Vidím to, jako by to bylo dneska. Začátek srpna 2015, sprchovala jsem se a smutnila, že můj milovaný, se kterým jsem přes 10 let, musí odjet na 3 měsíce na školení na druhý konec republiky. Nikdy jsme od sebe nebyli ani dva dny a teď tohle? Navíc dcerce byl teprve rok a kousek a na tátu je hodně fixovaná. Jak to zvládneme? Když mi najednou blesklo hlavou - mohli bychom se vzít, aby nám ta doba rychleji utekla, když se budeme mít na co těšit a čím si lámat hlavu 🙂 Nikdy jsme nebyli ti, co touží po svazku, ale tak nějak mi přišlo, že je ten správný okamžik. Tak jsem to tak příteli nadhodila a on souhlasil. Měla jsem ale jednu podmínku - nechci, aby to někdo věděl. A tak se začaly kout pikle 😉
Vymysleli jsme to tak, že svatba se bude konat v den dceřinných druhých narozenin, což bude dobrá kamufláž na rodinnou sešlost. Nejsem příznivcem tradičních svateb, takže jsem si dělala vše po svém. Vyráběla jsem jen se svědkyní všechno - od kytice, přes doplňky, vývazky, výslužky, dort, úprava šatů, prostě komplet. Přípravy byly více než hektické, zvlášť posledních pár dní, kdy jsem došívala šaty a pekla výslužky a dort. Před svatbou jsem spala asi hodinu, ale byla jsem tak natěšená, že už je to tu, že to nešlo moc vidět, snad 😀 V sobotu ráno jsem naložila věci, jela se učesat a nalíčit a pak připravit místo k obřadu, stůl apod. Stihli jsme to jen tak tak, navíc to od rána vypadalo na déšť a hlásili bouřky, tak jsme ani nevěděli, jak to vyjde. Překvapivě všichni dorazili na čas, tak jsme se vydali je přivítat. Řekla jsem, že jsme moc rádi, že všem to vyšlo a než půjdeme slavit narozky, máme pro ně ještě malé překvapení a to sice, že se budeme brát. Všichni byli doslova v šoku, jen přítelova maminka říkala, že to tušila, můj taťka taky, holt mají pod čepicí 😉 (Samozřejmě nadšení nebylo stoprocentní, ale s tím jsme počítali. Uraženou osobu jsem rovnou ignorovala, abych si nekazila skvělou náladu.) Dostali námi vyráběné taštičky, ve kterých bylo "oznámení", program toho, co se bude dít, vývazek a svatební bublifuk. Přesunuli jsme se do restaurace, kde si vybrali jídlo a přípitek a dostali za úkol nafouknout balonek, na který nám napsali, co uznali za vhodné. Balonky se daly na tyčky a zapíchali se před oltář, takže tvořili uličku, kterou jsme pak šli. Fíla se šel převléknout a pak jsem ho vystřídala já se Sofinkou. Ve třičtvrtě na dvě jsme dostali echo, že oddávající je na místě a za deset minut můžeme začít. Fíla mě chtěl vidět až u oltáře, ani šaty předtím neviděl, takže čekal na místě. Obřad jsme měli na krásném dvorečku, lehce zarostlém trávou, úplně zastrčeném od všech kolemjdoucích. Čekala jsem za rohem, svědkyně dala předzvěst, že je vše připraveno a šlo se. Začala hrát hudba (https://www.youtube.com/watch?v=Wyk5em_cQ_c), Fíla se nechal odvést svojí mamkou k oltáři a pak jsem šla já se Sofinkou. Byla prostě kouzelná 🙂 V té trávě se brodila jako víla a těsně před oltářem si sedla do trávy a hrála si, tak jsem ten kousek došla sama 😀 Byla jsem bosa a bylo to úžasné, věděla jsem, že přesně tak to všechno mělo být. Obřad byl rychlý a krásný. Bylo lehce zataženo, ale nepršelo. Když nás prohlásili za manželé, spadlo na nás jen pár kapek a při prvním polibku se zahřmělo, to bylo přímo mystické, jako by nám přálo samo nebe 🙂 Všichni nám popřáli, objímali nás, plakali, smáli se. Udělali jsme pár fotek a šli se najíst. Měli jsme kliku, protože v restauraci měl zrovna službu jako vrchní náš dlouholetý kamarád, který nám rozbil talíř a připil si s námi. Měli jsme radost, že to není nic nahraného, ale že nám přál někdo, kdo nám to opravdu přeje 🙂 Dali jsme si společnou polévku a hlavní jídlo a pak už to bylo takové volnozábavové 🙂 Udělali jsme si ještě pár fotek a šlo se na dort, kterej se nám faaaaakt povedl 😉 Sachr, v první vrstvě domácí borůvková marmeláda, v druhé tvaroh s jahodami a zvenku mascarpone, navrch bílá čokoláda. Zároveň s naším přinesli i Sofinčin narozeninový dortík, takže jsme jí chtěli zazpívat, ovšem dala nám najevo, že nemá zájem, jelikož začala brečet 😀 Tak jen sfoukla svíčky a začala se ládovat 🙂 Zbytek dne už jsme tak nějak jen povídali a zapíjeli 🙂
Původně jsem neměla v plánu tento článek zveřejnit, ale chci tím budoucím nevěstám či manželkám říct toto - vůbec nejde o to, jaké máte šaty, kdo na svatbě je a není, co se povede a nepovede, kolik peněz za všechno utratíte... Svatba má být o tom, že DVA lidé (ano, pouze dva, na nikom jiném nesejde) se milují a chtějí svou lásku stvrdit před zákonem. Neřešte hlouposti, jen se prostě milujte 😉
Parada! A co ma tvoje mamka za problem, co ji vadilo? To prekvapko?
To byla krásná svatba. Tak ať se máte pořád spolu hezky. A s maminkou už je to dobré? Moje mamka by to asi uvítala - přišla by do hotového a užila by si to. Takhle měla plno starostí a v pohodě nebyla. 🙂
@dora13 Já myslím, že pochopila, že to takhle bylo z větší části kvůli ní 😀 Ona má se mnou problém celkově a jak se děje něco bez jejího vědomí, tak je to vždycky špatně. Stačilo mi, jak "zorganizovala" svatbu mojí ségry a řekla jsem, že takhle teda ne-e. Takže to bylo opravdu jen a jen po našem a každému vřele doporučuji 🙂
my když jsme našim oznámili, že se budeme brát, tak to začalo - xicht jak z kamene - prej "a co kdybychom nesouhlasili?" no a otázky typu - "tak to jako budeš už vdaná?" svatbu jsme si zařídili taky úplně sami - prostě piknik v lese, co kdo přines, bylo to paráda, a máma se pak nechala slyšet - "tady na tý svatbě bylo prostě úplně všechno špatně - nevěstu má přece výst k oltáři táta (my šli s manželem spolu) - lidi přišli oblečený jak na výlet a ne na svatbu (není to úplně pravda, ale přišli jak jsme jim řekli) - ať si každej myslí co chce, ale nám dvěma se ta svatba moc líbila i všem z manželovy rodiny, jen moje máma byla nespokojená. Ale říkám si, že je to její problém, když se zabejvá něčím, čím vůbec nemusí....
@missbizz my se brali v pátek, moje ségra si musela vzít dovolenou v práci (šetří každej den dovolený) a pak mi vyloženě vynadala, jaká hrůza a jaká nuda ta naše svatba byla, že lituje toho promarněnýho dne dovolený, který si na to brala ... jinak aby bylo jasno, co naše svatba byla, tak po obřadě jsme šli všichni na výlet po horách a u jedné říčky dali svatební piknik a dovýletovali do výchozího bodu a jeli domů.
A až teď vidím fotku - krásné šaty, krásní novomanželé...
Já to ještě upravila trochu 🙂 Díky 🙂
Nádherné. 🙂 Mooc gratuluji!!
To je hezkéé 🙂 Dávám do Vybrali jsme 🙂 Mohla bych případně dát odkaz na článek i na facebook MK? 🙂
Lucko,to musela byt naprosto uzasna svatba! A je fajn,ze kyselou prdel beres s nadhledem,i kdyz v koutku duse ti chovani mamy treba prijde lito...
Perfektni.. Musim rict ze kdyz jsme byli s mym pritelem prvni roky chtela jsem velkou krasnou dlouhou svatbu ted jsme spolu 8 let a uz bych si to predstavovala napodobne. Jak pises zalezi na tech dvou nekdy ani rodina neni bezproblemova a tvoji mamu muze nakonec litovat ze si vas svatebni den neuzila se spravnou naladou..
Luci, sem dojatá!!! Krásné a moc blahopřeju
@panickatlamicka Svatba byla pro nás dva opravdu dokonalá 🙂
@lenkalenulka Doporučuji vřele 🙂 Je opravdu znát, že když do toho nikdo cizí nekecá, nabere to úplně jiné obrátky. Vím, že kdybych to řekla ostatním, neměla bych ani desetinu věcí tak, jak byly.
@pellullinka Peti moc děkujeme 🙂
Moc gratuluju, zní to báječné, dnes uz bych to udělala podobně, bohužel se vždy najde nějakej svatbokaz, u nás to byla tchyně, ale aspoň pokaždé, když se vidím s někým z moji strany, tak se tomu zasmejeme, jaká je to ... Užívejte manželství a nenechte si ho kazit 🙂
Taky jsme si udělali svatbu po svem a ikdyz uz předem melo par lidi blbe kecy, ignorovali jsme je a udělali si to jak jsme chtěli my... A nakonec to byl skvely den a i ti kecalove uznali ze to naše "jinak" bylo fajn ;)
taky jsme to měly podobně, u nás na zahradě.... A jak říkáte, bylo to kouzelné, vše jsme si dělaly samy a bylo tam asi dvacet lidí a 7 dětí ( 1 u mě v bříšku) starší dcera celý obřad stála před námi a koukala na mě jak štestím pláču a ptala se "mamiko proč páčeš?" 🙂 prostě kouzelné...
@brigule O co tem matkam jde? Ja chtela svatbu jako rodinnou seslost (nac se schaze jen na pohrbech, kdyz muzem mit svatbu 🙂 ) . Jsem z peti deti, teta ma taky pet, takze jsem tam chtela vsechny a obrad venku a pohodovy nas den D. A moje mama mi radila, at se vezmem na urade a nikoho nezvem, jako to udelali oni s manzelem. No, jak ja to obrecela...
Jak se preskocila tahle pripravna neshoda, tak uz to slo a svatba byla krasnym dnem (nejen nasim, ale i vsech co se s nama ten den slavili ) . Verim, ze si to kazdy dela tak, jak citi a povazuje za nejlepsi
moc velká gratulace a krásně napsaný deníček
kouzelné, krásné překvapení, ten nápad se mi moc líbí, poradím ho sestřence, taky plánují svatbu ale neví jak, nemá ráda extra přípravy a obřady atd.
moc pěkné, takhle bych si to jednou představovala, jestli se konečně rozkýveme. Jsme spolu 25 let a ještě jsem do toho nepraštili. Když se vdávala naše dcera, moje matka taky protestovala, pořád se jí nelíbilo, že si za svědka bere kamarádku, když přitom je pravidlem vzít si sestru.. a blabla, málem nás otrávila. Ale jenom málem. Nakonec jsme si to nádherně užili na vlastní zahradě a vzpomínám na to se slzou v oku. Moje dcera totiž tři roky nato zemřela. Vám přeji hodně společných a krásných let ve zdraví.
Začni psát komentář...
Supeeer! Ještě jednou gratuluju 😵