Nikdy jsem si neříkala dopředu kolik budu mít dětí. Byla jsem toho názoru, že uvidím jak to půjde a pak si řeknu vlastně kolik. Ani malému nebylo pět měsíců a s otázkou: "Kdy bude druhé?", se roztrhl pytel. Tak počkej, já nemám ani odžitý rok s miminkem a mám přemýšlet kdy zase skočím do toho kolotoče? Vždyť jeden je málo a je to chudáček jedináček, dva jsou v pořádku a tři moc? A kdo to řekl? Nevypustíme tu otázku už automaticky když někdo založí rodinu, aby řeč snad nestála? Já nevím kolik nás bude, ale vím, že teď jsme štastni všichni tři a tak to může zůsta, může i nemusí. Tak kolik?
a poté příjdou dotazy .... a co to bude? .... hlavně abyste měli páreček !!!
kdo má jedno dítě je sobec
kdo má dvě jednodruhový je chudák (u dvou holčiček tě litují chlapi, u dvou chlapečků ženy)
kdo má tři a víc ten už je taky divnej
příšernou historku mi líčila těhotná kamarádka, které se okolí vyptávalo proč si pořizují to třetí, když už doma mají obojí ... to byla jako nehoda ?!? 🙂 🙂
Začni psát komentář...
Díky za článek! Nic si z toho nedělejte, mě se taky ptají, co teda to druhé. Navíc hodně mých kamarádek-maminek už čeká druhé dítko. Ale ne všechny. Některé ho prostě (zatím) neplánují. Já momentálně pro druhé dítko nemám tatínka a ikdybych ho měla, tak jsem vždy chtěla mít mezi dětmi trošku větší věkový rozestup. Ze dvou dětí rok, dva od sebe bych zbláznila, vím to 🙂 Já raději postupně a v klidu 🙂)) Dceru nadevše miluji, ale druhé dítko mě zatím prostě neláká (ani kdyby byl ten tatínek 🙂). Prostě to tak je. Každý to má nějak, každý to má jinak 🙂