Naomi Aldort: Do školky - ano či ne

"Vzdělání je to, co nám zůstane, až zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole." – Albert Einstein

Dotaz: 

Naší dceři jsou 4 roky a je velmi zvídavé a společenské dítě. Dokonce plánujeme vzdělávat doma a jsem doma ještě s miminkem (jejím bratrem), ale přihlásili jsme ji do úžasné malé alternativní školky, aby mohla nabrat sociální zkušenosti a měla příležitost učit se. Ve školce mají velmi respektující přístup a poskytují možnost volné hry a skupinových aktivit.

Po krátké „zvykačce“, kdy plakala, když jsem odcházela, se s tím naše dcera smířila a je tam šťastná. Ale teď po Vánocích odmítla jít zpátky a každé ráno čelíme potížím s jejím odchodem. Vím, že si to užívá, jakmile je ve školce, ale stále ode mě nechce odejít. Nechci ji ochudit o učební a společenskou příležitost, ale zároveň bych chtěla naslouchat její volbě. Co byste mi navrhovala?

Odpověď Naomi Aldort:

Co si pamatujete z doby, kdy vám byly čtyři roky? Jestli jste jako většina lidí, tak si nepamatujete skoro nic. Jediné, co si dokážete vybavit jsou pocity, dojmy, tváře a nějaké střípky vzpomínek. Nic z toho, co umíte, není závislé na tom, co jste se v tomto raném věku naučili ve třídě nebo ve škole. Namísto toho záleží na tom, jak jste se cítili ohledně sami sebe. 

Vaše přání vyjít vstříc volbě vašeho dítěte je hodno důvěry. Co hodnotnějšího byste ji mohli naučit než to, že to, jak se cítí uvnitř je správné? Ze školy si vaše dcera nebude pamatovat učení nebo hru, ale bude si pamatovat bolest z oddělení a to, že se naučila, že nemůže důvěřovat tomu, co cítí uvnitř. Naučí se následovat externí vedení a ignorovat své vlastní, stane se později snadno ovlivnitelná médii, vrstevnickým tlakem nebo vnějšími silami.  

 Zmiňujete také, že nechcete, aby promeškala společenské a učební příležitosti. Jak může někdo považovat socializaci s rodinou, která ji miluje, jako něco nedostatečného. Když je s matkou, neschází jí škola. Ale když je ve škole, schází jí matka.

 Školky jsou ze sociálního hlediska velmi nepřirozené. Tím, že vezmeme dítě mimo zdroj jejich síly, matku, a dáme je dohromady do skupiny lidí stejného věku (která je neschopna pomoci jeden druhému), činíme jej bezmocným. Je to neproveditelné a nepřirozené uskupení, kde selhávají v socializaci na vlastní pěst a proto jsou odkázány na ovládaní dospělým, aby byly schopny fungovat a zůstat v bezpečí. Taková zkušenost je naučí vidět se jako ti, kteří selhávají a jsou závislí na autoritě.

Nejlepší skupinová zkušenost pro malé dítě je rodina. Je to skupina, která dělá věci dohromady a v které je každý její člen vysoce ceněn a milován. Kdybyste musela pracovat, hovořila bych o tom, jak povzbudit svou dceru, aby našla radost v náhradní péči (viz ZDE). Nicméně, když jste doma, není žádný důvod odebírat dceru odněkud, kde je to pro ni nejlepší. 

Stejně tak vaše dítě nemešká žádné učení, když je doma. Ve skutečnosti právě ve školce pozastavuje své vlastní učení kvůli podstrčenému programu. Nevyžádané vyučování maří učení; často to ničí lásku k učení a zabraňuje dítěti ve vynalezení vlastních metod. Když dítě vynalezne vlastní způsob, jak přijít věcem na kloub, dětský mozek se rozvine mnohem více než když pouze následuje způsob myšlení někoho jiného, obzvláště když je vyučování vynucené. I v těch nejprogresivnějších školkách je dítě vrženo do plánu někoho jiného a musí obětovat svou vlastní agendu.Oproti tomu je doma svobodná a může následovat program dle své vlastní mysli a dle vlastního nejlepšího načasování, vlastních metod a témat k učení. 

Společenské a učební schopnosti pochází z toho, že se cítí bezpečně a milována a díky svému vlastnímu vnitřnímu vedení. Když bude do sebe zakořeněna, bude se chovat a učit dobře, ne aby soutěžila nebo aby získala něčí uznání (což je bolestivá závislost), ale proto, aby se věnovala vlastním autentickým vášním. Milovat dítě bezpodmínečně znamená, že mu nebudete projektovat jeho budoucnost. Musí následovat vlastní cestu.  

 Dítě, které si bere rady zevnitř, je sebevědomé a má v sobě jasno. Když bylo mému nejstaršímu synovi šest let, rozhodl se, že se zúčastní letního dětského programu. Po dvou sezeních prohlásil: „Nepotřebuji už docházet na hodiny. Mohu si malovat doma, aniž by mě učitelka přerušovala.“ Jak se poději ukázalo, učitelka dostala nápad, že bude lekce dělit do dvaceti minutových segmentů. Můj syn, jehož pozornost nebyla poškozena školou, však chtěl s aktivitou pokračovat, klidně dvě a více hodin. 

Zralé dítě

 Když se dítě narodí předčasně, jeho život je ohrožen. Předčasnost není žádoucí. Zralost je. Stejně tak je rodina také „dělohou“ dětství. Dítě, které zůstává v rodinné „děloze“, se vždy vynoří, když je zralé, emocionálně silné a připravené úspěšně se rozvíjet ve společnosti. Vaše dítě se musí spoléhat na vaši rodičovskou sílu do té doby, dokud nebude mít vlastní; až poté bude mít sílu zůstat věrno samo sobě, když bude čelit přívalu vlivů a voleb, se kterými se setká. 

 Většina vývojových stádií se přihodí samy od sebe, docela znenadání, stejně tak jako porod nebo chůze. Naše snahy postupně trénovat děti, aby se z nich stali dospělí, způsobuje více škody a je v rozporu s jejich přirozeností. Často vidím mladé, kteří jsou přehlceni vzděláváním od brzkého věku, stanou se vyčerpanými a zatížení závoděním, aby naplnili cizí očekáváním. Ztratili sami sebe v procesu, kdy se měli stát snem někoho jiného. Oproti tomu vídám také ty, kteří za stejné roky mají svou autonomii, dosáhli svých cílů  s radostí a lehkostí, často všechno najednou. 

Ale ve školce se má tak dobře

Je velmi snadné nechat se obalamutit dětskou schopností být přítomný a bavit se ve stejné chvíli. Jakmile je dceři jasné, že musí zůstat ve školce (a nepomohly jí ani slzy), je natolik moudrá, že se ponoří do přítomnosti. Nicméně ze své vlastní vůle by si žádné malé dítě nevybralo zůstat pryč od maminky; to je přirozený způsob, jak zajistit optimální intelektuální a sociální vývoj. Proto nezáleží na tom, jak si to dítě následně užívá ve školce nebo škole, není to nic hodnotného učit ji, aby šla sama proti sobě. Netrénovali jste ji, aby usnula sama v postýlce proti své vůli a tohle není jiné. 

Následujte její vedení. 

 Navíc, když dítě k něčemu nutíme navzdory jejich jasné prosbě, naučí se dělat to samé a bude ignorovat a odmítat naše prosby také. Učí se své sociální dovedností tím, jak s ním zacházíme. Jestli chcete, aby se vaše dítě naučilo vážit si jiných lidí (důležitá sociální dovednost), važte si ho také.  

Někteří rodiče jsou si jisti, že jejich dítě je  ve školce absolutně šťastné od prvního dne. Budu otevřená. Neznám každé dítě zvlášť nebo rodinnou situaci. Přesto se domnívám, že kdyby dítě mělo možnost, než by si zvyklo na školu, každé dítě by raději zůstalo s milující maminkou a rodinou. 

Poskytnutí péče a stimulace doma

 Naše společnost je všeobecně přestimulovaná a soutěživá, odvádí děti od jejich vlastního vnitřního vedení. Chraňte svou dceru před takovými tlaky. Mějte na paměti slavný Einsteinův citát: „Představivost je mnohem důležitější než znalosti.“ Nechte svou dceru si hrát a snít, aby mohla objevit své vlastní zájmy, metody učení a kreativní myšlení. 

 Možná bude potřebovat jednoho kamaráda, s kterým si bude hrát, nejraději mnohem starší dítě. Jak pro intelektuální, tak pro kulturní rozvoj, zapojte dceru do toho, co máte rádi vy a přidejte se k ní, k nově vznikajícím zájmům.  Sama si vybere, co ji nadchne a pozve vás na svou cestu. Ta cesta, kterou si vybere, bude pro ni to nejlepší, protože je projekcí její vlastní mysli. Génius je výsledkem harmonie mezi vnitřním světem dítěte a vnějším světem. Ve věku čtyř let, domov, hra, hudba, tanec, umění, knihy a příroda je všechno, co potřebuje. Ukažte ji, co milujete vy a ona ukáže, co zajímá ji, ale nevnucujte žádné vyučování. 

Čím déle bude vaše dcera oproštěna od jakékoliv indoktrinace, tím lepší šanci má maximálně využít svůj vlastní talent, společenské dovednosti a učení. Proč si způsobovat potíže, když to příroda vymyslela tak neuvěřitelně perfektně? Když ctíme jeho volbu, jediné, co se naučí, je: „Můj vnitřní hlas je jediný, kterému naslouchám.“

Moudrá Kočka doporučuje:

Naomi Aldort:  Etika reprezentování dětství v západní kultuře

Naomi Aldort: Sociální dovednosti se děti učí především od rodičů

Naomi Aldort: Věřte sobě a věřte svému dítěti

Gordon Neufeld: Socializace: Proč "rané vzdělávání" nepomáhá

Zdroj: http://www.homeeddirectory.com/blog/ask-naomi-pre-school-or-not

Autor: Naomi Aldort. Přeložila Moudrá kočka. Chyby v překladu vyhrazeny.