Upřímnost

Již v pořadí třetí článek mojí nejstarší dcery🙂

Většinu svého života jsem si myslela, že upřímnost je jedna z mých špatných vlastností. Ale čím jsem starší, tím víc jsem za tuto vlastnost vděčná

Nikdy jsem neuměla pořádně lhát, řekla bych, že velký podíl na tom měla nejen moje výchova, ale i to, že můj táta byl dlouhou dobu u policie a já se prostě bála, že mojí lež prokoukne  To policajti umí. 

Nikdy jsem nebyla za školou, nikdy jsem nepřišla domů pozdě a i když jsem byla v pubertě, naši mi mohli 100% důvěřovat. Jasně, nebyla jsem svatá, taky se mi pár velkých průšvihů povedlo, ale vzájemná důvěra s mými rodiči pro mně byla vždycky moc důležitá.

A teď, když jsem vyrostla z malé holky, stává se mi celkem často, že za mnou ostatní, hlavně kamarádi, chodí pro radu anebo chtějí slyšet můj názor na danou situaci. Kluci, holky – každý děláme občas vrbu, takže určitě víte, o čem mluvím. Čeho si ale na mně cení je, že řeknu vždycky to, co si myslím. A pokud chce někdo slyšet můj názor, řeknu mu ho, i když to občas není úplně příjemné.Samozřejmě s ohledem na city a pocity druhých. Ale víte co? Přátelé jsou mi za to vděční, protože lidé prý  upřímní být neumí. A bohužel je to tak.

Hodně z nás se bojí vyjádřit svůj upřímný názor. Někteří se bojí nesouhlasu, jiní se schovávají za svojí „masku“ a snaží se každému zalíbit, jiní se bojí ztrapnění…těch důvodů je spousta. Já si ale myslím, že upřímný by měl být každý člověk. Jasně, že není dobré cpát svoje upřímné názory na potkání každému nebo se snažit kolegovi v práci vysvětlit, že pro Vás je prostě hlupák a nemáte ho rádi. Ale upřímnost v komunikaci je opravdu moc důležitá. Kdyby totiž lidé byli upřímní, ušetřili by si spoustu trápení, domněnek a potažmo i času, protože by se nemuseli zatěžovat výmluvami.

Pokud se Vám něco nechce, nedělejte to. Pokud nemáte náladu jít s přáteli na kafe, řekněte jim upřímně proč, namísto vymýšlení si, že musíte udělat tohle a tamto. Lidé to ocení. Alespoň já si to myslím.

Budu stokrát raději za upřímnost, než aby mne konejšili a mazali mi, jak se říká, „med kolem huby“, anebo ze mě dělali hlupáka. A co je opravdu moc důležité, buďte upřímní ke svým partnerům a vyjadřujte svoje city a pocity. Řekněte, když se vám něco nelíbí (a nedoufejte, že se partner dovtípí) a naopak oceňte, když vám partner udělá radost. Pozitivní odezva je úžasná, energií nabíjející věc!🙂

Zjednodušte si svůj život, nepřemýšlejte nad nejrůznějšími příběhy, kterými byste mohli „nakrmit“ svoje okolí.Nehrajte si na někoho, čím se 100% necítíte být – budete šťastnější.

Není možné se zavděčit každému, a tak se nad tím povzneste a buďte sami sebou. Protože lidé, kteří vás mají rádi zůstanou po vašem boku na cestě životem, ať už jste jakýkoliv.

Tenhle článek bych ráda věnovala všem, kteří se nebojí říci upřímně co si myslí!