Vítejte v mé recenzi na test mopu od Viledy. 

V prvé řadě bych chtěla opět poděkovat koníkovi za tu možnost, protože ač bych takový mop potřebovala, sama bych si ho v žádném případě koupit nemohla.

V druhé řadě bych chtěla poděkovat za bleskovou komunikaci mezi mnou @konik_testuje a @gradan a za rychlé vyřízení mé chybějící teleskopické tyči k mopu. Děkuji! ♥

A teď k samotné recenzi. Jako Pardon, můžete mi někdo vysvětlit jak jsem mohla do teď bez "PANA MOPA" existovat?

Žádná bolavá záda, žádné máchání rukama ve vodě. Nic z toho.

Jsem absoutně nadšená, máme doma lino a kousek dlažbu a obojí perfektně setřeno. Bez šmouhy a bordelu a hlavně za minimum času než s předešlým (mopem)? jestli se tomu tak dalo říkat. :D 

Jelikož jsem dostala teleskopickou tyč déle, tak jsem už od ostatních věděla jak mop složit i když podle mě to zas taková fuška není a zvládla jsem to i bez chlapa :P 

Další věc je jeho váha i s vodou, je lehounky a snadno se přenáší.

Další výhoda je, nálepka na kbelíku max. kam až napustit vodu ale i když si ji dávám méně je to dostačující.

Úplně super je ždímání, já teda šlapu na pedál více než třikrát, protože mi jinak hadřík přijde pořád mokrý, ale možná jen "málo šlapu" :D ale mam pak podlahu skoro hned suchou. 

Líbí se mi, že je návod na vše napsaný na krabici, tudíž žádné další papíry navíc. 

Po prvním setření jsem jen seděla na židli a nevěřila že už mám setřeno, to samý když jsem zrovna dělala u nás v baráku hlavní chodbu. Nikdy mě to nebavilo a teď to bylo šup šup a bylo to . 

Jako další ooobr výhodu vidim to, že nemusim mít doma opičí dráhu z věcí ale mop krásně díky kloubu zajede pod sedačku i pod křeslo, takže nemusim nic odtahovat ani dávat nahoru. Dostanu se všude kde jsem se s hadrem a koštětem nedostala a musela jsem to většinou dodělávat ručně, teď ne a je to skvělý! 

No, hadřík už není tak čistě bílý jako byl na začátku což je jasné, ale ještě jsem ho ani jednou neprala, vždy po vytírání jen v ruce a je pořád krásně v rámci možností čistý. Hadřík se nacvakává pomocí cvočků takže sundat ho a vyprat není žádný problém 🙂 

Vytírat baví i děti, ty to hned museli také vyzkoušet a díky teleskopické tyči, kde si nastavíte výšku mohou vytírat i malé děti. 

Každopádne jsem strašně nadšená, že jsem tuto možnost testování dostala, protože tohohle pomocníka už jen tak z ruky nedám.

Děkuji! 🙂

Tak jako každý rok, tak i letos mám takové malé shrnutí za uplynulý rok ..

Rok 2017 byl takový zvláštně hezký 🙂 

Hned v lednu jsme s Matýskem byli v nemocnici na operaci s očičkama,

kterou zvládl naprosto úžasně a statečně! ♥ 

A dostaly jsme klíčky od našeho bytu! ♥

Konečně nemusíme "otravovat" babi s dědou 😀  i kdyz ofiko jsme samy bydleli cca od konce dubna.

Někdy od března do konce prázdnin jsem měla "známost" ale bohužel to nešlo tak jak mělo, nebo asi tak jak bych si představovala, takže jsme opět samy.. Je nám dobře, ale ... Pořád je tam to ALE .. Protože být sama na tak malé děti je sakra záhul ..

Ale jedeme dál..

V květnu maličká oslavila své 2 roky ♥ asi od února je bez plen přes den a v létě už úplně bez, dudlík jsme nechali asi v říjnu u paní zubařky ..nooo už je taak veliká ☹

.. a potom se nastěhovaly postupně do bytečku a pořídili morčátko ♥

Od konce května máme také společné příjmení. ♥♥

Matýsek od září začal chodit do školky a moc se mu líbí i když je to taky takovej "maman" že by byl nejradši pořád doma 😀

Celý rok jsme docela bojovaly s nemocema, teďka už je to lepší, ale taky ne uplně dobrý. Snad to bude ten další rok lepší a budeme obrněnější 🙂 

V listopadu oslavil Matýsek 4.narozeniny a měli jsme možnost testovat hračky od Fisher Price díky modrému koníkovi a ještě jednou děkujem! ♥

a na konci listopadu se nám narodil nový člen rodiny kočička CHLOE ♥

I když to nejdřív nevypadalo,tak nakonec byly krásné i vánoce, jen mezi svátky jsme byli doma samy tak nám((spíš mě)) bylo trošku smutno ale konec roku zase paráádníí.... 🙂

Tenhle rok byl plný změn, zvratů, nervů, smutku, ale zároveň plný radosti, štěstí a lásky 🙂

Tak ať je ten další rok jeste lepší než tento, a já věřím, že bude.

Nelinka jde teď od ledna také do školky a já nejspíš začnu chodit do práce, takže to bude pěknej náářez :D 🙂 

Mějte se krásně a dál nás sledujte i v roce 2018 ..

Krásný Nový a šťastný rok ♥

                                                                  LuManel's

V první řadě bychom za tuto možnost chtěli moc poděkovat modrému koníkovi, protože hračky nejsou zrovna nejlevnější, tak mě(a následně děti) tato zpráva o možnosti testovat moc potěšila. 

Tak a teď k samotnému testování. Samozřejmě, když hračky přišly jelo to tu jak u kolotočářů, všechno hrálo najednou. Jiné týdny jsem jim hračky nebrala, jelikož stejně věděly, že je dostaly(krom housenky tu dostal Matýsek až déle a stejně když přišla, tak ji viděl a do oslavy se po ní stále ptal :D ) ale nenápadně jsem jim podstrkovala určitou hračku abych viděla jak je baví a nebaví. 

Na plné čáře u nás i přes "podstrkování" vyhrál:

• Tančící panáček Beatbo

Panáček funguje na 4 baterie typu AA a i když je to u nás nejvíce hraná hračka, stále funguje s původními baterkami. Hračka je určena pro děti od 9 měsíců a tuším že právem. Kamarádčin dokonce 8 měsíční syn na něm mohl také oči nechat. Nejenom, že krásně bliká a svítí ale i se celý vrtí, což se samozřejmě malému líbilo. A nejen jemu. 

BeatBo tedy zpívá, bliká, tancuje, ukazuje barvy, nahrává a mnoho dalšího. Dětem se nejvíce líbí nahrávání takže tu pořád poslouchám "když mi zčervená bříško tak něco řekni a já to zazpívám" ..noo a tak pořád hulákaj Ahooj--ahooj, jak se máš -- jak se máš  a tak furt dokola .. :D 

I to je ale po chvíli přestalo bavit, čemuž já se nedivím protože když nejste dostatečně blízko a nebo nemluvíte hodně srozumitelně, tak z toho vznikne jakýsi zvuk s troškou řeči který se asi 5x zopakuje. Celkově si myslím, že by toto mohlo být ještě lépe zpracováno, aby tomu bylo lépe rozumět, ale to jen takové malé mínus.

Dětem se to líbí tak či tak, malej do toho spíš řve než aby mluvil no a pak ho baví výsledek :D 

Dále má na sobě čtyři tlačítka. Jedno z nich je právě nahrávání zmíněné výše. Druhé tlačítko "učíčí" má cca 4 písničky kde vám BeatBo říká například barvy, čísla a nebo abecedu, v tomto tlačítku je i hra na sochy, což se u nás moc nechytlo protože ještě přesně nevědí co se po nich chce a navíc je to podle mě i rychle odříkané, děti než si uvědomí co jim říká, tak už se zas hýbe :D Nejvíce se líbí barvy, to zas baví spíše toho čtyrleťáka, protože se barvy objevují na bříšku a zároveň se je tak učí. U malé vedou samozřejmě písničky. 

Třetí tlačítko "tanec a pohyb" je opravdu takové taneční, na to děti různě poskakují, zpívají a tancují a moc je to baví. Malé se například líbí: "jdeme tančit, (a potom za doprovodu tancovaní a blikání Beatba začne hrát písnička dál), ,,Všichni tancujííí a zpíívajííí, v rytmu tance jásají, barvy na mém bříšku blikají" a potom se rozsvítí bříško s barvami které říká. Při dalším zmáčknutí zazní další písnička. 

A poslední čtvrté tlačítko je na bříšku, které po stisknutí říká např. "to je moje bříško", nebo "takhle tančím" a začne se vrtět.  Když ji opakovaně mačkáte přehraje vám různé písničky a nebo tu poslední nahranou nahravku 🙂)

Hračka BeatBo je sice celá plastová až na ouška a ručičky (ale právě za to se dětem dobře chytá, i když malá ho tahá i "za hlavu") ale proběhl i nějaký ten "crash test" (samozřejmě omylem) a funguje bez omezení dále. Má také možnost zvolit si hlasitost, ale ta tišší u nás snad ještě nezazněla :D  Celkově bych ji zhodnotila jako skvělou hračku která baví děti od cca 8 měsíců až do 4-5let.

Zde video: https://www.youtube.com/watch?v=RdfR1PEsLBk&t=46s

Další hračka která u nás zabodovala je:

• Housenka Code-a-pillar

Popravdě v tom frmolu na narozeninách kde ji malej dostal jsem ani nezaregistrovala spuštění hračky, ale až když jela.  V prvé řadě bych chtěla říct že je určitě lepší housenku pouštět na linu, nebo plovoucích podlahách a hlavně někde, kde je větší prostor a ne mezi hračkami. Nám se hned první den do hlavního kolečka namotala šňůrka od jiné tahací hračky, kterou jsme naštestí vyndali, ale mohl to být problém. Takže spíše pouštět na podlahách než na koberci.   Housenka jede na 4 baterie typuAA(jako u panáčka) a stejně jako u něj je to jedna z hranějších hraček a až teď po těch 5 týdnech testování se nám vypíná. Nejedou nám tedy hračky denně ale používáné byly často.

Obdobně jako BeatBo bliká a hraje, ovšem zvuky a "melodii" hraje pokaždé jinou.

Jiný zvuk hraje třeba při načítání dílků(kterých je v balení 8ks) a jiný když housenka jede, narazí a nebo ji vezmete "za hlavu" a za tykadla, na což jsem přišla až někdy včera, že nějaký zvuk vydá když ji chytnete. :D

Jak už jsem výše zmínila housenka jezdí podle toho jak články, které jsou na USB, zapojíte. Housenka na jeden dílek jede cca 5-6 sekund poté změní směr. Každý dílek bliká jinou barvou (rovně/3ks/ bliká zeleně, doleva/2ks/ oranžově, doprava/2ks/ žlutě a dílek/1ks/ který nikam nejede, ale jen hraje,svítí fialově) .

Dají se také dokoupit další dílky, do 15ks aby housenka jela, hrála déle.

V balení byli také dva kruhy na kterých je start a cíl a podle toho se články zapojí, a logicky musíte vymyslet jak, ale to my nepoužíváme. Děti si s ní jen jezdí a zapojují různě dílky, staví ji překážky a tak různě. Když housenka narazí na vyšší překážku rozsvítí se fialově, poté asi po 5sekundách červeně a pak se vypne a dílky se musí načíst znovu. 

Hračka je určena pro děti od 3-6 let, ale hravě ji zvládá i ta dvouletá, baví ji jak zapojování, tak i to že "jen" jede. Občas ji používají i jako autíčko,což kvůli hlavnímu kolečku zakazuji. Samozřejme proběhl i "crash test",tahání za tykadla, už i upadla(zdá se mi i docela těžká,například pro tu dvouleťačku, kdyz jsou zapojeny všechny dílky, protože se tak různě kroutí,ale není přece na tahání,žejo :D ) ale housenka dále funguje jak má. Líbí se mi i její vzhled, vypadá jak nějaká kosmická housenka. 🙂) 

Ovládání je velmi jednoduché, jen zapojíte dílky dle libosti(může být i jen jeden) a zmáčknete jedno jediné velké tlačítko I/O a housenka se rozjede. Pokud však máte některý dílek špatně zapojený, housenka to "nepřijme"  a musí se zapojit pořádně. U zapojování opět zahraje signál, že se dílek zapojil.

Jediné co mi asi tak trošku vadí je hlasitost housenky, jelikož nemá možnost volit nižší/vyšší hlasitost,takze docela huláká(hlavně když jede :D )  a to i když si ji dýl nevšímáte tak se sama ozve. Naštestí ne dlouho a pak se vypne. :D  Jinak je to celkově hračka moc pěkná ale u nás zabaví jen na chviličku a pak si jdou hrát s něčím jiným co "jen nejezdí". Každopádně pro větší děti od těch 4-5 let a i pro některé dospělé :D  určitě doporučuji 🙂 Video bohužel nemám. 

Další testovanou hračkou je:

• Žabka nauč se měřit

Provoz žabky je na 2 baterie typu AA . Je určena od 3let ale řekla bych že je pro starší. Hračka má 2 úrovně hlasitosti ale i u té vyšší není pomalu skoro nic slyšet.

Myslela jsem, že tato hračka u nás sklidí větší úspěch, když se u nás "krade" pořád krejčovský nebo obyčejný metr. Ale bohužel. Občas si ji vezmou ale málokdy. 

Ale sem tam něco změří, když jim žabka řekne ať změří něco krátkého tak se mě ještě syn ptá co je krátké, protože tomu ještě moc nerozumí. Baví ho měřit svůj úsměv a nebo lžičku jak žabka řekne a nebo něco dle své libosti ale jinak neví kolik je 30cm apod. 

Celkové ovládání žabky je jednoduché. Má jen jedno tlačítko na hlavičce a tím se řídí vše, od zarolování metru po další úkoly.

Měření: Předškoláci se učí, jak měřit pomocí svinovacího metru a stanovit délku předmětů ve svém okolí.
Porovnávání: Předškoláci porovnávají velikosti různých známých předmětů a učí se používat fráze jako ,, delší něž,, nebo ,, kratší než,,.
Pokus a omyl:  Žabka povzbuzuje předškoláky, aby zkoušeli měřit různé předměty a našli ten, který má správnou délku.

Žabka také počítá od 0-50(to je i delka metru), ale to ještě starší ani neumí proto bych hračku dala až pro trošku větší děti, stejně tak jako když počítá násobky po pěti nebo po deseti.. To si myslím je pro starší určitě poučné. 

Určitě je to dobrá hračka ale fakt až pro starší předškolní děti jak se píše výše i v popisu "výrobku" u prodávajících..

Mladší zas baví zarolování které není tak rychlé,což je super kvůli nehodám, ale musí být metr rovně, jinak se jen tak nezaroluje. No a taky si z toho udělala pejska,což si myslím není pro hračku moc dobré, ale zatím stále funguje vše jak má. :D 

U nás nenadchla ale ani naurazila 🙂 

A poslední testovanou hračkou je :

• Smart stages globus

Popravdě mě tento globus nijak na první pohled nezaujal. Přišel mi nijaký. Ovšem poslední týden jsem se na něj podívala docela do podrobna a řekla bych že je docela naučný a i dětem se nakonec zalíbil když jsem jim ukazovala co vše dělá. Je na tom stejně nejvíc zase bavili písničky a básničky, které jsou namluveny dvěma hlasy. Jeden je teda vyšší ale dá se to :D

Globus funguje na 3baterie typu AA. Má 2 úrovně hlasitosti. Je určen pro děti od 18-36 měsíců ale opět bych řekla že vydrží déle, dokonce i až do školního věku jelikož tam jsou zajímavé věci. Je jasné, že starší si nebude tolik pouštět ty melodie. 

Dítě může mačkat 7 tlačítek se zvířátky – 1 na každém z kontinentů. Otočením cestovního deníku se doví, kam všude Mluvící pejsek a sestřička cestovali. Například se tam zpívá o vlaku, lodi, dále co vše si mate sbalit na cestu a pod.

Jakmile se zatočí globusem, začnou hrát písničky a říkanky o objevování nových míst. Globus hraje až 100 různých písniček, zvuků, melodií a říkanek.

Globus má tři "úrovně":

První je Učení (globus řekne "Poslouchat a učit se"), kde děti poslouchají a učí se jak se zdraví v různých zemích, například v Anglii, Německu a nebo i jak se zdraví zvířátka.  "Ahoj ja jsem pejsek a jak pozdravis ty?" Knížečka a i globus(když se zatočí) hrají melodii, napr "řídím auto silnicí, zvířátka zdravím a mávám jim,...."

Druhé je Aktivita(globus říká "Zkoumat a objevovat"), kde děti objevují a zkoumají různá zvířátka která jsou na globusu vyobrazena a hledají je.  

Po zmáčknutí slona v této "úrovni" tady třeba říká "Sloni žijí i v Asii"

U každé úrovně když se zatočí globusem hraje jiná melodie, to samé dole s knížečkou, jak jsem psala výše. 

 Třetí je Rozvoj (globus řekne "Zpívat a hrát si")

V této úrovni se přehrávají různé melodie z ruzných koutů světa, které jsou pro daný kontinent "typické" . Hrají zde africké melodie a nebo u nás "břatře Kubo". u ostatních neznám tak nemohu posoudit, ale každopádně mě nakonec globus vážně nadchl svým propracováním.

 Nakonec bych jen chtěla dodat, že jak jsem ho ze začátku "hanila", že ni neumí, tak teď bych ho také doporučila podobně jako BeatBo 🙂  Jsem ráda, že jsem mu dala ještě jednu šanci.

• Video: https://www.youtube.com/watch?v=0cbbwclIeVg

•  DOUFÁM,ŽE SE VÁM RECENZE LÍBILY  A POKUD JSEM NA NĚCO ZAPOMNĚLA, TAK SE OMLOUVÁM A KLIDNĚ SE PTEJTE ZNOVU...

Neumím moc psát takovéto recenze tak snad sem se moc neopakovala ve slovech :D 🙂 

🙂 Krásný prosinec 

Rok 2016 byl takový ..jak jen to říct .. zvlaštně hezký. Oslavili jsme s maličkou první rok a s malým roky 3 🙂 Tak strašně to všechno utíká.

Po "návštěvě" Německa jsem se přesvedčila, že dvakrát do stejné řeky nestoupíš a že lidi se vážně nemění(nejen tam) i kdyby jste se kvůli nim po*rali.

Zkusila jsem to ale bohužel ..

Ale přehoupla se polovina roku a v srpnu naši koupili byt, jelikož tady(u našich) už panuje ponorková nemoc 😀 jako všude, kde žije hodně lidí na malém prostoru a i kdyz mají naši baráček, není se tu kde "schovat", takže nemáme soukromí ani my ani oni, proto půjdeme s dětmi bydlet samy. Bude to těžké o tom žádna, ale udělám vše pro to, aby se děti meli co nejlíp. Seženu si brigádu, cokoliv, ale ještě to všem ukážeme.

Ještě je tam spoustu práce.

Děkuji našim za to co pro nás udělali a jeste udělaji. Díky nim se budeme mít dobře(děti hlavně!).

Děkuju ..

Rodina je prostě nade vše a těším se, až se nám zase vztahy srovnají jako byli předtim, ono vážně nedělá dobrotu tolik lidí pohromadě, ať je to rodina nebo někdo jiný. 

Děkujeme i Vám všem za podporu, srdíčka a milá slova.

Hurá do roku 2017, který bude plný změn, námahy, práce a slz, ale taky plný radosti štěstí a lásky ♥

                                                           Děkujeme Lu Ma Nel

Me ohlednutí za rokem 2015 ?

Začnu "od začátku". 

Tento rok pro mě byl nejtěžší zkouškou v mém životě.

Odešel od nás otec mých dětí. Začátek roku pro mě/nas/ nebyl jednoduchý. Problémy v těhotenství kdy jsem myslela,že malou ani nedonosím, stres,únava a slzy.

ALE!!

Díky tomu jsem se postavila na vlastní nohy,dokázala porodit nejúžasnější a nejkrásnější holčicku na světě přirozenou cestou po císaři, umím se postarat o dvě malé děti i když je to někdy nárocné i ve dvou.

Odhodlala jsem se k řízení ač mám řidičák už 5 let,dojedu teď kamkoliv,kdykoliv za jakéhokoli počasí, dřív jsem neujela ani 5km.

Umím zastat roli mámy i táty. Dávám dětem daleko víc lásky za tuto dvojroli.

Tímto chci i vám všem moc poděkovat za podporu,rady,dárky a to,že jste tu pro mě byli!

..DĚKUJU! A hurá do roku 2016 ať je daleko lepší! I kdyz tenhle rok měl své plusy! tím, že jsem si porodila krásnou zdravou,usměvavou (což se divím díky stresu) holčicku,Matýsek oslavil své dva roky a já mám tu nejlepší rodinu a kamarády na světě!

Ne,není to vychloubaní, vím, že je spostu matek samoživitelek a ani nechci abyste mě obdivovali nebo tak,jen tím chci říct, že jsem se stala daleko silnější ženou,která ví co chce a že ne vše je tak černé jak se na začátku zdá a VŠE se dá zvládnout..Časem určitě ;))

Miluju své děti a pevně doufam, že budou jednou na svou mámu pyšní ♥

Jak jen začít.Asi od začátku našeho plánovaní.

Druhé miminko jsme plánovali vlastně od tý doby co se Maty narodil,rodičák sem si nastavila na 
2roky s tim že se začneme snažit někdy v létě 2014 na dovolené. Bohužel se na dovolené nepovedlo ale až o měsíc dýl.                        

 16.9.2014 sem objevila slabou čárku na testu která každým dnem zesilovala.Měla jsem radost,vždycky jsem to tak chtěla abych měla od dušíka po pořádné čárky.Povedlo se.

Mé těhotenství z počátku vypadalo velmi pohodově. Až na pár prozvracenych dní mi bylo dobře a cítili jsme se šťastně,všichni tři..Nechtěli jsme to ze začátku nikomu říkat takže jsem to vytroubila jen zde na koníkovi protože sem si to neuměla nechat pro sebe :D a nikomu jinému.Asi po mesici na to přišli rodiče a bylo to venku (na fb to oznamila P mamka až dýl,dlouho jsme to tutlaly kvuli P).Vše bylo krásný těšili jsme se na druhýho prcka. Matýskovi jsme říkali jak bude mít sourozence a i když nechápal radoval se. 

Kolem Vánoc jsem šla na ultrazvuk s tim,že se dozvíme pohlaví miminka.Šla jsem sama,P hlídal doma Matýska (..měli jsme jít všichni). Už v čekárně jsem byla strašně nervozní,bylo mi tak nějak jedno pohlaví ale spíš sem si přála holčičku abychom měli páreček ale jelikož mi pořád každej opakoval,že to bude kluk tak sem byla smířená s klukem a hladila si bříško a říkala že budu šťastná za obojí. Vešla jsem dovnitř udělali jsme kontrolu a pan doktor se mě ptal zda jsme už říkali pohlaví tak říkám že ne a on že se podíváme. Najel miminku mezi nožky a nic neříkal.. Najednou říká "je to malá slečna" .. V hlavě sem křičela radostí ale nezmohla jsem se ani na slovo a dr. říká : Copak že nic neříkáte? .. Jen sem mu odpovedela ze jsem to necekala ze mi kazdej rikal kluka.. Odcházela jsem s úsmevěm na tváři,na ulici jsem se na každýho smála 
jak magor a příjdu domu a přišla jen otázka "tak co holka vid ?" rikam ze jo ... P odpoved byla " hmmm " Od ty doby mi to zaclo srotovat v hlave(uz predtim tomu predchazelo hodne veci ze se neco deje,spousta z vas vi ..)

Od února 2015 jsme s Matýskem zůstali sami a mě se můj vysněný rodinný život sesypal jako domeček z karet.. Jen jsem brečela,kolem 20-25tt jsem zhubla na 40KILO!!,nevnimala jsem svet a ted zpetne mi to je desne lito,zanedbavala jsem Matyska,nejedla,nepila..Bolelo me casto bricho a myslela sem ze Nelinku do terminu ani nedonosim..

Čas utíkal dál a já se pomalu ale jistě zacala sbirat ze dna. Ke konci tehotenstvi uz mi nebylo moc dobre tak byl casto Matysek na hlidani u babicek abych mohla odpocivat.Cely kveten jsem cekala kdy to prijde a ono porad nic. Mela jsem vybranych par datumu ale ani do jednoho se netrefila.

 21.5.2015 jsem sla jeste na nehty na nich jsem taky zvracela :( ..uz jsem mela nekolik poslicku a nebylo mi moc dobre,cely noci jsem nespala a porad se budila a nevedela co se deje.V noci z 22.-23.5. jsem jela do porodnice z ktere me stejne poslali domu s tim ze by to bylo na dlouho a jsou to jen poslicci... Tam jsem mela svuj nejdelsi monitor na svete na kterym ale byli jen sem tam kopce.Doma jsem si opet lehla a zaspala to.

Bolesti mi pokracovali dal az do nedele 24.5. kdy mi zacla i odchazet hlenova zatka.Opet jsem nemohla vecer usnout a v pondeli ve 3 rano jsme jeli s P mamkou do porodnice kde jsem cekala pak na svou mamku.V porodce me prijali,vsichni byli mili oproti patecni noci. Hnedka me prevlikli do bile kosile a pak prisla doktorka a zkontrolovala me a ptala sem proc jsem mela cisare a tak.Vysvetlovala jsem svuj prvni porod a ze se mi zasekl na 4-5cm a dal to neslo a ze byli spatne ozvy miminka. Doktorka s usmevem rika "Ted jste na 4cm,to pujde rychle." Mela jsme obrovskou radost protoze mi bylo divny ze by ty bolesti byli jen tak.Pak se me ptali zda me neboli jizva a ze kdyby nekdy pri porodu zacala bolet,palit a tak ze mam rict a pujdem okamzite na cisare. Nechtela jsem.

Kolem 4 mi daly klystyr kterej sem zas vydrzela pres pul hodiny :D . Mamka tam jeste nebyla tak jsem chodila po chodbe,sem tam jsem mela bolest. Pk prisla PA a pichla mi do zadku nejakou injekci kvuli jizve aby se tolik nerozpinala pri kontrakcich a po ni jsem videla na blizko rozmazane ale pry to bylo normalni :D prisla jsem si jak babka mobil daleko od oci a shrbena kdyz prisla bolest 🙂 Mezitim nez prijela mamka jsem si dosla na wc a potom jsme sli na porodni sal.Prvni ceho jsem si vsimla byl obraz s cernou vranou(velice pozitivni na porod) :D. Bolesti se stupnovali,byli uz po 4 minutach,stejne tak rychle jak prichazeli bolesti mi utikal cas. Mela jsem strasnou zizen tak mi mamka po douskach davala napit ale pak jsem zacla zvracet,dali mi kanylu s cukrem a hned mi bylo lip.(Porad jsem videla ten obraz!! :D )

Asi kolem půl 6? (nevim presne) prisla doktorka a zkontrolovala me,rikala ze jsem na 5 prstu a ze mi prijdou pichnout vodu. V tu chvili jsem se opet rozklepala(jak pri prvnim porodu,ze strachu) a mamka me uklidnovala. Kazdou kontrolu co mi delali se mi klepali nohy a ja rikala mamce ze se za to stydim ale mamka me porad uklidnovala ze to je normalni. Sli jsme pak jeste jednou na wc porad me to nutilo na velkou.Chtela jsem do sprchy ale tekla jen vlazna voda takze jsme sli zpet a pri kazdy bolesti sem se musela zastavit a bolest si prodychat.Pak uz jsem jen 
lezela na monitoru a prodychavala bolesti.Na monitoru uz jsem mela pekny kopce.

Kolem půl 7 prisla doktorka a pichli mi vodu,opet jako u prvniho sem citila lupnuti a pod sebou teplo. Pak uz mi zacali pekne bolesti snad po minute,porad jsem mela zizen ale pit sem nesmela tak mi mamka aspon tamponkem utirala pusu. Snazila sem se aspon z toho tamponku neco malo vycucat. Vystridali se smeny a k mymu porodu prisla PA stejne stara jako ja. Muj andel,neskutecne mi pomohla.Porad me neco septala do ucha nejcasteji ze uz budu mit miminko u sebe a jak dychat. Bolesti byli uz vazne neprijemny a oni me pretocili na bok a masirovali bok a 
zada.Nemohla sem se pri bolesti ani hnout. Mamce jsem rikala ze uz nemuzu ze to boli.. Byla jsem krucek od toho abych rekla ze me boli jizva a chci na cisare ale drzela jsem se diky mamce a PA. Mamka dychala se mnou kazdou bolest a ja mezi kontrakcema usinala jak jsem byla nevyspala a porad se mi celkem dobre bolesti prodychavaly. Najednou sem mela pocit na tlaceni a jen co jsem to dorekla prisla jejich hlavni PA zkontrolovala me a z niceho nic tam zaclo litat strasne moc lidi,sestricek a prisel doktor (moc peknej) kterej se predstavil jako Petr Muller. 
Moje PA mi rikala ze musim jeste chvilicku vydrzet,pak mi dali nohy nahoru a ze jdeme RODIT. Nevidela jsem mamku :( stala za mnou. Vedle my hlavy moje PA muj andel kterej mi radil celou dobu jak dychat a ze Nelinka uz bude brzy u me. 

Kdyz prisla bolest zatlacila jsem,chytla se tyci u nohou a citila jsem jak se mi dole posouva snad vsecko.Prisli asi dalsi 3 kontrakce a nic a najednou slysim "jeste jednou a uz bude venku. Hlavou mi probehlo neskutecne moc myslenek od toho ze uz tu bude Nelinka po to ze jsem to zvladla ! .. Zatlacila jsem,mrucela (jedna doktorka ani nevim co tam delala rikala TICHO! pritom ja si jen mrucela,nekricela) citila jsem dole hlavicku ale...bolest byla pryc. Videla jsem doktora jak je pripravenej a opakuje znovu stejnou vetu. Ja vydechla a s vydechem rekla "tyyyyvole ja uz nemuzu" (nepamatuju si to :D ) Vsichni se smali a doktor opakoval znovu ze az zatlacim uz bude miminko venku. Prichazi bolest,nadechuju se,mrucim,zatlacim poradne,PA mi lehce lehla na brisko,citim strih a najednou ........... nic necitim co se to deje ? 

Aaaach ... Vidim ten maly uzlicek,byla tak krasna,malinka,moje ♥ nejdriv neplakala pak se rozplakala.Slysim PA jak rika je 7.37,polozili mi ji na hrudnik a Nelinka se uklidnila. Ja jsem nebrecela, jen sem porad opakovala"ja to zvladla mami ja to zvladla". Mamka me hladila,ja hladila Nelinku,bylo to uzasny uzasny uzasny! 

Nelinka se narodila v 7.37 s váhou 2800g a 46cm. Byla tak malicka ♥ Pak mi ji odnesli zvazit a zmerit mamka sla s nimi. Mezitim me sili ale ja to nevnimala,moje PA mi moc gratulovala i doktori. Byli uneseny z myho bricha ktery zmizelo :D.. Pak uz mi ji donesli,Nelinka se prisala ♥ a ja si ji uzivala s mamkou,pak tam prisel i muj tatka a byli jsme tam ve ctyrech. Bylo to krasny ze jsem je tam mohla mit.Porad jsem malickou hladila a pusinkovala.Byl to nejkrasnejsi pocit ♥

Timto chci opet podekovat Pardubicke porodnici a sestinedeli,svy mamce,doktorum a PA ktery mi moc pomohli a bez nich bych ten porod takhle krasne nezvladla..S postupem casu jsem si uvedomila jakej krasnej porod jsem mela a dekuju Nelince ze me nepotrapila za to vsechno co se mnou musela zazit..

Strasne jsem se bala jak bude protivny miminko ale ona je nejzlatejsi na svete ♥ 

Kdo docetl az sem tak dekuju za vas cas 🙂 a omlouvam se za chyby 🙂

Tak jsem se rozhodla i já sepsat svůj porod. Nejdřív to bylo strašně těžký,ale už je to lepší tak se do toho pustím. 

Jak bych jen začla. Asi tím, jak to všechno začalo.

3.3.2013 jsem si dělala test,vůbec jsem nečekala, že bych mohla být těhotná. Menstruaci jsem sice neměla už asi tři týdny ale vůbec mě nenapadlo, že by se mi mohl tvořit v těle malý uzlíček štěstí! V té chvíli co jsem viděla ty dvě čárky se ve mě semlelo takovej myšlenek a názorů, že už si je ani všechny nepamatuju. Jediný co vim, že jsem se bála co na to naši. Péťa ten byl se mnou v tu chvíli kdy čárky vylezli a byl neskutečně šťastný.Celé svoje těhotenství bych shrnula jako bezproblémové a přímo nádherně užité. Matýsek byl divoch už od začátku co začal kopat.♥ Ale abych přešla k tomu co jsem šla vlastně sepsat!

Můj první porod. ♥

Už nějaký ten měsíc před termínem mě pobolívalo v podbřišku a sem tam v kříži,ale pořád se nic nedělo i když jsem myslela,že Matýsek vyleze ven dřív. Nestalo se tak. 9.11. ve dvě ráno mě probudili lehké bolesti v podbřišku,tak jsem vstala a šla skákat na balonu a chodila jsem po kuchyni a psi samozřejmě za mnou 😀 🙂 Bolesti byli přibližně po 5-7 minutách tak jsem ještě Péťu nebudila,měl totiž ráno vstávat do práce. Tak jsem dál skákala a chodila a sem tam. Kolem půl 5 se probudil Petr a ptal se co tu dělám,tak říkám,že mám bolesti ale,že to asi ještě není ono. tak volal svý mamce jestli teda máme jet,že mám sice bolesti nepravidelný ale že už nejsou nad 10minut,tak nám řekla ať raději jedem. Tak jsem se šla opláchnout,dobalit posledních pár kousků do tašky a jeli jsme.Do porodky jsme přijeli kolem 5té hodiny ranní. Bolesti byli pořád stejný a paní co nás přijímala říkala,že jakmile se směju tak to ještě nebude. Tak mě vyšetřili a byla jsem otevřená volně na dva prsty. Bolesti pořád byli,tak udělali příjem a klistýr a čekali jsme.

Asi kolem 7 hodiny nás dovedli na porodní sál a vysvětlili co se bude dít. Tak jsem tam tak chodila,pořád mě to nutilo na velkou,ale bolesti byli tytam .. Pak přišla paní doktorka a říkala,že mi natočí monitor a zkontroluje.Tak mě zkontrolovala,pořád otevřená na 2cm,tak mi řekla,že mám jít do sprchy a tak za půl hodiny mi přijde prasknout vodu. Šla jsem tedy do sprchy a tam si nahřívala bříško a relaxovala.Všude mě doprovázel můj milý ♥.Pak přišla doktorka a praskly mi vodu. Asi 20minut se nic nedělo a pak začli bolesti zesilovat a už byli docela hnusný. Pořád jsem měla nutkání na velkou ale nic ze mě nešlo. Tak jsem střídala sprchu a záchod. Odtekla mi plodová voda společně se zátkou.Musela jsem sedět,chodit pro mě nebylo přijatelný.. Bylo pro mě hrozný vylízt i na to lůžko na monitor. No a pak to začlo.Bylo asi kolem 10tý hodiny a bolest začla střídat bolest. Dýchala jsem z hluboka a přišla doktorka zkontrolovat situaci,byla jsem otevřená na 4cm.Zeptali se mě jestli chci epidurál a já souhlasila. Ty bolesti byli strašný( v tu chvíli) .Snažila jsem se dýchat jako mašina ale moc mi to nešlo a malý přestával mít dostatek kyslíku. Přišla doktorka a už kroutila hlavou a snažila se dýchat se mnou. Vůbec mi to nešlo a skoro nikoho jsem nevnímala,jen jsem koukala na Péťu jak je bezmocný a nemůže mi pomoct. :( Držel mě za ruku,byla jsem tak neskutečně šťastná,že ho tam mám . Pak se tam začlo střídat doktorů víc,dostala jsem čistý kyslík,ale už jsem přestávala dýchat i pro sebe.

Pamatuju si pak už jen nějakého doktora(primář),že mi oznámil kolem půl 12 (to mi pak rekl Peta nemela sem pojem o case),že budu muset jít na císaře,protože nemá malý kyslík. Tak jsem se podívala na Péťu a říkám mu jestli se nezlobí. Pak už si jen pamatuju že jsem si měla přelíst na jiné lůžko,svlíkli mi košili a už jsem se vezla..Viděla jsem na chodbě světlo za světlem jak bliká a pak mi řekli ať si přelezu na stůl kde mě budou operovat.Přelezla jsem ani nevim jak. Začlo tam lítat neskutečně moc doktorů a sestřiček,(napadlo mě že jsem jak v ordinaci v růžové zahradě 😀 )vím jen,že se se mnou bavila moc hodná paní a ptala se co budu mít za pohlaví,tak říkám,že chlapečka a ona jaký jméno tak říkám Matěj a ona že to je moc krásný jméno a  pak že mi PA říkala,že mi dá hadičku na čůrání.Nemyslela jsem na nic jinýho než na to aby nám už pomohli. Měla jsem strašný strach.Bolesti jsem přestala vnímat,chtělo se mi strašně spát ani dýchat sem nechtěla.Pak nějaký doktor řekl ať se nadechnu tak jsem se nadechla a už jsem cítila jak usínám a on řekl ještě jednou. To jednou už jsem slyšela jako oooouuu...

Asi kolem 2 jsem se probudila na JIP.Okamžitě jsem se ptala co malý a kdy ho uvidim a sestra říkala,že tam zavolá. Malýho jsem viděla kolem 5té. Byl to ten nejkrásnější pohled na světě. Brečela jsem,že jsem na něj ani neviděla. Pak mi ho sestřička dala do ruky a to byl další proud slz! ♥ Byla jsem tak šťastná. Chodilo mi neskutečně moc blahopřání smskama. Můj milý totiž poslal smsky všem co jsem měla napsaný. Je naprosto úžasnej.!Byla jsem fakt šťastná! :*

Teď je tomu skoro 14dní co jsme doma a já jsem den ode dne šťasnější. Brečela bych štěstím pokaždé co se podívám do postýlky! Brečím i teď když to sepisuju! :* Je to můj malý zááázrak a já ho neskutečně miluju ♥ stejně tak svého přitele,kterému patří neskutečně velký DĚKUJI!!! ♥