Predilekce hlavičky u dětí. Co o ní víme?

Predilekce hlavičky patří mezi nejčastější abnormality motorického vývoje, se kterými se děti dostávají do pracoven fyzioterapeutů. Víte, co to je, jak predilekci předcházet a jaké jsou možnosti léčby? Čtěte dále.

Co to je a jak to poznat?

Predilekce hlavičky znamená, že dítě většinu času drží hlavičku otočenou k jedné straně. Musíme ale rozlišovat, zda dítě může hlavu otočit i na druhou stranu či nikoliv. V prvém případě se jedná o tzv. predilekční držení – dítě může strany otočení střídat – a do 6 týdnů věku je normální. V případě, že dítě nedokáže hlavu otočit, mluvíme o predilekci fixované. Ta je patologická v každém věku. K rozlišení nám pomůže jednoduchá zkouška. Když bdícímu děťátku dlaní zakryjete oči, bude se snažit otočit hlavu. Pokud se povede, není predilekce fixovaná.

U dětí s predilekcí je kromě otočení hlavy k jedné straně přítomna i asymetrie tělesné osy. Celý trup dítěte se prohýbá na stranu, podle toho kam miminko hledí. Pokud otočí hlavu, změní se i prohnutí trupu. To je normální i u predilekčního držení. Izolované otočení hlavy bez souhybu trupu se objevuje většinou mezi šestým týdnem a třetím měsícem věku. Ve třech měsících už by mělo být dítě symetrické jak v lehu na zádech, tak při zvedání hlavičky na bříšku.

Pokud tedy zjistíte, že vaše dítě má hlavu otočenou stále na jednu stranu a nemůže ji otočit, je na čase začít situaci řešit s pediatrem. Zbystřete také, pakliže miminko jednu stranu výrazně upřednostňuje nebo má hlavičku křivě při pasení koníků. Neřešená predilekce má neblahý vliv na psychomotorický vývoj dítěte a může předznamenat další problémy, včetně poruch svalového napětí a pohybových stereotypů, narušeného vnímání tělesného schématu a dalších komplikací. Také se často u těchto dětí vyskytuje asymetrický tvar hlavičky (tzv. sleželá hlavička).

Co to způsobilo a jak to řešit?

Predilekce může být způsobena traumaticky během porodu. Konkrétně rizikové jsou instrumentálně zakončené porody (kleště, vakuumextrakce) a císařské řezy, ale i u bezproblémových porodů se může vyskytnout. Dochází zde k traumatizaci (většinou nepozorované) oblasti krční páteře, na jejímž podkladě se vyvine blokáda. Pokud se fixovaná predilekce vyskytuje od časného věku, je dobré se nad touto příčinou zamyslet. Tyto blokády se dají jemně odstranit pomocí Dornovy metody nebo kraniosakrální terapie. Je důležité vybrat si terapeuta, který má zkušenosti s malými dětmi.

Predilekce způsobené vážnějším porodním traumatem (natržení svalu – kývače, zlomeniny klíčku) bývají naštěstí zachyceny a řešeny včas, individuálně podle rozsahu potíží. Pravděpodobně bude naordinována Vojtova metoda, uvolňování tkání a polohování hlavičky.

Poslední, ale velice četnou, skupinou jsou predilekce, které se vyvinou z fyziologického predilekčního držení. To se stává následkem nevhodné manipulace s miminkem a/nebo vlivem stimulů přicházejících ze stále stejné strany. Pokud se tento stav zachytí včas (predilekce se ještě dá korigovat), je dobře řešitelný prostou úpravou podmínek – maminka se zaučí ve správné manipulaci s dítětem a stimuly jsou dítěti nabízeny z opačné strany (viz níže odstavec Prevence). V případě, že je predilekce zachycena později a na úpravu režimu nereaguje, přichází řada na Vojtovu terapii. V té vás vždy musí zaškolit odborník!

Prevence

Vždy je snazší poruše předcházet, než ji léčit. Dodržujme tyto zásady:

Správná manipulace s miminkem – nejmenší věkové kategorie nosíme v klubíčku či tygříkovi. Velice důležité je střídat ruce, na kterých dítě nosíme – tím i měníme směr, kterým se dítě dívá (většinou směrem od matky). Nenosíme svisle.

Symetrie v přísunu podnětů – typickou chybou je umístění postýlky u zdi – dítě stále hledí na jednu stranu, ze které přichází matka. Postýlku umisťujeme buď do prostoru (a chodíme z obou stran), nebo střídáme strany, na kterou pokládáme hlavičku a nohy. Střídáme polohu i na hrací dečce a všude, kde miminko tráví čas.

Při hraní pohybujeme hračkou ze strany na stranu, aby dítě muselo otáčet hlavou. Pro novorozence je nejzajímavější lidský obličej nebo hračky s výrazným kontrastem černé a bílé. Při zvedání hlavičky na bříšku ukazujeme hračku ze středu. Je důležité hračkou pohybovat pomalu a klidně. Takto malé děti se vydrží soustředit pouze krátkou chvíli, dáváme proto pozor, abychom je nepřetížili. Za to ale můžeme nabízet „cvičení“ vícekrát denně.

PS: Z osobní zkušenosti mohu říci, že nejlepší motivací pro otočení hlavy je prso ;)

Zajímá vás více o fyzioterapii maminek a dětí? Podívejte se na můj blog FYZIOMIC!