Nepořádek

Článek č. 4 ze seriálu JSME PARŤÁCI

Také jste ten rodič, který se neustále zlobí, že si jeho dítě po sobě neuklízí?

Po bytě se všude možně válí různé hračky, tablety, mobily, notebooky, pastelky a jiné věci, které děti přes den vytahají a už po sobě neuklidí? U nás to bylo zrovna tak.

Tenhle nápad jsem dostala v době, kdy mě změť různých kabelů a nabíječek visících snad ze všech zásuvek v bytě, válejících se po podlaze v různě velkých propletencích přiváděla k šílenství. Stále dokola jsem je rozmotávala a uklízela  do šuplíku v obývacím pokoji. Za 2-3 dny to bylo to samé. Uf.

Jsem máma, která skoro vůbec nekřičí, nemám to ráda. Stává se mi to tak jednou, maximálně dvakrát za 10 let. 

Tak ne, přiznávám se, tak 2x do roka se rodině taky podaří mě pořádně naštvat a potom jsem jak vichřice. 🙂 Lidé, kteří mě znají, o mě říkají, že moje trpělivost je nekonečná, skoro mají pravdu. Ale víte, jakou mi to dalo práci, než jsem se to naučila? Děsnou! (-: Chcete  se to také naučit?

Tak zpátky k věci.

Jednou, když jsem opakovaně v rámci stírání podlahy rozmotávala ten příšerný zamotanec z kabelů, hned po tom, co jsem děti 3x za sebou prosila, aby si uklidily hračky, blesklo mi v hlavě něco geniálního. Tedy aspoň mě se to podle výsledků geniální zdá. Už jste zvědaví?

Nejdřív, ale musíte vědět, že podmínkou toho, abyste to mohli aplikovat i vy je, aby Vaše děti dostávaly kapesné nebo příděl sladkostí.

U NÁS JE TO TAKHLE: Večer, když už je jasné, že nebude čas na hraní, připomenu dětem, že je čas obejít celý byt a uklidit si po sobě, co kde nechaly. Nádobí z večeře, oblečení, hračky ….. Když někde ještě vidím nějakou sklenici nebo kalhoty jednoduše zavelím- Davide (Adélko) kalhoty  (nádobí) apod. To stačí. Na to děti většinou slyší. Není potřeba lamentovat „pořád dokola ti opakuji….“,nebo „ty se to snad nikdy nenaučíš!“ Nepoužívám ani jiné podobné věty.

Když večer vlezou do postýlek obejdu celý byt. Nad drobnostmi někdy přivřu oko a doklidím, ale nad věcmi dětské potřeby rozhodně ne. Posbírám, co kde najdu a dám, jak jinak, než do papírové krabice. 

To ale není jen tak obyčejná krabice, je to obchod. 🙂 V krabici máme malou zavařovací sklenici s víčkem na peníze. Nejen děti, ale i já a manžel většinou za 1-2 dny zjistíme, že nám něco děsně důležitého chybí a přijdeme si to do obchodu koupit. Za kus 5-10 Kč. Penízky takhle vybrané šetříme na výlety.

Výborně se to osvědčilo. Bojím se, že budu muset za krátko obchod zavřít, protože už nebudeme mít co prodávat. 🙂 Děti si dávají čím dál větší pozor, aby jim něco nechybělo.

Pokud se Vám tahle hra líbí, nezapomeňte, že pravidla musí, stejně jako u nás platit pro všechny členy domácnosti, tedy i pro Vás! Občas mě a manžela nachytají děti. Hlavně ta menší to hlídá a dohlíží na to, abychom také poctivě zaplatili. 

Pokud Vaše děti nedostávají kapesné, zkuste prodávat třeba za bonbón. Dítě dá bonbón Vám, a když nachytá Vás, dejte zase jeden vy jemu.

Nezapomeňte se na všech pravidlech s dětmi domlouvat. Neměl by je stanovovat rodič sám, měla by to být domluva rodičů s dětmi. Jen tak bude zábavné je dodržovat a budou vyhovovat všem.

Víte, že děti s  rozvinutým estetickým cítěním více udržují pořádek? Je pro ně totiž důležité, aby se jim jejich prostředí líbilo.