Matýsek v bříšku

Brali jsme se 18.8.2007 a hned po svatbě jsme se začali snažit o naše vytoužené miminko. Můj manžel si myslel, že to půjde ráz na ráz, ale ani z naší svatební cesty v říjnu jsme nepřijeli ve třech a pak další rok se miminku pořád nějak nechtělo. Navštívila jsem svého gynekologa a ten nás po roce snažení poslal do Pronatalu na spermiogram. S doporučenkou jsme byli objednaný na spermiogram 6.11.2008 a byla jsem moc ráda, že můj gynekolog hnal na vyšetření nejdřív mého manžela, protože se prokázalo, že to nebude to pravé ořechové. U chlapů se to zjišťuje přece jen rychleji, moje kamarádka strávila různýma vyšetřeníma rok a pak nakonec zjistili, že je to u jejího muže a další rok už bych nevydržela na Matýska čekat. Hned ten den jsme se objednali na první konzultaci, která se měla konat až 21.5.2009, ach jo, taková doba. Ale usmálo se na nás štěstí a po Novém roce nám volala hodná pani recepční, že 29.1.2009 by pro nás měli náhradní termínek, to už bylo příjemnější. Začal kolotoč různých vyšetření, hrozně moc odběrů krve a hrozně moc ultrazvuků, vše v pořádku až prozměnu na mě, špatná funkce štítné žlázy byla na světě, hloupá štítná žláza. Tak na endokrynologii a zahájit léčbu, naštěstí to nijak nebránilo zahájení stimulace. Ale přece jen už tu máme duben a to čekání na menstruaci je nekonečný, huráá je tu a můžu si začít píchat injekci, zatím jen příprava na umělou inseminaci IUI, která se po dvou pokusech ukázala, jako bezvýsledná. Přišlo objednání přímo na IVF a jelikož chtěli opět čerstvé vyšetření od všech doktorů posunula se naše stimulace až na leden 2010.

Konečně 26.1. 2010 přišla menstruace a mohla jsem si začít píchat injekce Gonal do břicha (nebolí to) a po 4 dnech kontrolní ultrazvuk, kolik se tvoří vajíček, zatím dobrý na ultrazvuku mý vaječníky začaly připomínat shluk žabých miminek na louži (snad jste to některá z vás někdy viděla, jinak to byla blbá poznámka). Ještě týden injekcí a 10.2. 2010 jsme já i manžel objednaní na osmou ráno opět do Pronatalu, já na odebrání vajíček a manžel na odběr spermatu. V jedenáct jsem šla na řadu, malé množství narkozky a za pět minut jsem to měla za sebou, celkem 6 použitelných vajíček připravené k oplodnění. Každý den jsme si mohli zavolat, jak se naše miminka vyvýjejí a po 5ti dnech byla dvě statečná embrya z šesti připravená na transfer zpět do dělohy. 15.2.2010 byla jedna hodina odpoledne a já pod ultrazvukem sledovala, jak moji drobečci putují zpět do svého domečku, kde se o ně budu 9 měsíců starat. A teď jen čekat, jestli se dostaví menstruace a jinak za dva týdny na krevní testy.
No samozřejmě, že když se po týdnu menstruace nedostavila okamžitě jsem testila už dávnou koupeným těhotenským testem a viděla ty dvě nejkrásnější čárky pod Sluncem. Na krevní testy jsem šla celá natěšená a pyšná na svoje těhotenství. Potvrdilo se, jste těhotná, zazněla ta nejhezčí věta od sestřičky v Pronatalu, teď se jen objednejte na ultrazvuk, tam se dozvíme, kolik jich vlastě budu nosit.
10.3.2010 můj první kontrolní ultrazvuk ještě v Pronatalu, bylo jen jedno, ale i tak jsme byli oba šťastní, že to vyšlo hned na první pokus. V 7tt už bylo vidět tlukoucí srdíčko, no nebudu lhát, brečela jsem jak želva a rozbrečela tím i půlku rodiny.
Konečně jsem svěřena do péče svého gynekologa a v 9tt první ultrazvuk u něj, za týden jsem dostala svou první těhotenskou knížku.