Jak jsem na svět přišel ♥

Tak jsem se rozhodla i já sepsat svůj porod. Nejdřív to bylo strašně těžký,ale už je to lepší tak se do toho pustím. 

Jak bych jen začla. Asi tím, jak to všechno začalo.

3.3.2013 jsem si dělala test,vůbec jsem nečekala, že bych mohla být těhotná. Menstruaci jsem sice neměla už asi tři týdny ale vůbec mě nenapadlo, že by se mi mohl tvořit v těle malý uzlíček štěstí! V té chvíli co jsem viděla ty dvě čárky se ve mě semlelo takovej myšlenek a názorů, že už si je ani všechny nepamatuju. Jediný co vim, že jsem se bála co na to naši. Péťa ten byl se mnou v tu chvíli kdy čárky vylezli a byl neskutečně šťastný.Celé svoje těhotenství bych shrnula jako bezproblémové a přímo nádherně užité. Matýsek byl divoch už od začátku co začal kopat.♥ Ale abych přešla k tomu co jsem šla vlastně sepsat!

Můj první porod. ♥

Už nějaký ten měsíc před termínem mě pobolívalo v podbřišku a sem tam v kříži,ale pořád se nic nedělo i když jsem myslela,že Matýsek vyleze ven dřív. Nestalo se tak. 9.11. ve dvě ráno mě probudili lehké bolesti v podbřišku,tak jsem vstala a šla skákat na balonu a chodila jsem po kuchyni a psi samozřejmě za mnou 😀 🙂 Bolesti byli přibližně po 5-7 minutách tak jsem ještě Péťu nebudila,měl totiž ráno vstávat do práce. Tak jsem dál skákala a chodila a sem tam. Kolem půl 5 se probudil Petr a ptal se co tu dělám,tak říkám,že mám bolesti ale,že to asi ještě není ono. tak volal svý mamce jestli teda máme jet,že mám sice bolesti nepravidelný ale že už nejsou nad 10minut,tak nám řekla ať raději jedem. Tak jsem se šla opláchnout,dobalit posledních pár kousků do tašky a jeli jsme.Do porodky jsme přijeli kolem 5té hodiny ranní. Bolesti byli pořád stejný a paní co nás přijímala říkala,že jakmile se směju tak to ještě nebude. Tak mě vyšetřili a byla jsem otevřená volně na dva prsty. Bolesti pořád byli,tak udělali příjem a klistýr a čekali jsme.

Asi kolem 7 hodiny nás dovedli na porodní sál a vysvětlili co se bude dít. Tak jsem tam tak chodila,pořád mě to nutilo na velkou,ale bolesti byli tytam .. Pak přišla paní doktorka a říkala,že mi natočí monitor a zkontroluje.Tak mě zkontrolovala,pořád otevřená na 2cm,tak mi řekla,že mám jít do sprchy a tak za půl hodiny mi přijde prasknout vodu. Šla jsem tedy do sprchy a tam si nahřívala bříško a relaxovala.Všude mě doprovázel můj milý ♥.Pak přišla doktorka a praskly mi vodu. Asi 20minut se nic nedělo a pak začli bolesti zesilovat a už byli docela hnusný. Pořád jsem měla nutkání na velkou ale nic ze mě nešlo. Tak jsem střídala sprchu a záchod. Odtekla mi plodová voda společně se zátkou.Musela jsem sedět,chodit pro mě nebylo přijatelný.. Bylo pro mě hrozný vylízt i na to lůžko na monitor. No a pak to začlo.Bylo asi kolem 10tý hodiny a bolest začla střídat bolest. Dýchala jsem z hluboka a přišla doktorka zkontrolovat situaci,byla jsem otevřená na 4cm.Zeptali se mě jestli chci epidurál a já souhlasila. Ty bolesti byli strašný( v tu chvíli) .Snažila jsem se dýchat jako mašina ale moc mi to nešlo a malý přestával mít dostatek kyslíku. Přišla doktorka a už kroutila hlavou a snažila se dýchat se mnou. Vůbec mi to nešlo a skoro nikoho jsem nevnímala,jen jsem koukala na Péťu jak je bezmocný a nemůže mi pomoct. :( Držel mě za ruku,byla jsem tak neskutečně šťastná,že ho tam mám . Pak se tam začlo střídat doktorů víc,dostala jsem čistý kyslík,ale už jsem přestávala dýchat i pro sebe.

Pamatuju si pak už jen nějakého doktora(primář),že mi oznámil kolem půl 12 (to mi pak rekl Peta nemela sem pojem o case),že budu muset jít na císaře,protože nemá malý kyslík. Tak jsem se podívala na Péťu a říkám mu jestli se nezlobí. Pak už si jen pamatuju že jsem si měla přelíst na jiné lůžko,svlíkli mi košili a už jsem se vezla..Viděla jsem na chodbě světlo za světlem jak bliká a pak mi řekli ať si přelezu na stůl kde mě budou operovat.Přelezla jsem ani nevim jak. Začlo tam lítat neskutečně moc doktorů a sestřiček,(napadlo mě že jsem jak v ordinaci v růžové zahradě 😀 )vím jen,že se se mnou bavila moc hodná paní a ptala se co budu mít za pohlaví,tak říkám,že chlapečka a ona jaký jméno tak říkám Matěj a ona že to je moc krásný jméno a  pak že mi PA říkala,že mi dá hadičku na čůrání.Nemyslela jsem na nic jinýho než na to aby nám už pomohli. Měla jsem strašný strach.Bolesti jsem přestala vnímat,chtělo se mi strašně spát ani dýchat sem nechtěla.Pak nějaký doktor řekl ať se nadechnu tak jsem se nadechla a už jsem cítila jak usínám a on řekl ještě jednou. To jednou už jsem slyšela jako oooouuu...

Asi kolem 2 jsem se probudila na JIP.Okamžitě jsem se ptala co malý a kdy ho uvidim a sestra říkala,že tam zavolá. Malýho jsem viděla kolem 5té. Byl to ten nejkrásnější pohled na světě. Brečela jsem,že jsem na něj ani neviděla. Pak mi ho sestřička dala do ruky a to byl další proud slz! ♥ Byla jsem tak šťastná. Chodilo mi neskutečně moc blahopřání smskama. Můj milý totiž poslal smsky všem co jsem měla napsaný. Je naprosto úžasnej.!Byla jsem fakt šťastná! :*

Teď je tomu skoro 14dní co jsme doma a já jsem den ode dne šťasnější. Brečela bych štěstím pokaždé co se podívám do postýlky! Brečím i teď když to sepisuju! :* Je to můj malý zááázrak a já ho neskutečně miluju ♥ stejně tak svého přitele,kterému patří neskutečně velký DĚKUJI!!! ♥