Na konci roku 2015 jsem začala toužit po druhém děťátku. Manžel byl nejprve proti, ale pak si uvědomil, že dcera potřebuje parťáka /parťačku, tak tedy souhlasil. Řekli jsme si, že na jaře se začneme snažit a doufali jsme, že si k nám miminko najde brzy cestu. Na začátku května jsem zjistila, že jsem těhotná a byla jsem štastná jako blecha.

Ještě šťastnější jsem byla, když nám na 1.screeningu oznámili, že 20. nebo 21. ledna máme očekávat zdravou holčičku. Celé těhotenství bylo bez problémů (bez nevolností, bolestí zad, otoků atd se to ale neobešlo .....)

  Byl tu leden a já už pomalu mlela z posledního. všechno mi bolelo, nohy jak konve a tak jsem si řekla, že počkám na 38.týden, kdy už malá bude donošená a budu se snažit, aby mezi nás zavítala co  nejdřív.  Zasedla jsem k internetu a hledala rady maminek - skoro všechny doporučovaly sex. Ok, 14. ledna jsme si tedy řekli, že to zkusíme. No a světe div se - 2 hodiny po sexu se ozvaly první bolesti po 7 min a za chvilku už byly po 5. Šla jsem si tedy dát vanu a vzbutit manžela. To už jsem měla bolesti po 3 minutách. Byla 1:00 hodina a my dorazili před porodnici, kde mi u vchodu praskla voda. Na příjmu zjistili, že jsem otevřená na 1,5 cm (což jsem byla už skoro týden). Bolesti  v tu ránu nikde, ale vzhledem k odtoku vody už mě domů nepustili. Uložili mi na hekárnu, a že se mám prospat (copak to ale jde, když každou chvilku se mě sestra ptala na bolesti a když kontrolovala malou). Ráno kolem 5 hod sestra zjistila. že jsem stále na 1,5 cm.  takže opět to samé - lehnout a snažit se spát 🙂 V 9:30  jsem byla na 2 cm a nechápala jsem, že to jde tak pomalu (vždyť se říká, že druhý porod je rychlejší -první dcerka byla za 3 hodiny venku od prvních bolestí). Sestra  mi řekla, že si můžu zavolat manžela, pokud chci, ale že nemusí spěchat, že na porod to zdaleka není. Zavolala jsem mu, aby přijel a šla jsem do sprchy. Tam mě přepadly z ničeho nic šílený bolesti. Horká voda mi dělala dobře, takže jsem tam trávila minimálně 15 min. Když jsem vylezla, tak jsem měla najednou nutkání tlačit. Říkala jsem to PA a ta jen, že to  není možný, že jsem před chvilkou byla na 2 cm. Já si ale stála za svým a trvala jsem, aby mě zkontrolovala. Bolesti jsem měla snad po minutě a tak šílený, že jsem nemohla ani chodit. 10 metrů  na sál jsem šla snad 5 minut 🙂 Asistentka mě zkontrolovala a jen  se usmála a řekla, že jsem na 10 cm, že jsem se v té sprše otevřela o 8 cm a při další kontrakci můžu začít tlačit. To jsem ale nechtěla, protože manžel ještě nepřijel a nechtěla jsem, aby to propásl. Najednou se tam objevil a mě spadl kámen ze srdce, že to stihl a nepřijde o ten krásný zažitek. Na 1 zatlačení byla hlavička venku a na další i tělíčko (bez jakéhokoliv poranění a nástřihu). Bylo 10:30 když se Terezka rozkřičela na celé kolo. Po zvážení a změření mi ji položili na břicho a užívali jsme si krásné první 2 společné hodinky. 

 Terezka se narodila 15. ledna v 10:30 s mírami 3250 g a 50 cm.