Zažila jsem “srandovní” porod

Ráda bych se podělila o svůj zážitek z porodu a to hlavně proto, protože jsem sama v těhotenství měla z porodu trochu hrůzu a to díky děsivým scénařům na internetu. Upřímně šla bych do toho klidně znovu! 👍

Celý život jsem měla panickou hrůzu z operací, doktorů, injekcí a odběrů to jsem vždy šla k zemi jen při zmíňce. Kupodivu jsem strach z odběrů odbourala během těhotenství. Občas jsem se i na odběr těšila. 😀 Doteď nechápu z čeho jsem vlastně měla tu hrůzu.

Ve čtvrtek 19.9. jsem šla na kontrolu a monitor, vše v pořádku, prcek byl už od 30tt hodně nízko, ale ven se mu nechtělo a já se stále neotevirala. Sestřička si ze mě dělala srandu, že do pátka stejně porodím i když termín jsem měla 25.9. Odpoledne jsme s mamkou jeli do města chtěla jsem dokoupit pár věcí. Ve tři jsme se rozloučili, protože jsem byla hodně unavená a těšila se, až se doma natáhnu. Celou dobu ve městě jsem měla takový divný pocit, že ze mě něco teče, ale trpěla jsem díky silnému kašly na začátku těhotenství inkontinencí, takže jsem tomu vůbec nevěnovala pozornost. Doma jsem musela několikrát vyměnit intimku. Napadlo mě, že by to mohla být plodovka, psala jsem příteli a ten jel z práce rovnou domu. Mezitím vše ustalo, po příchodu přítele domů jsem dostala nakázáno, že se mám projít po bytě.

Dva kroky a ozvalo se docela hlasité plesknutí vody o zem. Můj rychlý běh na záchod to spíš zhoršil, i když toho nebylo tolik bylo to díky tomu všude. Přítel dobaloval tašku, já se sprchovala, ukecala jsem ho, že si chci dát pořádnou večeři a dokoukat film. Bolesti jsem neměla i když potom moje chování nikdo nechápal. 😀 Vydupala jsem si, že chci jet hromadnou dopravou když už mám roční lítačku. Cesta do porodnice trvala 10 minut. 

Po příjezdu si porodní asistentka myslela, že rodim předčasně díky malému bříšku. 😀 Při vyšetření mi odtekla voda úplně. S porodní asistentkou jsme si sedly a hodně se nasmály a doteď mě mrzí, že mě nerodila ona. Já začala mít kolem sedmé večer slabé kontrakce, kdyby nebyly pravidelné vůbec bych si jich nevšimla. 

Měla jsem 24 hodin na to abych přirozeně porodila, jinak by mi porod vyvolali. Dali mě na pokoj “hekárnu”, spát se mi nechtělo a ani by to nešlo, protože jedna rodička vedle křičela několik hodin bolestí.

Já měla stále kontrakce a kolem půl šesté ráno začali poměrně sílit, ale v porovnání s mojí bolestí co jsem mívala první dny menstruace to byla procházka růžovým sadem. Sestřička mě dala na monitor a oznámila, že mám zavolat příteli aby byl připravený a že jdeme na porodní box. Pobrala jsem si věci a odnesla si je na sál, doslova jsem zdrhla sestričce a ta měla chudák ze mě šoky. 😀 

Po připojení na monitor na sále jsem poprosila jestli bych se nemohla procházet, že mě to méně bolí, jakmile jsem stoupla na zem, cítila jsem tlak a prohlásila, že rodim. Sestřička s úsměvem pravila, že tohle říká každá. Když jsem si zpátky lehla, že mě teda sestřička vyšetří zařvala, že rodím a ať proboha nerodím, že to tatínek nestihne. Ten už byl naštěstí na cestě. Já se na porodním boxu smála a do toho funěla, celá situace mi přišla vtipná, protože na sále pobíhalo plno lidí a zrovna se měnila směna. Přítel přiběhl, zrovna když jsem tlačila a já mu ještě vynadala kde se courá když zrovna rodim. 😀 Prcek se nám narodil během pár zatlačení. Já jsem nadávala doktorovi, že mi dole vyšívá kytičky, protože to bylo nepříjemnější než samotný porod.

Na pokoj jsem chtěla odejít sama, nikdo mi neřekl, že pro mě někdo přijede. Ve dveřích mě vynadala sestřička a odvlekla mě zpět a já se s ní jestě chtěla hádat.  😀 Nakonec jsem prohlásila, že bych do toho šla znovu, protože to byla sranda a já si to užila. Na porod budu velmi ráda vzpomínat. 🙂

 Hlavně jsem zjistila, že všechno má člověk v hlavě a porod muže z části ovlivnit. 🙂