Tak mám pocit, že to všechno nezvládám. Jako by se to na mě všechno sesypalo, děcka jsou příšerné. Amálka umí zlobit a to prý u té DMO a EPI bývá ale malý co mi teď dělá, to je hrozné. Oni si nehrají, jen strhávajů povleční z postelí, sotva to začnu uklízet, hned letí do kuchyně a mlátí psa vařejků - podotýkám, že odemne to nemají, svoji 15 letou babku nebiju a ona je z nich už úplně na nervy. Všechno jen shazují, rozbíjí. Michal něco chce, dneska to byla knížka, nemůžu mu ji dát, trhá listy a tak mu říkám, vem si kravičku a zebru a spinkat. To nastal řev, pořád to chtěl, řval až se dávil, pak začal mlátit hlavou do postýlky ségry a když jsem ho oddělala, snažil se vyrvat šuple s ponožkama. Nepovedlo se mu to a tak mlátil hlavou do šuplíků. Fialový vzteky a dávící se spratek, to je síla. Vzala jsem ho pod pažu a do koupelny, studenou vodou mu 4x pořádně opláchla ten fialový ořvaný čumák. Teď vypadá jako by jsme ho ztloukli, nos má celý oškrábaný a na spánku taky škrabance, čekám, že mu to sfialový a zezelená a mě zavřů, že ho týrám a sousedi určo potvrdí, že ho mučím, protože tak řve, že to musí slyšet celé sídliště!
    Četla jsem od jedné zoufalé mamky, že její syn dělá něco podobného ale je to už dlouho. Amálka když se zlobí bije mě, prý ji musím nechat a nevšímat si jí... dobrý nápad, když mi to začnou dělat někde v obchodě, kde si lehne na zem a kope do mě, škrabe mě do obličeje, tříská mě a je šílená. Asi ji tam nechám ležet a půjdu domů.... jsem strašně unavená a jako by nebylo nic pěkného, jen hovna v hrnci, pořád načurané, pořád jen umývám, uklízám a ještě za to dostanu na rypák od děcek. Nějak se z toho nemůžu dostat... uf, díky, že se mám kde vypsat 😀