Nedávno jsem potkala několik spolužáků ze základní školy. Dali jsme se do řeči, popovídali a tak. Většina z nich nedělá to co studovala. Dokonce i někteří litují toho, že tak dlouho studovali, že jim je to k ničemu. Stejně jsou u pásu. Mě to moc překvapilo. Že i ti co měli gimpl, tak dopadly. A jsou úplně znechucení. Je naopak překvapilo, že zrovna já která vždy vše na háku když za 3 tak velká oslava. Mám v podstatě vše co jsem chtěla.
A vlastně jsem došla k tomu že vzdělání není úplně vše. Že vlastně stačí jen šikovnost a jít si za svým. Jak to máte vy? Také jste k něčemu takovému došli? Nebo to máte naopak?