Pro všechny kteří se ptáte,jak přechod do nové rodiny Malošek zvládá.
Myslím že skvěle.
Vezli jsme zbytek věcí a naše pejsky na hlídání do nové rodiny, kde náš malý je.
Nějaký malý smutek(spíš emoce)byl,takové nevyřčené otázky očima a gesty.(Malošek toho moc nenamluví)
Možná trochu nejistoty.Ale jinak super.Je veselý,dobře jí i spí.
Má dokonale zmapovaný prostor nového domova.
Pohybuje se s jistotou a grácií sobě vlastní.
A víte proč?
Pěstoun je skvělý.Hned při prvním kontaktu mezi nimi přečetla pověstná jiskra.
A mi dospěláci jsme ho dobře připravili na odchod.Na to že NEjsme máma a táta.
Že ho milujeme,budeme tu pro něho navždy.
Jen na mámu a tátu musí počkat.
Že půjde tam kde bude napořád doma.
Že jeho maminka je moc nemocná a nemůže se o něho starat.
Že najdeme úžasné rodiče ,kteří ho milují a budou o něho pečovat.
Malošek má tátu pěstouna.
Taky,babičku a tety .
Zprvu jsem byla také udivená.
No ale...Pak jsem to přestala řešit.
Když žena samožadatelka může být pěstounka,proč by to nemohl zvládat chlap.
A musím říct zvládá.
Kdyby se to dalo známkovat, tak na 1*****
Předávání trvalo velmi krátkou dobu z hlediska věku dítěte
Dva roky u nás je opravdu dlouhá doba.
Měli jsme na celý proces včetně úředních záležitostí necelé dva měsíce. Upozorňuji že pěstoun byl zaměstnán ,takže odpoledne a víkendy.
Podle mne
důležité při předávání do nové rodiny je-
Klid
Přátelská energie
Uvědomění si toho že tu jsme pro dítě.
Neřešíme své pocity (na to je čas po)
Využíváme vše co má dítě rádo,co rádo dělá.-Tuto činnost přinášíme na novou rodinu.
Společně se těšíme na novou rodinu, na každou návštěvu.
Prohlížíme si fotky a videa kde si připomínáme co s novými rodiči dítě zažilo.
Povídáme si o tom, kde bude mít postýlku, kde bude mít hračky.
Hračky si na návštěvu k nové rodině bere svoje.
Na další návštěvě si u nové rodiny hračky nechává .
Na první spinkání si nese oblíbené plyšáky,svoji deku
Ještě se vrací k tetě,nicméně se víc a víc překlápí do nové rodiny a jak je to možné, je s novými rodiči.
Voláme si přes mesenger,takže videohovor je fajn.
Po vlastním předání,po posledním spinkání u tety ,necháváme dostatek prostoru a času aby si Malošek zvyknul na nové věci na novou rodinu.
Občasný videohovor je fajn.
Alespoň malý ví,že někde jsme,že jsme mu nezmizeli.
Zůstáváme v kontaktu.
Troufám si říct v přátelském kontaktu.
Teď je čas na odpočinek,psychohygienu a sama na sebe.