.

A to je pro první rok vše! Další rozšiřování jídelníčku bude následovat až v roce dalším a určitě to už bude o moc zajímavější.

A jak jste přistoupili k zavádění příkrmů u vás?

https://www.facebook.com/my3vtom/

http://my3vtom.cz

Zdroj: Vladimíra  Strnadelová - Radost ze zdravých dětí

#mk_blog_academy #blogujeme #materstvi #recepty