Vojtíšek mezi námi

11.7.2010 v 18:25 se nám narodil syn Vojtíšek s váhou 4,23kg a 53cm a my jsme za to moc šťastní

10.7. 2010 v 12:36 jsem vařila pozdní oběd a čekala na manžela až přijde z fotbalu, kde si dal naštěstí jen jedno pivo a najednou ze mě něco vyteklo tak jsem sí říkala to je asi výtok jenže během chvilky znovu a pak zase, takže během chvilky mokro. Tak jsem psala manželovi ať to s tim pivem nepřehání, byl akorát mezi dveřma, tak jsem mu řekla, že mi asi odtéká plodová voda. Tak se vyděsil, ale já ho uklidnila a řekla že si dám ještě sprchu a at mezi tím vyvenčí psa, chudák málem nenašel klíče na věšáku. Tak jsme jeli do porodnice kde jsem jim dala vložku a oni ji polili něčím a čekali až se zabarví aby zjistili zda je to skutečně plodovka. Mezi tím mě dali na monitor kde se to začlo stupňovat. Během chvilky pode mnou louže. Po chvilce přišla mudra a prohlídla mě, ale než stačila udělat prohlídku tak to ze mě teklo proudem. Takže to plodovka byla, jenže to bylo vše, kontrakce a boleti žádný. Nechali si mě tam do druhého dne a manžela poslali domů a čekalo se jak se mi to rozjede. Byla to hodně dlouhá noc, samozřejmě jsem se vůbec nevyspala a čekala kdy se začne něco dít, jenže ono nic. Ráno v 10hod mi dali čípek, který mi měl rozjed kontrakce a šla jsem do teplý sprchy, jenže ten nezabral, tak mi dali další a zase nic. Po chíli jsem začla mít mírné bolesti ale nepravidelné,měla jsem radost že se to konečně rozjíždí a mě nic nebolí, skákala jsem na míči a koukala na TV 😀 to mi ještě bylo celkem veselo. Jenže voda mi přestala odtékat, stále mě posílali na monitor a prohlíželi,ale nic se nedělo. Tak mi zavedli vyvolávací tabletu, no nic příjemnýho, ale co následovalo potom... kontrakce v jednom kuse které trvali hodinu a čtvrt ani jsem nedošla na monitor, prodýchávala jsem je ale dlouho to nešlo bylo to nekonečný a bolestivý, pak to ale ustalo. Mimo jiné jsem si myslela že na té koze kde mi zavedla tabletu jsem si přeležela záda protože mě začli bolet, to jsem netušila že mi začínají křížové bolesti do zad. Když to ustalo tak mě zase prohlídli a mudra mě hned poslala na sál cca 12:30hod, tak jsem volala manžela ať přijede že akce začíná. Jenže to jsem netušila že skončí až v 18:25hod. Pan primář když si mudra už nevěděla rady mi píchl vodu, to byl bazén, ale ani to nepomohlo. Na sále jsem dostala dvojitou dávku oxitocinu a potom epidural, který mi ulevil cca na hodinu od těch hrozných kontrakcí, nejhorší byli ty křížové. Dostala jsem se až na kontrakce po 3minutách ale stále jsem byla otevřená pouze na 2cm. Když mi píchali epidurál bohužel to nešlo ale trefili se když jsem měla kontra a to jsem viděla všechny svatý. Když už se blížila 18hod tak jsem si říkala že už nemůžu dál po tom všem ještě samotný porod, vyzkoušeli opravdu vše. Zeptali jsme se na to s manželem jestli by to nešlo že už nemám sílu, tak primár skonstatoval že není vyhnutí. Divím se že jsem došla na sál po svých. Přikurtovali mi ruce a během chvilky tolik mudrů okolo. Manžel si sedl vedle mě, držel mě za ruku a já začla brečet, měla jsem hrozný strach, i když jsem věděla že to bude za chvíli za mnou. Manžel mi byl ohromnou oporou. Masíroval mi záda a pomáhal mi na sále jak jen mohl. Také děkuji všem PA a anestezioložce která mi celou dobu říkala co se mnou dělají. Stále jsem se anestezioložky ptala zda už vidí Vojtíška, po chvíli mi řekla že už vidí hlavičku a já cítila tlak jak ho ze mě tahají, bolesti naštěstí už byli pryč. Vojtíšek byl venku a dětská mudra si ho vzala a ukázala mi na vteřinu fialové klubíčko, které vážilo 4,23kg a měřilo 53cm a za chvilku přišel manžel a měl v ruce smotaný uzlíček našeho miláčka. Sedl si vedle mě díval se mi do očí a tekli mu slzy. Když mi našeho synka ukázal, hned jsem zapomněla na všechny bolestli. Na tu chvíli v životě nezapomenu. Během 10min mě zašili a odvezli na JIP. Manžel za mnou přišel a děkoval mi a odjel domů zapíjet 🙂 V noci mi po dvou hodinách píchali injekce proti bolestli. Ráno 12.7. v 4:30 přijela sestra z novorozeneckého oddělení a v kočárku měla našeho miláčka kterého mi položila vedle ruky. Dívala jsem se mu do očí a nevěřila že ten uzlíček je můj. Manželovi jsem strašně moc vděčná za to že to se mnou prožíval a jsme nyní nejšťastnější rodiče na světě. Všechno to před tím za to opravdu stálo.

16.07.2010 jdeme domů a vážímě 3,70kg spadli jsme než se mamince udělalo mlíčko ☹
22.07.2010 první návštěva dětské doktorky, vážíme 3,80kg ale už plně kojíme,ale ještě dokrmujeme,protože jsme pořád hladový,tak snad se to zlepší a půjde váha nahoru...
30.07.2010 další návštěva dětské doktorky,konečně nabíráme máme 4,25kg
23.07.2010 kontrola po šestinedělí, váha 5,40kg, délka 58cm, obvod hlavičky 40,5cm jinak se máme výborně 🙂
03.08.2010 kontrola kyčliček,kvůli pravé musíme dávat na jednorázové plíny ještě dvě látkové,vypadám jak vosa s tou prdelkou velikou,ale snad nám to pomůže a na další kontrole už budou obě kyčličky v pořádku
23.8.2010 kontrola po šestinedělí, váha 5,4kg,58cm,obvod hlavičky 40,5cm a vše oká
31.8.2010 kontrola kyčliček,stále 3 plíny
12.10.2010 kyčličky dobrý,jen nemáme vyvinutá jadérka,pro jistotu ještě do další kontroly 3 plíny :-/
18.10.2010 kontrola na 3měsících + první očkování hexa+prevenar 7, máme 6,35kg, 60cm, obvod hlavičky 42cm, druhý den po očkování zvýšená teplota 37,5°C ☹