Nedávno jsem psala shrnutí o tom, proč nepovažuji za dobré konzumovat mléko a mléčné výrobky nebo alespoň ne v takové míře, v jaké je to dnes běžné. Podobně je tomu u bílého cukru:
- bílý cukr není přirozenou součástí naší stravy, pravidelná konzumace bílého řepného cukru se datuje až od konce 19. století
- pro zpracování - rozložení cukru (sacharózy)do vstřebatelné a využitelné formy musí tělo sáhnout do zásob s vitamíny (zejména sk. B) a minerály (chrom, hořčík, zinek)
- sám o sobě přináší cukr tělu pouze energii, žádné jiné výživové hodnoty a o některé naše tělo ochuzuje viz výše
- konzumace cukru vede ke kolísání hladiny krevního cukru, kdy se po jeho konzumaci prudce zvyšuje jeho hladina a rychle po zpracování pomocí inzulínu zase rychle klesá a člověk opět pocítí chuť na sladké a tak pořád dokola – dochází k zatěžování slinivky břišní, zvyšuje se riziko vzniku cukrovky
- cukr podporuje růst patogenních mikroorganismů ve střevech, zejména kvasinek; nerovnováha mikroorganismů ve střevech může vést k celé řadě potíží, počínaje těmi trávicími, vznikem alergií a dalších potíží spojených s imunitou (střevní slizniční imunita závisí na správné střevní flóře a ovlivňuje fungování celého imunitního systému člověka)
- cukr zvyšuje riziko prakticky všech „civilizačních“ onemocnění (kardiovaskulární nemoci, rakovina…)
- cukr prokazatelně zvyšuje riziko zubního kazu a vznik obezity
- cukr má přímý vliv na útlum imunity, zpomaluje činnost bílých krvinek
- konzumace cukru tvoří návyk podobně jako je tomu u jiných návykových látek
Preference sladké chuti je pro nás přirozená, začíná to již sladkým mateřským mlékem, ale skutečně není dobré to se sladkým přehánět. Určitě nedoporučuji jako alternativu bílého cukru umělá sladidla (aspartam, sacharin a další)! Raději rozumně používejte med (atopici si dají pozor kvůli jeho alergennímu potenciálu), nerafinovaný třtinový cukr (jsou v něm alespoň minerály atd.) a střídmě obilné a jiné rostlinné slady a sirupy, případně stévii.
Pozor na to, že bílý cukr je ve velké řadě průmyslově zpracovaných výrobků, od sladkých jogurtů až po sušenky a „zdravé“ cereálie. Takovým se raději vyhněte a udělejte si domácí džem s třtinovým cukrem na slazení kaší a do jogurtu, domácí moučníky z kvalitních surovin nahradí sušenky a pokud děti odmítají pít vodu nebo neslazené čaje, nabídněte raději ředěný ovocný mošt.
Jen je strašně těžké těm dětem od určitého věku ten cukr nedat, když jim to cpe celé okolí, je to ve školce, řidiči busu cpu cukr a hlavně jak to ochutnají, tak to chtějí...a pak si říkám, když jim to vůbec nedám, neudělám z nich právě ty závisláky?
@blandik já jim dávám ode všeho ty zdravější varianty a když někdo něco nabídne, tak podle situace, někdy se vymluvím, že to nesmí (kvůli alergii) a někdy je nechám, právě kvůli tomu, co píšeš. Znám děti, co byly jako malé drženy hodně zkrátka a teď jak se jim dostane do ruky sladké, tak neznají míru... Takže my to hodně dávkujeme, staršímu dám kousek čokolády se třtin. cukrem, oběma želat. medvídky dtto, pečivo s domácím džemem, různé domácí dezerty a pudinky z ovoce, pudinku, agaru atd. s obilnými slady nebo agáv. sirupem, ale víc nic, jedině zmrzlinu (sorbet) na dovolené měli...
@luthien.k - máme to podobně, taky dávám čoko s vyšším obsahem kakaa a třin.cukrem jako sladidlem, pak žel.bonbondy s přirod.barvivy, domácí marmeládu (ty dáváš tedy jen ten třinový? slyšela jsem, že mezi bilým a hnědým není moc rozdíl)..zkusím mrknout na ta obilná sladidla, agáv.sirup..no mívá i zmrzlinu nebo nanuk, občas fidorku (bohužel to manžel ukázal), pak občas nějakou bezpečnější musli tyčku...
Začni psát komentář...
četla jsem (Michail Tombak - Je možné žít 150 let?), že lžička cukru se odbourává v těle 3 dny..