Nedávno mi přišel e-mail s dotazem od maminky jedné malé holčičky, která hlavičku otáčí jen na jednu stranu. S jejím laskavým svolením dotaz i mou odpověď zveřejňuji, aby mohla posloužit  i jiným maminkám, které podobný problém zažívají.

Dobrý den, prosím o radu ohledně miminka. Naše A. má 6 týdnu a na dnešní kontrole u dr mi bylo řečeno, že dává hlavičku k jedné straně. Při spasení kouká do prava a nechce se jí moc otočit hlavičku na druhou stranu. Prosím co s tím? Paní dr nám řekla cvičit s hračkami a motivovat ji. Nosit v klubíčku a na ruce. Pravděpodobně za to mohu sama protože při říhnutí na rameni mi většinou usnula :( Nerada bych abychom došli k nějakému bolavému cvičení. Jak často s ní mám cvičit? Děkuji za odpověď a omlouvám se za otravovani.

A tady je má odpověď:

Dobrý den, paní XY,

dnes jsem se dostala k odpovědi na Váš dotaz ohledně miminka a hlavičky otočené k jedné straně. Podle toho, co píšete, se jedná o predilekční držení hlavičky. Tento stav by se měl řešit, protože způsobuje asymetrické držení, a to nejen hlavičky a krku, ale i celého tělíčka.

Přístupu, jak lze tento problém řešit, je několik. Do velké míry záleží na závažnosti stavu a také na tom, komu se dostanete "do ruky". Pokud lékařka neshledala na miminku jiné abnormality vývoje, pokusila bych se to řešit úpravou režimu. Jak jste sama psala - motivovat děťátko, aby samo otočilo hlavičku i na méně preferovanou stranu. Takové cvičení může nenásilně probíhat po celý den - a tak je také nejúčinnější.

Takže jak na to? V prvé řadě je důležité si uvědomit, jak sama s děťátkem zacházíte. Častým nešvarem nás maminek (i mým) bývá nošení dítěte stále v té samé ruce (já třeba v levé). Podle povahy miminka tak miminko buď kouká stále k mamince nebo od maminky. Je třeba proto ruce střídat, nosit na levé i na pravé, v klubíčku, v tygříkovi. Odříhávat se dá také v klubíčku nebo ve svislejším tygříkovi, je to tak dokonce lepší. (A pokud miminko odříhávání vyloženě nepotřebuje, není nutné vůbec. My jsme to doma nikdy nepraktikovali.) Už to, že začnete nosit na obě strany je pro miminko "cvičení".

Také si hlídejte polohu v postýlce. Často miminka natáčí v postýlce hlavičku za světlem a nebo na stranu, ze které přichází maminka. Je proto dobré střídat v postýlce strany - jednou dáte hlavičku na jeden konec postýlky, podruhé tam, kde předtím byly nožičky... Také je dobré polohovat miminko na boky - nemusí pořád jen ležet na zádech nebo pást koníky na bříšku. Některá miminka na boku leží sama, některá se musí opřít zádíčky nebo bříškem o polštářek. Existují i tzv. "polohovací válečky" pro polohování na boku.

Při hraní s miminkem zkuste více přistupovat z neoblíbené strany, na tu stranu dávejte hračky při pasení koníků, na hrazdičce, štěrkejte chrastítky, ukazujte obrázky. Pokud nebude chtít otočit hlavičku, zkuste hladit na té straně ručičku a tvář. Největším lákadlem pro takto malé miminko bude ale vždy jídlo (prs či lahvička) a váš obličej. Využijte toho, mně se osvědčilo nabízet prs tak, aby tu hlavičku prostě otočit musel. Tohle všechno se dá prostě začlenit do vašeho běžného režimu, není třeba se nějak "nutit" do cvičení.

Pokud bude mít miminko dobrou náladu, můžete také zkusit jemně!!! hlavičku sama otočit na druhou stranu. Hlavně žádné násilí. Miminko bude pravděpodobně nespokojené. To můžete dělat například při každém přebalení, 2-3x, pouze krátce, žádný stres =). Pokud by dcera projevovala bolest nebo hlavička otočit nešla, bude třeba vyhledat odborníka, fyzioterapeuta. V takovém případě by se mohlo již jednat o fixovanou predilekci nebo blokádu.

Sledujte dcerku, zda dělá pokroky. Čím lépe jí půjde otáčení hlavičky i na druhou stranu, tím více ubírejte stimulaci, dělejte věci více symetricky. Někdy se totiž může stát, že se to otočí a miminko začne více preferovat tu stranu, kterou původně nechtělo.

Pokud by se vám zdálo, že se i přes změnu v režimu nic nemění nebo se dokonce horší, budete muset vyhledat odbornou pomoc. V nízkém věku se tyto problémy řeší snáze. Dalšími možnými cestami by bylo cvičení dle Bobatha, Vojtova reflexní lokomoce, možná mobilizace krční páteře, podle toho, jakého fyzioterapeuta si vyberete. Dala bych dceři "limit" např. 2 - 3 týdny - pokud se nic nezmění i přes vaši poctivou snahu, šup na fyzioterapii =). Pokud se objeví i malý pokrok, pokračujte doma. Každopádně pravidelně konzultujte na poradnách s pediatričkou.

Často ovšem režimová opatření postačují. Budu vám držet palce, aby to šlo i u vás. Můžete se také podívat na článek o predilekci. Také na youtube.com jsem našla pěkná videa, na kterých je vidět manipulace s miminkem - klubíčko, tygřík.

Hodně štěstí

fyziomic.webnode.cz

Predilekce hlavičky patří mezi nejčastější abnormality motorického vývoje, se kterými se děti dostávají do pracoven fyzioterapeutů. Víte, co to je, jak predilekci předcházet a jaké jsou možnosti léčby? Čtěte dále.

Co to je a jak to poznat?

Predilekce hlavičky znamená, že dítě většinu času drží hlavičku otočenou k jedné straně. Musíme ale rozlišovat, zda dítě může hlavu otočit i na druhou stranu či nikoliv. V prvém případě se jedná o tzv. predilekční držení – dítě může strany otočení střídat – a do 6 týdnů věku je normální. V případě, že dítě nedokáže hlavu otočit, mluvíme o predilekci fixované. Ta je patologická v každém věku. K rozlišení nám pomůže jednoduchá zkouška. Když bdícímu děťátku dlaní zakryjete oči, bude se snažit otočit hlavu. Pokud se povede, není predilekce fixovaná.

U dětí s predilekcí je kromě otočení hlavy k jedné straně přítomna i asymetrie tělesné osy. Celý trup dítěte se prohýbá na stranu, podle toho kam miminko hledí. Pokud otočí hlavu, změní se i prohnutí trupu. To je normální i u predilekčního držení. Izolované otočení hlavy bez souhybu trupu se objevuje většinou mezi šestým týdnem a třetím měsícem věku. Ve třech měsících už by mělo být dítě symetrické jak v lehu na zádech, tak při zvedání hlavičky na bříšku.

Pokud tedy zjistíte, že vaše dítě má hlavu otočenou stále na jednu stranu a nemůže ji otočit, je na čase začít situaci řešit s pediatrem. Zbystřete také, pakliže miminko jednu stranu výrazně upřednostňuje nebo má hlavičku křivě při pasení koníků. Neřešená predilekce má neblahý vliv na psychomotorický vývoj dítěte a může předznamenat další problémy, včetně poruch svalového napětí a pohybových stereotypů, narušeného vnímání tělesného schématu a dalších komplikací. Také se často u těchto dětí vyskytuje asymetrický tvar hlavičky (tzv. sleželá hlavička).

Co to způsobilo a jak to řešit?

Predilekce může být způsobena traumaticky během porodu. Konkrétně rizikové jsou instrumentálně zakončené porody (kleště, vakuumextrakce) a císařské řezy, ale i u bezproblémových porodů se může vyskytnout. Dochází zde k traumatizaci (většinou nepozorované) oblasti krční páteře, na jejímž podkladě se vyvine blokáda. Pokud se fixovaná predilekce vyskytuje od časného věku, je dobré se nad touto příčinou zamyslet. Tyto blokády se dají jemně odstranit pomocí Dornovy metody nebo kraniosakrální terapie. Je důležité vybrat si terapeuta, který má zkušenosti s malými dětmi.

Predilekce způsobené vážnějším porodním traumatem (natržení svalu – kývače, zlomeniny klíčku) bývají naštěstí zachyceny a řešeny včas, individuálně podle rozsahu potíží. Pravděpodobně bude naordinována Vojtova metoda, uvolňování tkání a polohování hlavičky.

Poslední, ale velice četnou, skupinou jsou predilekce, které se vyvinou z fyziologického predilekčního držení. To se stává následkem nevhodné manipulace s miminkem a/nebo vlivem stimulů přicházejících ze stále stejné strany. Pokud se tento stav zachytí včas (predilekce se ještě dá korigovat), je dobře řešitelný prostou úpravou podmínek – maminka se zaučí ve správné manipulaci s dítětem a stimuly jsou dítěti nabízeny z opačné strany (viz níže odstavec Prevence). V případě, že je predilekce zachycena později a na úpravu režimu nereaguje, přichází řada na Vojtovu terapii. V té vás vždy musí zaškolit odborník!

Prevence

Vždy je snazší poruše předcházet, než ji léčit. Dodržujme tyto zásady:

Správná manipulace s miminkem – nejmenší věkové kategorie nosíme v klubíčku či tygříkovi. Velice důležité je střídat ruce, na kterých dítě nosíme – tím i měníme směr, kterým se dítě dívá (většinou směrem od matky). Nenosíme svisle.

Symetrie v přísunu podnětů – typickou chybou je umístění postýlky u zdi – dítě stále hledí na jednu stranu, ze které přichází matka. Postýlku umisťujeme buď do prostoru (a chodíme z obou stran), nebo střídáme strany, na kterou pokládáme hlavičku a nohy. Střídáme polohu i na hrací dečce a všude, kde miminko tráví čas.

Při hraní pohybujeme hračkou ze strany na stranu, aby dítě muselo otáčet hlavou. Pro novorozence je nejzajímavější lidský obličej nebo hračky s výrazným kontrastem černé a bílé. Při zvedání hlavičky na bříšku ukazujeme hračku ze středu. Je důležité hračkou pohybovat pomalu a klidně. Takto malé děti se vydrží soustředit pouze krátkou chvíli, dáváme proto pozor, abychom je nepřetížili. Za to ale můžeme nabízet „cvičení“ vícekrát denně.

PS: Z osobní zkušenosti mohu říci, že nejlepší motivací pro otočení hlavy je prso ;)

Zajímá vás více o fyzioterapii maminek a dětí? Podívejte se na můj blog FYZIOMIC!