Snad v květnu budeme tři♡

Když jsem poprvé zjistila, že jsem těhotná bylo to nečekané překvapení a já se začala těšit na naše malinkaté štěstí. Byl listopad a já šla těhu potvrdit ke gynekologovi, vše bylo v pořádku.

Štěstí však trvalo jen 3 týdny, pamatuji si to jako by to bylo včera, kdy mi doktor řekl, že miminku nebije srdíčko a budu muset na zákrok - kyretáž. Bylo to těsně před Vánocemi a pro mě začalo nejbolestivější období.

Ubíhaly měsíce a díra v mém srdíčku se začínala pomalu zacelovat.

Když se mi v září opozdila menstruace, hned jsem si šla udělat testík a byl tam slabý duch 🙂 🙂 Byla jsem tak šťastná! Za týden mi doktor těhu potvrdil a ukázal dutinku s žloutkovým váčkem. Od té doby každý den jsme domlouvala miminku, aby rostlo a zůstalo s maminkou. Ten strach,aby se neopakovalo, to co minulý rok, byl pořád ve mně.

Další utz už bilo mimi ♡, to jsem byla 6+1tt. V 9+1tt mělo mimi už 2,4 cm a my jsme byli objednáni na screening.

31.10 jsme jeli i se snoubencem do Zlína na screening, odkud jsme odjížděli jen s pozitivními zprávami a já se přestávala tolik bát o miminko. Krásně se už v bříšku hýbalo, pozlobilo doktorku když nechtělo ukázat nosní kůstku :-*

Tak jsme se pomalu přehoupli do 2.trimestru a já věřím, že tentokrát už v květnu budeme tři♡