Možná jste si mysleli stejně jako já, že tradiční adventní kalendáře existují po celá staletí. Avšak odpočítávání dnů do Vánoc v papírové podobě, nebo dokonce jinými způsoby  - pomocí věnců, svíček a budov - je ve skutečnosti záležitost relativně nová. V dnešním článku v rámci akce #vanoce_s_ambasadorkami vám nápíši pár zajímavosti o  adventních kalendářích, ale hlavně vám sem hodím tipy, jak si snadno můžete vyrobit adventní kalendáře doma 😉

 Nejstarší adventní kalendáře měly podobu uměleckých děl. První známý ručně vyrobený adventní kalendář vznikl v roce 1851, letos by tedy oslavil 165. narozeniny. První tištěný kalendář s malými barevnými obrázky přilepenými na lepence vznikl mnohem později. V roce 1908 jej vyrobil mnichovský tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu. Svůj vystřihovací kalendář nazval „V zemi Ježíškově“. Tento „Mnichovský vánoční kalendář” neměl ještě otevírací okénka, ale na počátku 20. století už Lang vydal první adventní kalendář s malými otevíracími dvířky.

Některá města  pojímají tuto tradici opravdu velkolepě a zajímavě.  Fasády  domů, nejčastěji radnic se promění do velkých adventních kalendářů. Proslulá je například vídeňská radnice, před kterou probíhají vánoční trhy.

V Dánsku, Finsku, na Islandu, v Norsku a ve Švédsku existuje tradice tzv. Julekalender. Je to kalendář v podobě televizního nebo rozhlasového pořadu, který začíná 1. prosince a končí na Štědrý den. Poprvé se adventní rozhlasová přehlídka vysílala v roce 1957 v podobě švédského rozhlasového seriálu Barnens Adventskalender.

Jak si snadno vyrobit adventní kalendář doma?

Co takhle na příští Vánoce zkusit vyrobit nápadité adventní kalendáře, které obdarovaným udělají radost, ale zároveň budou i pěknou sváteční dekorací?  Pokud si netroufáte na práci s nůžkami, papírem a lepidlem nebo látkou a šicím strojem, můžete využít to, co vám domácnost běžně nabízí. Třeba roličky od toaletního papíru, papírové pytlíky, prázdné plechovky či plastové kelímky. Pak už stačí vzít jen do ruky fixu, provázek a nějaké drobné vánoční ozdoby a do hodiny je kalendář hotový.

Na výrobu tohoto kalendáře si vystačíte jen s papírovými sáčky, provázkem, kolíčky a vánočními samolepkami 😉

V jednoduchosti je krása a tady vám stačí jen na větvičku pomocí provázku zavěsit papírové pytlíčky. Můžete koupit již nazdobené, nebo si sami pomalovat, či polepit...

Vůbec špatně nevypadají kalendáře z ruliček od toaletního papíru.  Na tento kalendář si vystačíte  jen s provázkem,balícím papírem a fixem. Případně můžete vylepšit vánočními ozdobami...Ruličku s nějakou dobrotou/ dárečkem zabalíte do balícího papíru jako bonbónek a ovážete provázkem. Ruličky pak můžete k sobě přilepit a pověsit, nebo nechat jen tak...

Máte doma malé milovníky zvířátek?

Moc pěkně také vypadají ozdobné krabičky z ruliček, které jsou už sice trošku pracnější, ale zvládli jsme je i s dětmi 🙂

Hodně oblíbené jsou také adventní kalendáře  alá papírový domeček. Nasvícené vypadají opravdu moc krásně. I když vypadají možná složitě, stačí jen vystřihnout šablony a slepit. Spoustu krásných šablon na papírové domečky najdete třeba tady https://cz.pinterest.com/pin/563864815842940273/ 

Já se letos hecla a  zkusila jsem adventní kalendář vyrobit. U nás v rodině je to tradice a já bych v ní chtěla pokračovat 🙂 Ušila jsem jen z plátna a potištěného popelínu. Kalendář jsem pak vystužila oboustranným vlizelínem, aby hezky  držel tvar, i když bude naplněný.  Je to můj druhý největší šicí počin ( po čepici 😀 ), takže má stromeček hodně nedostatků 😀 Ale drží a vykouzlil úsměv na tváři, tím beru úkol za splněný 😉

Já si myslím, že adventní kalendář k předvánočnímu období prostě patří. Jeho účelem je zpříjemnit především dětem (ale samozřejmě i dospělým) čekání na dárky tím, že si každý den pod okénkem najdou nějakou sladkost, nebo třeba zábavné úkoly. My jako děti měly kalendář s drobnostmi vyrobený od mámy a ,,klasický,, čokoládový od babičky. A vzpomínám si, že hned po Ježíškovi, to byl pro nás nejlepší vánoční zážitek 🙂

Kterému adventnímu kalendáři dáváte přednost vy? Kupujete, nebo patříte mezi nadšence, kteří si rádi vyrobí kalendář sami?

Dnes si můžete zasoutěžit u  Irči @vanea ,kde můžete vyhrát moc pěknou cenu od Dove.

https://www.historyextra.com/instagram/advent-calendar-christmas-history-facts/

https://doinghistoryinpublic.org/1-advent-calendars/

https://www.saxoprint.co.uk/blog/history-advent-calendar

www.pinterest.com

Nejhorší představa je pro mě ta, že by se někdy mé děti dostaly do situace, kdy by byl ohrožen jejich život. Určitě se všechny shodneme na tom, že nejlepší je umět takovým situcím předcházet, ale bohužel, ne vždy můžeme nastalé okolnosti ovlivnit. Být v tu chvíli připravená a umět takovou situaci řešit, je pro mě k nezaplacení. 

Díky online kurzu ,,První pomoc dítěti", který jsem absolvovala u MUDr. Knězkové, jsem získala pocit jistoty, že dokážu svým dětem pomoci. I když pevně doufám, že celý kurz mi bude nakonec úplně k ničemu a první pomoc nebudu muset nikdy v životě nikomu dát. 😉

Jak kurz probíhá?

Kurz je postavený tak, aby byl pro nás maximálně praktický a užitečný nám, maminkám. Celý kurz je situovaný tak, abychom zvládly první pomoc samy doma s dítětem. Kurz je rozdělen do samostatných modulů, které si pak můžete kdykoliv znovu přehrát:

Ukázka z části ,,První pomoc dítěti" -  celkem 14 videolekcí. V této části se dozvíte nejen důležité kontakty, které je dobré mít uložené v telefonu. Ale především to,  jak postupovat při úrazech, otravách a ,,nehodách", které se u dětí nejčastěji stávají. Včetně resuscitace dětí...

Ukázka z části ,,O miminku " -  celkem 12 videolekcí.  V této části se nastávající i   zkušené maminky dozví spoustu užitečných informací. Paní doktorka se zde věnuje například výběru pediatra a porodnice, motorickému vývoji dětí, monitoru dechu a SIDS, očkování, febrilním křečím, teplotám i resuscitaci kojenců...

Celý kurz je podaný srozumitelně, jednoduše, bez zbytečného povídání. Zároveň jsem se v něm dozvěděla mnoho zajímavých informací.  Pro mě, jako mámu bez zdravotnického vzdělání, byly všechny rady a postupy pochopitelné.

Po absolvování kurzu vám zůstane přístup do členské sekce trvale, takže se budete moct k lekcím kdykoliv vrátit. Na webu www.comamdelat.com, kde kurz probíhá, jsou také pravidelně zveřejňovány novinky.

Tímto moc děkuji paní doktorce Knězkové  a #konik_testuje  za možnost tento kurz absolvovat. Velmi ráda  tento kurz doporučím i ostatním rodičům.

#test_comamdelat #recenze #muj_tip #tip #zkusenosti_online_kurz_prvni_pomoc_detem

Co neodmyslitelně patří k létu kromě dovolených, slunce a koupání?

Rozhodně   grilovačky, zahradní párty a oslavy. A na takových akcích nesmí nikdy chybět dobré jídlo. Proto jsem si pro vás připravila v rámci  #leto_s_ambasadorkami tipy na rychlé a snadné pohoštění pro děti i dospělé. V článku se s vámi podělím o 12 našich nejoblíbenějších sladkých, slaných, zdravějších i mlsných receptů a nápadů 😉

DOBROTY Z ČERSTVÉHO OVOCE A ZELENINY

Melounové nanuky

Zdravé, rychlé, jednoduché  a u dětí oblíbené. Kousky melounu napíchneme na obyčejné dřevěné tyčky na nanuky.

Samotný meloun je osvěžující, ale když ho ještě zkombinujete se sýrem a okurkou, vznikne skvělý základ pro letní salát! Můžete vytvořit buďto jednoduché jednohubky - kostka melounu, balkánského sýru/fety a černé olivy,

                                                                   *    

nebo salát.    Na který budete potřebovat:

- čerstvý meloun, salátovou okurku, červenou cibulku, sýr Feta nebo balkánský sýr, citrónovou šťávu, med, sůl, pepř, bylinky (máta nebo třeba koriandr...), olivy...

                                                                      *

Top  salát (nikdy nezbyde ani kousíček) je u nás ovocný se skořicí a ořechy. Postup je také jednoduchý: Nakrajím oblíbené sezoní ovoce na kostičky (meloun, jablka, broskve, meruňky,  hrušky, hrozno, borůvky, ostružiny, maliny, banán, pomeranč..) a připravím zálivku z vody, medu, citrónové šťávy a skořice. Posypu nasekanými ořechy a hotovo. Dochutit můžete i třeba bílým jogurtem nebo zakysanou smetanou.

                                                                  *

Obzvlášť velký úspěch u dětí mají na našich oslavách  ovocná a zeleninová zvířátka, kytičky, autíčka, vláčky, ovocné špízy.... K takovému tvoření vám stačí pár špejlí, párátek, oblíbené ovoce a zelenina a chvilka klidu 🙂

Ježek ze žlutého melounu

Žlutý meloun rozkrojíme na poloviny. Z jedné poloviny vytvoříme tělo, pouze okrájíme nožem slupku. Z druhé poloviny lžičkou vydlabeme kousky melounu  -hlava, nohy. Bodlinky vyvoříme z ovocných špízů - na špejle napíchneme oblíbené ovoce. Hotovo podáváme.

S melounem se opravdu dobře pracuje. Kromě zvířátek můžete vyzkoušet třeba melounový vláček a vagónky naplnit různým ovocem. Nejen děti si tak můžou rovnou uzobávat ovoce podle chuti.

Hříbečci z mozzarelly a rajčat

Tady nám postačí salátová okurka, cherry rajčátka, mini mozzarella, bílý jogurt, párátka, pažitka/petrželka a zeleninové jednohubky jsou na světě.

SNACKY A CHIPSY

Zeleninové chipsy

Pokud by jste chtěli své přátele pohostit zdravější variantou klasických smažených chipsů a brambůrek vyzkoušejte tyto pečené zeleninové chipsy:

70 g strouhané čerstvé cukety ( můžete vyzkušet s celerem, červenou řepou, bramborem...)

50 g čerstvých rajčat na kostičky ( nebo sušená rajčata)

60 g másla nebo rostlinného oleje

1 vejce

50 g dýňové mouky

150 g celozrnné špaldové mouky případně žitné mouky )( ale pozor dýňová a žitná mouka jsou chuťově hodně specifiké, pokud v domácnosti běžně nepoužíváte doporučuji tyto kombinovat v menším poměru (nemusíte dávat vůbec a nahradíte zcela pšeničnou) s klasickou pšeničnou špaldovou))

sůl a bylinky dle chuti

někdy přidávám i strouhaný sýr

Těsto je řídké a lepivé , můžete jej rozválet pomocí válečku přes pečící papír. Pokuste se rozválet na co nejtenčí plát, chipsy jsou pak parádně křupavé. Ještě než vložím chipsy péct na 180 °C na 10 minut,  nožem  těsto na plechu jemně rozkrájím na požadované tvary (čtverce, troúhelníky..), aby se mi po upečení dobře lámalo.

Slané košíčky

Tady můžete popustit uzdu své fantazii a košíčky naplnit čímkoliv máte rádi. Stejné těsto používám i na sladké varianty s tím, že lněnou mouku nahradím mandlovou a nesolím. Naplním třeba jablkem, posypu skořicí a potřu medem. Nebo je také výborná studená nápľň - tvarohová s čerstvým ovocem. Recept na tyto slané košíčky:

Těsto:

150 g celozrnné špaldové mouky

50 g lněné mouky

120 g másla

3 vejce

sůl

Náplň:

cibulka, žampiony, šunka, eidam, vejce,smetana.

S těstem se velmi dobře pracuje. Rozválím těsto válečkem a pak pomocí sklenice vykrájím kolečka, které dám do formy na muffiny. Pěču 10 minut na 180 °C. Poté naplním směsí a peču cca  dalších 10 minut. Z jedné várky mi vyšlo 24 košíčků.

Pečené nachos

Tyto chutnají  všem a nejoblíbenější jsou v pikantní variantě:

1 hrnek kukuřičné krupice (případně jde i z nadrcených kukuřičných lupínků)

půl hrnku vody

3 lžíce olivového oleje

sůl a koření dle chuti (chilli, paprika...)

špaldová celozrnná mouka ( přidávám toik, aby těsto nelepilo)

Těsto vyválím na tenký plát a peču na 180 °C asi 10 minut.

Medvídci

I pro děti tady mám něco křupavého a originálního:

100 g mouky z červené čočky

100 g hladké špaldové mouky

2 vejce

50 g másla nebo rostlinného oleje

50 g přírodního sýru

Těsto je řídké  a lepivé, takže z něj nejraději tvaruju přímo na pečícím papíře třeba medvídky ( ruky si navlhčím vodou). Pro někoho bude možná snadnější varianta z těsta vyválet tenký plát a pomocí vykrajovátek, nebo tiskátek tvořit různé tvary těsně vedle sebe a pak je hodíme rovnou do trouby na 180 °C  a pečeme dozlatova. Medvídky před upečením zdobím třeba rajčatovou omáčkou, sýrem, olivami, špenátovou směsí...

Tyčinky

Vhodné pro děti i dospělé. Pro dospělé většinou akorát osolím a okořením navíc😉 Tady si  opět můžete k základnímu receptu vymyslet cokoliv, těsto je chuťově neutrální.

100 g mouky z červené očky

100 g mandlové mouky

50 g máslo

50 g přírodní sýr (volím  z toho důvodu, že mají nižší obsah soli)

2 vejce

Z těsta tvarujeme tyčinky, které můžete dochutit různými náplněmi, sýrem, nebo jen posypat kořením či semínkama.

Ovocné tartaletky

Jednoduché, rychle hotové  a často udělají největší dojem 😀

čerstvé ovoce

oblíbené sušenky ( já použila vanilkové od Sunaru)

krém - bílý jogurt slazený banánem (často dávám jen bílý jogurt)

máta

Tady jen jednoduše vrstvíme, sušenky, krém a ovoce...

Pokud by jste si chtěly maminky ušetřit trochu času a usnadnit práci, můžete také dětem připravit dobroty od Sunaru, jako třeba zdravé křupání  v BIO kvalitě:

nebo k mlsání

Kdo mě zná, ví, že se v těchto záležitostech vyžívám a ráda zkouším nové recepty 🙂 Proto služeb cateringu vlastně vůbec na rodinné oslavy nevyužíváme a vše dělám sama ( kromě dortů a zákusků 🙂 ). A jak to máte vy? Připravujete si jídla raději samy, nebo využíváte různých služeb v tomto směru? Budu moc ráda, když  se podělíte o vaše oblíbená jídla na tyto příležitosti, každý tip odměním♥️♥️♥️

❗Nezapomeňte, že do dnešní půlnoci soutěžíme o krásné ceny značky Vileda u ambasadorky @ivakalinova ZDE

Hodně štěstí v soutěži vám přejí

Míša a #sunar

Zdroje fotgrafií  označené * : Pinterest, depositphotos,pixabay.com

Mezi nejčastější nehody u dětí, zejména u dětí batolecího věku, patří požití chemických prostředků, jedovatých rostlin a hub. Věděli  jste například,  že  převážná  většina  dětských  otrav  se  přihodí  přímo v domácnosti? Myslím, že  uchovávání úklidových/pracích prostředků a léků na bezpečném místě je v každé domácnosti samozřejmostí.  Ale možná vás překvapí i nebezpečnost některých rostlin, které doma běžně pěstujeme či jíme...

Několik důležitých připomínek na začátek

Pokud  se  už  nehoda  stane a  budete  kontaktovat  Toxikologické informační  středisko ( https://www.tis-cz.cz/  tel: 224  91 92 93    nebo   224 91 54 02),  je  důležité  vždy zjistit  všechny  okolnosti nehody.  Pokud  je  to  možné,  uveďte  při  dotazu  přesný  název přípravku, preparátu nebo rostliny a požité množství. Nikdy nepoužívejte u dětí k vyvolání zvracení roztok kuchyňské soli. Postačí podráždění kořene jazyka nebo zadní části hrtanu prstem nebo jemně rukojetí lžíce. U dětí vprvním půlroce života vyvolání zvracení  nezkoušejte  vůbec. Pokud  nedoporučí  TIS  nebo  Váš ošetřující lékař jinak, podejte několik tablet aktivního uhlí. Pro malé děti je vhodnější podat aktivní uhlí rozdrcené ve sklenici šťávy, džusu nebo čaje (není vhodné užití šumivého nápoje).

RIZIKOVÉ ROSTLINY V NAŠICH DOMÁCNOSTECH

Až 18 % z nahlášených případů otrav u dětí tvoří právě požití rostlin ( léky 38%, obchodní přípravky 11% čistící, prostředky 5%...). Nejčastější otravy u dětí z rostlinných zdrojů  způsobují:

• Fazol obecný (v syrovém stavu) - hrozí akutní otrava

 Plody  jsou  semena   ledvinovitého  tvaru,  různé  barvy, velikosti i tvaru podle odrůd, uložené v dlouhém lusku. Syrové lusky a boby jsou jedovaté, toxin fasin se ničí alespoň 15 minutovým varem 

První  pomoc: Po požití syrových fazolí zjistit počet, podat tekutiny, několik tablet aktivního uhlí. Vyhledat lékaře při požití více než 4-6 ks fazolí. 

•  Dieffenbachie (mramornatka) - hrozí akutní otrava

Nadzemní  části rostliny obsahují jehličky šťavelanu vápenatého, které mechanicky poškozují  sliznice.  Pokojová rostlina je méně jedovatá než divoce rostoucí. Neobjeví-li  se  příznaky pálení  v ústech  a  bolestí  při  polykání (někdy i dechové obtíže) do půl hodiny po požití části rostliny, dá se předpokládat, že následky budou  velmi mírné nebo žádné (málo toxický kultivar). Pokud potíže vzniknou, čím mladší je postižené dítě, tím více hrozí udušení.

První pomoc: Po požití okamžitě odstranit zbytky rostliny z úst, ústa pečlivě vymýt studenou vodou, dát pít studený nápoj, cucat led nebo zmrzlinu. V případě potíží vyhledat lékařskou pomoc. 

• Scindapsus (Potos) 

Po  rozžvýkání  může  působit podobně  jako  diefenbachie.  Obsah dráždivých látek je ale nižší, u pokojových kultivarů  jsou  dráždivé  látky z větší  části nebo zcela odbourány.

První pomoc: Po požití okamžitě odstranit zbytky rostliny zúst, ústa  pečlivě  vymýt  studenou  vodou,  dát  pít  studený  nápoj. Vpřípadě potíží kontaktovat TIS nebo lékaře.

• Houby

Otravy mohou způsobit také houby jedlé, a  to  po nedostatečné tepelné  úpravě nebo    po požití dlouho  nebo  nevhodně skladovaných hub nebo houbového jídla.Toxiny z našich nejjedovatějších hub způsobují závažné postižení jater  a  ledvin. Jakmile  vznikne  podezření  na  otravu  houbami, nelze váhat  a  vyčkávat. Vždy  je  třeba  co nejrychleji  vyhledat lékařskou  pomoc,  identifikovat houbu  a  otráveného  začít  co nejdříve léčit.

Protože houby nejsou žádným významným zdrojem živin a pro děti jsou těžko stravitelné, je rozumné je z jídelníčku malých dětí a předškoláků vynechat.

První pomoc: Po požití pokus o vyvolání zvracení, podat 5-10 tablet aktivního uhlí. Uchovat zbytky jídla. Podezření je nutné potvrdit nebo vyvrátit mykologickým rozborem zbytků jídla nebo získaného biologického materiálu (stolice, zvratky, materiál po výplachu).

• Bez černý

Po požití nezralých plodů může dojít k velkým bolestem  břicha,  silnému  zvracení  nebo  průjmu.  U  syrových zralých  plodů  dochází  k těmto  potížím  až  po  požití  velkého množství.  Tepelně  upravené  plody  nebo  květy již  neobsahují toxické látky, nejsou tedy jedovaté.

První  pomoc: Po požitínezralých plodů a při potížích podat několik tablet aktivního uhlí. Zjistit množství a kontaktovat TIS nebo lékaře.

• Čilimník obecný (lidově zlatý déšť - nezaměňovat s Forsythii  tj. Zlatice převislá)

Plody jsou lusky 5 - 8 cm dlouhé, zelené, ve zralosti hnědé, hedvábně chlupaté, v místě semen vyboulené, pukavé, semena černá, velikosti menšíhohrášku.Celá rostlina  obsahuje  alkaloidy,  u  dětí  může  vyvolat  požití  této rostliny projevy otravy.

První  pomoc: Po požití jakékoli části rostliny zkusit vyvolat zvracení, podat 3-8 tablet aktivního uhlí. Zjistit požité množství a kontaktovat TIS nebo lékaře

• Konvalinka vonná

Plody červené bobule. 

První pomoc:Po snězení 1-3 bobulí podat tekutiny. Po požití více bobulí podat několik tablet aktivního uhlí. Po větším množství kontaktovat TIS nebo lékaře 

Dospělými bývají také zaměňovány listy konvalinky s medvědím česnekem. 

Medvědí česnek má drobné bílé kvítky, ale sbírají se z něho jen zelené listy. Najdeme ho zejména na okraji lesů a ve vlhkém prostředí v měsících březnu a dubnu, což může být příčinou, proč si ho někteří lidé pletou s jedovatou konvalinkou. Obě rostliny mají velmi podobný tvar listů, listy konvalinky však bývají většinou dva, výjimečně tři, a jsou silnější. Zásadním rozdílem je však jejich vůně, která je v případě česneku velmi aromatická. Přesto se každoročně vyskytne několik případů otravy konvalinkou vonné. Pozor jed přechází i do vody, jedovaté je tedy i případně voda ve váze. Otrava se může projevit podrážděním zažívacího traktu, zvracením, průjmem, závratěmi, křečemi, srdeční slabostí, poruchami srdečního rytmu...

První pomoc: Vyvolání zvracení, zjištění množství zkonzumovaných listů a dobu jejich konzumace. Kontaktovat TIS nebo lékaře.

• Mochyně židovská

Zelené  bobule  mohou  vyvolat  zažívací obtíže, zralé plody nejsou jedovaté. 

První pomoc: Po  požití nezralých plodů, zjistit jejich počet, podat  tekutiny, několik  tablet  aktivního  uhlí.  Kontaktovat  TIS nebo lékaře.

• Tis červený

Děti jedí nejčastěji sytě  červené  plody, jejichž  červená  dužnina  není toxická, avšak obsahují jedovatá semena. Ta představují díky malé  hmotnosti menší nebezpečí,  často  nedochází  k jejich rozžvýkání.

První pomoc: Po požití 1-5 bobulí, podat tekutiny, 3-5  tablet aktivního uhlí. Po požití většího počtu bobulí nebo jiné části rostliny kontaktovat TIS nebo lékaře.

ROSTLINY U KTERÝCH JE AKUTNÍ INTOXIKACE NEPRAVDĚPODOBNÁ, AVŠAK PŘI DLOUHODOBÉ KONZUMACI HROZÍ ZDRAVOTNÍ POTÍŽE NEJEN U DĚTÍ

• Naklíčená semena 

Semena, která nemají pro klíčení ideální podmínky produkují přírodní toxiny (lektiny). Navíc podmínky vyžadované pro klíčení (teplo, vlhko) jsou také ideální pro tvorbu plísní, bakterií-salmonely, E. coli či listeriózy. Pokud chcete doma s klíčením experimentovat doporučuje se naklíčená semena před podáváním krátce povařit.

• Brambory- zelené, naklíčené

Hlízy bramboru  obsahují toxické, hořké glykoalkaloidy alfa-chakonin a alfa-solanin, které se dříve nazývaly solanin. Největší množství solaninu je v květech a klíčcích, méně pak v hlízách. Z celkového množství glykoalkaloidů v hlíze je 30–40 % ve slupce, kolem oček a v klíčcích. Oloupáním hlíz dochází k odstranění zhruba poloviny solaninu. Vyšší množství solaninu obvykle obsahují drobnější hlízy, jeho hladina se může rovněž značně lišit u jednotlivých odrůd. Množství solaninu v bramborových hlízách se ve většině případů pohybuje značně pod hodnotou 200 mg/kg, která je vyhláškou MZ stanovena v potravinách jako maximálně přípustné množství. Při vaření ve vodě se solanin z části vyluhuje. Vzhledem k relativně nízkému obsahu solaninu a jeho vyluhování během vaření, otrava z bramborových hlíz ve většině případů nehrozí. Přesto se ale doporučuje před použitím brambor pečlivě vykrájet očka s klíčky a odstranit zelené části hlíz. Nejvhodnější není ani vaření brambor ve slupce v jarních měsících. Zvýšenou hladinu solaninu naznačuje zelená barva brambor a také hořká chuť brambor po uvaření.

V minulosti bylo zaznamenáno několik případů smrtelných otrav, ale během posledních padesáti let již nebyla hlášena žádná úmrtí způsobená otravou glykoalkaloidy. Během posledních sto let bylo hlášeno a zdokumentováno pouze několik případů těchto otrav. Vzhledem k nespecifickým příznakům, zejména u lehčích otrav, by ale skutečný počet mohl být o hodně vyšší.

• Rajčata

Nezralé plody rajčat obsahují také solanin. Už 25 mg solaninu může způsobit nepříjemnosti - přibližně tolik je v jednom (80 g) nezralém rajčeti. Při poloviční zralosti klesá obsah na méně než 2 mg, což je neškodné množství. Speciality ze zelených rajčat mohou jíst dospělí jako jednohubky, u děti se však nedoporučují  vůbec.

• Lilek

Syrový lilek  také obsahuje vyšší obsah solaninu, avšak díky silné hořké chuti tepelně neupraveného lilku zde nehrozí riziko otravy. U malých dětí spíše způsobuje alergickou reakci, která se projevuje kontaktní dermatitidou. Vyrážka se obvykle objeví v oblasti těla, která přišla do styku s kůží.  V některých případech se po konzumaci jídla může objevit rozšířená vyrážka.  Anafylaxe je nejzávažnější formou alergie na lilek.  Příznaky mohou zahrnovat vyrážku;  kopřivka;  a otok obličeje, rtů a krku;  stejně jako potíže s dýcháním. Doporučení: nikdy nekonzumujeme lilek zelené barvy (slupka), lilek s černými semeny.

Divoké mandle

Divoké mandle jsou hořké, obsahují glykosid amygdalin. Až postupným šlechtěním byly vybírány mandloně se sladkými, a tedy neškodnými plody. Pravděpodobně je „domácí“ mandloň mutantem, který takřka úplně ztratil geny zodpovědné za tvorbu jedovatého amygdalinu. Pěstované mandle jsou také jedlé, zatímco jejich divocí příbuzní jsou při konzumaci zejména větších množství mandlí jedovatí. 

Pozor také na hořké cukety, dýně, tykve, melouny, okurky!

V těchto plodinách se můžou vyskytovat ve vyšších koncentracích toxické steroidy -kukurbitaciny. Tyto kukurbitaciny jsou  výrazně hořké, čímž mnoho lidí od konzumace odradí. Kukurbitaciny způsobují průjmy a některé z nich mají i další toxické účinky. Tyto toxiny se koncentrují převážně v okolí stopek. Během mnoha tisíciletí šlechtění se zemědělcům podařilo snížit hladiny většiny toxických látek natolik, že většinou nepředstavují vážnější nebezpečí. Čas od času však dojde nešťastnou kombinací mnoha faktorů (zvolená odrůda, stres jako sucho, horko, škůdci) ke zvýšení koncentrace toxinů nad bezpečnou hranici a pak může dojít i k otravám, v některých případech i hromadným. K nejsmutnějšímu případu došlo v loňském srpnu v Německu. Starší pár z Heidenheimu dostal darem ze sousedovy zahrádky několik „domácích“ cuket. Oba starší manželé byli po konzumaci výrazně hořkých cuket hospitalizováni s bolestmi žaludku, průjmy a ztrátami vědomí, bohužel 79letý důchodce po několika dnech zemřel.

Tak vidím, že jsem se rozepsala více než jsem chtěla 😀 Myslím, že většina z vás článek jen proletěla, ale až budete mít chvilku klidu,  zkuste se mrknout alespoň na názvy rostlin 😉 Tohle téma je totiž  často opomíjené, co tak ze svého okolí vím. Já jsem třeba jako malé dítě byla hosptalizována s těžkou otravou  - snědla jsem v nestřeženém okamžiku  lístky Dieffenbachie. Ale hlavním důvodem sepsání tohohle článku byla bohužel nedávná smutná událost prezentovaná  tady na MK,  kdy malé dítě snědlo nezralé fazole a otravě bohužel podlehlo. Ano, není to věc která, by běžného smrtelníka napadla, proto se snažím títmo způsobem šířit osvětu. Pokud souhlasíte, prosím vás o sdílení článku dál mezi maminky. Děkuji

Foto: Fotky pouze ilustrační z google.com

Zdroje:

https://nempov.lf1.cuni.cz/Data/files/Nemoci%20z%20povolani/detske_otravy.pdf

https://www.tis-cz.cz/

http://www.szu.cz/uploads/documents/cpl/Materily_ze_seminaru/Materialy_2009/PrumNeuro1_Rakovcova.pdf

GABROVSKA, D. Nutritional and sensory quality of selected sprouted seeds. High Pressure Research. 2007, roč. 27, č. 1, s. 143–146. ISSN 08957959.  

https://www.bezpecnostpotravin.cz

https://www.nutraingredients.com/

http://www.ueb.cas.cz

https://cit.vfu.cz/toxikologie/web/czech/toxcz59%20konvalinka.htm

V poslední době u mě přistálo několik dotazů  na téma mléko a mléčné výrobky ve výživě a jejich význam. Rozhodla jsem se tedy pro vás, které tato tématika zajímá, dohledat a sepsat do článku odpovědi na otázky, které vás nejvíce zajímaly. Nejprve začnu trochou teorie. Mléko a mléčné výrobky hrají  důležitou roli ve výživě člověka už od narození. Jejich úloha ve stravě je důležitá, zejména jako významný zdroj minerálních látek (především vápníku nezbytného pro správný růst a vývoj kostí), vitaminů a v neposlední řadě i plnohodnotných bílkovin. V prvních měsících života dítěte má nezastupitelný význam mateřské mléko, jehož složení se mění v závislosti na jeho potřebách. Jak je to potom s potřebou mléčné výživy v dalších etapách života?

Děti ve věku od jednoho do tří let by měly konzumovat tři až čtyři porce mléčných výrobků denně (1 porce = cca 125 ml mléka). Následně je pak ve věku od čtyř do šesti let doporučeno zařazovat mléčné výrobky ve  čtyřech porcích za den. Kdy by se dětem do 3 let nemělo podávat mléko a mléčné výrobky se s níženým obsahem tuku.

Jak je to se vstřebatelností vápníku?

Denní doporučená dávka vápníku se odvíjí od věku. Děti v předškolním věku by měly denně přijmout cca 700 mg, starší děti okolo 900 mg a v období dospívání se denní dávka vápníku dostává až na 1200 mg. U dospělých je to pak pro porovnání 1000 mg. Nejvýznamnějším zdrojem vápníku, jak už bylo zmíněno výše, je mléko a mléčné výrobky. Dále vápník najdeme například v kapustě, brokolici, luštěninách, suchých skořápkových plodech, máku nebo v sardinkách konzumovaných i s kostmi.U mléčných výrobků je vstřebatelnost vápníku kolem třiceti procent, zatímco u zdrojů vápníku rostlinného původu pouze pět až deset procent, což je ovlivněno obsahem kyseliny šťavelové a fytátů, které jeho vstřebávání snižují. Také nesprávný poměr fosforu a vápníku (ve prospěch fosforu) má za následek nižší vstřebatelnost vápníku a může také způsobovat jeho vyplavování z těla a odebírání z kostí. Naopak mezi pozitivní faktory ovlivňující vstřebatelnost vápníku patří dostatečný přísun vitamínu D.

Je pravda, že mléko může způsobovat zdravotní problémy?

Vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D,  B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru - laktózy.

Je mléko z obchodu ředěné vodou?

Mléko dodávané do obchodní sítě je ošetřováno v souladu s potravinářskými standardy: obsah jednotlivých složek mléka je dán potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění, resp. obsah tuku: (plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %,  odstředěné  0,5 %). Mléko prodávané v obchodech prochází několika stupni zpracování: čerstvé mléko v mlékárně nejprve projde „odstředěním a standardizací obsahu tuku". Znamená to, že nejprve je odstraněn tuk (smetana) a poté je část tuku vrácena do mléka zpět v takovém množství, jak to vyžaduje chystaný výrobek pro zákazníky. Zbylý tuk je pak následně použit pro další mléčné výrobky. Takto upravené mléko je následně homogenizováno. Homogenizace je proces, při kterém jsou kapičky tuku rozloženy na podstatně menší tukové jednotky, které jsou v mléce rovnoměrně rozptýleny a nevytvářejí shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou metodou pasterizace (pasterizované mléko) nebo UHT (trvanlivé mléko).Voda se tedy v žádném případě k mléku nepřidává, stejně tak jako se nepřidávají žádné konzervační látky (viz. výše). V některých moderních technologiích mohou být uplatněny postupy k rozštěpení mléčného cukru laktózy, aby mohl být výrobek nabídnut i skupině spotřebitelů intolerantních vůči laktóze.

Je pravda, že trvanlivé mléko neobsahuje žádné vitamíny ani minerály?

Obsahy proteinů, vitamínů a minerálů se téměř neliší! Tepelným ošetřením se z mléka ztrací maximálně 10% výživných látek. Tepelně neošetřené (čerstvě nadojené) mléko může navíc obsahovat choroboplodné zárodky (Salmonella spp.; Staphylococcus aureus; Listeria monocytogenes, klíšťovou encefalitidu aj. Naproti tomu u trvanlivého (UHT) a pasterovaného mléka je garantováno, že je bezpečné, a žádné choroboplodné zárodky neobsahuje.

Když obsahuje kravské mléko pro organismus významné živiny, je pak přeci naprosto zbytečné kupovat dětem kojenecká mléka...Je to tak?

V prvních 1000 dnech života  kojence a batolete je nutné věnovat velkou pozornost výživě. Společnost pro výživu provedla ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů v roce 2013 studii, která se podrobněji zabývala výživou kojenců a batolat. Z přesných záznamů tak bylo možno vyhodnotit více jak 30 nutričních složek, které tvořily výživu dítěte.  Z výsledků těchto studií vyplynulo, že výživa batolat není ve vztahu k jejím fyziologickým potřebám vždy ideální. Byl objeven  nedostatečný příjem jednotlivých živin napříč sledované dětské populace. Jednalo se nízkou hladinu minerálních látek, ale i vitaminů či anémie z nedostatku železa. Není-li dítě již kojeno, což je v prvních 6 měsících věku záležitost prioritní, je proto velmi vhodné zařadit kojenecké mléko do stravy dítěte. Je pravdou, že po prvním roce lze kojenecká mléka nahradit tepelně ošetřeným kravským mlékem. Kravské mléko dítěti přináší potřebné živiny včetně plnohodnotných bílkovin, vápníku a dalších složek. Mléka pro batolata by se tak mohla zdát zbytečná. Ovšem  pokračovací kojenecká mléka jsou obohacená o vitaminy, stopové prvky, minerální látky (vápník, železo, hořčík, zinek...), sacharidy, mastné kyseliny, mají regulovaný obsah bílkovin a bezpečnou hladinu jódu. Některá kojenecká mléka nabízejí také různé benefity jako např. Sunar Premium obsahuje GOS, mléčný tuk a MFGM.  V tom je jejich přednost i význam.

Zdroje:

Nutridatabaze.cz (2018) Databáze složení potravin České republiky. https://www.nutridatabaze.cz/ 

MSV, Salles, Cozzolino SMF, Gonçalves MTM a M. A. ZANETTI. Increasing Selenium and Vitamin E in Dairy Cow Milk Improves the Quality of the Milk as Food for Children. Nutrients [online]. 2019, 11(6) [cit. 2020-01-31]. DOI: 10.3390/nu11061218. ISSN 20726643

Ziegler EE (2011) Consumption of cow’s milk as a cause of iron deficiency in infants and toddlers. Nutrition Reviews 69, 37–42.

Mahan LK, Escott-Stump S, Raymond JG, Krause MV (2012) Krause’s food & the nutrition care process. 14th edition. St. Louis, Missouri: Elsevier.

Molgaard CH et al. (2014) Iron requirements of infants and toddlers. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition 58(1), 119–129.

 Erdman J et al. (2012) Present knowledge in nutrition. 10th ed. Ames, Iowa: International Life Sciences Institute.

Referenční hodnoty pro příjem živin (2011) Praha: Společnost pro výživu. V ČR 1. vyd.
EFSA (2017) Dietary Reference Values for nutrients. Summary report. https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/sp.efsa.2017.e15121.
Mann J, Truswell AS (2012) Essentials of human nutrition. 4th ed. Oxford: Oxford University Press.

Kudlová E, Mydlilová A (2005) Výživové poradenství u dětí do dvou let. Praha: Grada.
WHO (2018) Infant and young child feeding. http://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/infant-and-young-child-feeding (přístup září 2018).

BATTERSBY, Susan. Is goat milk infant formula a safe alternative to cows' milk infant formula? British Journal of Midwifery [online]. 2015, 23(10), 710-714. DOI: 10.12968/bjom.2015.23.10.710. ISSN 09694900. 

MANUELIAN, C. L., M. PENASA, G. VISENTIN, A. ZIDI a M. CASSANDRO. Mineral composition of cow milk from multibreed herds. Animal Science Journal = Nihon Chikusan Gakkaiho [online]. 2018, 89(11), 1622-1627 [cit. 2020-01-31]. DOI: 10.1111/asj.13095. ISSN 17400929

PROCHÁZKA, B., M. PROCHÁZKOVÁ, J. RIEDLOVÁ a J. VIGNEROVÁ. VÝŽIVA DÉTÍ V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA - 2010. Czecho-Slovak Pediatrics / Cesko-Slovenska Pediatrie [online]. 2012, 67(5), 316-316 [cit. 2020-01-31]. ISSN 00692328. 

www.sunar.cz

www.vitalia.cz

www.vyzivaspol.cz

Každá maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší. Každá chceme pro své děti zajistit bezpečný domov a šťastný život. Vybíráme pro ně nejlepší školy, školky, oblečení, boty, hračky a v neposlední řadě kvalitní jídlo. I v mém okolí je spousta maminek, které si dají v tomto ohledu opravdu záležet a snaží se dětem kupovat zdravé a hodnotné potraviny. Možná proto se několik z vás na mě obrátilo s dotazem, zda kupované dětské příkrmy jsou opravdu kvalitní a pro děti bezpečné. Pokusím se vám tedy v tomto článku nastínit, čím vším musí projít třeba takové jablíčko, než se z něho stane jablečná kojenecká výživa.

Ještě než se pustíte do čtení, chtěla bych upozornit, že v článku nepopisuji žádný konkrétní výrobní závod ani produkt. Informace, které vám tu popíšu jsou obecného charakteru a z praxe. Nepouštěla jsem se ani do podrobných detailů, aby byl článek  čtivý. Pokud by vás ale něco zaujalo natolik, že byste chtěly vědět více, můžete mi napsat do komentářů pod článek.

Kontrola vstupních surovin

Všechno začíná ještě dávno před zahájením výroby kojeneckých výživ, a to kontrolou dodávaných surovin a na ni pak navazuje řetězec dalších a dalších  kontrolních opatření. V praxi to vypadá tak, že pověřený pracovník při přejímce nejprve prohlédne celkový stav dodaných surovin. Zda nejsou třeba jablíčka potlučená, nahnilá, rozbité přepravní bedýnky (riziko úlomků v surovině).

Pokud vypadá vše v pořádku, poté pracovník odebere několik vzorků (např. z každé palety několik jablíček z různých míst), které pak putují do podnikové laboratoře a část vzorků se připraví k odeslání do akreditované laboratoře. A co všechno se vlastně při přejímce (ať už u ovoce, masa, zeleniny... ) musí kontrolovat?

Každá surovina ( i tedy jablíčko) musí mít svou danou specifikaci (v souladu s požadavky výrobce), ve které jsou uvedeny především tyto údaje:

• popis výrobku a jeho očekávané použití - např. určeno pro výrobu kojeneckých výživ,
• původ suroviny - země původu, zemědělec, příp. jatka - u masa dokonce musí být uvedeno konkrétní  zvíře, ze kterého maso pochází..
• složení - v případě vícesložkových surovin např. u jablečno-meruňkového pyré,
• alergeny - musí být uvedeny jaké alergeny obsahuje či jaké může obsahovat (stopy),
• analytické (fyzikálně-chemické) požadavky: pH, kyselost, refraktometrická   sušina, atd. dle druhu suroviny,
• skladovací a přepravní podmínky - např. u masa, mléka, vejce musíme hlídat teploty (za jakých byly suroviny skladovány a převáženy) - přepravci musí dodat záznam; musí také uvést  za jakých teplot má být surovina uchovávána,
• trvanlivost,
• balení - v pytlích, v bedýnkách, sudy, sáčky...
• značení,
• mikrobiologické a chemické požadavky zdravotní nezávadnosti - zda surovina byla   vyšetřena  (dle druhu) např. na - koliformní bakterie, kvasinky, plísně, Salmonella,     Listeria monocytogenes, rezidua pesticidů, těžké kovy,mykotoxiny, antibiotika...  

Dodavatel dále musí dodat:

• potvrzení dodržení jakosti a zdravotní nezávadnosti po celou dobu trvanlivosti suroviny v souladu s platnou potravinářskou legislativou a touto specifikací,
• potvrzení, že surovina neobsahuje GMO ani žádná její složka nebyla vyrobena z GMO,
• potvrzení, že při dodání nebude čerpáno víc jak 1/3 doby trvanlivosti,
• atest prokazující zdravotní nezávadnost dodávané suroviny v rozsahu této specifikace dle požadavku odběratele,
• certifikáty potvrzující, že surovina odpovídá BIO kvalitě v případě surovin určených pro výrobu BIO kojeneckých výživ,
• a další případná ujednání.

Kontrola během výrobním procesu

Pokud jablíčko projde tímto dlouhým schvalovacím procesem, putuje po důkladném mytí a odstranění nečistot do výroby. Při produkci potravin obecně musí být kladen důraz na hygienu a sanitaci. Během výrobního procesu je tedy přísně kontrolována nejen čistota výrobních linek (pověření pracovníci provádí několikrát denně stěry), prostředí, pomůcek, ale také samotných pracovníků. Musí být dodržovány teploty ve výrobních prostorech. Pozornost je také věnována tomu, aby nedošlo ke kontaminaci cizími předměty - sklo, plast a kovové součástky. Dnes už má ale každá výrobní linka speciální síta,magnety a detektory. Přes tyto prochází vyráběný produkt a tyto případné kontaminanty zachytí a celý produkt vyřadí z linky.

Dále techničtí pracovníci kontrolují v pravidelných intervalech těsnost uzávěru a jiní odpovědní pracovníci provádí průběžné rozbory, sledují záznamy teplot u tepelného ošetření produktů, aby byla zajištěna jejich zdravotní nezávadnost.

Kontrola před expedicí

 Teď už máme vyrobenou jablkovou ,,přesnídávku“, tak jak si ji můžete koupit v  obchodech. Ovšem než úplně opustí výrobní závod musí projít:

• chemickými rozbory - v akreditovaných laboratořích jsou zjišťovány požadované látky dle druhu produktu: obsah sušiny, obsah chloridu sodného, refraktometrická sušina a kyselost, složky deklarované výrobcem (např. vitamíny, bílkoviny, tuky, sacharidy, sodík, minerální látky aj.) dále obsah dusičnanů, mykotoxiny, těžké kovy (olovo, cín, rtuť, kadmium,olovo..), MCPD, PAU, toxiny, alkaloidy, rezidua inhibičních látek, rezidua pesticidů, alergeny...
• mikrobiologickými rozbory - nejen vstupní suroviny (jablko, maso, mléko), ale také hotové výrobky musí být vyšetřeny na celkový počet mikroorganismů (CPM), kvasinky, plísně, koliformní bakterie, klostridia...
• senzorickým hodnocením - každý den se schází degustační komise závodu, která hodnotí barvu, konzistenci, chuť a vůni kojenecké výživy. Konzistence musí být uzpůsobena pro kojence a batolata - jemná, řídká až kašovitá, případně s malými kousky. Také musí pečlivě zkontrolovat kojeneckou výžiu celkově včetně obalu (zda nejsou třeba poškrábaná kovová víčka - později by mohlo dojít ke korozi). Hodnotitelé nesmí najít sebemenší odchylku, která by mohla znamenat, že byla použita zdravotně závadná surovina či chybu během technologického procesu (např. nedostatečný tepelný záhřev),
• termostatickou zkouškou - sleduje se, zda ve výrobcích nedojde po 10 až 20 denní inkubaci při 35 až 37 °C (legislativně dána lhůta 7-10 dní, v praxi výrobci mají většinou nastavenou delší inkubační dobu v některých případech i  20 dní) k většímu zvýšení počtu mikroorganismů. Pokud by byl vadný uzávěr či produkt nedostatečně tepelně upraven, během této inkubační doby by se projevily tzv. bombáže a nevyšel by mikrobiologický rozbor.

Pouze pokud všechny zmíněné kontroly dopadnou na výbornou, můžou být kojenecké výživy expedovány do tržní sítě.

.

Než se z jablíčka stane ovocné pyré určené do ručičky nejmenších dětí do 3 let,musí tedy projít stovkami kontrol (já jsem vám popsala jen zlomek). Tímto článkem jsem snad pomohla najít maminkám odpověď na otázku, zda jsou příkrmy pro děti bezpečné 🙂

Dnes bych se ráda rozepsala nejen o tom, jak je důležitá kvalitní strava v prvních letech života děťátka, ale také o tom, jak můžeme pro naše děti kvalitní stravu zajistit. Výživa matky v těhotenství a výživa děťátka od narození je velmi důležitá nejenom na zdravý růst a vývoj dítěte, ale i na zdraví člověka v dospělosti. Je prokázáno, že výživa má nemalé souvislosti se vznikem nemocí v pozdějším věku, jako jsou diabetes mellitus, obezita nebo hypertenze.

Význam výživy kojenců v jednotlivých obdobích

Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF vypracovaly společně v roce 2003 strategii nazvanou Globální strategie výživy kojenců a malých dětí. Cílem této strategie je snížit výskyt podvýživy v rozvojových zemích, ale také ovlivnit rostoucí pandemii obezity ve vyspělých zemích světa. Výživu kojence lze orientačně rozdělit na tři období, která do sebe postupně přecházejí, každé z nich trvá přibližně 4 – 6 měsíců.

První období je výhradně mléčné, kdy je dítě plně kojeno nebo dostává náhradní mléčnou výživu – počáteční kojenecké mléko. Ideálním a nejpřirozenějším způsobem výživy kojence, zejména v prvních 6 měsících, je kojení. Mateřské mléko svým optimálním složením živin poskytuje vašemu děťátku vše potřebné. Zároveň je lehce stravitelné a obsahuje důležité obranné látky, které chrání dítě před nežádoucími infekcemi a alergiemi. Kojení také utváří a posiluje vzájemný vztah mezi maminkou a děťátkem. Navíc kojení během prvních 4–6 měsíců života redukuje riziko vzniku alergických onemocnění a mělo by být preferováno jako optimální způsob výživy. Ovšem jestli z jakéhokoli důvodu nemůže maminka kojit, nemusí mít obavy. Dnešní kojenecká mléka jsou na špičkové úrovni, která dodají děťátku potřebné živiny po vzoru mateřského mléka. Výhradně mléčné období u prospívajícího kojence by mělo trvat asi 6 měsíců. Množství vypitého mléka by mělo odpovídat 1/6 hmotnosti dítěte, tj. 150–180 ml/kg/den

Druhé období je přechodné období, během kterého dítě dostává k mateřskému mléku nebo k náhradní mléčné výživě kašovité příkrmy upravené pro tento věk (mixované, rozmačkané vidličkou). Vhodné přikrmování by mělo začít v době, kdy je potřeba energie dítěte vyšší, než může poskytnout výlučné a časté kojení. Příkrm navíc poskytuje dostatek energie, bílkovin a mikronutrientů k naplnění výživové potřeby rostoucího dítěte. Zažívací soustava kojence není do sedmnácti týdnů života zralá na to, aby vstřebávala složitější potravu než mléko. Dostane-li dítě předčasně kravské mléko nebo nemléčný příkrm, zbytečně se aktivuje a zatěžuje imunitní systém v době, kdy ještě není zralý. Reakcí na tuto zátěž může být – po kratší či delší době – spuštění vrozených sklonů k alergii. Naopak pozdní zavedení příkrmu je spojeno s problémy jako odmítání stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte (energie, bílkovin, železa a zinku). Více o zavádění příkrmů se můžete dočíst například zde: https://www.modrykonik.cz/blog/michaelllas/article/zaciname-s-prikrmy-8xror1/

Ve třetím období smíšené stravy je postupně zařazována do jídelníčku upravená strava dospělých vhodná pro dítě. Jednotlivá období jsou především určována funkční schopností zažívacího traktu dítěte, jeho psychomotorickým vývojem a funkční schopností ledvin.

Suroviny BIO kvality

Bioproduktem může být cokoli, co je vyrobeno ekologicky šetrným způsobem, například zelenina, ovoce, obiloviny, luštěniny, olejniny, přadné rostliny, syrové mléko, vejce a živá zvířata. Z bioproduktů se vyrábějí biopotraviny, které musí být řádně označeny patřičným logem. Do biopotravin je omezeno používání přídatných látek (aditiv), emulgátorů, kypřidel či jiných látek s výjimkou seznamu aditiv povolených k bioprodukci. Při výrobě biopotravin je možné použít jen některé z 36 tzv. přídatných a pomocných látek. Jedná se o látky, které jsou v přírodě běžné, nebo jsou zhotoveny z přírodních surovin. Základním pravidlem je, že dané látky smí být při výrobě použity pouze tehdy, pokud bez nich produkt nemůže být zhotoven, nebo nemůže být dosaženo jeho trvanlivosti. Může se například jednat o kyselinu citrónovou, která je pod označením E330. Dále to může být agar - přírodní polysacharid z červených mořských řas, nebo karubin - moučka ze svatojánského chleba apod. Kromě produkce biopotravin přispívá ekologické zemědělství k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, k ochraně životního prostředí a ke zvýšení biodiverzity prostředí.

Co kupované dětské výživy? Jsou kvalitní?

Výrobky musí vyhovovat přísným legislativním požadavkům na složení a označení. Výrobky musí dále odpovídat zvláštním požadavkům na zdravotní nezávadnost. Nejsou povoleny žádné chemické konzervační látky, umělá aromata nebo umělá barviva. Celý výrobní proces je velmi přísně kontrolován. U výrobce i v prodejní síti jsou výrobky předmětem kontroly příslušných úřadů. Tato kontrola je obsáhlejší než u běžných potravin. U potravin určených pro děti do 3 let je důležité sledovat, zda má produkt věkové označení (na přední či zadní straně obalu výrobku). Pokud toto označení výrobek má, znamená to, že podléhá zákonu o potravinách pro zvláštní výživu a splňuje podmínky ,,BABY kvality“.

Výroba kojeneckých a dětských a výživ je značně náročná. Používá se pouze vybraná surovina z ekologicky nezatížených oblastí, vypěstovaná velmi šetrným způsobem bez použití průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin atd. Zpracování surovin je rovněž šetrné, takže se v nejvyšší možné míře uchovávají její výživově významné složky. Celý výrobní proces probíhá za přísného dodržování hygienických požadavků. Kojenecká výživa by neměla obsahovat cukr, jedlou sůl ani dráždivé koření. Zpracovávané suroviny, průběh výroby i hotové výrobky jsou soustavně kontrolovány z hlediska jakosti a zdravotní nezávadnosti. Například u některých výrobků z řady Sunar a Sunárek je to až 750 kontrol.

Kupované výživy jsou ideální především na cestování, výlety a dovolené, nebo také pro počáteční zavádění příkrmů. Pozor na výběr výživ, ať už zeleninových či ovocných – v některých může být přídavek cukru či soli, což není pro výživu dětí a přikrmování vhodné.

Suroviny pro výrobu kojeneckých a dětských výživ

Na výrobu kojenecké a dětské výživy se používají zásadně suroviny nejvyšší jakosti. Pro jednotlivé druhy výrobků je důležitý i výběr správných odrůd, čím se zabezpečí požadovaná jakost. V současnosti se vzhledem ke zvýšenému obsahu dusíku v půdách a vysokému obsahu dusičnanů v zelenině, přísně vybírají lokality, ze kterých je povoleno zpracovávat produkci na kojeneckou a dětskou výživu.

Existuje tedy rozdíl v kvalitě mezi surovinami pro tradiční a bio kojenecké a dětské výživy?

Co se týče surovin použitých pro výrobu kojeneckých a dětských výživ, ne zde významný rozdíl není. Ať se jedná o tradičně vypěstované suroviny, či z ekologického zemědělství tyto musí splňovat zákonem stanovené přísné podmínky. Uvažovat o rozdílech, co se týče kvality můžeme spíše u surovin a potravin dostupných běžně např. v obchodních řetězcích. Existují různé výsledky studií ohledně případných rozdílů mezi bio - surovinami a tradičními surovinami v nutriční hodnotě a zdravotní nezávadnosti jsou často protichůdné. Pokud jsou zjištěny statisticky průkazné rozdíly (ve prospěch kterékoliv z porovnávaných skupin potravin), jsou tyto rozdíly tak malé, že jejich přímý dopad na lidské zdraví je v naprosté většině případů neměřitelný.

Je také důležité poznamenat, že potraviny vyráběné pro děti do 3 let musí splňovat daleko přísnější podmínky a jsou ještě pečlivěji kontrolovány než potraviny s nálepkou BIO. Hotový kupovaný dětský příkrm tak nikdy není méně kvalitní než potravina s označením BIO.

A jakým surovinám pro přípravu domácích pokrmů dáváte přednost vy? Je pro vás rozhodující BIO kvalita?

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/optimalni-kojenecka-a-batolecivyziva-45457text>

http://kddl.lf1.cuni.cz/download/brozura_ped_fruhauf.pdf>

http://www.sunar.cz

https://web.vscht.cz/~poustkaj/APKP%20P1%20JP2017%20MASO.pdf

https://cit.vfu.cz/ivbp/wp-content/uploads/2011/07/Kamenik-skripta-web.pdf

https://www.svet-potravin.cz/clanek/jak-v-zime-nakupovat-ovoce-a-zeleninu

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-242

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/

http://pro-bio.cz/Dotace-a-legislativa-zemedelcu/

Kvalita a bezpečnost biopotravin: srovnání způsobů produkce potravin. 2008. 1. vyd. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, 24 s. ISBN 978-80-904174-3-4.

VÁCLAVÍK, Tomáš. 2006. Biopotraviny a jejich prodej v maloobchodě. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 20 s. ISBN 80-7084-483-3.

http://biospotrebitel.cz/chci-znat-bio/kdo-ruci-za-bio

http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2009_09_729-732.pdf