Letošní únor se mi zdá dvakrát tak delší než obvykle. Intenzivní zima a skoro žádné slunce. Mrazivé počasí vysiluje moje tělo i duši. Novoroční chuť začít se sebou něco dělat pomalu vyprchává, protože na delší běhání je dost mrazivo, ke cvičení chybí energie a chladné počasí bez slunečního světla mě začíná vysilovat i duševně. Chybí mi slunce a zelená barva. Rajčata zatím pořád chutnají všelijak, jenom ne jako rajčata, a salát moje unavené tělo spíš ochlazuje. Máte to také tak?
Existuje však způsob jak tohle mezidobí, které nás vysiluje, přežít se vztyčenou hlavou. Zpomalte, čerpejte energii po malých doušcích a prohřívejte se. 

V únoru ledviny na prvním místě

Mrazivý únor velí, abychom se zaměřili zejména na své ledviny, které jsou právě v tomto období naším nejcitlivějším místem. Ledvinám rozhodně neprospívá chlad a stres. Právě ledviny mají tu důležitou funkci, že odstraňují odpadní produkty z organismu a čistí naše tělo. V čínské medicíně jsou ledviny považovány za centrum, ze kterého vychází vaše čchi, neboli životní energie. Pokud máte dlouhodobý pocit nedostatku energie, možná vašim ledvinám něco schází.

Polévkový detox

Než začne svítit první jarní slunce, aby nás zahřálo a pozitivně naladilo, je třeba se zahřívat zevnitř a to i psychicky. Pokud hledáte nějaký pohyb, nevysilujte se zbytečnými výkony. Ideální je v tomto mezidobí právě má milovaná jóga. Protáhnete se, zharmonizujete, pozitivně naladíte do dalších dní. A co teprve hot jóga? O té vám jednou musím taky napsat. 

Protože zelenina tělo spíše ochlazuje a v únoru bychom měli svá těla naopak zahřívat, z vlastní zkušenosti doporučuji vařit polévky. Je to skvělá večeře pro celou rodinu, která tělu doplní tekutiny, prohřeje a je zdravá. Mám několik svých osobních receptů na polévky, které jsou zdravé, ale hlavně rychle hotové.

Naše oblíbené polévky jsou hustá bramboračka s houbami (hotová za 30 minut), dýňová polévka s chlebovými krutony (20 minut), hráškový krém (15 minut), zeleninová s ovesnými vločkami (20 minut).

Silné masové vývary vařím spíš o víkendu, nebo když jsou růžovky nemocné.

Ideální detox? V zimě teplá polévka, v létě studená.

Nedávno se mi dostala do ruky kniha Polévkový detox, ze které jsem si vzala nejen pár receptů, které teď ráda připravuji, ale také jsem se dočetla mnoho zajímavých informací o detoxu obecně. Kniha obsahuje nejen recepty na polévky, ale i džusy, čaje, kaše, smoothies, saláty a další zdravé recepty vhodné před a po detoxu.

Červená čočka na kari

Moje další oblíbené jídlo, které v chladných zimních dnech velice ráda připravuji a jehož doba vaření nepřekročí 30 minut, je červená čočka na kari. Rychlovka k večeři, ale klidně i příloha k nedělnímu masu. V hluboké pánvi na olivovém oleji osmahnu hrst pórku, dvě rajčata, hrnek čočky, zasypu kari kořením, trochu soli, pepře, zaliji vodou a podusím cca 10 minut, než se čočka uvaří. Jedí to i moje děti. Když chci čočku pikantní, přidám do své misky trošku chilli papričky. To odhání zimu a pálí tuky samo 

Drink proti všem zimním neduhům

Na zázvor se v únoru nesmí zapomenout. Pro mě je zázvor ten nejléčivější kořen, který znám. Působí jako prevence, ale i léčba chřipky a nachlazení. Zároveň podporuje trávení. Bohužel zázvoru ještě růžovky na chuť nepřišly. Ani v čaji, už vůbec ne v jídle. Neprošel ani v polévce.
Já jej mám ale úplně nejradši čerstvě nastrouhaný, zalitý horkou vodou. Přidám šťávu s půlky citronu, malou lžičku medu a nejlepší drink zimy je hotový. Pro dospělé funguje skvěle s panákem slivovice navíc.
A když mě bolí v krku, jím zázvor jen tak, oloupaný, syrový. Pálí to jak čert, ale vždy pomůže.

Jarní detox za dveřmi

Všichni se těšíme na jaro, až se zem začne probouzet z tuhých mrazů, které letos dorazily. Slunce zahřeje naše těla i srdce.
Já osobně se těším, až se lidi kolem mě budou zase usmívat a myslet víc pozitivním směrem. Až vklouznu do svých běžeckých bot a proběhnu si svoji oblíbenou trasu kolem hřbitovní zdi. Až bude zelenina zase chutnat po svěžím ránu a slunci. Až budeme s růžovkama chodit na dlouhé výlety a nebude nám u toho zima. Až vytáhnu ze sklepa svoji koloběžku a vyjedu si do kopců na Vysočině.

A na co se těšíte vy? 

Starejte se o sebe, držte své ledviny v teple, nabírejte energii a až jaro propukne v plné síle, vyjdeme mu vstříc. Zdraví a spokojení… 🙂 

Další mé články můžete číst na blogu www.e-zin.cz. 

Tuto knížku jsem četla jako malá holka. Četla jsem ji moc ráda a hned několikrát. Minulý týden jsem náhodou zjistila, že knížka Lucie a zázraky opět leží na pultech knihkupectví a okamžitě jsem ji musela koupit svým holčičkám.

Hned večer jsem se usadila mezi růžovky a s nadšením větším než obvykle začala číst tak trochu jiný pohádkový příběh o holčičce z dětského domova jménem Lucie, o kouzelném růžovém pejskovi, o velké holce Petře, o naději, že se Lucie opět sejde se svojí maminkou.

Moje holčičky už dávno spaly a já dál četla tento krásný pohádkový příběh.

Knížku jsem ten večer dočetla do samého konce. Pak jsem objala svoje spící holčičky, ale Lucii si nosila v hlavě ještě pár dnů potom. Jsem moc ráda, že byla tato pohádková knížka opět vydaná a že jsem na ni v knihkupectví narazila.

Pokud chcete svým dětem udělat radost, určitě jim touto moderní pohádkou rozšiřte dětské knihovničky. U nás má velký úspěch.

Ota Hofman: Lucie a zázraky

Nakladatelství JOTA

Stříhám metr. Přesně řečeno mi zbývá pouhých 35 dnů, které mě dělí od návratu zpět do práce. Mísí se ve mě různé pocity. Je v tom radost i strach. Vážně se blíží ta chvíle, kdy si uvařím kávu a dopiji ji ještě teplou, aniž bych ji předtím musela dvakrát ohřívat v mikrovlnce? Opravdu budu moct poobědvat v klidu, bez odbíhání od talíře, utírání malých obličejíků a sbírání zbytků jídla pod stolem?

Byla jsem s růžovkama na hřišti, kde mi jiná matka vyprávěla o knížce, kterou si před pár dny koupila. Prý se u čtení skvěle pobavila. Ptám se jí tedy, jak se to zábavné čtivo jmenuje. Mateřská, ale určitě né dovolená. Ehm, aha, vskutku originální název.

Nabízí se otázka, proč matky na mateřské dovolené čtou knížky o jiných matkách na mateřské dovolené, když většina těchto matek jsou vděčné za každou možnou chvilku, kdy si nepřipadají jako na mateřské dovolené. Odpověď je ale snadná. Je báječné zjistit, že převážná část žen (ale i mužů!) na mateřské se v tom plácá dost podobně. Že různá emoční vypětí, zoufalá únava během probdělých nocí, pocit, že to prostě nezvládáme, že tohle všechno zažíváme všechny, v různých intervalech a intenzitách. A ač se nám tyto stavy můžou v určitou chvíli jevit sebetragičtěji, mile rády si o tom přečteme a třeba se i od plic zasmějeme. Nikoliv škodolibě, spíš chápavě, soucitně a hlavně s úlevou, že v tom skutečně nejsme samy.

Pokud se na mateřskou dovolenou teprve chystáte, pokud ji právě prožíváte nebo si ji chcete prostě jen připomenout, doporučuji přečíst román Julie Halpernové Mateřská, ale určitě ne dovolená.