maryonu
1. bře 2016
172 

1 porod - 2012

Miminko jsme si moc přáli. Po samovolném potratu ve 13tt, jsem měla strašný strach že nám to nepůjde. Na 2.7 jsme měli naplánovanou svatbu a tak jsme se domluvili že v červnu vysadim ha a uvidíme. Týden po svatbě jsem byla pořád strašně unavená a vyjít schody byl pro mě nadlidský úkol. Bylo mi to hned jasný. Udělala jsem ráno test a krásný / / . Řikala jsem si že počkam a neřeknu to ani manželovi a dam mu pak až fotku. Odpoledne jsem šla domu a zas funěla do schodů. Manžel mi řiká - ty funíš jak kdyby jsi byla těhotná, měla by jsi zas začít makat. A já na něj - jsem těhotná 😀. Brečeli jsme oba štěstim. 

Těhotenství bez jakéhokoliv problému,ale intuice na mě křičela od začátku že to přijde dřív. Tašku jsem měla zbalenou od 20tt, porodnici zvolila dál ale vybavenou pro nedonošence. 

Bylo 10.2 byla jsem 34+4 na kontrole vše ok. Vecer sel manzel s kamaradem na ples. Ja nemohla spat. Kolem pulnoci uz jsem usinala. Pes ktery lezel semnou, najednou vybehl z pod deky. Koukam na nej a rikam co je? A citim teplo. Rikam si to ne, urcite krev!!!! Sahnu a nic. Tak vstanu a uz musim bezet. Hupsnu do vany a ziram. Praskla mi voda. Je ji hrozne hodne. Ale cista. Stojim tam v kalhotkach a zachvacuje me strach. Beru rucnik a bezim volat manzelovi. Dotykovy telefon a mé třesoucí se ruce - to je něco. Manzel nechape co mu rikam. To nepil!!! Uz je nastesti pred domem, takze dupe nahoru. Umeju se, dobalim a vyrazime. 

Na přijmu mi nevěří. Prý jsem zamklá na 20 západů. Voda bohužel svědčí o něčem jiném. Mam o prcka strasny strach. Takže čípky na kontrakce, pak na otevirání. Malému se daří dobre. Nemůžu chodit. Jsem připojena nonstop na sondy. Pak dalši tableta, kapačka. Pak sprcha, kdy manzelovi umirali ruce jak me nahrejval 😀. A ta mi pomohla nejvic. Uz jsem malem nedosla na box. Umiram strachy.

11.2 - 19.45 asi na 3 zatlaceni a hupsnuti na bricho od Pa se v 34+5 tt narodil Davidek. Mel 2400g a 49cm a 9-10-10. Naprosto v poradku. Nachvilicku mi ho ukazali a hned nesli na Jip. Manzel sel hned s nim. Takovou dobu nesel. Umirala jsem strachy. Pak dorazil a jen se usmival. Byl v poradku, krasnej. Hned jsem usnula a rano mi pak zlaticko privezli a byli jsme uz jen spolu. 

Komentář byl odstraněný

To je krásné, jsem ráda že vše dopadlo dobře 🙂 ♥

1. bře 2016
maryonu
autor

@jankovaz. Děkuji. Dneska je to fyzicky nadprůměrný ďábel 😀

1. bře 2016

Začni psát komentář...

Odešli