Jak spolehlivě zabít sebevědomí svého dítěte
Zkoušeli jste se někdy zamyslet nad tím, jak mluvíte se svým dítětem? Nedávno jsem se setkala s paní, se kterou jsme zapředly rozhovor kolem výchovy dětí. Říká: „Mně se líbí, jak to dělá můj manžel. Ten zavelí a děti jdou udělat bez řečí, co po nich chce, dál s nimi nediskutuje a oni vědí, že to prostě udělat musí. Přede mnou takový respekt nemají. Někdy se dokonce zaseknou a já je vůbec nemůžu donutit k tomu, aby udělaly to, co po nich chci.“ Sevřel se mi žaludek. Přesně jsem v ten okamžik věděla, jak se dítě v těchto situacích cítí.
Zkuste si představit, jak byste se cítili vy, kdyby váš partner zavelel a vy museli bez řečí udělat to, co po vás chce. Bez ohledu na to, jestli tomu rozumíte nebo ne, bez ohledu na to, jestli se vám to líbí, nebo nelíbí, jestli s tím souhlasíte, nebo nesouhlasíte, prostě bez řečí. Teď hned a okamžitě!!!!
Zkuste si uvědomit, jak moc často mluvíme s našimi dětmi tak, jak by se to nám samým nelíbilo, kdyby tak s námi mluvili druzí. Samé příkazy, zákazy kritika a porovnávání s druhými ve smyslu toho, jak ti druzí jsou lepší. A takhle je to celý váš život. Cítíte, jak vaše sebevědomí bere za své?
Mnoho rodičů ve víře toho, že dělají to nejlepší pro svoje děti, učí tyhle malé bytosti, které jako houby nasávají úplně všechno, co kolem sebe vidí a slyší, pouze slepě poslouchat.
Výchova strachem vede k tomu, že dítě sice udělá vždy to, co po něm chceme, ale neví proč a jaký to má smysl. A protože máma s tátou v očích dítěte vědí a umí všechno nejlíp, vezmou si to za své. Otiskne se do nich vzorec jejich chování a budou ho stejným způsobem uplatňovat i v dospělosti. Budou poslouchat.
S největší pravděpodobností, budou vždy zaměstnanci a nikdy nebudou mít dost velké sebevědomí na to, aby se postavily na vlastní nohy. Nenaučíte je totiž samostatně se rozhodovat, správně věci posuzovat, zodpovídat si sám za sebe, protože to vždy „lépe“ rozhodnete a uděláte za ně. Naučíte je pouze poslouchat. Tentýž vzorec budou uplatňovat i ve vztazích. Budou si hledat kamarády, kteří jim budou nadřazení a oni vždy rádi udělají vše tak, jak to chtějí druzí. Najdou si jim nadřazené, mnohdy despotické partnery.
Jen se rozhlédněte kolem sebe, poslouchejte. Kolikrát jste slyšeli o týraných ženách? Domácího násilí je kolem nás tolik, až mě to děsí. Několikrát jsem mohla s těmito ženami mluvit a víte, v čem se shodují? „Zbil mě, ale já jsem si to asi zasloužila. Kdybych to udělala tak jak on chtěl, kdybych poslouchala, tak by mi to neudělal. Když nedělám věci, které mu vadí, tak je na mě hodný. On mě má rád“ BRRRR, hrozné, že? Ve většině případů z těchto manželství a partnerství nikdy neodejdou.
Přimlouvám se dnes za všechny ty malé, nás milující bytosti, buďme jim rovnocennými partnery. Mluvme s nimi, vysvětlujme proč to a to potřebujeme tak a tak, ptejme se jich, jak to potřebují ony, dovolte jim vyzkoušet si jejich řešení situací na vlastní kůži a příště jim pomozme udělat to lépe, dovolme jim, aby se vyvíjely a posouvaly ve svých životech stejným způsobem jako my, na základě vlastních rozhodnutí a zkušeností. A buďme jim vždy na blízku, pro případ, že budou potřebovat naší pomoc.
Nesnažme se je ovládat, zastrašovat, manipulovat a trestat proto, abychom dosáhli svého. Připravili bychom je tak na to, že až vyrostou, bude to za nás dělat někdo jiný. A to už by se nám milujícím rodičům jistě nelíbilo.
Doporučujeme
dva odstavce si s dovolením půjčím 🙂
@makynaeliska taky to tak myšlený není...jen chce autor říct, abychom dětem vysvětlovali, proč co po nich chceme...trvat na tom pak můžeme, v tom to špatný není, je v tom, když dětem přikazujeme, aniž bychom jim vysvětlili proč to po nich chceme....já v tom vyrůstala a pociťuju to na sobě teda hodně, ten nedostatek sebevědomí....Jendovi vysvětluju, ale samozřejmě úměrně věku...nevylučuje se to podle mě ale s tím, že pokud po dítěti něco chceš, důsledně máš trvat na splnění..ale ne primárně řevem a způsobem Udělej to, protože jsem to řekla.
Aspoň tak to chápu a praktikuju já...
Krásně napsané, tak by to
mělo být. Ale jsou situace, kdy nejde láskyplně vysvětlovat, nabízet možnosti a kdy nejde neuplatnit mírné pohrození. Jde o to, kdy jde dítěti o zdravi či život. Děti často dobře vědí, že to či ono by neměly dělat a často to zkoušejí, co my
na to. Takže ve chvíli,kdy se mi dítě sekne v půli vozovky a dál nejde, nemám čas s ním diskutovat,dávat mu na výběr,ptát se ho,proč zastavilo a klidně mu vysvětlovat,že když nepůjde,že nás něco zajede. Děti nemají pud sebezáchovy ve smyslu, źe nemají zábrany cokoliv
zkusit, protože neví, co by se mohlo stát. A my jim to musíme vysvětlit a v nebezpečných situacích si nehrát na "partnery" ,ale na rodič - dítě.
Otazka je, odkud se berou ti nadrazeni a despoticti partneri,,o kterych je v textu taky rec? Mozna prave z tech deti, ktere jsou sebevedome azaz, kterym se ustupuje a podle kterych musi vsechno bezet.
Prvni odstavec v clanku na me nepusobi jako vychova strachem, ale mozna jen maji zkusenosti, ze s tatinkem se nediskutuje, tatinek je dusledny a maji z neho prirozeny respekt. A to je dobre. Deti se potrebuji naucit respektu, potrebuji se naucit taky poslouchat. Kam vede dnesni demokraticka vychova, o tom se ve zpravach ted mluvi hodne, viz sikana ucitelky, nebo dnes sikana ve druhe tride...
Co zminujes v textu dal, to samozrejme spatne je...ale celkove, ano, ja budu rada, kdyz moje dite poslechne, kdyz mu neco naridim. Ne ze by se me balo, ale ze me bude respektovat.
@m_d přesně tak...naši nejsou zlí, ale prostě autoritativní...docela mě "bolí", když vidim svýho tátu, jak stejně jedná i se synem, svým vnukem...ale i kdybych mu to řekla, ničeho nedosáhnu, jedině hádky...pro něj jsem totiž taky pořád dcera, která musí poslouchat a odporovat mu vlastně nesmím...ach jo
Souhlasim s tebou, ale to prirovnani tech tyranych zen se podle me k tomu tematu nehodi je to michani dvou rozdilnych veci, ale vim, kam tim smerujes...
@78marcela ja si myslim, ze dite je jednak samostnatna jednotka a jednak osobnost, osobnost se ma podporovat a ne uslapavat a melo by fungovat jiste partnerstvi mezi rodici a detmi, vychova typu mama vzdycky pravdu, prtoze jsem rodic je dle meho nazoru dost nesmyslna, protoze to tak proste neni, nikdo nema vzdycky pravdu...tady nemluvim o tom, ze by si melo dite delat co chce to rozhodne ne
@nyc09 ja taky nemluvim o tom, ze by si dite melo delat co chce, ani ze ma mama vzdycky pravdu. Jen si proste nemyslim, ze ten prvni odstavec znazornuje vychovu strachem. Nikde neni psany, ze se deti otce boji, na me to spis pusobi, ze z nej maji respekt, ktery nemaji z matky.. A to si nemyslim, ze je spatne.
K vychove se ma pristupovat dusledne!!! U nas doma se muselo poslouchat a jinak to neslo, a nezda s mi, ze bych byla utapla!!! Mam kamaradku a ta vychovava syna tim modernim spusobem domluvy! Katastrofa!!!!! Nezvladatelnej, nikoho neposlechne ve skole si ucitelky stezujou!!!! Bejt tou kamaradkou tak se bojim usnout!!! Jednou sem ho hlidala, mlatil meho syna tak sem ji rekla ze uz ho tu nikdy nechci! Strasna sranda byt 3 leteho kluka v osmy letech- on prej muze vsechno tak co s staram!!!! Volna vychova je zhouba lidstva!!!! Svoje deti nebiju, ale poslouchat se musi. Takze neposlechnou a nasleduje trest!!! Je dulezite aby dite melo respekt a slusne vychovani!!!! Přiklad: byla jsme se synek v nmocnici a na pokoji sme meli chlapecka s maminkou, maminka: umej si ruce jsi spinavy... Mamy ne nechce se mi. To same i po zachode a nemluve o zubech.... Hnus...domlouvala mu tam pul dne, nez se sestra nastvala a zorganizovala to sama. Syna mi privezli z operacniho salo a kluk byl zveavej a furt mu lezl do postele, do patem upozornni ze tam nesmi a musela jsm ho upozornovat ja jsm s nastala a kluk letel jak nǎazany blesk, protoze mi dosli nervy!!! Syn po pperaci bricha blijoci po narkoze a jerho to uajma a chce u nej byt?? No teda vychova nervíchova uplne na hovno!!!
Me je okolo triceti a kamaradce taky tak,shodly jsme se,ze jsme byly vychovavany s nulovym sebevedomym,ma mati se ani nesnazila,spis ponizovala jak mohla,diky manzelovy sebevedomy nejake mam.Ale s detma se snazim podle situace,vse nemusi byt hned okamzite a deti to ani hned nazv
nezvladnou,takze cokoliv trva deset,dvacet minut,vim to,,,,jsou to deti,ne roboti a ne masinky,aby plnily me prani okamzite.Vim to sama ze sveho detstvi,vse muselo byt okamzite,nenavidela jsem to,proto se snazim u svych detech jinak...
Já asi chápu co chtěl ten článek říct,ale ten uvodný příklad mi do toho tiež nehodí.Muj manžel má u syna větší respekt ví že se mnou muže vyjednávat i když neustoupím dost často spravíme dohodu výhodnu pre obe strany Zažila som vela situacií kedy sa dětom prikazovali veci nebo dali tresty bez vysvetlenia(neboli to moje deti) alebo sa im nadávalo do hlupakov ,debilov a boli podcenovaní...když děláte obyčejnou prodavačku v obchode lecos vidíte a slyšíte...a to sou tie deti které podle mě budou mít v budoucnu problém se sebevědomím.Muj starší syn byl už na pískovišti ten kterému všechno brali ,ten kdo se nových věcí dost bál a postupním povzbudzovaním ,motivaciou,chvalením vidím každým dnom ako jeho sebavedomie rastie a skuša to samozrejme aj na nás 🙂A je práve na nás ako sa k tomu postavíme 🙂
On je asi rozdíl mezi autoritou a strachem. Můj muž taky co řekne to platí a bez debat. Ale za á, mu to dost myslí, takže jeho požadavky maj hlavu i patu a za bé, i když je jasný, že když ho děti neposlechnou, přijde trest, nikdy by se ho nebály, protože ví a znají ho. Můj muž má přirozenou autoritu, můj muž nebudí hrůzu. A rozhodně nikomu nesnižuje sebevědomí tím, že po něm chce aby si plnil svoje úkoly.
Mimochodem, z předchozích vztahů má dva syny, ani jeden z nich není chudák uťápnutej, jeden má svou autodopravu a druhej má dvě IT firmy, takže bych byla opatrná s názorem, že z dětí, které musí doma poslouchat, vyrůstaj chudáci bez sebevědomí.
Mimochodem já si troufám tvrdit, že jsem prošla hodně despotickou výchovou a nemám pocit, že by mě to nějak poznamenalo (když pominu teda jak to poznamenalo vztah k despotovi)
Normalne jsem se v tomhle clanku našla. Jsou tam i mi rodice 😕uz vim proc jsem byvala ta uslapla putka ... uzvim proč jsem k sobe tak kriticka. Fakt dik mami...
Doufam ze budu lepší matka
Tedy děvčata, tolik komentářů jsem ani nečekala! Moc si vážím každého z nich!!! 🙂 S většinou souhlasím. Je pravda, že děti by měly cítit jistou autoritu vůči svým rodičům, nesmí to však být autorita vynucená strachem, ale autorita přirozená. Pak je vše v pořádku 🙂
Kéž by všechny naše děti mohly mít zdravé sebevědomí. Ne nízké, které by jim komplikovalo jejich životy v budoucnu, ale ani ne přehnaně vysoké, které by je vedlo k arogantnímu a sebestřednému chování. Protože i to, je v budoucnu často vyřazuje ze společnosti.
Začni psát komentář...
Ja nevim....Bud tenhle clanek spatne chapu,ale ja si nemyslim,ze kdyz dceri reknu at neco udela ,ze to po ni chci a ze musi poslouchat,ze bych v ni zabijela jeji sebevedomi.....