Jsou šťastní lidé blázni?

Další článek z „dílny“ mojí nejstarší dcery🙂

Mám ráda lidi. Ráda je pozoruji, ráda se s nimi bavím a ráda zkoumám jejich myšlenky, názory a ideje.  Baví mě poslouchat jak mluví a ráda se zapojuji do diskuzí, i když už možná ne tak bezhlavě. Jsem totiž docela horká hlava a dřív jsem žila v tom, že každému musím říct svůj názor, ať ho slyšet chce nebo nechce. A úplně nejlíp mi dělalo, když s mým názorem nakonec souhlasili. Jasně, teď už vím, že je to nesmysl. A tak se snažím raději poslouchat. A přiznám se, že občas poslouchám i rozhovory cizích lidí, kteří sedí třeba u vedlejšího stolu. Připadá mi smutné a zarážející, jak negativně někteří přemýšlí.

Podle mě existují jen tři typy lidí. Lidé šťastní, nešťastní a ti, kteří jsou nešťastní, ale snaží se s tím něco udělat.

Poslední dobou se mi stává, že potkávám lidi, které jsem už dlouhou dobu neviděla. Spolužáky ze základní a střední školy, kolegy z mých předchozích zaměstnání, známé z mého dětství . Moje první otázka většinou zní – „Jak se máš?“. Mnoho z nás se ptá ze slušnosti, protože to máme zautomatizované nebo prostě jen, aby řeč nestála a konverzace se mohla dále rozvíjet. Ale víte co? Mě opravdu upřímně zajímá, jak se mají. V tom nejlepším případě mi začnou vyprávět o tom, jak jsou spokojení, šťastní, jak skvělou práci mají, kde všude byli co viděli….v tom horším, a bohužel dost častém, případě spustí o tom, jak chodí do práce, kterou nemají rádi, jak je štve co se děje ve světě. Jaký jsou lidi zrůdy a oni jsou ti největší chudáci, kteří ne a ne najít štěstí. Jak je bolí tohle a tamto a jak jim další člověk zlomil srdce. Samozřejmě i je, některé taky možná upřímně, zajímá jak se mám já. A víte jaká je moje nejčastější odpověď? „Mám se výborně!“

Mně totiž doma vždycky říkali, že dobře je za 3 a s tím já se prostě nespokojím.Jasně, člověk nemůže být pozitivní každý den a za každé situace. Ale je jen na něm, jak často a jak moc šťastný bude.

Když si vyslechnou moji odpověď následuje jejich „a jak to? Ty se máš výborně? Já se chci mít taky tak.“

Proč se mám výborně? No protože jsem se tak rozhodla! Protože nekoukám na zprávy v televizi, protože se snažím vyhýbat se lidem, kteří si ustavičně na něco stěžují, protože se zajímám o osobnostní rozvoj, čtu motivační knížky, jdu si za svým cílem a protože vím, že štěstí nepřijde odněkud z pohádkové země, ale že ho najdu uvnitř sebe sama.

A teď se dostáváme k názvu mého dnešního článku.

Převážná část známých mě má za blázna a naivku. Nebo na mě tak alespoň koukají. Podle mě si všeobecně lidé myslí o těch šťastných něco v tom smyslu. Nejednou jsem si vyslechla, že pozitivní myšlení nefunguje, a jaký je nesmysl to, že co si přejeme, se nám v životě děje. Že lektoři a kouči osobnostního rozvoje jsou  šarlatáni, lháři a zloději a je to všechno jenom snůška nesmyslů a keců.

„Zvláštní, mě to funguje.“ A pak s přáním hezkého dne a odchodem většinou rozhovor končím. Proč na sebe nechat prskat negativní energii ostatních že?

Nevěřím na osud a nevěřím ani na náhody. Věřím na to, že si lidé přitahují doživota to, na co se vědomě nebo nevědomě soustředí a co si přejí.Věřím, že pozitivní myšlení dělá život jednodušší, hezčí a šťastnější. A věřím, že každý člověk, kterého jsem v životě poznala, mi zkřížil cestu z nějakého důvodu – měl mě něco naučit, něco mi dát. Ale hlavně věřím, že to, jestli jsme v životě šťastní nebo nešťastní ovlivníme jenom my sami. Nikdo jiný!

Takže máte dvě možnosti:

Buď můžete ustavičně nadávat, stěžovat si, fňukat a být obětí svého „podělaného života“ anebo můžete být tvůrcem spokojeného, smysluplného, úžasného, smíchem a radostí naplněného života, ve kterým se budete těšit na každý nový den!

Je to jen na Vás!